Krauz byl proslulý, dalo by se říct, až nadaný tím, že se zaplétal do případů s politickými a mocenskými intrikami. Naštěstí ne všechny vraždy, které oddělení vrážd vyšetřovalo, byly tohoto typu. Většinou šlo o běžnou kriminalitu, a tak tomu bylo i tentokrát. Na počátku bouřlivých devadesátých let se objevil Ondřej, nejznámější sériový vrah, který zanechával krvavé stopy ve třech zemích. Nikdo Krauzovi nevěřil, že bude pokračovat, že jsou na začátku série brutálních znásilnění a vražd. Snažil se marně přesvědčit nadřízené, aby se soustředili pouze na „ponožkového vraha“ – nedůvěřovali mu a báli se paniky. Proti Krauzově logice stála vrahova lstivá taktika: mezi útoky dělal nepochopitelně dlouhé pauzy, jejichž význam, možná skrytý odkaz, se detektivům nedařilo rozluštit. Právě během jedné z těchto pauz se stala zvláštní vražda, která prověřila jejich trpělivost, postřeh a dedukci. Krauz netušil, zda se „ponožkový vrah“ neaktivoval nečekaně rychle, nebo zda z jeho stínu nevystoupil nový pachatel. Stále bojují s Ondřejem, nebo se jim do cesty plete někdo jiný?