Osobitá reportáž z USA, v níž se spojil zájem moderního vědce s pohledem básníka. Zachycuje dojmy z cesty po USA. Všímá si psychologie lidí, jejich zájmů, postavení moderního člověka a jeho ideálů aj.
První díl rozsáhlých Spisů nejvíce překládaného českého básníka, který začínal mezi autory časopisu Květen a jehož sudičkami mu byly tvorba Skupiny 42, americká a anglická literatura, hravá fantasknost Jacquesa Préverta i šedá racionalita Bertolta Brechta. Obsáhlý titul přináší všech patnáct autorových básnických sbírek a názorně tak ukazuje vývoj jeho poetiky během čtyřiceti let od prvotiny Denní služba (1958) až po poslední Holubovu sbírku Narození Sisyfovo (1999).
Prožitky nervních stahů a křečovitého pulsu moderní městské civilizace transformuje básník do obrazů nijak krotkých a navíc vyjádřených v úsečném rytmu, který odpovídá tempu oněch podnětů. Místy dosahuje až fantasmagorických vizí (nejvíce snad v básních Planeta a Nokturno), jindy opět dovádí zpravidla zřetelně pointované verše k bezprostřednímu toku reality, když nachází zdroj své poezie v novinových zprávách nebo nechává promlouvat lapidární nápisy na newyorských zdech.
Časoprostor Autor patří k našim nejvýznamnějším básníkům, ale i k nejznámějším českým autorům ve světě: jeho básnické dílo bylo přeloženo téměř do 40 jazyků. Přispěl k tomu věcný, logický jazyk jeho textů, což souvisí s tím, že svou vědeckou činnost (věnoval se imunologii) propojil s literaturou. Nový výbor v edici Skvosty poezie uspořádal Vladimír Justl a ilustroval Václav Bláha. M. Holub (1923–1998) debutoval sbírkou Denní služba (1958), jíž se přiřadil ke skupině autorů kolem časopisu Květen. „Denní“ věcnosti zůstal věrný. Vydal 17 sbírek, 3 cestopisy a několik svazků esejů.
Druhý svazek Spisů světově proslulého básníka, překladatele, fejetonisty a esejisty, k jehož sudičkám patřila kromě jiného i americká a anglická literatura, tentokráte obsahuje tři slavné cestopisy: legendárního Anděla na kolečkách (1963), pozapomenutý titul Žít v New Yorku (1969), který takto vychází poprvé po 35 letech, a do Asiezaměřenou Aladinovu lampu (1996). Zdobí je básnický jazyk, vtip a rafinovaně útržkovité postřehy, z nichž je skládán komplexní, nepřikrášlený obraz popisovaných zemí (USA, Indie, Čína, Rusko a další).
Čím tedy drží svět pohromadě? Fyzikálními zákony? Chemickými vazbami? Ekonomickými vztahy? Nebo snad slovy? Ostatně přečtěte si sami. Vybrali a uspořádali Vladimír Petřík a Jaroslav Veis.
Antologie z české poezie, která reagovala či byla inspirována srpnovou invazí z roku 1968, kdy vojska pěti armád obsadila území tehdejšího Československa. Básník a editor Jakub Řehák zařadil do této stručné antologie šestadvacet textů od osmnácti českých básníků. Původně byl tento výbor plánován mnohem šířeji, od tohoto záměru ale bylo upuštěno vzhledem k obtížnému získávání autorských práv. Jednotliví tvůrci zde defilují v abecedním pořadí: jejich poezie je pak ponejvíce bezprostřední reakcí na srpnovou agresi nebo se týká tíživé a dusné společenské atmosféry, jež se po této události dostavila a předznamenávala dlouhé normalizační období. Společným básnickým znakem je pak vyjádření naprostého, zásadního a nekompromisního nesouhlasu s aktem, který náhle proměnil malou středoevropskou zemi v totální "ruskou gubernii", v níž se člověk cítí "přitlačen ke zdi", v níž zmizí i ta nejzoufalejší naděje na lepší časy a existuje jen budoucnost, jež nám "vylupuje oči".
