Sborník hornických povídek a reportáží určený mládeži: Všem chlapcům a děvčatům naší země, kteří se rozhodli stát se havíři, chce kniha ukázat, jaké boje a strádání musili v uplynulém půlstoletí naši horníci podstoupit, než jejich věc zvítězila.
Osobité a humorné variace na známé motivy lidových pohádek. Pro děti do 10 let. Pohádky s typickým drdovským humorem a láskou k prostým lidem zná už několik generací. Některé pohádky jsou známé i z filmového zpracování - Dařbuján a Pandrhola, O princezně Jasněnce a ševci, který létal.
Komedie o osmi obrazech. Pohádková komedie o počlověčeném čertu, který začal pracovat a naučil se mít rád prosté a dobré obyvatele chudé vesničky. S jeho pomocí odhalí lidé arciďábla vydávajícího se za faráře a snažícího se svádět je k hříchu pomocí vědecké psychologie.
Deset autorů divadelních her se sešlo v této knize. Jména jako Vrchlický, Stroupežnický, Drda, Čapek, Jirásek, aj. nám zde představují svá nejlepší díla. Hrátky s čertem, Bílá nemoc, Noc na Karlštejně, Lucerna....
Životopisná črta seznamuje se Stalinovým rodištěm - malým horským městečkem Gori, vypráví o prvních letech malého Sosy, o jeho vstupu na gorijskou církevní školu, kterou v 15 letech opouští jako nejlepší žák, o neobyčejném chlapcově nadání, bystrosti a dychtivosti, s níž pročítal díla pokrokových ruských a gruzínských spisovatelů a dokonce i díla Darwinova, ukazuje, jaký rozhodující vliv na utváření Stalinova revolučního charakteru měla otřesná událost - poprava tří gruzínských horalů r. 1892, které musili žáci církevní školy přihlížet, a končí dobou, kdy 16letý Stalin vystupuje po prvé na veřejnost revolučními verši, otištěnými pod pseudonymem Soselo v gruzínském literárním časopise "Iveria".
Poutavé reportáže z autorovy cesty po Chile a Brazilii, otiskované na počátku roku na stránkách Literárních novin, vycházejí knižně, doplněné a doprovázené fotografiemi a kresbami. Autor živě vnímá všechnykrásyjihoamericképřírody,ale nezavírá oči před tvrdou sociální skutečností v zemích, kde vládne ještě nespravedlivý sociální řád. Formou srdečné a vtipné causerie, bystrého popisu i vzrušeného líčení přírodních krás a lidské bídyvytváříDrdarealistický obrazexotických zemí i života jejich obyvatel, neuvěřitelně strádajících, ale zároveň smělých, nadaných a tvrdě bojujících za svá práva. Řadu stránek věnuje setkání s Pablem Nerudou, vynikajícím chilskýmbásníkem, isjinýmí představiteliLatinské Ameriky, umělci, spisovateli a vědci. Neméně si však všímá i folkloru brazilského a chilského lidu, a jeho kultury, která dosahuje ve srovnání s nízkou hmotnou úrovní neobyčejně vysokéhostupně.
Martin Kabát se vracel z vojny, když ho přepadl loupežník Sarka-Farka. Martin se ho nebál a to ho zachránilo. Čert zavedl Martina k Čertovskému mlýnu, kde měl v kartách prohrát duši. Lucius se snažil marně přimět k hříchu poustevníka Scholastika. Duši upsala čertu za ženicha princezna Dišperanda a její služebná Káča. Martin se rozhodl divky zachránit. Odnesl z pekla úpisy. Zachránil svým odpuštěním loupežníka Sarku z lože vyvrhelova. Martin obdržel 3 přání za statečnost. Loupežník bude pracovat ve mlýně, poustevník měl také pracovat ve mlýně, nakonec si přál fajfku tabáku. Od Káči už Martinovi nikdo nepomohl a on si ji musel vzít za ženu.
Obrana Trojského mostu v květnových dnech roku 1945 a boj o jeho tři barikády je osou napínavého vyprávění o hrdinných obráncích, mezi nimiž hlavní pozornost upoutává proletářský chlapec Pepík Hošek a polská partyzánka Halina.
Autor se znovu vrací ve své hře k Pražskému květnovému povstání. Těžiště jeho hry tentokrát není v zachycení vzrušujících událostí, nýbrž v zobrazení duševních pochodů hrdinů rozličného společenského postavení a v postupném odhalování jejich pravých tváří i růstu k velikosti, jak si je vynucuje revoluční dění památných dní.
