Dva romány ze Zolova 20 svazkového cyklu. První je lyrickou básní v próze o starém parku a současně protiklerikálním útokem. První román je výpravnou básní o konfliktu kultu přírody a vitalismu s křesťanským ideálem askeze, zkostnatělým v katolické dogma. Druhý je mistrovskym zobrazením života vysoké pařížské společnosti v 50. letech 19. stol., jejíž prohnilost pranýřuje.