Výběr esejů pěti významných britských a irských autorů (filozofů, spisovatelů, dramatiků, novinářů) poskytuje barvitý a užitečný přehled dějin ostrovní esejistiky, co se týče odlišného stylistického zpracování, výběru témat a historického období vzniku jednotlivých textů. Počínaje rozvahou zakladatele novověkého empirismu sira Francise Bacona na téma lidské ctižádostivosti, přes odlehčenou satiru Thomase Dekkera, v níž tento alžbětinský pamfletista vypomáhá elegánům radou, jak se chovat v divadle, či sarkasmus z pera Jonathana Swifta nabízejícího nemilosrdné řešení, jak naložit s novorozenými dětmi žebráků, po kritické eseje „krále paradoxu“ G. K. Chestertona, s humorem a nadhledem rozebírajícího nedostatky, absurdnost a nelogičnost lidského chování a fungování společnosti obecně. Zkusme se tedy začíst do myšlenek, které nám mohou pomoci reflektovat dnešní stav společnosti.
GULLIVERA CESTOVÁNÍ do mnohých a vzdálených končin světa Autor: Swift Jonathan Ilustrace / Fotografie: původní il. Morten Thomas Nakladatelství: Alois Hynek, Praha Rok vydání: Cca 1900 Typ vazby: Vázaná Počet stran: 358 Vydání: Neuvedeno Překlad: z anglicky originálu Rozměry (mm): 240 x 170
Utopický román anglického spisovatele 18. století, pod rouškou imaginárního cestopisu satiricky líčí poměry v Anglii, kritizuje civilizaci a relativizuje sílu lidského rozumu. Román, jehož původní název zněl „Cesty k rozličným národům světa . . . „, je rozdělen do čtyř dílů o nestejném počtu kapitol (osm, osm, jedenáct, dvanáct), nesoucích tzv. epická záhlaví. Je mu předeslána fiktivní předmluva vydavatele Sympsona a dopis autora – kapitána Lemuela Gullivera tomuto vydavateli. Fikci pravdivosti podtrhují také mapky, portrét Gullivera a autentická 1. osoba, v níž se líčí Gulliverovy cesty na utopické ostrovy. V I. dílu „Cesta do Liliputu“ se Gulliver ocitá mezi trpaslíky, ve II. dílu „Cesta do Brobdingnagu“ mezi obry. Ve III. dílu „Cesta do Laputy, Balnibardi, Luggnaggu, Blubbdubdribu“ se představy o světě vtělují do alegorie vznášejícího se ostrova (Laputa – alegorie sféry teoretického myšlení a uzavřené aristokracie) a obrazu hospodářsky a kulturně upadajícího státu Balnibardi. V tomto dílu promlouvá Gulliver se slavnými muži minulosti a poznává Struldbrugy, nesmrtelné obyvatele ostrova Luggnaggu. Tématem IV. dílu „Cesta do země Hvajninimů“ je výměna sociálních rolí mezi koňmi a lidmi. Lidé, tzv. Jahuové, slouží v ideální říši ušlechtilým zvířatům. Gulliver prožívá nejrůznější dobrodružství a po mnohaleté cestě se vrací domů. Putování po imaginárních ostrovech a zemích je záminkou ke kritice domácích poměrů a evropské kultury. Souběžně s negativními obrazy autor rýsuje projekt ideálního zřízení.
Utopický román anglického spisovatele 18. století, pod rouškou imaginárního cestopisu satiricky líčí poměry v Anglii, kritizuje civilizaci a relativizuje sílu lidského rozumu. Román, jehož původní název zněl „Cesty k rozličným národům světa . . . „, je rozdělen do čtyř dílů o nestejném počtu kapitol (osm, osm, jedenáct, dvanáct), nesoucích tzv. epická záhlaví. Je mu předeslána fiktivní předmluva vydavatele Sympsona a dopis autora – kapitána Lemuela Gullivera tomuto vydavateli. Fikci pravdivosti podtrhují také mapky, portrét Gullivera a autentická 1. osoba, v níž se líčí Gulliverovi cesty na utopické ostrovy. V I. dílu „Cesta do Liliputu“ se Gulliver ocitá mezi trpaslíky, ve II. dílu „Cesta do Brobdingnagu“ mezi obry. Ve III. dílu „Cesta do Laputy, Balnibardi, Luggnaggu, Blubbdubdribu“ se představy o světě vtělují do alegorie vznášejícího se ostrova (Laputa – alegorie sféry teoretického myšlení a uzavřené aristokracie) a obrazu hospodářsky a kulturně upadajícího státu Balnibardi. V tomto dílu promlouvá Gulliver se slavnými muži minulosti a poznává Struldbrugy, nesmrtelné obyvatele ostrova Luggnaggu. Tématem IV. dílu „Cesta do země Hvajninimů“ je výměna sociálních rolí mezi koňmi a lidmi. Lidé, tzv. Jahuové, slouží v ideální říši ušlechtilým zvířatům. Gulliver prožívá nejrůznější dobrodružství a po mnohaleté cestě se vrací domů. Putování po imaginárních ostrovech a zemích je záminkou ke kritice domácích poměrů a evropské kultury. Souběžně s negativními obrazy autor rýsuje projekt ideálního zřízení.
