Život Pisemského patří mezi nejsmutnější v ruském písemnictví a je záhadou,že je zřídka uváděn mezi velkými spisovateli ruského národa. Kniha obsahuje přívazek: Koráb / Gabrielle D’Annunzio
Prvně publikovaný V. Mrštíkův rukopis (editor Jan Vladislav) z cesty na Všeruskou výstavu v Nižním Novgorodu přes Krakov, Varšavu a Moskvu obsahuje kritické, sarkastické postřehy o ruské civilizaci a jejím vztahu k okolním zemím a neruským národům. Mrštík v zápiscích vědomě navazuje na Borovského úvahy o škodlivosti (českého) slavjanofilství.
Deset autorů divadelních her se sešlo v této knize. Jména jako Vrchlický, Stroupežnický, Drda, Čapek, Jirásek, aj. nám zde představují svá nejlepší díla. Hrátky s čertem, Bílá nemoc, Noc na Karlštejně, Lucerna....
Drobné cestopisné črty a náladotvorné obrázky z vesnického života jsou zapomenutým skvostem – pro citlivou duši i lákavým čtenářským zážitkem. Vilém Mrštík v nich setrvává na jižní Moravě, v kraji Hanáckého Slovácka. Na první pohled se jedná o méně známou část tvorby jednoho z dvojice, kterou jsme si navykli brát jako jednuliterární značku, zvučného jména a lesku. Vilém v ní však příznačně spojuje syrový detail a realitu s poetickým viděním světa, které ani po více než stovce let neztratilo nic ze svého podmanivého kouzla.
Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby. Neustále přitahuje významné inscenátory a její inscenace patří velmi často mezi pozoruhodné divadelní počiny. Mimochodem patří mezi nejpřekládanější česká dramata a nezřídka se objevuje i na zahraničních scénách. Dnes její hodnoty dokážeme ocenit snad ještě více, než v době jejího vzniku.
Román jednoho z bratří Mrštíků o citovém zrání mladé dvojice. Upřímnost a čistá láska děvčete nakonec probudí lepší stránky chlapcovy povahy, donutí ho skoncovat s lehkomyslným životem a snažit se vybudovat si solidní existenci, která by mu dovolila založit rodinu.
Kritické vydání "Povídek a obrázků" shrnuje povídky již dříve samostatně vydané (u Otty) i práce otištěné po časopisech. Jako úvodní povídka je zařazena "Improvizace", kterou otiskl septimán Mrštík v brněnském almanachu Zora (a která vyvolala později nejednu debatu, neboť její hrdinka Miluška byla pokládána za vzor Helenky z Pohádky máje), za ní následuje větší oddíl "Stíny a ostatní povídky", kde jsou zařazeny jednak povídky, které uvedl autor sám ve vydání knižním, jednak povídky Stařenka (z Bavlnkových žen), Babeta, Verunka a Stařeček Gajda. "Obrázky" v druhé části souboru jsou popisné a náladové přírodní črty s tenkou nitkou dějovou nebo úplně bez děje. Vycházely porůznu v Hlasu národa a v Národních listech, v knižním vydání měly devět čísel, z nichž samostatné Obrázky ze vsi tvoří drobný cyklus pěti náladových črt z diváckého prostředí. Dnešní pořadatel ponechal úpravu autorovu, za tyto obrázky přidal pak ještě 7obrázků jiných a zakončil celý soubor drobnou vzpomínkovou prózou ze studentských let O rozbitém cylindru, kterou Mrštík uzavřel svou beletristickou činnost.
Románová kronika zaznamenává průběh vesnického života podle ročních období. Předlohou autorům byla obec Diváky, kterou oba důvěrně znali. Hrdinou je lid moravského venkova ve složité době 80. let 19. století.
Leden: Po obvyklých přáních na Nový rok vyměňuje čeleď služby a sedláci rozvažují nad špatným finančním stavem. Dědinou prochází žid-kůžkář. Nastává tuhá zima. Obecní bilance dopadla bídně.
