V romantickém románu, kterým zahájila svou literární dráhu proslulá švédská spisovatelka, je idealizovaně vylíčen tragický osud nadaného, vnitřně rozervaného bouřliváka a jeho dobrodružný život na panském sídle, kde spolu s ním dožívá z milosti podivínské statkářky své ztroskotané existence dalších jedenáct kavalírů.
Jaroslav Veis a Zdeněk Volný pro nás připravili to nejlepší, co se dalo v soudobé sci-fi roku 1985 najít. Samo sebou se museli přizpůsobit době, a tak je v antologii více spisovatelů z SSSR, než je zdrávo. Jinak ale kniha také obsahuje několik pěkných kousků od českých autorů a nezapomínejme ani na Angličany, Američany, Švédy, Poláky,Bulhary, Němce… Celkem tu najdete 51 povídek: Buď nás spojí láska (sir Arthur Charles Clarke); Kosmická báseň č.3: mimo letovou dráhu (Edwin Morgan); Langrangeův bod (Ljuben Dilov); Návrat (Gustavo Gasparini); Džambalové (Ilja Iosifovič Varšavskij); Nevinnost (Joanna Russ); Dokonalý zločin (Gerhard Branstner); Nevěřte Pozemšťanům (Harlan Jay Ellison); Samota (Ivan Izakovič); Stroj, který vyhrál válku (Isaac Asimov); Tříčlenná hlídka (Czeslaw Chruszczewski); Bludný duch (Sten Svensson); Masky (James Benjamin Blish); Vyslanci (Andrzej Czechowski); Takové legrační stromy (Viktor Dmitrijevič Kolupajev); Vykoupení (Zdeněk Volný); Bezpečný za každé rychlosti (Larry Niven); Venku (Brian Wilson Aldiss); První lidé na Merkuru (Edwin Morgan); Kruci, Už zase snížíli - výšku stropu. Nesmím si zapomenout koupit nové - nákoleníky (Tor Age Bringsvaerd); Sexploze (Stanislaw Lem); Ptáci (Thomas Michael Disch); Železný voják (Michail Nikolajevič Grešnov); Autor akáciových semen a další výňatky z časopisu společnosti pro therolingvistiku (Ursula Kroeber Le Guin); PI (Max von der Grün); Potěšení pro Váz i celou Rodyna (Jaroslav Veis); Povaha katastrofy (Michael John Moorcock); Lidské břímě (Dmitrij Alexandrovič Bilenkin); Puftole (Gilbert M. Jensen); Smrtonosné poslání Phinease Snodgrasse (Frederik Pohl); Enklávy (Herbert W. Franke); Droga pravdy (Robert Albert Bloch); Poválečné děti (Lubomír Macháček); Systém (Ben Bova); Budeme stát za to? (Clifford Donald Simak); Tři kvarky (Jeremej Ijudovič Parnov, Michail Tichonovič Jemcev); Jako v mládí (Theodore Sturgeon); Anděl posledního soudu (Josef Nesvadba); Liška a les (Raymond Douglas Bradbury); Pavučina (John Wyndham); RNK (Gyula Hernádi); Leonardo číslo dvě (Kirill Bulyčov); Tohle že lidi dělají? (Robert Sheckley); Cerebroskop (Konrad Fialkowski); Paralelní maskování (Gilda Muso); Konvice na čaj (Gennadij Samojlovič Gor); Fotografovaná myšlenka (Frigyes Karinthy); Záchranný stroj (Philip Kindred Dick); Předmanželská zkušenost (Hernani Donato; Doktor (Henry Slesar); Záznam č. 12 (James Graham Ballard).
Známý americký autor seznamuje v románě s prostředím velkého hotelu v New Orleansu. V zajímavém a napínavém příběhu představuje zaměstnance i hosty a přibližuje i problematiku konkurence hotelů patřících jednotlivcům a hotelů patřících monopolním společnostem.
Yorkshire je krajina s drsným podnebím a není zde místo pro změkčilce, tudíž mladý zvěrolékař byl nucen mnohokrát zalehnout pod telící se krávu okolo čtvrté hodiny ranní bez snídaně a pouze v lehké košili... Omnibus vydání zahrnující Zvěrolékař má namále a Zvěrolékař v chomoutu.