Když angloirský spisovatel a kněz Jonathan Swift (30. 11. 1667 – 19. 10. 1745) vydal roku 1726 pod pseudonymem Lemuel Gulliver knihu Travels into Several Remote Nations of the World, in Four Parts, by Lemuel Gulliver, First a Surgeon, and then a Captain of several Ships (Cesty k několika vzdáleným národům světa ve čtyřech dílech, napsal Lemuel Gulliver, zprvu ranhojič a později kapitán na několikerých lodích), později zkráceně Gulliverovy cesty, byla během týdne vyprodaná. Přinášíme vám první a známější dvě části tohoto satirického pojednání o lidské povaze a zároveň parodie na tehdejší cestopisy – Cestu mezi trpaslíky žijící v zemi Lilliput a cestu k obrům z Brobdingangu. Protože jde o poměrně složitý a dlouhý text, některé pasáže jsme upravili a zkrátili.
Komiksové zpracování proslulého románu Jonathana Swifta, který patří k nejpozoruhodnějším satirickým příběhům světové literatury. Hlavní hrdina příběhu, Lemuel Gulliver, vždy snil o cestování po světě. Během jedné plavby ho však zastihne silná bouře, jeho loď ztroskotá a on se ocitne na různých ostrovech, o jejichž existenci neměl ani tušení. Gulliver cestuje do Liliputu, království, jehož obyvatelé měří jen několik centimetrů, a do Brobdingnagu, kde se lidé tyčí do oblak jako obři. Pak odjíždí na ostrov vznášející se nad mraky a poté navštíví rasu nesmrtelných. Nakonec ztroskotá v zemi, kde vládnou koně. Setkává se s bojovnými armádami a mocichtivými králi. S každou další cestou je zoufalejší a snaží se dostat zpět domů, pak ale zjistí pravdu o své vlastní zemi i o sobě samém a návrat domů je náhle tím posledním, co by si přál.
Gulliverovy cesty, jedno z nejslavnějších děl světové literatury vycházejí již přes tři sta let, Berou na mušku špatnosti, jichž se lidský rod dopustil během dosavadního vývoje, a nastavují nemilosrdně zrcadlo lidské zlobě a zkaženosti. Droboučcí obyvatelé Liliputu, obři z Brobdingnagu, vyznavači vědy z ostrova Laputy i ušlechtilíHvajninimové jsou zděšeni a pohoršeni Gulliverovým vyprávěním o tom, jaké zvyky panují v jeho rodné zemi. Poutavé, nádherně ilustrované, čtivé dílo, plné fantazie a vtipu. Nesmrtelný příběh poskytuje látku k zamyšlení malým i větším čtenářům.
Vrcholný Swiftův satirický pamflet, ve kterém navrhuje, aby děti chudých sloužily jako lahodná potrava pro bohaté. Metafora kanibalismu je zde sarkasmem pranýřujícím bezmezné vykořisťování Irska Angličany.
Výbor z díla anglického spisovatele, známého především z jeho proslulých Gulliverovych cest. Čtenář zde pozná autora jako moudrého vychovatele, který se zamyšlí nad "dobrými způsoby a dobrým vychováním", uvažuje o nutné emancipaci žen (I Vychovatel), také jako horlivého zastánce sociálních práv chudiny a podřízených, nesmlouvavého kritika a bojovníka proti církevním zlořádům (II Politik) a konečně jako člověka v jeho dopisech s přáteli a se dvěma ženami
Publikováno:1967
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.