Vrcholem Aloisovy slovesné tvorby je románová kronika Rok na vsi (1903–1904). Je to široce založený obraz života na vsi na rozhraní Slovácka a Hané. Alois Mrštík v tomto díle přinesl nové, realistické prvky do zobrazování venkova. Vykreslil svérázný život na moravské vesnici v rámci církevního roku (tj. od podzimu do podzimu) se všemijeho zvyky, radostmi i strastmi. Spíše než celkovou koncepcí působí kniha přesvědčivými detaily, plastickou kresbou postav, spádným, dobře odposlouchaným dialogem a přesností záběru venkovského života. U druhého vydání Roku na vsi (1914) připsal Alois jako spoluautora bratra Viléma (právě on, jehož silou bylo zejména impresionistické líčení přírody, je patrně spoluautorem přírodních lyrických popisů v románě).
Románová kronika zaznamenává průběh vesnického života podle ročních období. Předlohou autorům byla obec Diváky, kterou oba důvěrně znali. Hrdinou je lid moravského venkova ve složité době 80. let 19. století.
Bratři Alois (1861–1925) a Vilém (1863–1912) Mrštíkové prosluli jako spoluautoři dvou děl, která se výrazně zapsala do české literatury. Zatímco hlavním autorem dramatu Maryša (1894) byl mladší Vilém, Rok na vsi (1903–1904) byl rozhodující měrou dílem staršího Aloise. Ten působil jako učitel na jihomoravském venkově, od konce osmdesátých let 19. století byl správcem školy v Divákách na Slovácku. Zde poskytl útočiště svým třem bratrům včetně Viléma. Právě Diváky se staly hlavní inspirací rozsáhlého románu s podtitulem Kronika moravské dědiny. V kalendářním cyklu roku od října do září zobrazuje svět a život fiktivní vesnice Habrůvka, členěný rytmem ročních období, zemědělské práce, křesťanských svátků, slavností a dalších událostí místního života. Text edičně připravil Vlastimil Válek, komentář napsala Jaroslava Janáčková. Dílo vychází ve dvou svazcích, samostatně neprodejných.
Rok na vsi popisuje události ve fiktivní moravské vesničce Habrůvce pravděpodobně od podzimu do léta jednoho roku v posledním desetiletí 19. století.[pozn 1] Autor v díle ukazuje různé zvyky, tradice, obyčeje a zábavy, které se přes rok konají na vsi. Dialogy postav užívají dialektu na pomezí hanáckého a slováckého nářečí. Inspirací byla Aloisovi vesnice Diváky, kde působil jako učitel a správce školy.
Románová kronika zaznamenává průběh vesnického života podle ročních období. Předlohou autorům byla obec Diváky, kterou oba důvěrně znali. Hrdinou je lid moravského venkova ve složité době 80. let 19. století.
Santa Lucia je román o deziluzi. Mrštík ji dává prožít moravskému studentovi, pro něhož se Praha pro svou krásu a tradice stala přeludnou vidinou; v průběhu marného zápasu o uplatnění a přežití se ale mění v post a změť chaotických vjemů osamělého vyvržence. Silného emocionálního vyznění dosahuje Mrštík subjektivní perspektivou i tím, že vyprávění rámcuje hrdinovým umíráním.“
Dudák Švanda by se rád oženil s Trnkovic Dorotkou, ale pro starého Trnku je Švanda příliš chudý ženich. Švanda se tedy rozhodne, že si na svatbu vydělá hraním na dudy, a to i přes domluvy přítele Kalafuny. Švandova matka, víla Rosava, chce svému synu pomoci. Očaruje jeho dudy... Naši furianti je příběh o vztazích a o životě na vesnici. Zápletka příběhu je velmi prostá, 2 vesničané, vysloužilý voják Bláha a úlisný krejčí Fiala, se přou o post ponocného. Při sporech často nejde o věc, ale o osobní zájmy. Hlavní vliv mají dva sedláci, Dubský (starosta) a Bušek (první radní). Ti mají rozhodnout, který z nich místo ponocného v jejich vesnici získá... Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby. Neustále přitahuje významné inscenátory a její inscenace patří velmi často mezi pozoruhodné divadelní počiny. Mimochodem patří mezi nejpřekládanější česká dramata a nezřídka se objevuje i na zahraničních scénách.
Poslední studentský román Viléma Mrštíka. Popisuje v něm prostředí pražských studentů a drobných řemeslníků. Jaká úskalí představovala autorova snaha překonat impresionismus návratem k objektivnosti a k charakteristice zvnějšku; pozměnit svůj literární styl, o tom taky tato kniha vypovídá.