Galerie klasiků (1975–1990, zjištěno 56 sv. od 21 autorů). Převažuje v ní ruská literatura (od L. N. Tolstého k Ivanu Buninovi, Alexandru Grinovi a Michailu Bulgakovovi), tradiční výběr autorů představuje prózu německou (Lion Feuchtwanger a Thomas Mann) a francouzskou (Honoré de Balzac, Victor Hugo, Anatole France), anglickou literaturu zastupují vedle Shakespeara Thomas Hardy a Gilbert K. Chesterton, americkou Mark Twain a Sinclair Lewis.
Tři roky před napsáním prvních stránek satiricko-fantaskního románu Mistr a Markétka dokončil Bulgakov Bílou gardu, román generační, v němž zobrazuje drásavé události občanské války ve svém rodném Kyjevě, hlad a chaos, zoufalství zrazené mladé inteligence, ovlivněné vlasteneckými ideály v té podobě, jakou jim vtiskla ideologie bělogvardějských důstojnických škol. Spojení Bílé gardy a Divadelního románu má své skryté souvislosti. V Divadelním románu je rovněž mnoho autobiografických prvků, neboť jako scenárista MCHATu detailně poznal Bulgakov vnější tvář i vnitřní mechanismus divadelních praktik konce dvacátých a začátku třicátých let. Svému nevycválanému satirickému talentu dává teď ale už zelenou, aby co nejprůkazněji zesměšnil - podobně jako v Mistru a Markétce - nepochopení uměleckého díla. Próza byla otištěna pětatřicet let po svém vzniku. Dodnes však Divadelnímu románu nic neubralo na jeho posmutnělém lyrismu a zároveň pobavené kousavosti i nadčasovém postřehu. Z ruštiny přeložila Alena Morávková. Doslov napsal Milan Hrala.
Jako součást dvousvazkového souboru vydaného v edici Galerie klasiků kniha obsahuje románovou tvorbu autora: Zářivý svět, Jessie a Morgiana, Královna vln. Doslov Marta Čížková.
Sborník obsahuje 5 her: Ivanov : drama o čtyřech dějstvích -- Racek : komedie o čtyřech dějstvích -- Strýček Váňa : výjevy z vesnického života ve čtyřech dějstvích -- Tři sestry : drama o čtyřech dějstvích -- Višňový sad : komedie o čtyřech dějstvích
Veselou protiváhou vážných epopejí třicátých let, kterými tehdy žila sovětská próza i poezie, byla dvoudílná románová epopej směšnohrdinská – Dvanáct křesel a Zlaté tele. Ilf a Petrov tak sami své životní dílo charakterizovali, neboť jim opravdu šlo o to vytvořit model ironické, intelektuální sovětské prózy, která by doslovahýřila jazykovým a situačním humorem, poučena na starých a „nevážných“ pikareskních „románech s tajemstvím“. Pokus se zdařil. Jediné velké dílo této nesmrtelné autorské dvojice je dodnes, jak o tom svědčí jeho miliónové náklady, nejoblíbenějším humoristickým čtením. Příběhy „velikého kombinátora“ Ostapa Bendera, provázející jeho dobrodružnou cestu za pokladem (Dvanáct křesel) a za miliónem (Zlaté tele), umožnilo autorům v pravém smyslu panoramaticky zobrazit bitvu morálních zásad socialistické společnosti s životním krédem protřelého, naivního a poživačného světa hříšných lidiček. Začtěme se tedy i my do epopeje útrap fešáckého a vcelku sympatického podvodníka Ostapa Bendera, sledujme i my, jak příběh postupně vyrůstá ze střevíčků revuální legrace a nazouvá okované botky společenské satiry, i my si připomeneme, že zatímco se ve velkém světe zuřivě diskutovalo o novém životním stylu, bylo v malém světě všecko hotovo: byla tu „kravata Sen úderníka, sádrová soška Koupající se kolchoznice a dámská potítka Láska pilných včeliček“. Vždyť Ostap Bender se stal dnes už pojmem a ve svém domácím prostředí znamená tolik co u nás Josef Švejk.
Svazek, vycházející ke 100. výročí umrtí belgického spisovatele, obsahuje Flanderské legendy, v nichž vytvořil obraz, jak žili, mluvili a uvažovali Vlámové za starých časů, a román Svatební cesta, jehož děj se odehrává v autorově současnosti a v němž vystupuje proti silám a předsudkům, jež bránily svobodnému rozvoji přirozenýchlidských citů.
