Dva romány z rozsáhlého dvaceti dílného cyklu Émila Zoly. První je zároveň lyrickým popisem starého parku i ostrou kritikou církve. Vypráví o střetu uctívání přírody a životní síly s křesťanským asketismem, který ztvrdl v katolické dogma. Druhý román mistrně zachycuje život pařížské smetánky v 50. letech 19. století a odhaluje jeho morální úpadek.