Hra, v níž je motivu staré čínské legendy o rozřešení sporu o dítě mezi dvěma ženami pomocí křídového kruhu užito v novodobém prostředí Gruzie, procházející složitým procesem přerodu uprostřed revoluce a kontrarevoluce. Osou děje je spor o půdu, který je symbolizován sporem o dítě mezi dvěma ženami, představitelkami revolucísražené a na její místo nastupující lidové vrstvy. Doslov napsal František Götz, režijní poznámky Evžen Sokolovský.
Tvrdý sedlák a otec Divíšek tvrdě dře a chce získat zpět svůj bývalý statek. pro svého neurvalého syna Bobše. Mladšího syna jana poslal do semináře a dceru do kláštera. Nakonec vysněný statek získá. Ale neraduje se dlouho. Zůstává zcela sám. Bobeš je zabit. A Jan se nevrátí. Tak tvrdý otec zničil štěstí několika blízkým.
Divadelní hra s úspěchem hraná u nás a pronikající i do ciziny. Je to příběh o třech sestrách, hledajících tři otce, jenž se odehrává v jednom pražském pavlačovém domě za našich dnů a dává autorovi možnost, jak sám řekl, "zakládat dlouhou šňůru kontrastních situací, v nichž se odhalují lidské hloubky i lidské prázdnoty".
Autor se znovu vrací ve své hře k Pražskému květnovému povstání. Těžiště jeho hry tentokrát není v zachycení vzrušujících událostí, nýbrž v zobrazení duševních pochodů hrdinů rozličného společenského postavení a v postupném odhalování jejich pravých tváří i růstu k velikosti, jak si je vynucuje revoluční dění památných dní.
Divadelní hra, která víc než dějem, celkem nepodstatným, má k diváku hovořit zachycováním duševních pochodů a citových vztahů hrdinů, kteří se prodírají k pravdě života a poznávají, že je to v "námaze, s níž člověka ze sebedobýváme." Edice Divadlo svazek 16. Vydavatel: Orbis - Praha, 1961.
Svou dramatickou adaptaci zaktualizoval autor tím, že události Verneova románu měří úrovní myšlení člověka 20. století. V pestrém sledu vtipných situací nechybí vedle základní myšlenky, kterou je oslava věčné lidské touhy po poznání, ani kritika britského koloniálního systému a šovinismu určitých vrstev.
"Nevážná" komedie, o níž autor sám zdůraznil, že v ní chtěl napsat "úsměvnou, hřejivou, zkrátka humornou veselohru o lidech a lidičkách z pražského předměstí roku 1961". Jejím hrdinou učinil někdejšího sňatkového podvodníka, který jím v socialistické společnosti už nemůže být a dokonce se stane vzorem poctivosti, když odevzdá nález velké částky peněz.
Divadelní hra, u níž teprve naše doba objevila, plně pochopila a ocenila skutečnost, že Tyl v ní Husa neztělesnil jen jako velkého bojovníka za pravdu a svobodu myšlenky, ale především jako představitele vůle lidu, začínajícího si uvědomovat svou sílu a dějinné poslání. Doslov a řežijní poz. napsala Alena Urbanová.
Hra o třech dějstvích z dělnického prostředí. Nová Daňkova hra se vrací k tématu lidské práce. Děje se kdesi v odlehlém koutě, v malé úpravně hutnického grafitu. Pojetím práce jako životního díla měří dramatik postoj svých postav ke společnosti, k životu, ke světu. Ona je mu měřítkem lidských hodnot mravních a v ní také hledá odpověď na stále aktuální otázku o lidském štěstí
Hra o jednom dějství se čtyřmi vizemi. Absurdní drama odehrávající se za 2. světové války v době stanného práva. Děj hry se odehrává během jedné hodiny. Hlavní hrdina, sedmadvacetiletý architekt Jiří Nečas, žije poklidným životem spolu se svou ženou u jejích rodičů. Jednoho dne ho navštíví žena, která spolu s Jiřím spolupracuje v odboji a žádá Jiřího o pomoc. V tu chvíli však vstoupí do bytu domovník, který je známý svým udavačstvím. Aby nemohl domovník prozradit členku nelegální skupiny, Jiří domovníka zabije. Rázem Jiří začne zvažovat, zda má odejít, zachránit se pro odboj a tím zničit celou rodinu anebo se má obětovat a uchovat si možnost zachránit rodinu. Po dlouhém zvažování se rozhodne pro první možnost. Jiří jde za svou vizí na úkor rodiny.
