Esej kultovního autora, jež ovlivnila celá 60. léta nejen v Americe. Jedna z prvních knih zabývajících se bez předsudků halucinogeny a jejich vlivem na lidské vědomí. Huxley se v ní snaží o docenění psychologického a spirituálního efektu, který pro člověka mohou drogy představovat. V práci se projevuje autorův zájem o biologii a přírodní vědy.
Dvě eseje kultovního autora, jež ovlivnila celá 60. léta nejen v Americe. Brány vnímání se zabývají bez předsudků halucinogeny a jejich vlivem na lidské vědomí. Huxley se v ní snaží o docenění psychologického a spirituálního efektu, který pro člověka mohou drogy představovat. V práci se projevuje autorův zájem o biologii a přírodní vědy. V eseji Nebe a peklo se zabývá podílem půstu, sebetrýznění a dlouhodobé odloučenosti na získání stejné zkušenosti.
Huxleyho satirická antiutopie Konec civilizace (1932) je spolu se Zamjatinovou novelou My (1920) a Orwellovým románem 1984 (1949) jednou z prvních vizí budoucnosti, která domýšlí důsledky formujících se diktátorských režimů meziválečné Evropy. K napsání knihy vedly Huxleyho vlastní zkušenosti s Mussoliniho Itálií a zprávy ze Sovětskéhosvazu. Jeho vize budoucnosti se složitě a pevně strukturovanou společností, v níž je geneticky a psychologicky předem určeno postavení každého jedince, je sice velmi hořká a pesimistická, nicméně realita, zosobněná Hitlerem a Stalinem, byla ještě mnohem horší. Jak sám později přiznal: „Diktatura budoucnosti v mé představivosti byla mnohem méně brutální nežli budoucí diktatura výborně popsaná Orwellem." O stálé aktuálnosti této knihy svědčí to, že snahy o naplnění Huxleyho vizí – manipulace jedincem od samého jeho početí především – je možné vysledovat ve výrocích mnoha novodobých „inženýrů lidských duší" – jak u politiků s diktátorskými sklony, tak i u vědců, bádajících v podmínkách demokratických společností.
Všechno začalo v květnu 1953, kdy si Aldous Huexley vzal poprvé čtyři desetiny gramu meskalinu. Mystická a transcendentní zkušenost, která poté následovala, jej donutila k vlastnímu bádání s psychedeliky, které vytvořilo revoluční práci o vnitřních hranicích lidské mysli. Mókša, což v sanskrtu znamená "osvobození", představuje sérií esejů, sbírku prorockých a vizionářských spisů, které odpovídají na otázku, proč se Huxley obrátil k psychedelikům jako nástroji duchovního zkoumání a současně vytvářejí experimentální záznam drogové zkušenosti. Mókša poskytuje zdařilý popis šířky a hloubky Huexleyho vnímání psychedelik a je vynikajícím místem pro začátek výzkumu následků, které vytvářejí psychedelika. Součástí knihy jsou dopisy a přednášky, které nebyly nikde jinde publikovány.Sestavili Michael Horowitz a Cynthia Palmerová, úvodní slovo Albert Hofmann.
Esej navazujicí na práci Brány vnímání, jež u nás vyšla v roce 1996. Zatímco ve své eseji Brány vnímání se Huxley zaměřuje na otevření „bran vnímání“ účinkem halucinogenních drog, v eseji Nebe a peklo se zabývá podílem půstu, sebetrýznění a dlouhodobé odloučenosti na získání stejné zkušenosti. U nejrůznějších cest, po kterých se mysltici, vizionáři a asketové všech věků přepravovali do Jiných světů, nachází společný výchozí bod, jímž je změna „vnitřního chemického prostředí". Z odkazů na stavby církevní architektury, zlatnická, kamenická, sochařská a malířská díla, divadelní a filmová představení pak skládá mozaiku způsobů, jakými byla — u dosud je — zprostředkovávána zkušenost s novým. Jiným světem obyvatelům světa starého, světa „reálného".