O Krásné Tortize, sovět. kolchozu, nechá autor vyprávět – jako vůbec často v této knize – hrdinu povídky, českého zemědělce, který se už v květnu 1945 prostřednictvím rudoarmějce-kolchozníka seznámil s prací sovět. soudruhů a podle jejich vzoru (zejména po návštěvě SSSR) pomáhá budovat vzorné JZD. „Radostné setkání“ navazuja na pov. „Vyšší princip“, známou z Němé barikády (a uveřejněnou i v této knize). Vypráví, jak na profesora nazývaného Vyšší princip, zapůsobilo zatčení jeho žáků nacist. okupanty i později styk se sovět. partyzány. Dříve isolovaný profesor se soudružsky sbližuje s lidem a jako přesvědčený marxista se stává po válce členem KSČ. „Hrdinou“ pov. „Politik“ je předůnorový ministr reakcionář, jehož „politiku“ odkryl v únoru pracující lid. V pov. „Polévka matky Krovozové“ ukazuje Drda hrdinství chudých beskydských horalů, kteří se za války zříkali posledního, aby pomohli partyzánům. Rudý prapor, symbol dělnické krve, prolité v bojích s kapitalisty, je vlastním hrdinou povídky „Choura praporečník“. Ilegální činnost bezejmenných hrdinů i jejich politické uvědomování zachytil autor v povídkách „Andělé pana Hromka“ a „Dařbuján a pidimužíci“. O životě naší pohraniční stráže, bránící mír své země proti diversantům zrádcům a špionům vyprávějí dvě posl. pov., „Svědek dějin“ a „Prapor“.
V obyvatelích městečka Rukapáně Drda zachycuje svérázné lidové postavy a vyjadřuje životní pocity několika rozdílných vrstev žijících v pokoji i svárech na kousku půdy v podobě dlaně s pěti výběžky, od jejich činů až k mluvě, při vší drsnosti a lidovosti poetických tvarů. Zachycuje pýchu a furiantství sedláků, omezenou samolibost počestných měšťáčků, obchodníčků a řemeslníčků, drsnost vorařů a chlapství havířů.
Soudničky 1939 - 1940. Slavnou rubriku soudniček v Lidových novinách převzal na čas Jan Drda po Karlu Poláčkovi- když ten se nejprve obával chodit k soudu, pak už jako žid nesměl zůstat ani v redakci. Z dnešních novin soudničky vymizely- až při přečtení Drdova souboru napadne čtenáře, jaká je to škoda. Drobné vtipné črty, připomínající Čapkovy "kapesní" povídky, jenže ze skutečného života, z jednání konkrétního pražského soudu konkrétního dne. Inu, hříšní lidé z města pražského a jejich osudy, půvabné i nostalgií jiného času, kdy jako by se žilo pomaleji a mírněji, kradlo, mordovalo a podvádělo nějak laskavěji a lidštěji.
Povídky s okupačními náměty ukazují okázalé hrdinství prostých lidí za nacistické okupace. Autor dokládá, že i prostí, mírumilovní lidé se stávali v revoluci přesvědčenými bojovníky a že právě oni jsou hrdiny květnových událostí. Je zde zdůrazněna myšlenka mezinárodní solidarity v boji proti fašismu. Některé povídky byly zfilmovány.
Tři pohádky (Posvícení v Tramtárii, Sláva a pád Matesa Přespolňáka, O třech králích, jak panovali jeden za druhým, a o princeznách Pyšnilce, Fintilce a Brebentilce, jak na ně Modroočka pěkně vyzrála), poslední autorovo dílo, které se vhodně řadí k jeho populárním Hrátkám s čertem. Tři příběhy, rozvíjené na pozadí české pohádkové tradice a známé kocourkovské tématiky, zavádějí do třech různých království a jsou většinou motivovány neschopnou vládou starého krále a úspěšnější, demokratičtější či rozumnější vládou jeho královského syna nebo nástupce. Dílo plné pohody, jadrného veselí i moudrosti je napsáno mistrovským jazykem, v němž dospělého čtenáře zaujme řada úsměvných novotvarů.
Nemanželský sirotek Petr - Incertus - Sedmilhář, neustále pátrající po svém neznámém otci, pozbývá duševní rovnováhy až upadá do světa fantastických představ.
Povídka s názvem Vyšší princip vypráví o studentech z gymnázia, kteří byli za svůj názor(souhlas s atentátem na Heydricha) popraveni. Jedná se o studenty Ryšánka, Moučku a Havelku. Velkou roli taky sehrál jejich profesor přezdívaný " Vyšší princip ".
Psychologický román zaměřený na vylíčení rozumového a citového zrání mladého člověka. Autor s použitím autobiografických prvků sleduje trnitou cestu nadaného vesnického chlapce za uměním a pochopením smyslu života , líčí drama jeho vnitřního růstu v člověku poctivého a pravdivého v životě i umění. hrdina pozná od dětstvímnoho ze špatných stránek života, přece však nalezne vyjádření svého tvůrčího talentu ve studiu sochařství. jeho touha po překonání utrpení uměleckou tvorbou umožní hrdinovi zvítězit a dá jeho životu nový smysl.