Alois Jirásek
1851 - 1930
česká
nehodnoceno
Mé hodnocení
Bratrstvo (Jirásek) je fascinující historická knižní série napsaná českým spisovatelem Aloisem Jirákem. Tato série se odehrává v období husitských válek a vypráví příběh odvážného bratrstva, které bojuje za spravedlnost a víru. Hlavní postavy, jako je rytíř Jan z Hořic nebo odvážná Alena, jsou do detailu propracované a čtenáři se s nimi mohou snadno ztotožnit....
1
První vydání v tomto nakladatelství. *** Po trilogii "Mezi proudy", líčící vznik a počátky husitství, a po "Proti všem", podávajících vrchol síly a slávy husitství, vzniká "Bratrstvo" jako třetí část Jiráskovy velké husitské epopeje. Ve 3 "rapsodiích" jsou vylíčeny osudy bratrských vojsk na Slovensku (1450-1467) pod vedením Jana Jiskry z Brandýsa. 1. díl, zahrnující rok 1450-1451, je věnován nejslavnější době bratříků. Líčí vítěznou bitvu u Lučence, v níž české roty porazily daleko početnější vojsko Hunyadyho, a vpád bratříků vedených Janem Poberou z Lomu až k Pešti, kam nepronikl ani Žižka na svém tažení r. 1423. Bratříci opanovali celé Slovensko a stali se tak mocí, s níž musil počítat i nepřítel. Na ovládnutém území vybudovali zcela nový, jakoby státní útvar, jenž vedle moci krále Ladislava a moci Hunyadovců znamenal třetí samostatnou sílu na území tehdejších Uher. Jirásek líčí, jak husitský demokratismus posílil národnostní uvědomění a sebevědomí zejména slovenského zemanstva, ale i sloven. lidu. Tak je Bratrstvo kapitolou z dějin Slovenska, nově pojatou pod zorným úhlem osvobozovacího významu husitské revoluce, sociálního i národnostního.
ISBN:
51-III/1-142
2
Mária Lengyelová, zrádná Maďarka, vše co vyzvěděla na Talafúsovi z Ostrova poví Huňaovi. Korunovaný král Ladislav se ujal vlády. Jiskrova úloha na Slovensku se blíží ke konci.
ISBN:
01-036-63
3
Po trilogii Mezi proudy, líčící vznik a počátky husitství a po proti všem, podávajícím vrchol síly a slávy husitství, vzniká Bratrstvo jako třetí část (Husitský král vznik až později) Jiráskovy husitské epopeje. Část podávající pád a závěr velkolepého husitského dramatu. I Bratrstvo je proto plno husitské síly, ale je-li to vMezi proudy teprve se rodící, prodírající síla a v Proti všem vítězná, celou Evropu přemáhající síla, je to v Bratrstvu síla již jen vybíjející se pro tu sílu samu. Není proto menší, ve své nevázanosti je snad ještě větší, divočejsí, ale už ne tvůrčí, budující.
1
Obsahuje pět divadelních her: Emigrant, Otec, Zkouška, Kolébka a Vojnarka. Druhé vydání.
3
Soubor čtyř divadelních her.
První a druhý díl z pěti. Následuje díl III., IV. a V. Věk, syn kupce z Dobrušky, dostává se do kláštera, kde poznává knihovníka Matyáše. Pomáhá mu. Po odchodu z kláštera se stává učitelem hudny v rodině Butteauových. Zde se zamiluje do němé Pavly, Kterou však miluje V.Thám. Láska a hudba neprospívají Věkovu studiu. Zanechává studia a vrací se domů, když mu onemocněla matka a Pavla ho zamítla. Stává se kupcem. Po otcově smrti vede krám sám. Neustále má zájem oknihy a hudbu. Sznamuje se s Márinkou Snížkovou, jedou společně na korunovaci Leopolda II. Po návratu slaví sňatek. V roce 1972 vyšlo nákladem Odeonu současně všech 5 dílů ve formě 4 knih
ISBN:
01-007-72
1
Původní název:
F. L. Věk Obraz z dob našeho národního probuzení
F. L. Věk je největší pětisvazkové dílo a také umělecky hodnotné a vrcholné Jiráskovo dílo o našem národním obrození. Jirásek dokázal, že jedinec, ale celý lid tvoří dějiny. Líčí život prostého lidu. Všímá si vesnice, venkovského města i Prahy. Události nejsou vymyšlené, autor čerpá z autobiografie dobružského kupce Heka,který popisoval své mládí v Benediktínském klášteře v Praze. Nemluví abstraktně o té či oné vrstvě, ale ztělesňuje ji na osobách. F. L. Věk je veliké klasické a historické dílo naší literatury.
