Čtyři základní díla prvního období literární tvorby Chelčického, jejichž rozbor podává úvodní studie, charakterizuje spor s konkrétními problémy a konkrétními adresáty i dialektický svár uvnitř díla. V jeho průběhu usiluje o vytvoření induktivní metody a rozboru určité reality. Současně bojuje, vycházeje z výsledků starší kazatelské prózy, o umělecké vyjádření. Je souběžné se zápasem o ideové závěry z kritické analýzy společenské skutečnosti. Snaží se o dialektickou jednotu teorie a praxe, upozorňuje na praxi jako měřítko pravdivosti ideologie. Ucelenou filosofickou soustavu tehdy nepodal, pouze ji připravoval
Petr Chelčický (narozen kolem 1380, zemřel před rokem 1460) byl spolu s Janem Husem nejvýraznějším představitelem husitského myšlení. V České knižnici vychází jeho nejznámější traktát Síť víry. V něm ostře kritizuje existující podobu společnosti a formuluje svou náročnou představu opravdu křesťanského života. Svým ideálem dělné pospolitosti lidí, založené na křesťanské rovnosti všech, zanechal výraznou stopu v české i světové kultuře ještě i v 19. a 20. století (L. N. Tolstoj, T. G. Masaryk). Editor svazku Jaroslav Boubín připravil nové znění textu na základě tisku z roku 1521 a podle současných textologických zásad. Čtenáři tak po mnoha desetiletích dostávají do ruky nově připravený a kriticky ověřený text tohoto klasického díla české literatury. Součástí svazku je komentář a odkazy na biblické citace a parafráze.
V pořadí již třetí svazek kritického vydání spisů Petra Chelčického přináší texty devíti pojednání tohoto významného husitského myslitele, které jsou obsaženy v Olomouckém sborníku z konce 15. století. Nalezneme mezi nimi například apokalypticky laděnou Řeč o šelmě a obrazu jejiem, podávající mimořádně kritický obraz zkázykřesťanství na konci středověku a představující jednu z vrcholných prací Chelčického, Repliku proti Mikuláši Biskupcovi, jeden z nejvíce oceňovaných pramenů k dějinám raného táborství a zároveň Petrův nejdůležitější „autobiografický" text, či Výklad na pašiji sv. Jana, opakovaně odborníky hodnocený jako vůbec „nejhlubší" dílo Chelčického. Kniha obsahuje rovněž obsáhlou doprovodnou studii, dva rejstříky i další náležitosti.
Zabývá se zde skladbou společnosti, některé kapitoly rozvíjí o postavení měšťanstva a duchovenstva. Text podle současné normy z hlediska lexikálního, hláskoslovného a tvaroslovného upravil, výbor sestavil, vysvětlivky, ediční poznámku a doslov napsal Eduard Petrů.