Děj povídky, kterou Puškin napsal r. 1833 za svého pobytu ve vsi Boldinu, se rozvíjí kolem mysteriosní trojice karet, přinášejících výhru. Modelem k titulní hrdince, staré hraběnce, jež znala tajemné tři karty a prozradila je po své smrti mladému ctižádostivému důstojníku Heřmanovi, byla Puškinovi skutečná postava z tehdejších moskevských aristokratických kruhů. Povídka, jejíž námět je v podstatě velmi kuriosní a bezmála anekdotický, působí díky Puškinovu realismu a mistrovství jeho stylu podmanivě, přesvědčivě a životně. S neobyčejnou úsporností a sevřeností děje, příznačnou pro veškerou Puškinovu prozaickou tvorbu, je zde podán poutavý pohled do života soudobé aristokratické společnosti.
Dějovým jádrem novely, napsané na počátku let 30., je bizarní příběh, jehož byl autor svědkem na své prázdninové cestě po Itálii. Vylíčení představení potulného kouzelníka, jehož triky záležely především v hypnose, vrcholí tragicky kouzelníkovým zavražděním. Novela však přesto vyznívá pocitem osvobození nad zlomením temné, člověka nenávidící síly kouzelníkovy. Tragické rozuzlení stejně jako předrážděná, dusivá atmosféra celé novely dávají tušit, že autorovým úmyslem nebylo jen prosté vylíčení zážitku z prázdninové cesty, nýbrž že jeho vyprávění směřuje k cíli daleko obecnějšímu a důsažnějšímu: k vylíčení života Itálie 30. let, ovládané a terorisované kejklířem a hypnotisérem Mussolinim.
Povídková studie, již básník sám po prvé knižně publikoval jako součást prvního svazku svých feuilletonistických "Studií krátkých a kratších" z r. 1876. Zobrazuje život kočujících železničních dělníků v 2. polovině minulého století. "Trhani" - tak se říkalo železničním dělníkům, kteří "trhali" výbušninami skály pro uvolnění cesty novému komunikačnímu prostředku, v ústech měšťáků to byla však i potupná nadávka pro otrhané chudáky, kteří budovali kapitalistům jejich blahobyt - nejsou v Nerudově fejetonu nikterak idealisováni; autor je představuje v celé jejich tehdejší sociální i mravní bídě, se všemi vadami a nedostatky, ale zároveň i se všemi přednostmi, které z nich již tehdy činily dělnické tvůrce budoucnosti.
Stylizovaná jako montáž autentických dokumentů (deník titulní postavy, jíž policejní nátlak způsobí smrt, a zápisků dvou mužů z jejího okolí) je zasazena do období bachovského absolutismu a oživuje několik osob ze světa, v němž se pohybovala Božena Němcová.
Novela Josepha Conrada vypráví o jedné nebezpečné plavbě, během níž hlavní hrdina, mladý námořník, poznává skutečný život a musí se vyrovnat s mnoha nástrahami osudu. Hlavní postava, ne nepodobná samotnému Conradovi, musí převzít odpovědnost za své činy, které zasáhnou i ostatní lidi. Další z knih Josepha Conrada, která je něčím víc než jen dobrodružným příběhem jednoho námořníka.
Ústředním motivem druhé desítky novel je citový vztah mezi mužem a ženou, jak se utváří v různých společenských poměrech. Každý z deseti autorů zachycuje osobitým stylem příběhy z různých krajů a zemí, citový život člověka je tu podroben sociální, filosofické a psychologické analýze. Thomas Mann – Vyměněné hlavy (Die vertauschten Köpfe) James Joyce – Mrtvý (The Dead) Alexander Malyškin – Újezdní láska (Ujezdnaja ljubov) C. F. Ramuz – Člověk (L'Homme) Alberto Moravia – Double (La controfigura) F. Scott Fitzgerald – Tulipán (The Jelly-Bean) Tamás Barány – Smutek (Gyász) Boris Lavreněv – Jedenačtyřicátý (Sorok pervyj) Stefan Zweig – Zmatení citů (Verwirrung der Gefühle) J. D. Salinger – Den jako stvořený na banánové rybičky (A Perfect Day for Bananafish) Doslov Vítězslav Kocourek.