Rozmarná hra z prvního tvůrčího období slavného dramatika souběžně rozehrává dvojí dějové a myšlenkové pásmo, jež obě namnoze přímo provokativně řeší problémy odvěkých lidských vztahů. První vzájemného vztahu rodičů a dětí, o němž autor dovozuje, že není dán biologickým poutem, nýbrž musí být vybudován jako každýdruhý, druhé erotického vztahu muže a ženy, jež vyhrotí v důkaz, že je už předem dán přírodní nutností a neodvisí od dobových představ a společenských konvencí.; Z angl. orig. You never can. tell přel. a doslov Mladá hra a staří kritici naps. Milan Lukeš; obálka: Božena Bruderhansová
Divadelní adaptace Čapkovy Války s mloky. Autor textu jen P. Kohout. Doslov napsala Alena Urbanová. Jeho divadelní muzikál Válka s mloky (Orbis 1963, premiéra 19.1.1963, Divadlo čs. armády) je pokračováním stejnojmenného ČAPKOVA (viz) románu. Mloci zatopili již celý svět a jedinou zemí nad hladinou oceánů je Československo.
Divadelní adaptace Čapkovy Války s mloky. Autor textu jen P. Kohout. Doslov napsala Alena Urbanová. Jeho divadelní muzikál Válka s mloky (Orbis 1963, premiéra 19.1.1963, Divadlo čs. armády) je pokračováním stejnojmenného ČAPKOVA (viz) románu. Mloci zatopili již celý svět a jedinou zemí nad hladinou oceánů je Československo.
Dramatik soustředil v této své nové hře pozornost na problémy a mravní i společenské předpoklady práce nastupující herecké generace v příběhu dvanácti absolventů divadelní fakulty AMU, kteří utvořili kolektiv a nastoupili k umělecké práci na mimopražském divadle. Musí v praxi osvědčit, nejen čemu se naučili ve škole, ale především, jak dovedou obstát v podmínkách střízlivého života, neúprosně od každého vyžadujícího odpovědnost k sobě, společnosti, práci.
Vzhledem k Stalinovým výhradám své doby z provozování vyloučená divadelní hra sovětského dramatika (1891-1940) o bělogvardějských běžencích a oficírech. Smeteni revolucí, rozvráceni duševně a zdeptáni mravně si uvědomují prázdno, jež se před nimi otevřelo, a luští otázky své další existence a smyslu svého žití.
Text proslulého Sartrova dramatu, které zpracovává antický námět s postavami Oresta, Elektry, Klytaimnestry a dalších. Toto existenciální drama je dramatem o lidské svobodě.
Dramatizace výjevů z Haškova románu usiluje o postižení jejich dnešního smyslu, vtipu, švihu i nepomíjející adresnosti. Zvýrazňuje jejich jádro a poslání vkládanými songy, už předem diváka připravujícími na náladu i pointu následujícího výjevu.
Jediná divadelní hra Hemingwayova je výrazem jeho sympatie k republikánskému Španělsku. Napsal ji v r. 1937 za španělské občanské války v Madridě uprostřed výbuchů pum. Sám o ní řekl, že „jedná jenom o madridské kontrašpionáži a obsahuje-li nějaké mravní naučení, pak to, že lidé, kteří pracují pro jisté organizace, mají velmi málo času na domácký život“.
Tři divadelní hry irského, anglicky mluvícího a francouzsky píšícího spisovatele a dramatika (nar. 1906), podílníka na vzniku francouzské divadelní avantgardy a spolutvůrce absurdního divadla. Své hrdiny přivádí do mezních, bezvýchodných situací, aby zachytil nejen bídu člověka, ale i jeho až do posledního dechu oživovanou snahu vzepřít se tíze života, řešit problémy, které mu v cestu kupí on a lidské i společenské vztahy. Doslov Petr Pujman.
