Román Doktor Živago, dlouhá léta ve vlasti autora i u nás obestřený fluidem zakázaného, vyvolal rozruch a paniku hned v r. 1956, kdy jej Pasternak dopsal a nabídl k uveřejnění. Neuspěl. O rok později vyšel rusky v Itálii, zanedlouho pak italsky, anglicky, švédsky, norsky, francouzsky a německy. Roku 1958 byla spisovateli udělena Nobelova cena, kterou však byl donucen odmítnout… Jednotlivé části románu zachycují klíčové okamžiky života titulního hrdiny Jurije Živaga, spojené s významnými společenskými událostmi v Rusku: 1905 – ruská revoluce a stávky dělníků, první světová válka, revoluce 1917, porevoluční vývoj. Jako červená nit se románem vine láska, děj je rovněž prostoupen úvahami o smyslu života a umění. Mimořádnou roli sehrává v díle náhodná osudovost, která vstupuje do životů jednotlivých postav a vzájemně je propojuje. Podle románu byl r. 1965 natočen úspěšný film ověnčený pěti Oscary.
Verše Borise Pasternaka z ruského originálu vybral a přeložil Luděk Kubišta, doplněno křehkými ilustracemi Romany Králové a výborným doslovem (spíše esej o Pasternakovi - básníkovi) Jiřího Honzíka.
Kniha v době svého vzniku působila jako svěží snímky básníkovy doby, s odstupem času však vystupují její autobiografické rysy, je to popis prožitků, umožňující pochopit prostředí, vlivy a události vytvářející z Pasternaka člověka Pasternaka básníka. 2. vydání
Bohatost a vrstevnatost lyrického talentu moderního klasika sovětské poezie představuje obsáhlý výbor, který je zároveň přehlednou antologii Pasternakových překladů. K vydání připravil a doslov napsal I. Matějka. Ilustroval Viktor Pivovarov.
Novela sovětského (ruského) básníka, prozaika a překladatele, autora, jemuž byla za román Doktor Živago, v SSSR v padesátých letech odmítnutý, nabídnuta Nobelova cena. Ústřední postavou této novely je děvčátko, které se probouzí v dívku. Dějem zde však mnohem více než skutečné dění je vnímání světa dětskou obrazotvorností a tímto vnímáním vznikající svár dětských snů a objevované reality světa. 2. vydání.
Výbor z veršů známého básníka, drsných a pravdivých, o nichž přiléhavě říká jeden z jejich českých tlumočníků, že se v nich „otvírají dveře všem těm, kdo nechtějí se sami se sebou smířit“.
Listy gruzínským přátelům 1932–1960 Překlady dopisů, které Boris Pasternak psal v letech 1932–1959 gruzínským literárním přátelům a jejich rodinám, pořizoval Jan Zábrana svého času na základě ruského časopiseckého vydání, jejich české edice se však už nedožil. Ze Zábranovy pozůstalosti je nyní k vydání připravil a dalšími překlady teprve v posledních letech zpřístupněných textů doplnil Ladislav Zadražil.
K 40. výročí založení Lidového nakladatelství vyšla kniha próz, jejíž sjednocujícím prvkem je slavné město Oděsa, její genius loci, obyvatelé i ne vždy vítaní návštěvníci. Jak napsal Isaak Babel, Oděsa je jediné město v Rusku, kde se může narodit ruský národní Maupassant. Nakonec to byl právě on, kdo tuto roli ve světové literatuře sehrál. Oděsa - město plné námořníků, dobrodruhů, lehkých holek a zasněných fantastů, dle Babela "hrozné a hanbářské, přitom nejpůvabnější v Ruské říši", mělo na začátku 20. století všechny podmínky, aby se stalo místem zrodu vitální a sugestivní literatury - Bunin, Pasternak, Kuprin, Illf s Petrovem, Petrov s Illfem a desítky dalších zde našli své hrdiny, svá témata, svoji poetiku. Vybral, sestavil a uspořádal Vojtěch Jestřáb.
Výber z poézie Borisa Pasternaka. Z rozličných ruských originálov vybral, preložil, kalendárium, edičnú a bibliografickú poznámku a doslov napísal Teodor Križka.
Sestra moja - život je najoriginálnejšia z Pasternakových básnických zbierok. Bezprostredne za ňou nasleduje prvá próza, oslobodená od novelisticko-romantických klišé.
Pasternak patří k nejznámějším ruským básníkům. Jeho básnická tvorba dodnes ovlivňuje řadu současných autorů. Nový tvůrčí pohled, s nímž tento autor vstoupil do literatury, je provázen téměř všudypřítomnou přírodou, která je v Pasternakově poezii dominantní. Přes všechny proměny a zlomy padesátileté tvůčí práce si básníkova lyrika zachovala zřetelnou kontinuitu. Český výbor "Světlohra" je uspořádán chronologicky ze všech autorovoých sbírek a sleduje vnitřní linii Pasternakovy tvorby.
,,Na záclonách čipkových / kŕdeľ vrán. / Hrôza chladu hniezdi v nich, / už aj tam. (...)" (Pred všetkým týmto bola zima) Z ruského originálu Stichotvorenija i poemy a z ďalších, časopiseckých i rukopisných materiálov preložil a doslov napísal Laco Novomeský v jazykovej spolupráci s Jánom Ferenčíkom.