Paměti, korespondence, dokumenty (SNKLHU, SNKLU, SHV, Odeon) - Edice

Paměti, korespondence, dokumenty (SNKLHU, SNKLU, SHV, Odeon)

16
Třetí vydání dopisů A. Slavíčka (v SNKL první) je pořízeno podle 1. vyd. z r. 1910, uspořádaného M. Jiránkem. Dopisy, adresované nejbližším přátelům (Dr Janíkovi, rodině prof. Golla, A. Švagrovskému, K.V. Raisovi, J. Herbenovi, M. Jiránkovi, K. Hilbertovi, A. Hudečkovi), jsou cenným pramenem poznání Slavíčkovy umělecké tvorby. Mnoho podstatného o malířství a jeho technických problémech i o umělcově tvůrčím postupu říkají zvláště dopisy Slavíčkově žačce A. Gollové, malíři M. Jiránkovi a nově nalezený dopis Ant. Hudečkovi, v němž Slavíček píše o své práci na obraze kladenských železáren. Text publikace je doprovázen 44 reprodukcemi obrazů, o nichž se umělec zmiňuje ve svých dopisech, a 4 barevnými reprodukcemi.
Publikováno: 1954
Publikováno: 1963
ISBN: 01-002-63
Původní název:

Mit livs eventyr

,,Můj život je krásná pohádka, tak bohatá a blažená!'' Těmito vděčnými slovy uvádí svou autobiografii slavný dánský pohádkář H.Ch. Andersen (1805-75), spisovatel důvěrně známý našim čtenářům malým i dospělým. Stránku po stránce tu sledujeme zvláštní životní příběh nadaného chlapce, studenta odkázaného na přízeň bohatých, začínajícího autora zakoušejícího mnohdy velmi nespravedlivá ostří kritiky, náruživého cestovatele, člověka citlivého srdce a bystré hlavy, dobrého společníka, který se seznámil a spřátelil s mnoha významnými osobnostmi své doby. ,,Pohádka mého života'' není však jen onou nejupřímnější a nejpoetičtější autobiografií světové literatury, za kterou býva nejčastěji označována. Je dodnes živou historií prvních tří čtvrtin minulého století ve Skandinávii a zároveň obrazem pestrého kulturního dění v Evropě oné velké epochy.
Publikováno: 1965
ISBN: 01-122-65
První ucelený soubor ideově, psychologicky, umělecky a biograficky nejzávažnějších dopisů umělcových, chronologicky řazených, objasňuje mnohé z jeho duševního života a seznamuje s jeho filosofickými, politickými a estetickými myšlenkami. Dopisy vydávají svědectví o jeho vnitřních a vnějších otřesech, jeho intimním životě, existenčním a tvůrčím napětí, vztahu k představitelům ruské i světové literatury, ale i o jeho současnících, soudobém kulturním životě a celkové atmosféře doby.
Publikováno: 1966
Publikace zahrnuje nejprve několik milostných dopisů Olbrachtových rodičů, tj. Kamily Schönfeldové a spisovatele Antala Staška. Vlastní Olbrachtova korespondence obsahuje jednak korespondenci syna s rodiči a jednakkorespondenci manžela a otce s manželkou a dcerkou. Svazek doplňují podrobné poznámky a vysvětlivky k jednotlivým dopisům, rejstřík a četná vyobrazení.
Publikováno: 1966
Výbor z díla anglického spisovatele, známého především z jeho proslulých Gulliverovych cest. Čtenář zde pozná autora jako moudrého vychovatele, který se zamyšlí nad "dobrými způsoby a dobrým vychováním", uvažuje o nutné emancipaci žen (I Vychovatel), také jako horlivého zastánce sociálních práv chudiny a podřízených, nesmlouvavého kritika a bojovníka proti církevním zlořádům (II Politik) a konečně jako člověka v jeho dopisech s přáteli a se dvěma ženami
Publikováno: 1967
„Úvahy o některých současnících“ obsahují více než šest set stran a v jejich podtitulu je vepsáno: Paměti, korespondence, dokumenty. Na přebal knihy vložili vydavatelé kratičkou předsuvku: „Bývá údělem geniálních tvůrců, že jsou v našich myslích vytrženi z dobového kontextu a stávají se příliš osamělým monumentem. Pokud by tomu tak bylo u Baudelaira, od jehož Květů zla počítáme francouzskou poezii, přesvědčí nás soubor jeho literárně kritických a výtvarných statí „Úvahy o některých současnících“ o opaku. Baudelaire v nich žije problematikou své doby, její kulturou, úzkostně promýšlí i její problémy morální. Někde je jí poplatný a jinde ji přerůstá, ale vždy dýchá její atmosféru. A nejde v jeho teoretických statích jen o estetický systém, o stanovisko k té či oné knize, k tomu nebo onomu spisovateli nebo malíři. To je jen jedna strana mince. Druhou je to, jak střetávání jeho názorů a tvůrčí zkušenosti poznamenává stati a vytváří i v nich jímavou stopu Baudelairova životního údělu. Jak z nich vyrůstá osobnost veliká, ale veskrze lidská a svými rozpory i touhou po jejich překonání naší době stále blízká.“ Téměř stopadesát let, které uplynuly od vzniku jednotlivých statí, jsou dostatečnou dobou, aby odklidila veliké množství jmen v dávno minulé době významných, či vytvářejících dobový folklor. Ale i tímto je kniha zajímavá. Za sítem času lze objevit i cosi jako historickou spravedlnost. Hlasy obdařené jen vnější razancí, kterým chybí křídla, přes tuto propast nepřeletí. Zatímco jiní, a zde mohu odkázat na autorovy překlady a články, které mají v záhlaví jméno Edgar Alan Poe, ale i další jména, útočí na dobové kritiky a moralisty slovy plnými vášně. O této knížce se zmiňuji, jak už je řečeno v úvodním odstavci textu, pro alespoň částečnou nápravu zkreslujícího pohledu, který si občas necháváme vnutit, ale občas jej z pohodlnosti i sami přijímáme. V pozadí je však i cosi podstatnějšího. Nechť se laskavý čtenář zamyslí, čím je zapříčiněna dlouhověkost jedněch a jepičí sláva druhých. Dle mého neškoleného pohledu je to umělcův přístup k sobě samému. Ten, který slouží své popularitě a prospěchu, bývá po čase shledán lehkým. Ten však, který proroste s hlínou země, s jejími problémy, radostmi ale i bolestmi a promění vlastní ego v její nesmrtelnou podstatu a zodpovědnost, stává se spolu s ní nesmrtelným. - Petr Musílek
Publikováno: 1968
Dialog z korespondence Růženy Svobodové a F. X. Šaldy. Sestavil Josef Protiva.
Publikováno: 1969
Výběr z Gogolovy korespondence, ze zápisků a črt, z dokumentů o jeho životě a tvorbě a ze vzpomínek a dopisů současníků o jeho osobnosti. Dokumenty podávají výpověď o Gogolově boji s carismem, o jeho boji s dobovou publicistikou, zachycují vnitřní drama jeho osobnosti, odhalují jeho lásku k životu a úctu k prostotě.
Publikováno: 1973
Výběr z Apollinairových výtvarně kritických textů provázejí četné reprodukce děl významných umělců 1. pol. 20. stol.
Publikováno: 1974
Dopisy z let 1794-1805 obrážejí výmarská léta dvou představitelů německé literární klasiky, dobu, v níž se oba velikáni dopracovávají shodného názoru na život, společnost a především umění. Ústředním tématem je vedle vzájemné účasti na práci druhého především koncipování všeobsáhlé umělecké teorie, která usiluje o vymezení jednotlivých uměleckých žánrů a o vymezení látkových oblastí přiměřených jednotlivým druhům umění, opírajíc se o aristotelovskou terminologii a kantovské učení o kategoriích.
Publikováno: 1975
ISBN: 01-091-75
Dopisy Josefa Čapka, které v letech 1910-1918 posílal své budoucí ženě Jarmile Pospíšilové.
Publikováno: 1980
ISBN: 01-062-80
Původní název:

