Desetidílný cyklus představuje výběr z tvorby více než 130 italských básníků, které Jaroslav Vrchlický shromáždil pro svůj ambiciózní projekt. Básně pocházejí z období jednoho století, od roku 1782 do roku 1882. Toto je desátý, závěrečný díl cyklu.
Vrchlického „Poesie italská nové doby“ poprvé vyšla v roce 1885 jako ucelená antologie. Původní vydání bylo rozděleno do deseti rozsáhlých částí, což vedlo Městskou knihovnu v Praze k vydání každé části jako samostatné e-knihy.
Desátý díl se věnuje výhradně dvaceti italským básnířkám. Jaroslav Vrchlický uvádí jejich básně ve vlastních překladech, čímž se snažil představit české veřejnosti dosud neznámé autory z evropské literatury. K básním připojil i stručné životopisy, které sám napsal. Básněřky jsou uvedeny v tomto pořadí: Rosa Taddei, Giuseppa Guacci-Nobile, Giuseppina Turrisi Colonna, Laura B. Manzini-Oliva, Giannina Milli-Cassone, Luigia Codemo-Gerstenbrand, Francesca Lutti-Alberti, Erminia Fua-Fusinato, Anna Mander-Cecchetti, Carlotta Ferrari, Maria Alinda Brunamonti-Bonacci, Mariannina Coffa-Caruso, Grazia Mancini-Pierantoni, Mariá Ricci Paterno-Castello, Carmelina Manganaro, Diodata Saluzzo-Roero, Letitia Montóro, Giovanna Papa, Adela Curti a Contessa Lara.