Nová autorova sbírka, ovlivněná podněty a poznatky z oblasti exaktních věd. Po formální stránce autor používá dramatický tvar jako nedílnou součást stavby veršů, čímž obohacuje bezesporu konstrukční prvky současné poetiky.
Jdi a otevři dveře (1961), čtvrtá básnická sbírka Miroslava Holuba, přináší do poezie, stejně jako sbírky předchozí, „nepoetické jevy“, i když nenápadná tvořivost autorových hrdinů se snaží zlidšťovat okolní svět.
Výbor z poezie Miroslava Holuba doplněný CD, na němž Holubovu poezii interpretují Miroslav Kovářík a Radek Bláha, písničkář Vladimír Merta, herečka Jana Štvrtecká a divadlo poezie Regina Břeclav.
Útlá knížka kapesního formátu, který charakterizuje edici PULS Čs. spisovatele, přináší sedm esejů o člověku a psaní, o tvořivosti, lidské potřebě vtělovat myšlenku do formy, a především o tématu autorovi nejbližším: o souvztažnosti umění a vědy.
Ve sbírce nalezneme všechny charakteristické motivy Holubovy tvorby, k nimž se navíc přidává pocit deziluze z pohybu okolního světa. Verše sbírky jsou umocněny sevřeností básnického výrazu. Autor plně cítí krutost a vulgaritu, které putují všemi kontinenty a nezastaví se před žádnými hranicemi. Vynikající sbírka má předpoklad oslovit všechny čtenáře poezie. Narození Sisyfovo přináší – kromě jiného – básně Zmrtvýchvstání a Cokoli o Bohu, v nichž je připuštěna existence Boha. Poezie osciluje mezi člověkem s vědomím historické tradice a kontinuity a bytostí fascinovanou přítomným časem, „moderní“ racionalitou.
Zcela malá knížka nadávek, zákazů, odkazů apod. Jde o knížku naprosto nečistokrevnou, vzniklou nahodilou shodou okolností, leč přesto knížku, neboť autorský zákon nehodnotí příkony, nýbrž výstupy. Bylo sepisováno jaksi cestou, v Evropě, Americe i v Asii, a protože v dopravních prostředcích to hrká, ukázal se nejvhodnějším žánrem útvar jednovětý, nebo rytmický popěvek, v nejhorším pak přetržitý dialog a hexametr, neboť tomuto schématu vyhovuje jak kolísavý bzukot leteckého motoru, tak Dopplerův princip a bubnování kolejnicových spojů. Nečistokrevnost způsobu vzniku i způsobu realizace má v sobě jedno splnění (autorského denního snu): udělat knížku neknížku, udělat knížku neklasifikovatelnou, udělat knížku, která šetří oči a je o něčem jiném. Knížka a dvě magnetofonové kazety (Kuře v hodinkách / Vladimír Mišík, Josef Kainar; Struny ve větru / Vladimir Merta) ve společném pouzdře. Vydáno pro Klub přátel poezie ČS.
Autorova životní bilance, kniha vzpomínek na dětství a mládí. Mozaika krátkých próz a básní, tematicky sjednocených a doprovázených fotografiemi mizející staré Plzně.
Svazek Spisů navazuje na tři předchozí: Básně (Spisy I), Cestopisné prózy (Spisy II), Eseje a sloupky (Spisy III). Obsahuje do předchozích svazků nezařazené literární práce rozčleněné do šesti oddílů: 1) Básně 2) Eseje, sloupky a fejetony, 3) Předmluvy a doslovy, 4) Glosy, polemiky, úvahy, 5) Ankety, 6) Rozhovory. To vše posbírané a vybrané z novin, časopisů, sborníků a v případech předmluv a doslovů i z knih. S výjimkou těchto se jedná o Holubovy práce knižně nepublikované. Doplňuje se jimi náš obraz o význačné osobnosti české literární scény II. poloviny 20. století., jež patřila po dlouhá léta k nejpřekládanějším a v zahraničí nejvydávanějším českým autorům.
