Sbírka se nese v duchu jemného, občas i sebeironického, lyrismu. V básních se mísí nostalgické vzpomínky s představami o dosud nepoznaných krásách. Postupně se osobní tón stává univerzálnějším a prožitky nabývají širšího významu. Tato sbírka představuje zásadní posun v autorově tvorbě a otevřela cestu k novým obdobím a stylům, které přesahují poetismus. Přesto vliv poetismu v Seifertově díle přetrval až do konce jeho života. Toto nové vydání je rozšířeno o samostatnou sekci s názvem Ruce Venušiny.