Ze vzpomínek staré šatnářky a náhodného návštěvníka jedné malé vídeňské kavárny se dozvídáme příběh člověka oddaného knihám. Tomuto prostému, nevinnému člověku, který žije jen pro své knihy a nestará se o události ve světě, připraví za 1. světové války zběsilá psychóza a tupost válečné mašinerie trpný a zoufalý konec.
Legenda o lásce a smrti - novela o žalostném osudu služebné dívky v Praze. Růžena odchází do služby v Praze v touze po lepším životě. Nenajde však to, co hledala, připadá jí, že je prodaná do otroctví...
Románový příběh o citovém vzplanutí mladého muže, o jeho žárlivosti a smrti. Děj prozrazuje Buninovu lásku k rodné Rusi, současně však je pln osudovosti, blízké autorovu chápání skutečnosti. Kniha byla napsána v roce 1924 ve Francii.
Povídka s mysticky legendárním námětem o osudu mladičké dívky, která přežila vyvraždění obyvatel fary v pobřežním rybářském městečku. Celý svůj život zasvětí pak příkazu z onoho světa: potrestat vrahy a pomstít nevinné oběti.
Příběh prosté venkovské ženy-služky, která sražena životním neštěstím na dno ponížení a sociální bezbrannosti, nachází smysl svého bytí jen v tom, že ustavičně něčemu slouží a žije pro druhé.
Edičně k vyd. připravil a doslov naps. Václav Černý. Kniha obsahuje novely: Černá hodinka ve Vincennes (Alfred de Vigny), Posedlá ruka (Gérard de Nerval), Lokis (Prospér Mérimée), Nejkrásnější láska dona Juana (Jules Barbey D´Aurevilly), Herodias (Gustave Flaubert), Rodinka (Guy de Maupassant), Almaida D´etremont (Francis Jammes), Judský prokurátor (Anatole France), Honorina (Jules Renard) a Vesnický doktor (Pierré Courtade)
První autorčin román, jenž vyšel poprvé r. 1907, vypráví tragický příběh mladé služky z pražské restaurace, která je pro svou krásu předmětem smyslné pozornosti hostí, starého chlípníka, hoteliéra i mladých bohémů, a která houževnatě hájí své panenství pro svého chorého milence, přičemž nakonec je zlomena a tragicky hyne.11.vydání.
Sociální drama popisující životní příběh Karla Fialy, ranami osudu zasaženého člověka žijícího na rakouském předměstí, který během poválečné inflace přišel téměř o všechno, včetně sociálního postavení a stal se obětí konexí v jeho zaměstnání, a tím přišel o i zaměstnání. V malém bytě 1+1 žije se svojí manželkou, švagrovou a epileptickým synem. V tíživé situaci uzavře životní pojistku na značnou sumu, která má být vyplacena po dožití 65. roku - do čehož mu chybí necelý rok. Zvrat nastává několik týdnů před kritickými narozeninami, když vážně onemocní a na nemocničním lůžku bojuje se smrtí o zachování vlastní cti a zajištění budoucnosti jeho manželky a hlavně syna, který by jinak musel být umístěn do ústavu.
Vývoj ruské a sovětské prózy první poloviny tohoto století nebyl o nic méně bouřlivý než vývoj země samé. Tři revoluce v krátkém období dvanácti let, dvě sovětské války, dlouhá léta války občanské a budovatelský vzmach prvních pětiletek - to všechno jsou historická fakta, která nemohla zůstat bez vlivu na literaturu. Epocha revolučního přerodu a přehodnocování hodnot vytvořila nejen nové estetické kvality, ale podtrhla i význam slavných tradic klasické ruské literatury. A není to jen Gorkij a Serafimovič, kteří dávno před sedmnáctým rokem položili základy socialistického realismu. U Kuprina je spojení s tradicí klariského realismu bezprostřednější než u Alexeje Tolstého. Gorkého žáci, Ivanov, Fedin, Leonov, navazují na tyto tradice jak vlivem svého učitele, tak přímo. V Šolochovovi bývá právem spatřován sovětský Lev Tolstoj. Nikdy však toto navázání není přímočaré. Každý z deseti autorů našeho svazku vždy zůstává sám sebou se všemi znaky doby i svého osobitého umění. Třebaže tento výbor nemohl zdaleka vyčerpat celé bohatství ruské novelistiky XX. století, zachycuje v deseti výrazných představitelích nejen to nejlepší, co tito autoři v novelistice přinesli, ale i to, jak literatura odrážela velké revoluční změny v životě ruských a sovětských lidí, a současně jak tyto revoluční změny pomáhala spoluvytvářet.