Vospominanija ob A. Grině

Kniha obsahuje Grinovu biografii Svědectví mého života a pak dalších devět textů, v nichž Grinovi přátelé, obdivovatelé a životní partnerky vzpomínají na tohoto vynikajícího spisovatele.
Publikováno: 1984
Výbor z korespondence T. Novákové, dopisy Karolíně Světlé, Elišce Krásnohorské, Aloisu Jiráskovi ad.
Publikováno: 1988
Kniha se skládá ze tří částí: první obsahuje několik kapitol vzpomínek Čukovského spolupracovníků, druhá část se skládá z vybraných kapitol jakési kroniky ruského umění nazvané Čukokkala, třetí obsahuje pět Čukovského esejů (o Andrejevovi, Merežkovském, raném Buninovi, Blokovi a Achmatovovové. Knihu doplňuje fundovaný doslovJaroslava Žáka.
Publikováno: 1989

Autoři autoři v edici

Hans Christian Andersen

dánská  1805 -  1875

Guillaume Apollinaire

francouzská  1880 -  1918

Charles Baudelaire

francouzská  1821 -  1867

Petr Bezruč

česká  1867 -  1958

Josef Čapek

česká  1887 -  1945

Korněj Ivanovič Čukovskij

ruská  1882 -  1969

Fjodor Michajlovič Dostojevskij

ruská  1821 -  1881

Johann Wolfgang Goethe

německá  1749 -  1832

Nikolaj Vasiljevič Gogol

ruská  1809 -  1852

Alexandr Stěpanovič Griněvskij

ruská  1880 -  1932

Vítězslav Hálek

česká  1835 -  1874

Vítězslav Nezval

česká  1900 -  1958

Teréza Nováková

česká  1853 -  1912

Ivan Olbracht

česká  1882 -  1952

František Xaver Šalda

česká  1867 -  1937

Jonathan Swift

irská  1667 -  1745

Lev Nikolajevič Tolstoj

ruská  1828 -  1910