ISBN:
15-918-65
2
Vše, co jsme poznali v první knize, bylo jakýmsi úvodem: i pokud šlo o život samotného Věka, tam teprve studenta, i pokud šlo o vylíčení českého života na prahu obrození. Celý první díl podává obraz starého, konservativního venkova, i staré, bezstarostné Prahy s jejím rokokovým rozkošnictvím. A nový český život, mimo jedno vystoupení prof. Vydry, representoval tam jedině V. Tham. - V tom všem je druhá část díla již naprosto jiná. Vstupujeme do sebevědomého světa A. P. Vrby, hned za ním poznáváme starého sedláka Švehlu, napojeného Krameriusovou „Knihou Josefovou“ a „Česká expedice“ je již přímo obrozenskou dílnou, plně důvěřující ve zdar svého díla. Pak teprve uvádí nás J. k vlastnímu hrdinovi díla F. L. Věkovi, do jeho venkovského zátiší v Dobrušce. Stává se kupcem, ale neupadá do malosti, nýbrž je buditelem svého okolí.
ISBN:
61-29-20
3
Třetí díl, sledující léta 1792-1800, ukazuje, jak se odrážela atmosféra Velké francouzské revoluce a obranné války revoluční Francie na našem národním obrození, a to opět v Praze i v Dobrušce. Věk, oženiv se, vzmáhá se hospodářsky a šíří po okolí lásku k české knize. Ve válce dvou světů procházejí obrozenské snahy o české divadlo, o český jazyk a českou knihu těžkou krizí. Do osobní tragédie se dostává V. Thám. Středem všech obrozenských snah zůstává i nadále Kramériova Česká expedice. Tento díl uzavírá požár Dobrušky, v němž Věk ztrácí domov i jmění a zachraňuje jen holý život svůj a své rodiny.
4
Čtvrtý díl, zachycující obrozenské události z let 1804-1811, se odehrává na pozadí napoleonských válek, přičemž autor rozšiřuje dění nejen na Prahu a Dobrušku, ale i na Litomyšl, kde studuje mladý Věk. V Praze se uzavírá rodinná tragédie Thámova, umírá profesor Vydra i Kramérius, na scénu však přicházejí nové buditelské postavy. Finanční patent, snižující roku 1811 hodnotu peněz na pětinu, ničí hospodářsky Věka a ten volí jako východisko odchod do Prahy.
5
Závěrečný díl se zabývá obrozenskými událostmi z let 1811-1816. Líčí doznívání důsledku finančního patentu, jenž ochuzuje městské i venkovské obyvatele a mezi nimi i národní buditele. Všechno ostatní dění se odehrává na pozadí chystaného a roku 1812 uskutečněného Napoleonova tažení do Ruska, jeho porážky u Moskvy, porážky,jež má za následek nový příchod Rusů do Prahy a s nimi i posílení slovanské myšlenky a dalších národně obrozenských snah. F.L. Věk v tomto dílu ustupuje do pozadí a na jeho místo nastupuje syn Václav. Rokem 1816, kdy český jazyk byl znovu připuštěn do úřadů a škol, rozsáhlá románová kronika končí.
1
V trilogii jsou popsány počátky českého odboje proti německému utlačování za doby krále Václava IV. Dvojí dvůr se věnuje sporům mezi dvěma národy. Češi se domáhají svých práv.
2
Druhý díl románové trilogie s podtitulkem Syn ohnivcův. Hlavním námětem je narůstající rozpor mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna. Druhý díl zachycuje stupňující nepřátelství obou stran. K arcibiskupovi se přidala vysoká šlechta, vedená Rožmberky. nenávist vedla k pokusu otrávení krále, k čemuž použili dvorního kouzelníka Zita. Je zde zachycen i obraz židovského pogromu r. 1389.
