Vítězslav Hálek
1835 - 1874
česká
nehodnoceno
Mé hodnocení
Tato vzácná kniha Vítězslava Hálka, ve své době nejoblíbenějšího básníka lyrických, optimisticky laděných veršů vzdávajících hold lásce, přírodě a bezprostřední radosti ze života (celé jeho literární dílo i názory ovlivnila nejvíce léta strávená v prostředí klidného středočeského venkova
Publikováno:
1904
Sejček, Královna plesu, Sázka, Mrtvých stráž, Bláznivý Janoušek, Tambor, Javorové housle, Frajtr Kalina, Náš basař, Pohádky z naší vesnice, Šumaři, Král Sáva, Návštěva, Dražba, Pohanský král, Na stráži, Náš písničkář, Cikánská večeře, Jíra, Královský posel, Zlatá babička. Rok vydání (odhadem) v knize neuveden.
Publikováno:
1910
Výbor z básnické tvorby klasika české poezie 19. století obsahuje verše ze sbírek Balady a romance, Večerní písně, V přírodě a Pohádky z naší vesnice.
Publikováno:
1955
Původní název:
Básně a prózy
Reprezentativní výbor z básnického, prozaického a publicistického díla Vítězslava Hálka (1835—1874) má ambici shrnout jeho nejvýznamnější a zároveň čtenářsky dosud živé práce. Obsahuje dvě nejznámější Hálkovy básnické sbírky Večerní písně (1858) a Pohádky z naší vesnice (1874) a dále čtyři povídky (Muzikantská Liduška, 1861; Domácí učitel, 1867; Na statku a v chaloupce, 1871; Poldík rumař, 1873), reprezentující to nejlepší z Hálkova raného i zralého prozaického díla. Výbor uzavírá šest ukázek z publicistiky, zahrnujících fejetony a články cestopisné (například Neštěstí na Dunajci v Tatrách, Cestopis na Oupor) i literární (mimo jiné Gogola hledám, Papírová společnost).
Publikováno:
2020
ISBN:
978-80-275-0240-0
Básně I - Drobná epika a lyrika: Ballady a romance, Pohádky z naší vesnice, Večerní písně, V přírodě.
Publikováno:
1924
Větší básně epické. Alfred -- Krásná Lejla -- Mejrima a Husejn -- Goar -- Černý prapor -- Dědicové Bílé Hory -- Děvče z Tater
Publikováno:
1924
Články z let 1861-1874. Drobné články cestopisné -- Na Černou Horu -- Cařihrad a jeho život -- Krkonošské črty -- Poslední obrázky
Publikováno:
1925
Články literární a výbor z feuilletonů. Úvahy o písemnictví; Časové projevy a boje literární; Příležitostné články o české literatuře; Výbor z feuilletonů
Publikováno:
1925
Alegorická vlastenecká poema psaná dialogickou formou a inspirovaná historickou událostí, kterou pod názvem Hymnus zhudebnil Antonín Dvořák.
Publikováno:
1869
Básně, které jsou vybrány ze sbírky "V přírodě", přibližují dětem krásu a život přírody v různých ročních obdobích od jara do zimy. Poslední báseň "Zlatá babička" je ze sbírky "Pohádky z naší vesnice". Pro čtenáře od 9 let.
Publikováno:
1959
Dramata z let 1859-1861. Carevič Alexej, Záviš z Falkenštejna, Král Rudolf.
Publikováno:
1925
Dramata z let 1862-1874. Sergius Catilina, Král Vukašín, Amnon a Tamar, Král Jiří z Poděbrad.
Poldík rumař -- "Študent" Kvoch Dva portréty lidí, kteří se stali podivíny pro životní nezdary. Povozník Poldík překoná pocity křivdy a pomáhá obětavě ženě, která dala přednost jinému. Zběhlý student Kvoch, člověk slabé vůle, hyne sebevraždou, protože se nedokázal vypořádat s posměšky a svým neúspěchem.
Publikováno:
1960
Svazek je rozdělen do čtyř tématyckých oddílů. První pod názvem Z našeho života politického a společenského Druhý pod názvem Vzpomínky a obrázky z Prahy Tředí pod názvem V přírodě Čtvrtý pod názevm O umění
Publikováno:
1959
Výbor z milostné, přírodní a reflexivní lyriky byl pořízen z knih Večerní písně a V přírodě. Východiskem výboru po stránce textové bylo vydání básní Vítězslava Hálka v Národní knihovně z roku 1955. Vybral, uspořádal a předmluvu napsal Michal Černík.