Soubor obsahuje tři osobité románové fantazie se společensko-kritickým zabarvením. První z nich se odehrává na sklonku 20. stol., kdy anglický král z rozmaru přikáže obnovit v londýnských čtvrtích středověké poměry. Létající hospoda těží z groteskní situace, kdy britský parlament v rámci smiřovací politiky s Tureckem vydá zákon o zrušení hospod a hostinců. Návrat Dona Quijota je autorovým posledním románem, v němž se kriticky vyslovuje k některým aktuálním událostem a rozporům své doby.
Tento hluboce pravdivý obraz Anglie na konci minulého století, mistrně vyprávěný a patřící dnes k předním dílům světové literatury, znamenal osudový mezník v autorově životě. Hardy, znechucený nespravedlivými útoky veřejnosti, se po vydání tohoto románu navždycky rozloučil s prozaickou literární činností a obrátil se k poezii. Aproč se měšťácká společnost tak popudila? Snad proto, že autor tak mistrně vyjádřil na tragickém osudu hrdinů románu veškerou svou hrůzu ze společnosti, jež ve jménu konvencí lhostejně maří lidské životy. Sirotek Juda Fawley už od dětství touží po vzdělání a snaží se ze všech sil překonat překážky a dostat se do svého vysněného ráje – blízkého Oxfordu (v románě nazývaného Christminster) a vystudovat univerzitu. Po létech úporného zápasu však shledává, že brány vědy jsou pro lidi jeho druhu uzavřeny. A tak on, jenž má všechny předpoklady k tomu, aby zakotvil v univerzitní koleji, musí trvale pracovat jen kolem její budovy. Juda touží po lásce spřízněné bytosti, kterou odmalička tak postrádal – a prožije neradostné zkušenosti se svou sobeckou první ženou. Ani když pozná sestřenici Sue a hluboce se do ní zamiluje, nedojde štěstí. Jejich krásný lidský vztah ubíjejí všední skutečnosti, předsudky a měšťácká morálka.
Soubor Balzacových tří novel (Venkovský ples, 1830; Gobseck, 1830; Plukovník Chabert, 1832) a dvou románů (Třicetiletá, 1842; Modesta Mignonová, 1844) si všímá soukromých komorních dramat, jež mnohdy zůstávají povrchnímu pozorovateli utajena. Můžeme se vžívat do příběhu zhýčkané oslňující dívky, jež se zříká možného štěstí, neboť "původ" má pro ni větší cenu než morální kvality člověka (Venkovský ples), s hrůzou budeme sledovat nesoudnou ženu, která bezohledně ve jménu vášně k vypočítavému hejskovi ničí sebe i svou rodinu (Gobseck), spoluprožijeme neštěstí muže, jenž se doslova vrací ze záhrobí a zjišťuje, že někdejší postavení je pro něho nenávratně ztraceno (Plukovník Chabert). Zamyslíme se nad problematickým údělem citově založené ženy v nenaplněném manželství (Třicetiletá) a nejspíš s Balzacem samým budeme shlížet do hlubin propasti mezi ideálem a skutečností (Modesta Mignonová). 01-079-86
Ostrov tučňáků byl parodií a satirou na kdeco v – soudobé, minulé, a dokonce budoucí společnosti, zejména francouzské. „Tučňáci“ jsou vlastně Francouzi. Vznikli jednoduše: zbožný a ctihodný mnich Mael ztroskotal ďábelským řízením na jakémsi arktickém ostrově. Po všech strastech bezmála slepý a hluchý nepodléhá nicméně svému trudnému osudu a jme se hledat lidi. Nevěřící, které by mohl obrátit na víru křesťanskou. Ve své nevidomosti považuje právě tučňáky za pohany, jejichž duše je nutno spasit. Příprava vzpoury andělů proti nesmyslné vládě boha je fabulí pro vytváření autorova satirického pohledu na společenskou situaci a řád své doby. Přitažlivost děje, odehrávajícího se jak na zemi, tak ve vesmíru, je zvyšována řadou vtipných scén a zápletek. Přes důmyslné přípravy však vzbouřenci neuchopí moc do svých rukou, protože Satan v posledním okamžiku vzpouru odvolá z obavy, že by se z vítězů mohli stát stejní uzurpátoři a utlačovatelé, jako byli bývalí mocipáni. Je to projev určité skepse, charakteristické pro předválečné autorovy tvorby, ale dílo nenechá nikoho na pochybách o jeho sympatii k revolucionářům a ke všemu, co je namířeno proti tyranii a bezpráví. Těžiště díla je v duchaplnosti a myšlenkovém bohatství.