Dvě, z celkem čtyř divadelních her nositele Nobelovy ceny, jež spadají do jeho dvou období – „absurdního“ a „revoltujícího“. V první (Caligula, 1938) zkoumá otázku absurdní moci, zosobněné smutné proslulým římským císařem, v druhé (Stav obležení, 1948) se vrací k tématu moru. Jsou v ní obsaženy hlavní rysy revolty: nihilismus, mechanismus moci, „která masově vraždí, aby ,ozdravila' společnost, smrt, která se hroutí před revoltou ve službě celku“.
Tři detektivní hry slavné autorky, která stejně jako v knize i na jevišti dovede diváka udržet v stále jen stupňovaném napětí vtipně vymyšlenými zápletkami a překvapit netušeným rozluštěním.
Dramatická prvotina známého prozaika s úspěchem už uplatněná na scéně. V příběhu vnějšně rozvíjeném kolem vyšetřování záhadné smrti člověka navazuje vědomě na známý román F. Kafky. Nejde mu o tragiku lidské ispolečenskéosamocenosti člověka, ale o její nebezpečnou proměnu ve výlučnost a brojí proti jejímu přehlíženíči dokonce schvalování. Alena Urbanová: Pohodlí zámku, doslov
Sisyfos a smrt -- Nový Sisyfos -- Spravedlnost v Miramaru -- Flamineo Čtyři divadelní hry francouzského spisovatele, jenž si i u nás získal početnou obec čtenářů, divadelních a televizních diváků a rozhlasových posluchačů. Zpracovává v nich s oblibou cizí látky, staré i novější, aktualizuje je a neobyčejně působivě řeší nejpalčivější problémy naší současnosti a lidí ji žijících.
Divadelní hra. Příběh o třetí sedmě druhé kohorty královské gardy z roku nula. Nehistorická hra, která se opírá o pouhou legendu. Autor legendu chápe jako fiktivní svět, s jehož pomocí zobrazuje svět. Soud nad "třetí sedmou druhé kohorty královské" je současně soudem nad naší dobou. Má znepokojt naše vlastní svědomí, má nás vést k rozpoznání vlastního morálního systému a k pochopení vlastní spoluviny. Neboť nejde jen o zavraždění betlémských neviňátek. V dramatikově interpretaci se tragický biblický příběh změnil v tragikomedii a v některých místech dokonce v krutou grotesku. Tragika se obrací ve směšnost, která však směšně nepůsobí.
Tři dramata (Mrtví bez pohřbu — Špinavé ruce — Trójanky) předního francouzského autora. V Mrtvých bez pohřbu (1946) se skupinka maquistů, čekajících na výslech a rozhodnutých se ctí při výslechu obstát, vyrovnává s úzkostí před fyzickou bolestí při násilném vymáhání výpovědí. Ve Špinavých rukou (1948) se podle autora ukazuje, „jak se mohou vyvíjet a řešit taktické spory uvnitř ilegální odbojové organizace“. Cílem Trójanek (1965), představujících úpravu antické tragédie, je podtrhnout protiválečnou myšlenku. Doslov Milan Kundera.
Divadelní hra líčící události, jež předcházely děj Shakespearovy tragédie Hamlet, a to od zavraždění krále Hamleta (divadelní verze rozhlasové hry z pozůstalosti Miloše Rejnuše, dotvořená V. Renčem). Hrdinou hry je kancléř Polonius, člověk čestný a neúplatný, který jediný zná pravdu o zavraždění krále Hamleta a chce ji vyjevit dánskému lidu. Když se však dovídá, že do Dánska vtrhli nepřátelé, pravdu zamlčí, aby touto pravdou neoslabil napadenouvlast, zradí tak sám sebe a tak se stává tím ubožákem, jak jej známe ze Shakespeara.