Autorova optimistická vize spravedlivého uspořádání společnosti, která svým občanům dává ideální podmínky pro rozvoj osobnosti. Huxley vydal tento protipól ke své negativní vizi Konec civilizace v roce 1962 po "dvaceti letech přemýšlení a pěti letech psaní".
Autor opisuje Los Angeles, všíma si mrakodrapy a všetko prehlušujúcu dopravu, ale na prvom mieste zobrazuje veľkomesto ako scénu pre americkú mániu zabávať sa. Všetko sa točí okolo snahy dobre si užiť, nechať sa pobaviť, okolo bezmyšlienkovitej, detinskej zábavy. Ničomu skutočnému, hlbokému a pravdivému sa v tomto meste nonstop zábavy nemôže dariť. Úvahy, pochyby, vkus, kvalita, kultúra a morálka sú považované za veci patriace minulosti. Masová kultúra, sa stotožňuje s kultúrou americkou a je interpretáciou masovej kultúry v Európe ako dôsledku procesu „amerikanizácie“. Americká kultúra redukovaná na masovú kultúru.
Hlavním hrdinou románu Raněný slepotou je Anthony Beavis. Ten je typickým představitelem své doby. Libuje si v povrchnosti, v sobeckosti. K ničemu není vázán, vše sleduje a hodnotí s odstupem. Do ničeho se nechce nechat příliš vtáhnout, neboť má pocit, že by tak ztratil svoji svobodu. Postupem času a vlivem okolností se však mění, prohlédne a pochopí, že lidi je třeba mít rád a svoji náklonnost jim dávat najevo.
Románové zpracování životních osudů mystika a diplomata kapucínského pátera Josepha Tremblay, zvaného "šedá eminence", jenž proslul jako rádce kardinála Richelieu.
Kniha nás seznamuje formou citátů s pravdami, které po několik desetiletí ukazovaly cesty spirituality, podle kulturní oblasti vzniku rozdílné, které však všechny směřují jakoby z obvodu kruhu do jednoho bodu v centru, do ohniska, kterým prochází světlo duchovního poznání. Věčná filozofie ukazuje, že buddhismus, hinduismus, křesťanství, taoismus, islám či třeba myšlení primitivních národů obsahují v zásadě totožnou tresť, která je pravým poznáním Boha. Ostatní názory, příkazy, zvyklosti především těch náboženství, jejichž život organizují církve, jsou mnohdy jen pozemským" balastem.
Vrány z Hruškovic jsou jedinou dětskou knížkou Aldouse Huxleyho, známého anglického romanopisce, esejisty a kritika a její první vydání ve 20 zemích světa na podzim roku 2005 je velkou událostí v literárním světě. Napsal ji o vánočních prázdninách r. 1944 své pětileté neteři Olivii de Haulleville, která jezdívala do jeho domu v Mojavské poušti v Kalifornii. Rukopis téměř zapomenuté knížky byl teprve nedávno nalezen na půdě domu sousedů Yostových, o nichž se v knížce také píše. Bylo velké štěstí, že Yostovi tehdy také dostali jednu kopii, protože původní rukopis vrátila Olivia strýčkovi s prosbou, aby ho také ilustroval. K tomu se však slavný spisovatel už bohužel nedostal a po požáru, který zničil jeho dům o pár let později, a po autorově smrti v r. 1963, upadl rukopis v zapomnění na dlouhou řadu let.
Sebastian Barnack, anglický student, přijíždí na léto do Itálie, kde se začne jeho skutečné vzdělávání. Jeho učiteli jsou dva zcela odlišní muži, Bruno Rontini, bohabojný knihkupec - učitel věcí duchovních, a Uncle Eustace, jenž zasvěcuje hocha do světských požitků.
Publikováno:1946
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.