3
Svazek III – Do tří hlasů Letopočet se opět o něco posunul a děj se nyní odehrává na přelomu 14. a 15. století. S hlavními postavami předešlých svazků se setkáváme i zde, nicméně těžiště příběhu se nyní posouvá na trocnovský dvůr. Tam hospodaří mladí zemané Jan Žižka, jeho bratři Jaroslav a Mikeš, sestra Anežka, jejich matka a strýc. Trocnovské panství sousedí s rožmberským a tyto rodiny se nemají vůbec v lásce. Na začátku se Žižkovi seznámí s Janem Ohnivcem, královským dvořenínem. Ten byl raněn na cestě z Prahy do Budějovic místními zloději a Žižkovi se jej ujímají společně s kupcem Křížem mladším, jehož zranění je ještě vážnější. Soused Rožmberk usiluje o převzetí moci krále a společně s dalšími pány krále Václava IV. unesou. Drží ho na svých hradech a snaží se na něm vynutit přední funkce ve státě. Král se však nechce dát a jeho oddaní služebníci mezitím připravují plány na záchranu...
1
Kronika z fiktivního města Padolí, jemuž se stal předlouhou autorův rodný Hronov, se odehrává v první polovině 19. století, v době předcházející revolučnímu roku 1848. Hlavní postavou je zde netypicky katolický kněz Havlovický, který řeší nejen osobní problémy obyvatel Padolí, ale snaží se i o ekonomický a vlastenecký rozvoj městečka.
2
Kronika z fiktivního města Padolí, jemuž se stal předlouhou autorův rodný Hronov, se odehrává v první polovině 19. století, v době předcházející revolučnímu roku 1848. Hlavní postavou je zde netypicky katolický kněz Havlovický, který řeší nejen osobní problémy obyvatel Padolí, ale snaží se i o ekonomický a vlastenecký rozvoj městečka.
3
Kniha třetí: Osetek Na padolské faře se objevuje bratr faráře Havlovického, Vincenc. Ten dosud pracuje v Maďarsku a chce se časem vrátit do Padolí a začít zde těžit uhlí - je totiž přesvědčen, že je v kraji mnoho neobjevených zásob. Farář Havlovický se těší myšlenkou, že by dolování mohlo přinést chudému kraji práci i blahobyt. Mezi místními pašeráky se objeví starý známý Málek s malým sirotkem, Hilmou, kterého našel cestou - utekl totiž před nelidským zacházením lidí, u kterých přebýval. Hilmy se nakonec ujímá tkadlec i pašerák Lhoták. Boušínský farář začíná povážlivě chřadnout, dokonce ztrácí paměť. Nakonec umírá - farář Havlovický plní slib, který mu dal, a sice, že se postará o jeho "včeličky dušičky". Do kraje se dostanou tři ruští zběhové, jsou však místními chyceni a předvedeni k potrestání - zásahem faráře Havlovického však nepřijdou o život, jednoho z nich - Mikulu Rusa - si dokonce farář Havlovický bere k sobě na faru na výpomoc. Hilma si sice u Lhotáků polepšil, dostává alespoň lepší stravu a spí v teple, musí však těžce pracovat. Dokonce musí Lhotákovi pomáhat při pašování - za jedné zimní cesty však silně promrzne a těžce onemocní. Od té toby je velmi slabý. Faráře Havlovického zaujme nejen jeho osud, ale i jeho malířské nadání. Aby Hilma nemusel těžce pracovat, domluví mu učení u místního krejčího, Fidéla Hanuše. Farář Havlovický se čím dál více sbližuje s místním evangelickým knězem, i když se to nelíbí jeho kolegům, farářům. O to více ho zabolí, když jednoho dne vytáhnou někteří zfanatizovaní padolští proti místním evangelíkům - naštěstí jim jejich úmysl překazí. Trápí se však nad smyslem toho, co pro své "padolské" činí... Z Prahy mezitím došly zprávy o ohlášené korunovaci českého krále. Farář Havlovický se také vypravuje do Prahy - nejen na korunovaci. Rozhodl se, že zajistí pro