Námětem klasické novely je zpověď starého univerzitního profesora, který pochopil bezvýhlednost zaostalých ruských poměrů na sklonku minulého století a blízek zoufalství dožívá svůj život, neschopen ukázat cestu nové generaci.
Velmi vtipná povídka je jedním z dokladu autorova umění pobavit a zároveň ukázat bez zbytečných slov a naprosto přirozeně prostředí falešné měšťácké morálky. Rozsáhlá, dějově nebohatá povídka z francouzského úřednického prostředí o manželské dvojici, které připadne miliónové dědictví, vázané podmínkou dítěte. Nic jineuvede v rozpaky a dosáhne jak dítěte, tak peněz neostyšným sáhnutím k manželské nevěře.
Novely předních představitelů soudobé pokrokové literatury své země dávají nahlédnout do života lidí, přítomnosti a minulosti deseti zemí: Číny, Japonska, Vietnamu, Bengálska, Indie, Indonésie, Persie, Izraele, Alžírska, Kapverdských ostrovů. Autoři: Cung Pchu, Fumiko Hajaši, Nguyen-van-Bong, Samareš Basu, Čandrakiran Saunréksá, Pramoedya Ananta Toer, Sádeq Hedáyat, Jizchak Šenhar, Mohammed Dib, António Aurélio Goncalves.
Dvoudílná novela líčí tragický osud nadaného malíře, který v touze po penězích a úspěchu obětuje svůj talent pochybnému vkusu bohatých zákazníků a stane se módním malířem. Ve druhé části je vylíčena podivná historie obrazu lichváře, jehož koupě se stala malířovi osudnou. Novela je známá také pod názvem Podobizna.
Soubor deseti novel podává průřez německou novelistickou tvorbou od 18. do 20. století. Do výboru, který přirozeně nemohl být ani zdaleka úplným a uceleným obrazem německé novelistiky, jsou zařazena také některá u nás už samostatně dříve vyšlá díla.
Soubor deseti novel podává průřez německou novelistickou tvorbou od 18. do 20. století. Do výboru, který přirozeně nemohl být ani zdaleka úplným a uceleným obrazem německé novelistiky, jsou zařazena také některá u nás už samostatně dříve vyšlá díla.
Psychologický ponor do nitra doby, ukázaného na kočující divadelní společnosti, do níž se dostane i zběhlý student a potulný herec Vavřinec, který v době třicetileté války je zaujat divadelní hrou Romeo a Julie. Rád by ji hrál, avšak nikdo o to nestojí. Doba si žádá jen prostou zábavu, ne vážnou a hlubokomyslnou hru o dvou milencích.
Hlavním hrdinou příběhu je bezejmenný ruský mladík na cestách, který na německém venkově potká sourozenecký pár z Ruska, se kterým se rychle spřátelí a seznámí se s jejich příběhem. Doslov „Mistr milostné novely“ napsal Jiří Honzík.
Novela čerpá svůj námět ze stejného prostředí jako film Mzda strachu, k němuž psal Arnaud scénář. Líčí drsný a tvrdý život venezuelských šoférů kamionů, nebezpečí, kterému se denně vystavují na úzkých horských serpentinách. Auta se řítí stokilometrovou rychlostí, šoféři se předhánějí s nasazením života, protože teprve dvě túry vykonané za den znamenají zajištěnou obživu.
Příběh dospívání třináctiletého chlapce, jež za pobytu v mořských lázních objeví ve své matce pod vlivem jejího milostného dobrodružství ženskost. Projde drsnou zkušeností v tlupě výrostků a odehnán od nevěstince, v němž doufal proniknout v tajemství ženy a milostného styku, si s rezignací uvědomí, že ještě chvíli potrvá,než bude opravdu mužem.
