První díl románové tetralogie. Kniha podává společenskokriticky zaměřený sled obrazů ze života třetí francouzské republiky, ukazující ubohost a špínu jejího společenského a politického života. Ústřední postavou je pan Bergeret, učenec, filozof, humanista a docent provinční univerzity, jenž prochází různými peripetiemi vědeckédráhy i úskalími manželského života. Jeho postava je obrazem autorovy cesty k pochopení záporných stránek měšťácké demokracie
Druhý díl románové tetralogie. Kniha podává společenskokriticky zaměřený sled obrazů ze života třetí francouzské republiky, ukazující ubohost a špínu jejího společenského a politického života. Ústřední postavou je pan Bergeret, učenec, filozof, humanista a docent provinční univerzity, jenž prochází různými peripetiemi vědecké dráhy i úskalími manželského života. Jeho postava je obrazem autorovy cesty k pochopení záporných stránek měšťácké demokracie.
Třetí díl románové tetralogie. Kniha podává společenskokriticky zaměřený sled obrazů ze života třetí francouzské republiky, ukazující ubohost a špínu jejího společenského a politického života. Ústřední postavou je pan Bergeret, učenec, filozof, humanista a docent provinční univerzity, jenž prochází různými peripetiemi vědecké dráhy i úskalími manželského života. Jeho postava je obrazem autorovy cesty k pochopení záporných stránek měšťácké demokracie
Čtvrtý díl románové tetralogie. Kniha podává společenskokriticky zaměřený sled obrazů ze života třetí francouzské republiky, ukazující ubohost a špínu jejího společenského a politického života. Ústřední postavou je pan Bergeret, učenec, filozof, humanista a docent provinční univerzity, jenž prochází různými peripetiemi vědecké dráhy i úskalími manželského života. Jeho postava je obrazem autorovy cesty k pochopení záporných stránek měšťácké demokracie.
Silvestr Bonnard žil v soukromí mezi starými rukopisy a knihami, stýkal se s učenými odborníky podobně laděnými a jen jednou opustil svůj uzavřený svět: když chtěl zabránit zlu a prokázat dobro. Tu se však tento bezelstný, praktický, absolutně nezaujatý stařec přesvědčil o tom, že společenský řád, který ho obklopuje, kvalifikuje ušlechtilé city jako zločiny, zatím co skutečným zločincům umožňuje docela solidní existenci. Komická historie se sice odehrává v zákulisí pařížské Komedie, ale jinak je to příběh spíše tragický: Nadaná herečka zradila svého kolegu s mladým diplomatem. Bývalý milenec spáchal před jejíma očima sebevraždu a způsobil jí nervovou chorobu, pro kterou se musila rozejít s milovaným mužem. Obě díla, i když je dělí dvacet tvůrčích let (jejich první vydání vyšla v letech 1881 a 1903), mají mnoho společného. V prvním i druhém vrhá autor skeptický pohled na marnost a nesmyslnost, jimiž je naplněn život lidí z buržoasní společnosti; oba autorovi mluvčí, ušlechtilý Bonnard i virtuosně duchaplný doktor Trubet, jsou zaujati krásou a vedeni dobrou vůlí pomoci druhému.
Román francúzskeho spisovateľa - rozprávanie Elmusa Vavrinca Jakuba Ménétriera, ktorý bol hostinským na ulici svätého Jakuba pod vývesným štítom Kráľovnej Pedauky, ktorá, ako je známe, mala nohy s plávajúcimi blanami ako husi a kačky...
„Povídky Jakuba Kuchtíka“, poslední ze tří próz trilogie spojené postavou abbé Jeronýma Coignarda. Ve svém celku velmi rozmanité, s náměty většinou z minulosti. Ukazují Anatola France jako mistra povídky.