Pátý svazek Spisů navazuje na čtyři předchozí: Básně (Spisy I), Cestopisné prózy (Spisy II), Eseje a sloupky (Spisy III) a Paralipomena (Spisy IV). Obsahuje do předchozích Paralipomen nezařazenou publicistiku, rozčleněnou do následujících oddílů: 1) Údolím neklidu (Životopis E. A. P.), 2) Eseje, sloupky a fejetony, 3) Pozdravy a dopisy, 4)Glosy, polemiky, úvahy, 5) Ankety, 6) Reportáže, 7) Rozhovory, 8) Proč jsem z Plzně, 9) Dodatky. To vše posbírané a vybrané z novin, časopisů, sborníků i z knih, co zůstalo v předchozích svazcích stranou – zapomenuté, opomenuté, skryté. Zejména opomenutí textu o americkém básníkovi E. A. Poeovi (oddíl 1) a cestopisných reportáží by bylo bezmála trestuhodné. Kniha je doplněna jmenným rejstříkem k oběma svazkům Paralipomen. Je konečným svazkem Spisů Miroslava Holuba.
Básně M. Holuba jsou sestaveny do čtyř oddílů podle období, kdy byly napsány (1956-1961, 1961-1970, 1971-1982, 1983-1986). Některé básně byly již publikovány v předchozích autorových sbírkách. Významnou součástí knihy je výtvarný doprovod Oty Janečka.
Autor, věhlasný český imunolog, vede svůj tichý monolog, související s jeho vědeckým zaujetím, myšlenkami o vědě, kultuře a jiných nesnázích, a jeho zamyšlení "na 42 řádek" se stala svébytným literárním útvarem. Kniha vyniká humanistickým a medicínsky etickým nábojem a zdařile prosazuje mentální hygienu.
Sbírka, která kritizuje strnulost, odtrženost od života, nemorálnost, bezdůvodnou nadřazenost a pochybnou sebejistotu a nelidskost. Objevují se kontrasty: lidskost, vytrvalost X samolibost, zlo. Autor akcentuje činorodost, práci v laboratoři, touhu dobrat se pravdy.
Holubova „biologická“ obraznost v Syndromu mizející plíce s sebou nese dvojí účinek: zasvěceným poskytuje naprosto konkrétní představu, od niž mohou odvodit náležité tertium comparationis, nezasvěceným se jeví jako druh magie, jako zaklínadlo, jímž se lze přenést do tajemného, neuchopitelného a neuchopitelného světa. I když – jak je u holuba běžné – onen tajemný svět máme v nejbližším okolí. Třebaže celá struktura Syndromu je – takříkajíc- biologická, vytvořil holub obrazné pojmenování, jež netřeba dešifrovat. Jeho tomogram současného člověka či spíše současného lidského společenství znamená naléhavý signál: je třeba závažné zákroky neodkládat, , pacient je opakovaně ohrožen – a poezie není němá.
Sbírka básní, které přemítavě, lyricky i útočně sondují v srdci „odvážném, naplněném tužbami, pichlavém jako hvězda, vesele kulatém jako míč v sítí“ a vždycky určujícím city, myšlení a skutky člověka.
Vycházeje z vlastních zážitků a setkání při pobytu v New Yorku, se autor zamýšlí nad způsobem existence člověka v soudobé civilizaci, jejímž hypermodelem je svět americký. Charakterem existence při takovém životě, který "není nadále stulen v matečném klínu bezúhonnosti", je "kalamita". Záznam nesmírného množství zajímavých postřehů a živých detailů nakonec vyúsťuje ve víru, že lidé se vždy postaví proti tomu, co je přesahuje, a tedy i proti nadměrné civilizaci. (Zdroj: knihi.cz)
Publikováno:1969
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.