Don Juan & Comp. Fata Morgana Vždy s úsměvem Panoptikum Gorila ex machina Premiera Skafandr Líčení se odročuje Smoking Revue Sborník, uváděný předmluvou Jana Wericha, zahrnuje pět revuí (Don Juan & Comp., Fata Morgana, Vždy s úsměvem, Panoptikum, Smoking Revue), dvě detektivní komedie (Gorila ex machina, Líčení se odročuje) a veselohru (Premiera Skafandr). Některé z těchto her vycházejí knižně vůbec poprvé (Don Juan & Comp., Fata Morgana, Vždy s úsměvem). Uváděná obsazení postav na titulních stranách většiny her stejně jako poznámky o autorství výprav, hudby (J. Ježek), choreografií, sbormistrovských a dirigentských nastudování jsou dokumentární přehlídkou tvůrčích sil někdejších Osvobozených. Významný dokument o jedné z nejslavnějších ér českého divadla a moderního umění
Divadelní hra se základní koncepcí konvenční detektivky, v podstatě však hra o potřebě naděje a útěchy před strachem ze smrtí. Na této potřebě je vybudována postava Mistra, výrobce rakví, muže, který chodí po čerstvých stopáchsmrtí, vražd, sebevražd a zločinů zabití a který přináší útěchu v podobě iluze, polopravdy, demagogie, dogmatismu a lži, a této tzv. útěchy zneužívá.
Cirkusové představení s jednou přestávkou, jak nazval dramatik Pavel Kohout svou hru, doprovází studie Jana Císaře o autorovi a jeho díle. Komedie z cirkusového prostředí, které autor předeslal motto: Miluju cirkus, protože v něm žiju. Komedie (premiéra v Divadle na Vinohradech 12.5.1967), v níž se na pozadí bezprostředního cirkusového představení v manéži předvádí zápas o uskutečnění lidského snu. Tento zápas, v němž převládají klaunská čísla, však naráží na mnoho překážek.
Hra o dvou dějstvích. Vědecký pracovník Eduard Huml řeší a neřeší komplikace vyplývající z požadavků manželky proti milence a naopak. Pokouší se získat hlubší sympatie své sekretářky, které diktuje skripta k tématu „štěstí“. Také on sám je „podroben bádání“ vědeckého týmu, disponujícího výzkumným robotem Puzukem.Hra svým způsobem zkoumá lidství, též ve vztahu k vědě. Byla uvedena v období Pražského jara.
Kristina Alžběta Anglická Dvojhlavý orelTři hry o ženách na trůně, a to o švédské královně Kristině ze 17. století (hra od autora švédského), o anglické královně Alžbětě ze 16. a poč. 17. století (hra od autora německého) a o fiktivní (habsburské) královně se znakem dvojhlavého orla z doby anarchistických bouří, levicovéhotisku a poštovních dostavníků (hra od autora francouzského). Společným tématem všech her je, že se v nich sváří milostný cit panovnice s vladařskými povinnostmi, přičemž každá z nich řeší tento svár jiným způsobem.
Nová dramatická skladba Hrubínova, úspěšně provozovaná v poslední době na několika českých jevištích, řeší problém pokračování rodu za cenu roztržky knížete s neplodnou manželkou německého původu, jejíž rádcové těží z vnitřních rozbrojů mezi knížecími bratry i mezi předními rody v Čechách na úsvitu našich dějin.
Witness for the Prosecution / Rule of Three / Peril at the End House
Tři detektivní hry: Hercule Poirot zasahuje, Korunní svědek, Trojčlenka. Hra Hercule Poirot zasahuje, která je dramatizací románu Dům na úskalí, nám předvádí úspěšného belgického detektiva, který vyšetřuje vraždu pro dědictví. Ve hře Korunní svědek jde při vyšetřování vraždy o křivé svědectví z lásky a nakonec i o vražduz lásky. Hra Trojčlenka je vlastně souborem tří samostatných jednoaktových příběhů (Krysy, Odpoledne na pláži, Pacientka), v nichž jde postupně o vraždu, krádež a vraždu nedokonanou.