Publikováno:
1982
Výbor milostné poezie, v němž editoři nabízejí nejvýraznější texty předních českých básníků v rozmezí více než jednoho sta let. Knížka předkládá jednotlivé fáze vztahu muže a ženy tak, jak je zachytil Mácha, Erben, Neruda, Hálek, Heyduk, Zeyer, Sládek, Vrchlický, Sova, Bezruč, Březina, Hlaváček, Toman, Dyk a Šrámek. VýStanislav Kostka Neumann, Otokar Březina (p), Adolf Heyduk, Karel Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovic, Josef Svatopluk Machar, Karel Toman, Julius Zeyer & Bohdan Jelínek
Publikováno:
2007
ISBN:
978-80-7363-181-9
Svazek obsahuje osm Hálkových povídek: Jiřík, Kterak se pan Suchý rozhněval na svět, Maryška, Zapomenutý, Na statku a v chaloupce, Poldík rumař, Na vejminku, "Študent" Kvoch.
Publikováno:
1988
Dvě povídky: Mezi Turky (V. Hálek), Talas (S. Kapper).
Muzikantská Liduška je vesnická povídka Vítězslava Hálka z roku 1861, patří k nejznámějším Hálkovým povídkám. V minulosti byla i zfilmována.
Publikováno:
1957
Muzikantská liduška - U panských dvěří - Na statku a v chaloupce
Publikováno:
1925
Děj pojednává o Lidušce, která se zamiluje do muzikanta Toníka. Mají se rádi a stále spolu chodí tancovat. Za Liduškou však začíná chodit Krejza a kostelník všude vykládá o tom, že si Krejza vezme Lidušku za ženu. Dále kniha obsahuje díla: Na Vejminku, "Študent" Kvoch...
Výbor povídek: * Kovářovic Kačenka * Muzikantská Liduška * Poldík rumař * Na statku a v chaloupce * Pod pustým kopcem
Publikováno:
1952
Sedlák Lojka byl vždy velice pohostinný člověk. V jeho statku našli přístřeší všichni potulní hudebníci, kalounkářova rodina i kdokoliv další, kdo šel zrovna po světě okolo Lojkovy chalupy. Jen ke svému otci – výměnkáři se Lojka choval tvrdě a lhostejně, jako všichni sedláci ve vesnici. Ale své chování si těžce odpykal, kdyžstatek odevzdal svému staršímu synovi Josefovi. Mazaně si sice vymínil, že ještě šest let bude bydlet ve statku a povede hospodářství, ale hned první den po svatbě mu Josef ukázal, že právě on je teď pravým pánem na statku, a nejdříve vyhnal všechny hudebníky. Staří Lojkovi zůstali na statku jen rok. Lojka se raději vzdal hospodaření a odstěhoval se na výminek. Ale i odtamtud ho chtěl syn Josef brzy vypudit i se ženou Baruškou do místností, kde dříve zůstávali potulní hudebníci. To už výměnkáři přetekla trpělivost a ze statku utekl k hrobaři Bartošovi. Bartoš byl v celé vesnici známý pro svou sílu a přímou a čestnou povahu. Právě u Bartoše zůstával více než doma mladší Lojkův syn Franěk, který vyrůstal společně s hrobařovou schovankou Stázou...
Publikováno:
2009
ISBN:
978-80-7399-041-1
Feuilleton v Národních listech dne 7. července 1862.
Publikováno:
1935
Cestopisné črty a fejetony z let šedesátých a sedmdesátých zachycují bohatství dojmů a citových zážitků básníka na cestách doma i v cizině. První část uvádí cestu do Horní Lužice a Saska (1861), druhá část cestu do Haliče a do Tater (1862), třetí část cesty na Balkán a do Cařihradu (1865-1869). Následující Krkonošské črty(1874) a další cestopisné fejetony z domova a ciziny.
Publikováno:
1958
Básně vydány k 100. výročí narození autora. Předmluva Dr. Miloslav Hýsek, listy volně vložené v papírové obálce, ta je mírně v kraji nažloutlá, listy nerozřezané. III. svazek sbírky Listy k srdci, kresby Zdeněk Guth. Náklad 300 ks, z toho 25 ks na papíru Japan a 250 ks na ofsetu.
Publikováno:
1935
Když roku 1859 vydal čtyřiadvacetiletý Hálek sbírku básní nazvanou Večerní písně, byla to literární událost. Tématem knížečky – obsahovala 65 básní – je především láska v rouše jarní přírody, poklidné lidské soužití, radost z daru života a důraz na tehdy velmi ceněné poslání básníka. Líbezná forma představila Hálkajako pěvce, pomáchovského reprezentanta drobných laskavých básnických útvarů. Po delším intermezzu povídkovém (např. Muzikantská liduška) a dramatickém vrátil se Hálek k útvaru krátké básně ve třech cyklech souboru V přírodě; poslední z nich vyšel v roce jeho smrti. Přestože se za ta dlouhá léta ryze lyrický vztah k lásce a k přírodě proměnil, zachovala si řada z těchto básní kouzlo líbezného pohlazení. Nové vydání se může stát pro nejednoho milovníka poezie objevem. Svazek doprovázejí ilustrace Jany Šindelové. Uspořádal Vladimír Justl.
