Básník úporně hledá definici domova, aby nakonec došel k přesvědčení, v němž domov nejen splývá s okolním světem, ale stává se pro člověka místem, do něhož se neustále vrací. Sbírka veršů, v níž autor předkládá svou dosavadní bilanci a snaží se podat svědectví o obyčejných životech našich současníků.
Sbírka meditativní vzpomínkové lyriky komponované jako listování albem starých rodinných fotografií a evokující rodovou a rodinnou tradici v paměti lyrického subjektu.
Básně věnované vzpomínání na krásné časy mládí, kdy člověk snil o láskách, byl ochoten se za ně prát a radostně vítal přijíždějící rudoarmějce na tancích – ale i na kouzelnou dobu dětství, chytání motýlů a četbu dobrodružných příběhů o Orientu.
V básnické sbírce se vyznává mladý autor z lásky k otci, z obdivu k jeho nepatetickému hrdinství za druhé světové války, z lásky k matce, k rodnému kraji, zastavuje se u legendárních míst své země, oslavuje rodinné prostředí a pohodu a zamýšlí se nad stárnutím a smrtí. Citlivě laděná sbírka se dobírá základních životních hodnot.
Sbírka poezie pro dospělé (čtvrtá v pořadí). Básnická sbírka přináší v pravidelných rýmovaných verších poezii citového a lidského zrání příslušníka poválečné generace a poezii, jež zaujímá kritický postoj k povrchnímu, konzumnímu způsobu života.
Sbírka svěžích, zpěvných veršů básníka, který se snaží navázat na ty tradice české lyriky, jež se vyznačují opravdovostí prožitku a prostotou výrazu. Pravidelné rýmované verše o mládí, lásce, ženě,přírodníchnáladách a míjejícím čase jsou dosti často situovány do atmosféry města a obrazně těží z jeho prostředí
Padesát milostných sonetů. „Zkouším to od rána: na tebe nemyslet, kéž bys tak zmizela ze všech mých představ, vždyť jsi jen trápení, sestup, pád, žádný let, výtahem stále níž. Chci vystoupit. Tak zastav!“
Sbírka, která uzavírá autorovo rozsáhlé dílo, se zamýšlí nad bilancí lidského osudu a života. Svazek obsahuje cyklus 60 básní, z nichž ke čtenáři nejnaléhavěji promlouvá uzavřenost a osamělost stáří, pokora před smrtí i jakási tvrdošíjnost, se kterou se člověk brání přirozenému odchodu z tohoto světa. Podzimní deník je především deníkem nostalgie a uplynulého času, který má předpoklad zaujmout čtenáře především citovou vřelostí i zamyšlením nad etickým posláním lidského života.
Sbírka volných nerýmovaných i pravidelných rýmovaných veršů je rozčleněna podle ústředních témat do oddílů Bezvládí, Život v letu, Prázdniny, Láska, Podzim. Autor zde ve vtipných postřezích oživuje běžné věci a děje denníhoživota a v bohémském i melancholickém pohledu komentuje a rozverně ironizuje vlastní životopis, prožívanou lásku a problematiku mladých vůbec.
Autorův vyzrálý básnický jazyk spolu s myšlenkovými náboji povyšuje tuto sbírku milostné poezie na ojedinělou literární záležitost v současné české poezii. Vydání první.
Ve své nové sbírce vyslovuje autor obavy z ohrožení lidského citu přetechnizovanou společností i touhou po plném a harmonickém životě. Sýs přikročil k tomuto tématu s nádechem sarkasmu a ironie, nesnaží se moralizovat, maloměšťácké zlozvyky kritizuje spíše z pozice básnické nadsázky. Celou sbírku pak prostupuje stesk nad dobou, kdy "dědeček měl krámek", "voněl dehet na plovárně" a "nekácely se ještě staré stromy".
Básnická sbírka rozvíjí milostné peripetie vztahu mezi mužem a ženou od nejranějšího mládí až po věk dospělosti. Samostatnou složkou jsou ve sbírce milostně orientované básně zachycující nálady dvanácti měsíců v Praze.
Básně z let 1971-1973. 5 oddílů: Zelený míč, Číše, Na chvíli v očistci, Průvody lásky, Utrpení starého Werthera. Klíčovým tématem sbírky je žena. Žena je zpodobněna nejen jako část mužova těla, ale i jako část jeho duše a bolesti. Od různých částí ženského těla přechází básník k filozofičtějším reflexím. Dalšímitématy jsou luna, voda, slzy, lidské maso, ticho, nicota, smrt, Bůh. Vydání první.
Básnický debut české spisovatelky, obsahující verše náladové lyriky a skic ze všedního, zejména městského života. Zakončeno básní věnovanou životu a smrti Julie Kosákové, dobrotivé vdovy od Vožice.
Básnická sbírka, která v křehkých verších zachycuje důvěrný vztah matky a dítěte; současně vykresluje půvaby neúnavně proměnlivého počasí, jemnost vzduchu na Orlicku či něhu úsvitu a nočního nebe s padajícími hvězdami.
Sugestivně působící sbírka lyrických veršů, která uchvátila čtenáře silou citu a bohatstvím výrazu hned při prvním vydání v prosinci 1931. Od čtvrtého vydání (1940) byla rozšířena o oddíly Hořec a Tiše.
Tato sbírka je jemně ironická (místy sebeironická). Básně v ní jsou lyrické. Prolíná se zde nostalgie vzpomínek spolu s tušenými (ale neprožitými krásami). Postupně se ztrácí intimnost jeho citu a prožitky získávají obecnější platnost. Tato sbírka znamenala velký zlom v jeho tvorbě a vlastně zde byl vytvořen prostor pro další období a pro tvorbu jinou než poetistickou. Ovlivnění poetismem však Seifertovi zůstalo do konce života. Nové vydání, rozšířené o oddíl: Ruce Venušiny
Kniha teskně a chmurně vyznívající lyriky, zachvívající se úzkostí z bolestného života hojeného pouze tichem. Halas vychází z prožitků smutného mládí podlomeného válkou a tíseň marnosti jej pochopitelně neopouští za neradostných poměrů kolem roku 1930, kdy sbírka vznikla.
Sbírka, kterou se Hrubín v těžkých válečných dobách obracel k rodnému Posázaví a jeho prostým a zemitým půvabům: k jiřičkám, cvrčkům na srpnových loukách, včelám a jejich úlům, ke starodávným světnicím dětství.