Soukromý tisk vydaný se svolením autora k Vánocům 1934. Básník se hlásí k lidem utlačovaným a zarmouceným, obejde se naopak bez oslav, veselí a nadšení.
Vydala v roce 1953 k 86. narozeninám básníkovým Osvětová beseda v Mor. Krumlov. Doslov napsal Protop Toman ml. Kresby Antonína F. Stehlíka. Vytiskly ve 300 číslovaných výtiscích na ofsetovém bezdřevém papíře písmem manuscript Západomoravské tiskárny, národní podnik, základní závod, Brno.
Veršované vyobrazení podbeskydské Hané, tamních vsí a jejich selského obyvatelstva. Soukromý neprodejný tisk vydal Vladimír Chlanda pro účastníky šesté schůzky moravských knihomilů v Přerově dne 20. května 1934.
Publikace přináší rekonstrukci dochovaných zásilek P. Bezruče J. Herbenovi, tj. přináší jednak dopisy, jež dávají nahlédnout do básníkových životních situací, a jednak přiložené básně vznikajícího cyklu Slezských písní. Část nákladu vydána s gramodeskou.
Bibliofilský výběr básní inspirovaných různými místy na jihu Moravy, převážně na Slovácku – od Pálavy a Židlochovic přes Kyjov a Valčice až k řece Dyji.
Svazek básní, jež ve svém úhrnu jsou obrazem důvěrného dramatu básníkovy lásky k Františce Tomkové, dcerce mlynářově, která zapálila nový plamen milostného citu v člověku a vyvolala novou tvůrčí vlnu v básníku.
Petr Bezruč trochu jinak - v lůně byskydských hor, obklopen svými zvířecími miláčky. Obsahuje přívazky: Stužkonoska modrá -- Píseň o Georgině, či, Hepta epi thébas, či, osm na jednu květinu.
Tragický příběh z černé Ostravy trochu jinak… Po Wolkerových Baladách a Kalinově Kšaftu se Lubomír Lichý rozhodl vzkřísit Maryčku Magdonovu a přiblížit tak básnickou tvorbu Petra Bezruče současníkům. Opět se rozhodl pro originální řešení a připravil alternativní komiks či výtvarný doprovod. Volba básníka opět nebyla náhodná. Lubomír Lichý má rád černý humor a Bezručovy pochmurné texty mu musí vyhovovat už proto, že se dokáže vnořit do jejich podstaty a pak doplnit slova básníka jímavým obrázkem. Kniha obsahuje i další Bezručovy balady: Ondráš, Idyla ve mlýně, Ostrava, Bernard Žar.
Úkolem výboru bylo sebrání méně známých Bezručových veršů, roztroušených především v jeho korespondenci, a jejich vydání k básníkovým devadesátinám. Průřez se pokouší o vyrovnanost: básně soukromého rázu se mísí s tvorbou obecnějšího dosahu.
První soubor básní neobsažených ve Slezských písních. Také zde se objevují texty ve slezském nářečí, často tematizující milostný život a střety s polským a německým živlem. Vydáno k básníkovým sedmdesátým narozeninám.
Publikace vydaná jako neprodejný tisk nakladatelství SNKLHU k Novému roku 1959 obsahuje přepisy korespondence mezi nakladatelstvím a Petrem Bezručem z let 1953 - 1956.
Píseň o Georgině, či, Hepta epi thébas, či, Osm na jednu květinu. Básnická píseň Petra Bezruče, bibliofilské vydání z roku 1948. Přívazek k: Lolo a druhové.
S autorovým svolením uspořádal a k vydání připravil dr. Oldřich Králík. Knihu graficky upravil František Muzika. Vydal Spolek českých bibliofilů v nakladatelství Československý spisovatel.