Publikováno:
2005
ISBN:
80-207-1200-3
Edice Melantrichovy knižnice sv. XLVIII. Povídky s vesnickou tematikou. Povídky s vesnickou tematikou. Zaměřoval se na kontrasty (vztahy rodičů a dětí, …). Většina jeho povídek končí tragicky. Hálek zde kritizuje finanční vztahy a touhu po penězích. Hlavním motivem je nutnost jednat a žít v souladu s přírodou a to pro něj znamená posuzovat člověka podle jeho vnitřních hodnot. Objevuje se v nich snaha vychovávat.
Publikováno:
1932
Sbírka básní realisticky zobrazujících život české vesnice, ve kterých autor ústy svých hrdinů vrhá nejprudší obžalobu proti vládnoucí společnosti.
Publikováno:
1956
Život Poldíka rumaře plynul stále stejně s navyklou pravidelností. Jeho dny se nijak výrazně nelišily. V létě vozil z Podskalí písek na staveniště a v zimě zase led do sklepů pražských sedláků. Vedle svého povozu si navykl pomalému, váhavému kroku, který nezměnila ani neděle. Byl vyhlášeným znalcem koní, ale přesto byli jeho koněherky, kostry potažené kůží. Své zvyky změnil Poldík jen jednou v životě. Příčinou byla Málka, dcera sousedky, která po smrti své matky převzala její každodenní činnost. Tou bylo nošení oběda pro Poldíka. Po boku Málky Poldík pookřál, cítil se s ní skvěle. Jenže Málka dala po určité době přednost mladému a veselému pískaři Frantíkovi, který si ji získal vozením na loďce po Vltavě. Když se Málka s Frantíkem vzali, Poldík zanevřel na své rumařské řemeslo a věnoval se léčení koní. Také převychovával chlapce rumařů na pískaře, aby se v životě nedožili takového zklamání jako on. Málka měla s Frantíkem syna. Po tragické smrti Frantíka se ho Poldík ujal. Málka ale nechtěla, aby byl její syn pískařem jako jeho otec, který se stal obětí svého povolání. Poldík z něho tedy vychoval rumaře.
Publikováno:
1947
Život Poldíka rumaře plynul stále stejně s navyklou pravidelností. Jeho dny se nijak výrazně nelišily. V létě vozil z Podskalí písek na staveniště a v zimě zase led do sklepů pražských sedláků. Vedle svého povozu si navykl pomalému, váhavému kroku, který nezměnila ani neděle. Byl vyhlášeným znalcem koní, ale přesto byli jeho koněherky, kostry potažené kůží. Své zvyky změnil Poldík jen jednou v životě. Příčinou byla Málka, dcera sousedky, která po smrti své matky převzala její každodenní činnost. Tou bylo nošení oběda pro Poldíka. Po boku Málky Poldík pookřál, cítil se s ní skvěle. Jenže Málka dala po určité době přednost mladému a veselému pískaři Frantíkovi, který si ji získal vozením na loďce po Vltavě. Když se Málka s Frantíkem vzali, Poldík zanevřel na své rumařské řemeslo a věnoval se léčení koní. Také převychovával chlapce rumařů na pískaře, aby se v životě nedožili takového zklamání jako on. Málka měla s Frantíkem syna. Po tragické smrti Frantíka se ho Poldík ujal. Málka ale nechtěla, aby byl její syn pískařem jako jeho otec, který se stal obětí svého povolání. Poldík z něho tedy vychoval rumaře.
Publikováno:
1957
"Seznati lid, život jeho, způsoby, náklonnosti, schopnosti, touhy, zlé jeho i dobré stránky, seznati jeho vlastní jádro", označil Hálek v jednom ze svých feuilletonů jako cíl své tvorby. "Hálkovy prosy ... nejsou jen vedlejší přívažek literární činnosti. Tady jsme přímo u kořene české realistické povídky. A je-li to vesnická povídka, je to tím vzácnější, neboť nic u nás nebylo tolik zkaženo jako pohled na českou vesnici. Hálek z ní po prvé vytvořil skutečné typy, lidové i pravdivé ..." (Nejedlý ).
Publikováno:
1951
Soubor povídek, v nichž pěvec Večerních písní zachycuje většinou na venkovských námětech z poloviny minulého století (v povídce Poldík rumař jde o námět z pražského Podskalí) konflikty sociální a etické, přičemž nejčastěji jde o problém nešťastné lásky. Toto vydání je v podstatě reedicí textů, které vyšly ve třech svazcích jako druhý, třetí a čtvrtý díl Vybraných spisů Vítězslava Hálka v SNKLHU 1955-1957.
Publikováno:
1968
ISBN:
01-080-68
Nejde o lliteraturu "velkou", ale pohodovou, maloměstskou. Jedná se o dvanáct povídek, z nichž nejznámější je patrně "Muzikantská Liduška", které se dostalo i filmové podoby.
Publikováno:
1956
- 1
- 2
Zobrazeno 1 - 48 z 70