Viktor Dyk: Krysař, Frantina, Povídka s dobrým koncem, Medailónek, Jaroslav Havlíček: Máša z krámu, Paní Bohdana, Skandální aféra Josefa Holouška, Konec vše napraví, Událost v Mikve, Ta s těmi copánky Autoři: Božena Benešová, Karel Čapek, Jaromír John, Jaroslav Kratochvíl, Marie Majerová, Ivan Olbracht, Vladislav Vančura, Jan Weiss
Soubor novel nejvýznamnějších polských autorů druhé třetiny dvacátého století (B. Schulz, Jaro; J. Andrzejewski, Konec; W. Žukrowski, Před vrátky; J. Putrament, Nehoda: S. Lem. Krysa v labyrintu; J. Iwaszkiewicz, Dívka a holubi; K. Brandys, Jak být milována; J. Zawieyski, Presidentovy návštěvy; A. Rudnicki, Milostný pel; S. Mrožek, Ad astra), novel, jejichž osou je láska ve všech podobách s překážkami i vítězstvími, které přináší. Milostná tematika dává nahlížet do osudů polského národa i do problémů dnešního polského člověka. Soubor provází deset ilustrací předních polských ilustrátorů. Uspoř., doslov Člověk v labyrintu a pozn. o autorech napsal Otakar Bartoš.
Příběh chlapce, vyrůstajícího ve státě Mississippi po občanské válce. Rok co rok chlapec odjíždí se zkušenými lovci z města do tábora v divoké přírodě, odkud se pak vydávají na lov starého, téměř již legendárního medvěda,který je jakýmsi symbolem nepokořitelných přírodních sil. Hoch, vychovávaný k osobní čestnosti, hrdosti a neústupnosti se dovídá, že minulost jeho rodu je zatížena zločinnými transakcemi a incestem. Opouští společnost a volí raději prostý a nezávislý život v přírodě. Faulknerova novela nesporně náleží k vrcholům moderní literatury..
Novela sovětského (ruského) básníka, prozaika a překladatele, autora, jemuž byla za román Doktor Živago, v SSSR v padesátých letech odmítnutý, nabídnuta Nobelova cena. Ústřední postavou této novely je děvčátko, které se probouzí v dívku. Dějem zde však mnohem více než skutečné dění je vnímání světa dětskou obrazotvorností a tímto vnímáním vznikající svár dětských snů a objevované reality světa. 2. vydání.
Deset vybraných anglických novel z konce 19. století a z první poloviny 20. století představuje nejlepší novelistickou žeň vypravěčského realismu navazujícího na domácí tradici i na cizí světové vzory. Novely jsou skvělou ukázkou bohatosti realistického vyprávění, které je ukázáno ve všech nuancích od chmurné osudovosti přes jiskrnou ironii, poetické kouzlo a fantazii,hluboký soucit až k tragickému vidění nesmyslné krutosti ve světě. Jednotlivé novely: Thomas Hardy - Co viděl ovčák George Gissing - Ztichlý den E. M. Forster - Nebeské království R. B. Cunninghame Graham - Setkání v kasinu Walter de la Mare - Mandlovník Rhys Davies - Odplata za lásku A. E. Coppard - Žehlič Elizabeth Bowenová - Šitíčko William Sansom - Kolmý žebřík V. S. Pritchett - Náhrdelník
Soubor je přehlídkou prací italských autorů (G. D´Annunzio: Námořní felčar; C.E. Gadda: První flotila v noci; C. Alvaro: Čtyřiadvacet hodin; C. Malaparte: Historie rytíře ze stromu; D. Buzzati: Zajímavé odpoledne; V. Brancati: Krok ticha; C. Pavese: První láska; T. Landolfi: Pohledy; I. Calvino: Mračno smogu; A. Arbasino: Ubohé cíle) od počátku tohoto století až po současnost a je doplněn medailónky spisovatelů. Novely zachycují osudy a problematiku italského člověka 20. století, a to jak v prostředí venkovském, tak i v prostředí moderních velkoměst, přičemž tématem jsou zde milostné náměty, druhá světová válka, morální problémy mládeže a charakterové typy současné doby.