Výbor přináší povídky ze souboru Večery na samotě u Dikaňky, knihy inspirované ukrajinským folklórem s náměty komickými, fantastickými a realistickými, povídky ze souboru Mirhorod, v nichž se projevuje přechod od tematiky folklórní k tematice současné, a prózy spojované obvykle v cyklus Petrohradské povídky, v nichž fantazie sloužík reálnějšímu osvětlení skutečnosti.
Spát a spát!, Step, Záchvat, Nudná historie, Pavilón č. 6, Černý mnich, Rotšildovy housle, Ariadna, Anna na krku, Vražda, Dům s mansardou, Mužici, Člověk ve futrálu, O lásce, Dáma s psíčkem, V roklině.
The Stories of Father Brown / The Paradoxes of Mr. Pond
Výbor z detektivních povídek s hlavním hrdinou otcem Brownem a úředníkem panem Pondem. Autor napsal celkem 48 povídek s oblíbenou postavou kněze, který si libuje v paradoxu, filozofické úvaze i v jemném humoru. Tento výbor jich uvádí 19. Do souboru je též zařazen výbor z Paradoxů p. Ponda, v nichž hlavní hrdina v kroužku svých přátel vypráví historky či anekdoty s tajemstvím, které svým svérázným způsobem uvažování objasňuje. (www.mlp.cz)
Princ a chuďas : příběh, v němž náhoda svede dohromady dva chlapce, podobné si jako vejce vejci, a způsobí tak v jejich životě zásadní změnu, se odehrává v Anglii v době panování Jindřicha VIII. Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše: Slavný příběh z pera jednoho z nejznámějších amerických autorů 19. století. Yankee zConnecticutu na dvoře krále Artuše se dočkal i mnoha více či méně úspěšných televizních zpracování. Jádro příběhu je velmi jednoduché. Inteligentní americký mladík pocházející z Ameriky konce 19. století se ocitá v Anglii 6. století, na dvoře bájného krále Artuše. Mladík odkojený dobou prudkého rozmachu vědy a techniky pak své znalosti využívá v prospěch svůj i svého okolí a potírá tak tehdejší tmářství, bídu a krutost. Mark Twain rozehrává celou řadu humorných situací, ovšem s vážnějším podtextem, ve kterém se moudrý satirik zamýšlí nad zneužitím moci i postavením člověka ve společnosti.
Hlavním hrdinou je zemědělský dělník Michael Henchard, který v opilosti prodá neznámému námořníku svoji ženu a dítě a potom se celý svůj život marně namáhá napravit tento hrozný čin. Díky své přičinlivosti, bystrosti a energii se domůže vynikajícího postavení, ale minulost ho pronásleduje dál a donutí ho, aby svedl zápas nejeno postavení a majetek, ale i o přízeň svých blízkých...
Pět stěžejních dramat autorovy tvorby – Romeo a Julie, Hamlet, Othello, Makbeth, Král Lear – které načrtávají celistvý oblouk lidského života. Tragický životní pocit a neodvratné vědomí smrti se zde snoubí s humorem a nevázanou legrací, dobro se zlem či individuální prospěch se společenským prospěchem.
V rámci edice Galerie klasiků, jako součást dvousvazkového souboru děl ruského romantika A. Grina, vyšly povídky Úžina mořských bouří, Kapitán Vévoda, Koráby v Lisse, Velitel přístavu, Kormidelník Čtvera větrů, Ostrov Reno, Střelec ze Zurbaganu, Ďábel oranžových vod, Srdce opuštěných dálek, Kolem světa, Akvarel, Sto mil po řece,Krysař, Provaz, Život Gnorův. Doslov Marta Čížková.
První díl autobiografického románu s podtitulem U istoka dněj (U pramene dnů). Příběh se odvíjí v 80. a 90. letech 19. století a představuje hrdinovo dětství ve stepním středoruském dvorci, gymnaziální léta, jeho vztah k pokusům mladé inteligence o společenskou vzpouru i jeho první tragickou lásku.