Vydání všech tří knih v jedné. Jakub Oberva, Plameny, Země duní. Románová trilogie zachycující typické stránky života železářského Ostravska v době od počátku tohoto století do konce první světové války. První díl je obrazem třídně rozložené vesnice, trpící kapitalistickým selstvím, jehožpředstavitelem je bohatý sedlák Jakub Oberva. Druhý díl, prostoupený temnou, bezútěšnou atmosférou dělnického života v důlním městě Ostravě, ukazuje radikální třídní uvědomění proletariátu, typisovaného vpostavě Obervova syna Kuby Sršaně. Pozadím posledního dílu je světová válka a její ohlasy ve vědomí ostravského dělnictva: hladové bouře, demonstrace, živelný, anarchistický dělnický odboj. Příslibem do budoucna je silný, dobrý charaktertěch, jejichž očekávání první republika nesplnila, ale kteří nepřestali věřit v konečné spravedlivé uspořádání světa.
První díl románové trilogii, psané metodou kritického realismu, o všech typických stránkách života železářského Ostravska v době od počátku tohoto století do konce první světové války. První díl je obrazem třídně rozložené vesnice, trpící kapitalistickým selstvím, jehož představitelem je bohatý sedlák Jakub Oberva. Druhý díl, prostoupený temnou, bezútěšnou atmosférou dělnického života v důlním městě Ostravě, ukazuje radikální třídní uvědomění proletariátu, jehož typem je postava Obervova syna Kuby Sršaně. Pozadím posledního dílu je světová válka a její ohlasy ve vědomí ostravského dělnictva: hladové bouře, demonstrace, živelný, anarchistický dělnický odboj. Příslibem do budoucna je silný, dobrý charakter těch, jejichž očekávání první republika nesplnila, ale kteří nepřestali věřit v konečné spravedlivé uspořádání světa.
Třetí díl románové trilogie (na kterou volně navazuje autorova druhá trilogie: Kamenný řád). V tomto záverečném dílu se ocitáme ve válečné Ostravě, je to „druhá” fronta na které se sice nestřílí, ale život tu není lehký. Kuba se vrací s těžkým zraněním z fronty. A v této životní mizérii počne odhodlaně hledat smysl života. Vzepře se s obervovskou silou drtivému tlaku bídy a morálního rozkladu, bojuje za sebe i za jiné. A tak konečně nachází smysl života v rodinném štěstí. Přichází konec první války, Ostravou probíhá zuřivá vlna hladu a Kuba právě v těchto tragických okamžicích si nejplněji uvědomuje cenu života štastnějšího, svobodnějšího a tím bohatšího. Tragická situace, jež jako by se cele zmocnila trilogie, se láme. Kuba jediný z obervovského rodu zakládá vlastní rod, osnovaný nikoliv na majetku, ale pevných hodnotách mravních. Tím Martínek uzavírá dějiště trilogie; v zdůraznění víry v člověka lze hledat stále aktuální význam tohoto nesporně vrcholného Martínkova prozaického díla. 48-012-65
Druhý díl trilogie zobrazuje mladší větev poštulkovského rodu v polovině třicátých let. Konflikt starých zvyklostí s "novými pořádky" je vyřešen smírně a idilicky ve znamení dvou svateb, které přivádějí na poštulkovský grunt lidi z města, učitele Pavla Janoška a jeho sestru Hedvu. Tradice a zákon ortodoxního selství musí ustoupit životu, povinost dostává jiný, střízlivější základ. Do pokojného plynutí lidských osudů se dvakrát vkrádá disharmonický tón: zprávou o smrti sedláka Ranocha a tragickým návratem Tonkovy první ženy, Vojtěšky Poštulkové, která na statku hledá poslední útočiště.
Román Ožehlé haluze je třetím samostatným dílem trilogie, navazující na dva předcházejí romány Kamenný řád (1942) a Meze (1944). Autor v něm líčí na příběhu tří větví poštulkovského rodu události protektorátních let na ostravském venkově a periferii Ostravy. Jeho hrdinové sedlák Tonek Poštulka a jeho sestra Karolina, autodopravce Žežulík, učitel Janošek i mladý Cyrílek nejsou lidé zvlášť politicky uvědomělí. Avšak těžká doba nacistické okupace, styk s dělnickým hnutím vytvářejí z členů poštulkovské rodiny bojovníky a hrdiny, kteří každý po svém bojují proti utlačovatelům. Vojtěch Martínek dokončil závěrečným dílem své druhé trilogie dílo, jehož ethos jadrně hovoří o člověkově vztahu k celku, ke společnosti. Dílo, jež tuto přirozenou lidskou povinnost efektně neglorifikuje, ale hovoří o ní se statečnou prostotou, kterou zvlášt ocení čtenáři v kraji, kterému Martínek své dílo věnoval.
Román Ožehlé haluze je třetím samostatným dílem trilogie, navazující na dva předcházejí romány Kamenný řád (1942) a Meze (1944). Autor v něm líčí na příběhu tří větví poštulkovského rodu události protektorátních let na ostravském venkově a periferii Ostravy. Jeho hrdinové sedlákTonek Poštulka a jeho sestra Karolina, autodopravce Žežulík, učitel Janošek i mladý Cyrílek nejsou lidé zvlášť politicky uvědomělí. Avšak těžká doba nacistické okupace, styk s dělnickým hnutím vytvářejí z členů poštulkovské rodiny bojovníky a hrdiny, kteří každý po svém bojují proti utlačovatelům. Vojtěch Martínek dokončil závěrečným dílem své druhé trilogie dílo, jehož ethos jadrně hovoří o člověkově vztahu k celku, ke společnosti. Dílo, jež tuto přirozenou lidskou povinnost efektně neglorifikuje, ale hovoří o ní se statečnou prostotou, kterou zvlášt ocení čtenáři v kraji, kterému Martínek své dílo věnoval.