Květnice

Antek (a jiné povídky)

Aleksander Głowacki

Šest novel polského realistického spisovatele (Antek. - Michalko. - Stašův příběh. - Hříchy dětství. - Kolovrátek. - Kazajka.), v nichž Prus ukazuje jednak na neutěšený život na polské vsi v 2. půli min. stol., jednak na bezstarostný a rozmařilý život polských šlechticů a zpanštělost městských úředníčků.

Publikováno: 1950

Výstřel, Metelice, Staniční dozorce

Alexandr Sergejevič Puškin

Publikováno: 1951

Gobseck

Honoré de Balzac

Příběh hamižného podnikatele a spekulanta předznamenává balzakovskou metodu realistického románu. Gobseck, napůl žid, napůl Holanďan, představuje podivný archetyp bývalého dobrodruha, jenž nahlédl povahu všech společností, jimiž prošel, a shledal, že konvence a morálka se mění, ale zlato vládne všude. Rozhodl se vzdát se nerozumných slastí, neboť se slastí moci, která může vyplývat výhradně z vlastnictví zlata, se nemůže srovnávat nic: kdo má zlato, má moc, kdo má moc, má vše. Gobseck, jako poslední záchrana zadlužených aristokratů, mládenců a básníků z bohatých rodin, nabízí "pomocnou ruku" před jejich posledním pádem na společenské dno. Je chladným, nepřístupným pozorovatelem zániku, pozorovatelem celého společenského dění, které vlastně začíná a končí u něj, ačkoli žije ve skrytu. Nikdo neví o něm, on ví o všem. Jeho příběh sledujeme skrze vyprávění právníka Dervilla, jenž si jediný získal Gobseckovo přátelství: protože on mu byl, na rozdíl od ostatních, "ochoten věřit bez výhrad". Po Gobseckově smrti nahlížíme do jeho spíží a skladišť plných shnilého jídla a obchodního zboží. Gobseck ztělesňuje iracionalitu veškerého hromadění a moci, jíž nemůže člověk sám nikdy plně užít, ale je také metaforou zákonitostí kapitalisticky fungující společnosti, jíž lidé jako Gobseck vládnou, neboť moc peněz jim není prostředkem, ale cílem. Možná, že každý člověk disponující ohromnou skrytou mocí, začíná mít "Gobseckovské" rysy. Rozsah díla odpovídá kratší novele či delší povídce.

Publikováno: 1950

Z cest

Heinrich Heine

Cesta harcem, Cesta z Mnichova do Janova

Publikováno: 1952

Předvečer

Ivan Sergejevič Turgeněv

Román vystihuje tíživé ovzduší „přechodné epochy“, kdy se v ruské společnosti naléhavě pociťovala potřeba nových lidí, kteří by dokázali svrhnout vládnoucí společenský řád a odstranit tak útlak a prázdnotu života, v němž „žádný den o sobě nic neznamená, nýbrž slouží jen za předvečer příštího dne“. V ruské společnosti 50. let 19. století nemohl Turgeněv najít materiál pro vytvoření aktivního hrdiny, u něhož by se touha po dobru mohla uplatnit v praktické činnosti, a proto učinil hrdinou románu cizince – Bulhar Insarov, oddaný myšlence osvobození své vlasti, byl vzorem hrdiny-bojovníka nejen proti národnostnímu útlaku, nýbrž proti každému útlaku vůbec. V postavě Jeleny, šlechtické dívky, která zpřetrhala pouta konvenční morálky a vyšla z těsného okruhu domácích starostí a povinností na široké pole společenské činnosti, vytvořil, Turgeněv typ „nového člověka ruského života“.

Publikováno: 1953

Rudin

Ivan Sergejevič Turgeněv

V titulní postavě svého prvního románu vykreslil autor na pozadí tíživé atmosféry poděkabristického Ruska inteligentního, vzdělaného a čestného muže, vědomého si všech nešvarů doby, a proto i propagátora revolučních myšlenek a kritika společnosti, toužícího po velkých obrodných činech, ale neschopného své plány realizovat.

Publikováno: 1954

Domov a svět

Jan Neruda

Ve svazku jsou otištěny fejetony a črty, zachycující dojmy a postřehy z Nerudova putování po Čechách a po Evropě. Z první Nerudovy zahraniční cesty jsou vytěženy "Pařížské obrázky", v nichž 29letý básník seznamoval české čtenáře se"starobylou a věčně novou, prokletou i žehnanou ... Paříží". Literárním výtěžkem pozdější a zároveň nejdelší Nerudovy cesty (z r. 1870), jejímž cílem byla starobylá kulturní města evropského jihu avýchodu(Cařihrad,Athény,Jerusalem, Kahira, Neapol, Řím, Benátky), jsou "Obrazy z ciziny" a "Různí lidé". Mistrovsky kreslené obrazy krajin a měst, moří, hor a řek i obrazy z kulturních dějin lidstva jsou doplněny záběry tragikomických příběhů,jejichž hrdiny jsou básníkovi spolucestující - světoběžní lidé rozličných osudů a charakterů. - V "Menších cestách" jsou vylíčeny básnikovy návštěvy Německa, severních přístavů a Helgolandu. - Dokladem toho, jak Neruda dovedl objevovat skryté krásy i v zdánlivě chudém domově, jsou "Eklogy" ze Šumavy a z Pošumaví, "Výlet do kraje bídy" z Hořovicka a "Poesie Prahy".

Publikováno: 1957

Druhý květ

Svatopluk Čech

pravděpodobně jeho nejlepší román, líčí zde své mládí a studium na gymnáziu.

Publikováno: 1957

Muzikantská Liduška

Vítězslav Hálek

Muzikantská Liduška je vesnická povídka Vítězslava Hálka z roku 1861, patří k nejznámějším Hálkovým povídkám. V minulosti byla i zfilmována.

Publikováno: 1957

Život Henry Brularda

Stendhal

Kniha o životě Henry Brularda je svéživotopisné dílo autorovo. Stendhal (vl. jm. Henry Beyle), zachycuje tu s jiskřivou ironií a vtipem nejen dobu svého dětství, údobí vyspívání, soukromé osudy a milostná dobrodružství, alepopisuje i své významné postavení ve veřejném životě, které zaujímal v pohnuté době napoleonských válek. V tomto díle, které je torzem, ostře analyzuje a soudí především sebe a pak i svou dobu, společnost, její myšlenky, politiku i umění.

Publikováno: 1958

Kaleidoskop

Stefan Zweig

Výbor ukazuje Zweiga jako psychologa, analyzujícího lidské nitro s láskou a soucitem a zároveň jako myslitele, považujícího kulturu za most mezi národy a za prostředek vzájemného pochopení. Průřez povídkovou, novelistickou a ostatní prozaickou tvorbou je koncipován tak, že je nabídnuto vždy několik typických ukázek z určitého žánru,aby si tak čtenář mohl utvořit ucelenější obraz vypravěčské části Zweigova díla.

Publikováno: 1958