syna kostelníka Kaliny místo v pražském klášteře a také, že se zeptá slavného malíře z akademie na jeho názor na nadání malého Hilmy. Farář Havlovický zjistí, že Hilma má skutečně velký talent. Zařídí mu tedy ubytování i místo na umělecké škole a Hilma odjíždí nadšený do Prahy. Na další studia se faráři Havlovickému podaří získat mecenášský dar přímo od vévodkyně Zaháňské. Padolí nežije jen prací, ale i nenakoupenou hasičskou stříkačkou - místní představitelé samosprávy totiž většinu peněz na stříkačku prošustrovali, a tak má požár, který v Padolí náhodou vypukne, neslýchané následky. Spousta rodin zůstává bez přístřeší, farář Havlovický žádá vrchnost o pomoc. Ta sice pomoc poskytne, rozhodne se však, že dá věci v Padolí do pořádku - pošle sem přísného komisaře. Hilma se mezitím stává schopným a nadaným studentem, jeho zdravotní stav se však zhoršuje. Nakonec v Praze umírá. Farář Havlovický je na pochybách, zda to, co pro Hilmu udělal, bylo to nejlepší. Láska učitelského mládence v Poříči Kalisty k Anně Dušánkové z Padolí, nedopadne šťastně - rodiče Anny, zpyšnělí náhlým blahobytem, vyberou své dceři jiného ženicha - bohatého sedláka Dománě, kterého si Anna nakonec oblíbí. Kalista nese svatbu své milované velmi špatně - začíná pít a přestává si hledět své práce, dokonce se s Dománěm popere při místní tancovačce - farář Havlovický mu domlouvá, aby neskončil bez práce. Přichází dopis od Havlovického bratra Vincence - oznamuje, že se již vrátí natrvalo do Padolí - ať farář zajistí žádost o povolení k dolování. Nejistý farář vše zařídí, byl by však nejraději - tak jako jeho matka, kdyby to nevyšlo. Je však povzbuzen, když mu vévodkyně Zaháňská schválí tolik touženou výstavbu nové fary. Bohužel krátce poté vévodkyně, trýzněná ztrátou mládí a obavou ze stáří a smrti, ve Vídni umírá. Začátkem roku 1840 dorazí do Padolí nový komisař - přísný a nekompromisní... U nás je mimořádné dílo svým poetickým kouzlem, které však ne každý ocení, neboť mohutná kronika líčí obyčejné dny a všední život. Jirásek v U nás vytvořil jedno ze svých nejpoetičtějších děl, dílo mimořádné jemnosti a půvabu, které připomíná zastřenou vzpomínku na dávné časy. Jirásek se však nebrání popsat problémy i lidské nešvary, jako jsou předsudky, závist, pomluvy, nesnášenlivost apod., jde až na dřeň lidského bytí - a v tom všem je cítit skrytý moudrý nadhled, který dodává dílu nadčasový lidský rozměr. Hlavní postavou – katolickým knězem Havlovickým – vytvořil Jirásek originální literární typ plný činorodosti, odvahy, vítězství i proher, samoty i smutku. Zároveň Jirásek ukazuje (i v osudech židovky Justýny Lewitové), že černobílé vidění světa je to, co jeho celému dílu chybí – cení si svobody, osobního charakteru a tolerance a je jedno, zda je jejich nositelem postava oděná v katolickém, evangelickém či židovském rouchu. Mimořádné dílo české literatury, ovšem pro svůj atypický ráz a formu nikoliv pro každého - člověk, který již v životě něco prožil a dokáže vidět hlouběji, dovnitř lidských duší, bude kronikou U nás zcela jistě unešen.
Sedm historických povídek: Na chlumku, Svatý Mikuláš, Kozák a Turek, Dva Krasikovští, Na samotě a Za vokalistu.
1
Povídky a obrázky Maryla, Blažej Chotěřinský, Hejtmanská sláva, Rybníkář, Johanka. Páté vydání.
2
Soubor sedmi povídek. Z malých cest, Host, Gardista, Krajanka, V Pekle,, O lovu, Tčevská hranice. Napsáno v letech 1875-1890.
3
Obsahuje jedenáct povídek.