Det blaserblaaser fra Dauingfjell / Ingen vei gar utenom
Navazuje na 1. část trilogie Věčně zpívají lesy. Druhý a třetí díl románové trilogie - ságy norského selského rodu - líčí postupně svatbu mladého příslušníka rodu s městsky vychovanou dívkou, narození dětí, jež utužují vztah mezi mladým párem, a posléze krizi mezi oběma mladými, když děti umírají a mladá žena v podvědomém obdivu k rozhodnému a energickému starému hospodáři a v neschopnosti překonat svou městskou pýchu přivádí manžela k sebevražednému úmyslu,když šplhá na nebezpečnou Umrlčí horu, zřítí se a jen stěží vyvázne životem...
V jednom svazku vydané tři díly slavné rodové ságy o Dagu Björndalovi, patriarchovi z Medvědího Dolu, nejsou jen líčením dávných zvyků norského venkova, drsné krásy severské přírody a tvrdého zápasu lidí, žijících uprostřed „věčně zpívajících lesů“. Je to i hluboce poetické, působivé vyprávění o dramatických osudech,o lásce vášnivě zničující, ale i o lásce čisté a vykupující. Je to příběh o zradě, nenávisti a pohrdání, ale zároveň i o skutečném přátelství a veliké a všechápající lidské moudrosti. Dag Björndal a jeho rod životními zkouškami dozrávají do podoby skutečného protipólu oficírské pološlechty a bohatnoucích kupců, tyjících z pozlátka válečnické slávy a společenského pletichaření. Jsou protipólem i sedlákům z rovinatého kraje pod horami, jejich úzkému obzoru a malichernosti, zaštítěné povětšinou plnými stodolami a poslušnou důvěrou v panstvo. Medvědí Důl není jen rodovým statkem. Stal se symbolem jistot, svobodné nezávislosti a hrdé nepokořenosti. Je domovem pro ty, kdo svými životy pokračují ve zděděném odkazu.
První kniha třídílné rodové ságy o zakladateli svobodného rodového statku od norského klasika líčí dávné zvyky norského venkova a tvrdý zápas lidí o existenci. Příběh Daga Bjorndala, vnuka bývalých medvědobijců, hrdého a nesmlouvavého muže, spjatého s tradicemi svého kraje, je příběhem lásky k ženě, přírodě i životu. Obyvatelé statku žijí ve svém odloučení jinak, než lidé v nedalekém selském kraji, denně zápasí s drsnou přírodou a svou obživu dobývají ze země těžce a s úctou. Okolní příroda, krutá, ale nesmírně krásná, ovlivňuje každodenní život na statku rozhodujícím způsobem a lidé se jejímu rytmu podřizují s přirozenou pokorou.
Druhá část slavné norské ságy o zakladatelích hrdého selského rodu Bjorndalů a o jejich zápasu o existenci uprostřed drsné severské přírody. Syn Daga Bjorndala se oženil s půvabnou dívkou z vážené městské rodiny. Dívka není zvyklá na svérázné přírodní podmínky a těžkou práci na statku, takže sňatek je pro ni velkým krokemdo neznáma. Její počáteční strach a neobratnost jsou postupně vyvažovány láskou jejího manžela a moudrostí, rozvážností i přátelstvím všech obyvatel Medvědího dolu. Norský klasik zde líčí dávné zvyky norského venkova a divokou krásu severské přírody spolu s dramatickým příběhem osudové a vykupující lásky.
Závěrečná část norské rodinné ságy o vzájemných vztazích několika generací na bohatém statku Medvědí důl uprostřed drsné norské přírody. Zakladateli rodu Dagu Bjorndalovi pozvolna ubývají síly a odpovědnost za rodinné hospodářství pomalu přebírá jeho syn se svou ženou. Odcizení mezi manžely, způsobené Adelheidinou závislostí na tchánovi, vrcholí krátce po jeho smrti a na dlouhý čas rozdělí i ostatní členy rodiny. Po manželově smrti je Adelheid jedinou paní Medvědího dolu a dobrovolně na sebe bere břemeno péče o druhé. I v této poslední knize se život lidí odehrává v souladu s přírodními cykly a krásná drsná příroda je nenásilným rámcem jejich dramat.