Umělý mýtus, varianta biblického příběhu o stvoření světa. Autor v něm (ne poprvé a zdaleka ne jako jediný) využil známé lužické pověsti o Krabatovi , člověku sahajícím po nebezpečném poznání. Brězan pohádkové prvky propojil s biblickými motivy a science-fiction a vytvořil jakýsi umělý mýtus. Jeho příběh se jakoby současněodehrává v různých historických obdobích a fiktivní svět má současně archaickou i moderní podobu. Děj se zrychluje a náhle zpomaluje, vypravěč předkládá různé verze příběhu, hraje si s identitou hlavního hrdiny a mísí tragiku s humorem. (rozhlas.cz/vltava)
Román Mít a nemít vznikl v třicátých letech, v době hospodářské krize, která dotvářela autorův pohled na společenské problémy. Hemingway se k námětu několikrát vracel, původně ve dvou povídkách, a stopy tohoto postupu na příběhu zůstaly. Skládá se z vyprávění několika osob a rozpadá se na dvě části: na příběh Harryho Morgana, pevného, statečného muže jenž však v daných podmínkách nemůže bojovat o svou existenci jinak než mimo zákon. A na historii spisovatele Richarda Gordona, složitého intelektuála, na hony vzdáleného skutečnému životu. Hemingway svým strhujícím vyprávěním tak konfrontuje dva světy - svět těch co mají, a svět těch, co nemají. Není třeba říkat, že Hemingwayovy sympatie jsou na straně chudých a jejich bojů, kdežto prázdná společnost boháčů vyvolává jeho odpor. I když je příběh Harryho Morgana příběhem životního ztroskotance, je to zároveň příběh člověka, který se rve se životem. Jeho boj je osamocený a proto beznadějný. Ale v čtenáři zanechává pocit mužné síly a nezdolné odvahy k překonávání životních překážek.
Humoristický román odehrávající se v předválečném New Yorku, dílo, jehož humor spočívá v jazyku. Hrdinou knihy je evropský přistěhovalec, lidový mudrc pan Kaplan, který se, pokud jde o anglický originál, učí v New Yorku angličtině či spíše američtině, pokud jde o český překlad, učí se v témž prostředí češtině. Jde o knihupro milovníky slov, slovních hříček a jazykových kouzel, o jejímž českém překladu překladatel říká: „Šlo mi o přemetné hry na visuté hrazdě jazyka... můj pan Kaplan je úlitbou na oltáři češtiny.“
Román z prostředí nejvyšších kruhů anglické šlechty těsně před první světovou válkou. Líčí mileneckou dvojici, jejíž láska ztroskotává na tvrdých zákonech tohoto prostředí, společnosti, která má vlastní pojmy cti a neřesti a která za určitých okolností nedovoluje spojit společenské postavení a osobní štěstí.
Případ z praxe / Anton Pavlovič Čechov -- Pavilón číslo 6 / Anton Pavlovič Čechov -- Bez cesty / Vikentij Vikenťjevič Veresajev -- Zápisky mladého lékaře / Michail Bulgakov -- Irtumej / Michail Roščin
Происшествие в улице пса (Proisšestvije v ulice psa)
Nejproslulejší Grinovy povídky: Šedý automobil; Zabedněný dům; Kolonie Lanfieri; Příhoda v ulici Psa; Sto mil po řece; Příběh, jenž za svůj konec vděčí kulce; Prodavač štěstí; Modré kaskády Telluri
Syn služky je autobiografický román jednoho z nejvýznamnějších představitelů severské literatury, Švéda Augusta Strindberga. Je to bezprostřední až naturalistní obraz člověka zmítaného vnitřním neklidem, jež vyplýval z jeho „parijského“ původu. Člověka snažícího se překonat tíhu vzpomínek a rodových omezení a dosáhnout společenské nezávislosti.
Det blaserblaaser fra Dauingfjell / Ingen vei gar utenom
Navazuje na 1. část trilogie Věčně zpívají lesy. Druhý a třetí díl románové trilogie - ságy norského selského rodu - líčí postupně svatbu mladého příslušníka rodu s městsky vychovanou dívkou, narození dětí, jež utužují vztah mezi mladým párem, a posléze krizi mezi oběma mladými, když děti umírají a mladá žena v podvědomém obdivu k rozhodnému a energickému starému hospodáři a v neschopnosti překonat svou městskou pýchu přivádí manžela k sebevražednému úmyslu,když šplhá na nebezpečnou Umrlčí horu, zřítí se a jen stěží vyvázne životem...