Svazek Bezručových povídek a jiných próz psaných přibližně v letech 1884-1956 vychází takto souborně knižně po prvé. První část nazvaná "Studie z Café Lustig" (1869) shrnuje drobné obrázky zabývající se studiem typů a prostředí. Následující část, "Křivý úsměv ještěrský" (1920-1954) jsou lehká vzpomínková zamyšlení, plná humoru a veselí, v nichž se B. thematicky vrací do svých studentských let. Třetí část "Lolo a druhové" (1937) obsahuje lidsky tklivou, humornou črtu, ve které autor vypráví o svých zvířecích přátelích. V závěrečné části "Je nás šest" (1916-1950) jsou zahrnuty rozmanité prozaické práce z posledních let první světové války a z doby těsně poválečné.
Básně na paměť postavení chaty na Lysé hoře. Tématy jsou krása pochmurného vrcholu, výhledy na Beskydy a pravidelnost výletů na Lysou horu i v pokročilém věku. Faksimile rukopisu.
Bezručova báseň Ptení zachycuje chátrající zámeček v této malebné hanácké obci. Jediný exemplář literku po literce vytiskl na Zandersově papíře Miloš Chvála.
Kniha obsahuje výbor rukopisů básní autora z uvedených let, v reprintu zachovalých původních rukopisů. Závěrem obsáhlý komentář a vysvětlivky profesorů UK. K vydání připravil a poznámkami opatřil Oldřich Králík.
Jedná se o básně velmi často s národní a sociální tematikou, jsou zde však např. i básně milostné. Původně vydáno pod názvem Slezské číslo, teprve po rozšíření získalo svůj známý název Slezské písně. Pomník Maryčky Magdonové ve Starých Hamrech Některé básně ze Slezských písní: 1. intimní básně osobního charakteru: * Labutinka – posmrtně nalezená báseň; formálně přesunuta do Slezských písní (1961) * Jen jedenkrát * Červený květ – úvodní báseň sbírky, květina je symbolem jeho vlastního nitra, kaktus, jako květina, která vykvete pouze jednou, symbolizuje jeho životní osamělost 2. básně reagující na sociální bídu a národnostní útlak (problém utlačování lidu, viní z toho Němce, Poláky, Židy a lhostejnost Čechů): * Maryčka Magdónova – Maryčka je sirotek (otec byl opilec, který se zabil při návratu z hospody). Maryčka se stará o mladší sourozence. Jednou ji při krádeži dříví chytí Hochfelder, který ji udá. Když ji odvádí strážník do „Frydku“, spáchá sebevraždu skokem ze skály. Dílo je napsáno kriticky, v každé sloce se autor ptá Maryčky na řešení. * Ostrava * Kantor Halfar – příběh učitele, který vzdoroval tlaku odnárodňování a učil česky. * 70 000 * Bernard Žár * Návrat 3. pohled na soudobou českou politiku, vlastenectví: * Praga caput regni 4. básně, jejichž estetická hodnota spočívá ve spojení různorodých principů, tendencí a poetik * Škaredý zjev – nepřímým obrazem (pomocí symbolů) zde popisuje těžký život na Ostravsku, označuje se za věčného tuláka. 5. básně věnované jednotlivým obcím na Moravě a ve Slezsku * Polská Ostrava - báseň na protest proti přejmenování Polské Ostravy na Slezskou Ostravu * Dombrová – protest proti českým snahám přejmenovávat vesnice ve Slezsku * Valčice - oslava připojení Valtic k Moravě po roce 1918 * Děrné, Melč - oslava otevření nové školy * Kyjov, Mohelnice
K poslednímu dni úmrtního roku největšího příslušníka národa, presidenta-Osvoboditele a k témuž dni roku sedmdesátých narozenin milovaného básníka Slezských písní vydal k jejich poctě a v pokorné úctě jako šestý svůj soukromý a neprodejný tisk Kristian Fanta v Brně
Soukromý tisk vydaný k sedmdesátým narozeninám Petra Bezruče. Zvolený text, v němž básník vyznává, že největším úspěchem by pro něj bylo, kdyby jeho písni rozuměl zdeptaný slezský národ, je doplněn dvěma kresbami akademického malíře Karla Mináře.