Evropské a severoamerické literatuře (původně zejména meziválečného období) byla věnována edice Panoráma (1968–1993, 87 sv.)Párkař). V roce 2009 vyšla pouze reedice jednoho svazku, čímž zatím vydávání edice ustalo (podle rešerše z března 2011). Svazky Květů poezie jsou povětšinou výbory z díla jednotlivých autorů. Pojetí knih v sobě slučuje ediční a překladatelskou preciznost, zároveň vychází čtenáři vstříc informačním doslovem, a především charakterem předkládané torby - často je volena poezie mélická, zpěvná. Tím se Květy poezie v minulých desetiletích výborně doplňovaly jak s odeonskou edicí soudobé světové poezie Plamen, která zprostředkovávala i vyloženě moderní a experimentující jazyk básnictví, tak s tituly Klubu přátel poezie, zejména s jeho základní řadou, která básníka představila polyfonně - vedle veršů také dokumenty, kalendáriem, ilustracemi a fotografiemi.
Je tu zase brabantský venkov, je tu podivná hospoda a v ní stůl, u něhož se schází místní honorace. Bývá tu pan notář, obecní písař, pan stavitel, listonoš o mnoho jiných postav a postaviček, kterým tento mistr plastického líčení dovede nalít specificky nizozemskou krev do žil - jsou to často šosáci, ale jak se dovedou vzrušit, jakdovedou uzavírat silácké sázky, jak se dovedou prát o bytí. Hospoda však tvoří jen pestrý rámec knihy. Vlastní děj je naplněn několika důkladně prokreslenými lidskými osudy, které jsou asi z nejdramatičtějších, jaké kdy Coolen napsal. Jsou tu tragedie nejotřesenější, končící zcela bezútěšně jen jediným možným východiskem, smrtí, jsou tu příběhy plné lidských vášní, zavádějících až k prahu sebezničení, jsou tu osudy, které již již hrozí končit rozkladem, když tu autor přece najde a rozkřeše v lidském nitru jiskru..
Hlavním hrdinou románu Raněný slepotou je Anthony Beavis. Ten je typickým představitelem své doby. Libuje si v povrchnosti, v sobeckosti. K ničemu není vázán, vše sleduje a hodnotí s odstupem. Do ničeho se nechce nechat příliš vtáhnout, neboť má pocit, že by tak ztratil svoji svobodu. Postupem času a vlivem okolností se však mění, prohlédne a pochopí, že lidi je třeba mít rád a svoji náklonnost jim dávat najevo.
Hlavním hrdinou románu Raněný slepotou je Anthony Beavis. Ten je typickým představitelem své doby. Libuje si v povrchnosti, v sobeckosti. K ničemu není vázán, vše sleduje a hodnotí s odstupem. Do ničeho se nechce nechat příliš vtáhnout, neboť má pocit, že by tak ztratil svoji svobodu. Postupem času a vlivem okolností se však mění, prohlédne a pochopí, že lidi je třeba mít rád a svoji náklonnost jim dávat najevo.
Nejlepší Pirandellův román vypráví absurdní příběh mladého muže. Přitažlivost románu spočívá hlavně v autorově burleskním humoru. Mattia Pascal, mladík dobrosrdečný, leč nerozvážný, dokáže velmi brzy udělat si ze života peklo: z boháče stane se takřka žebrákem, neprozřetelné manželství ztroskotá na zlé tchýni. Uniknoutz této ponižující existence zdá se mu nejkrásnějším snem. A podivuhodná shoda okolností mu náhle umožní tento sen uskutečnit...
Autor řady dobrodružných psychologicky zdařilých děl z prostředí pobřežního či vnitrozemského života a námořní plavby soustřeďuje v románě děj kolem podivuhodných životních osudů námořního kapitána a jeho mladičké ženy, dcery bohatého anglického bankéře. Příběhem s pomalu plynoucím dějem a psychologicky dobře vykreslenými postavami z obojího výše zmíněného prostředí protéká téma zrady a zbabělosti a zejména pak téma osudové životní samoty. Doslov napsal Aloys Skoumal.
Ernest Hemingway zde popsal své válečné zkušenosti. Je to autobiografický román. Protiválečný román, ve kterém se prolínají hrůzy první světové války s tragickým příběhem lásky italského dobrovolníka a anglické ošetřovatelky. Prastaré téma tragické lásky, zasazené do rámce válečných událostí, které autor sám dobře poznal, je vyprávěno jazykem klasicky prostým i intenzivně citovým. Hrdinou příběhu je mladý Američan, dobrovolník v italské armádě za první světové války, který se zamiluje do anglické ošetřovatelky. Stejně jako milostný příběh sám upoutají čtenáře i umělecky pronikavé postřehy o životě na bojišti i v zázemí. Hemingway odmítá válku jako nesmyslná jatka, vidí, že v tomto střetnutí jde o zájmy, které jsou prostým vojákům té i oné strany cizí. Třebaže se Hemingway k válečným námětům ještě několikrát vrátil a jeho pozdější díla obrážejí zralejší pohled, stal se tento román svou novostí a bezprostředností klasickým dílem americké literatury.
V hrdinovi svého románu básníku Villonovi vytvořil John Erskine plnokrevnou romantickou postavu, která ideálně odpovídá duchu Villonových básní. Co na tom, že skutečný Villon byl možná postava tragičtější, jeho konec bezpochyby trpčí. Nádherná výbušná energie jeho veršů zní až do našich časů, jako se nese světlo hvězdy. Jehocit pro spravedlnost, lidskou důstojnost, solidarita s utlačenými a poníženými, jeho útočný mistrovský jazyk - to vše z něho činí postavu moderním lidem příbuznou, nikoli muzeálního klasika či mechanicky opakované jméno. Každá kapitola Erskinova románu navozená básníkovými verši je v harmonickém souladu s Villonovým poselstvím, s jeho mladou silnou poezií.
Historický román, který velice věrně zachycuje poslední dny bohatého města římské kolonie - Pompejí, před hrozivým výbuchem Vesuvu roku 79, jež byl pro obyvatele i město zničující. Čtenář barvitě vnímá život a atmosféru města velkolepých paláců, lázní, rozkvetlých zahrad, ale i krutých soubojů a amfiteátru, kde gladiátoři bojují o svůj život. Nechybí ani příběh velké lásky.
Při loučení se svým přítelem, teologem Paulem, na nádraží porýnského města, si náhle uvědomuje Andreas, odjíždějící na podzim 1943 na východní frontu, že musí zemřít ... brzy. Toto "brzy" jej jako neúprosný refrén doprovází za jízdy vlakem a vzdálenost k němu se stále zkracuje. Refrén neutichá ani při setkání s polskou dívkou Olinou, která se ve Lvově rozhodne za každou cenu zachránit Andrea, ačkoliv stojí na opačné straně...
Spisovatelův román uvádí čtenáře do dvojnásobného tajemství, záhady "věčného ženství" a tradiční indické duchovnosti, jedná se v podstatě o tragický milostný příběh bengálské dívky a anglického inženýra.
Proslulý autor utopických románů líčí v tomto fantastickém příběhu osudy mladého přírodovědce Griffina, který objeví tajemství neviditelnosti a vyzkouší je sám na sobě. Neviditelný a nepolapitelný bloudí nejprve Londýnem, pak anglickým venkovem, šíří kolem sebe zmatek a hrůzu, stává se štvancem, propadá zuřivosti, která se munakonec stane osudnou...