Klasikové - Edice

Klasikové

22
Obsahuje tři povídkové cykly. "Večery na dědince nedaleko Dikaňky" (zábavné povídky a strašidelné pohádky a legendy, které vypravuje včelař zrzavý Paňko a písař Foma Hrihorjevič, zpracovávají ukrajinské náměty a folklor). Dále povídky "Mirhorodu", označené samým autorem jako pokračování "Večerů", čerpají látku jednak ze slavné minulosti Ukrajiny (Taras Bulba), jednak líčí "nicotnost, mrtvé mlčení a strašlivé, otřásající bahno malicherností" současné doby. Povídka "Vij" (poslední romantické dílo G.) proplétá romantické motivy lidové pověsti o králi duchů s realistickým líčením bursáckého života. V "Petrohradských povídkách", čerpajících náměty z prostředí sídelního města, uvedl G. do literatury novou sociální vrstvu - drobného městského obyvatele, chudého ušlápnutého úředníka. (Něvská třída, Bláznovy zápisky, Plášť.) Povídka "Nos" paroduje nesmyslnou fantastičnost děl současných reakčních romantiků. Mimo uvedené cykly stojí povídka "Kočár", vysmívající se starostem statkářů a důstojníků.
Publikováno: 1952
Kniha obsahuje: - Mrtvé duše - dramata: Revisor, Hráči, Ženitba
Publikováno: 1952
První svazek výboru z Balzacova díla obsahuje tři významné autorovy práce: Gobseck (překlad: J. Fiala), Otec Goriot (překlad: B. Zimová) a Plukovník Chabert (překlad: M. Jirda).
Publikováno: 1948
Druhý svazek výboru z Balzacova díla přináší tři autorovy práce různého zaměření a z různých tvůrčích období: Eugenie Grandetová je z cyklu "Výjevy ze života krajinského" (překlad: J. Poch) Hledání absolutna (překlad: M. Effelerová-Grafnetrová) zastupuje "Studie analytické" spolu s Neznámým arcidílem (překlad: M. Jirda), které charakterizuje zároveň fantastickou složku Balzacova díla.
Publikováno: 1948
Výbor z prózy (Kapitánská dcerka, Piková dáma, Povídky nebožtíka Ivana P. Bělkina, Kirdžáli, Dubrovský) a dramat (Boris Godunov, Scéna z Fausta. Skoupý rytíř, Mozart a Salieri, Kamenný host, Hodokvas v době moru, Scény z dob rytířských). Soubor uspořádal B. Mathesisus s úvodní studií Emanuela Frynty.
Publikováno: 1949
S podtitulem Eugen Oněgin. Román ve verších napsaný romantickým básníkem Alexandrem Sergejevičem Puškinem. Je to jedna z klasických knih ruské literatury a její hrdina sloužil za vzor mnoha jiných ruských literárních hrdinů.
Publikováno: 1949
Původní název:

Faust

Faust Znovu přetištěný překlad Fischerův: uvádí jej předmluva Pavla Reimanna, která vidí v I. dílu Fausta vzpouru geniál. člověka proti středověkému feudalismu, v II. pak pokus o básnické znázornění hlav. period historického vývoje lidstva. 8. vydání
Publikováno: 1949
Po 100 str. výboru Goethovy lyriky následuje 6aktová truchlohra Egmont, antic. činohra Ifigenie v Tauridě, dramatic. fragment Prometheus, slavnostní hra Pandořin návrat, slavnostní hra Procitnutí Epimenidovo. Dále je výběr z literár. statí, doplněný úryvky z rozhovorů s Eckermannem. Poznámky k dílu I. (Faust) a k dílu II. a přehled hlav. dat Goethova života uzavírají svazek. Vydáno na paměť dvoustého výročí narození J. W. Goetha.
Publikováno: 1949
Původní název:

Œuvres complètes

První svazek výboru obsahuje 30 povídek a román Historie jednoho života. Vydáno jak připomínka stého výročí narození Guy de Maupassanta.
Publikováno: 1950
Obsahuje 3 romány: Miláček (Bel-Ami), Mont-Oriol, Petr a Jan. Miláček je sociál. satirický obraz života franc. buržoasie za III. republiky se zdůrazněním jejího nejpodstatnějšího rysu, totiž honby za majetkem. Mont-Oriol zachycuje ještě širší úsek společnosti: měšťanstvo i aristokracii, venkovany v bídě i zbohatlé statkáře. Petr aJan zpodobuje měšťan. rodinu, narušenou neobvyklým dědictvím.
Publikováno: 1950
Výbor díla, ze svazku klasikové. "Nesmírně čestná a krásná úloha připadla J.W. v historii naší literatury a národa vůbec: je básníkem raného mládí komunismu v naší vlasti," říká v předml. F. Nečásek, nastiňuje W. vývoj od sb. "Host do domu", kdy W. byl ještě jen "básník, jenž miloval světů, motivuje jeho přerod v básníka-bojovníka, "těžkou hodinu", kdy v krvi a bolesti dochází W. k poznání, že je třeba mít "nejen dobré srdce, ale též dobré pěsti". Básník poznal a procítil, že komunismus si žádá člověka celého, nových mravních vlastností, a že takto nové musí být i revoluční proletář. umění. Zápas o toto umění byl W. i zápasem za lidovost, prostotu a srozumitelnost umění, za relistickou tvůrčí metbodu. "Jediný z našich mladých viděl, a věděl, že ne z buržoas. rafinovanosti, ale ze zdravého základu naší klasiky, našeho umění, vyrostlého z lidu a pro lid, vede cesta k socialismu." (Z. Nejedlý.) Výbor obs.: Jinoš. verše, Lyrika zrání, Fragmenty, Bás. v próze, Pohádky, Povídky, Zápisky z nemoci, Studie a stati, Z dopisů A.M. Píšovi, Host do domu, Těžká hodina, Básně z pozůstalosti. - "W. je atheista a filosof. materialista. Ta W. víra, to je aktivní princip v člověku, to je kus kultur. pokladu v člověku, to je věc pocitu příslušnosti k lid. živlu, k nesmírnému, nesmrtelnému kolektivu práce. Je to historický optimismus nové společenské třídy."
Publikováno: 1950
Původní název:

Heinrich Heines Sämtliche Werke

II. díl výboru z díla Heinricha Heina v překladu, s doslovem a poznámkami Pavla Eisnera
Publikováno: 1951
Obsáhlý výbor ze Stendhalova díla, které spolu s dílem Balzacovým je nejpřednějším projevem francouzského realismu za kapitalistické období, přináší v 1. svazku dvě práce; první z nich je v podstatných partiích založena na autobiografických prvcích, druhá pak je čistou autobiografií. Román "Červená a černá" (tj. barva napoleonské uniformy a barva kněžské sutany) je příběhem tesařského synka Juliána Sorela, který ve své potřebě vyšplhat se výše, ve své ctižádosti, přejímá od společnosti doby Restaurace metody cílevědomé přetvářky - ovšem marně; jeho rozlet, podporovaný láskou dvou žen, končí pod guillotinou. "Život Henry Brularda" je S. svéživotopis doby mladosti, psaný až r. 1835-36. Autor, usilující o absolutní upřímnost, nijak nepřikrašluje temné stránky svého charakteru ani své vnitřní rozpory a ve své přesnosti (ačkoliv to píše po nějakých 35-40 letech, ve své padesátce) doplňuje text vlastními kresbami a náčrty.
Publikováno: 1951
Kromě stati o charakteru průmyslníků ("O novém spiknutí proti průmyslníkům") a dvou črt: "O Anglii" a "Lord Byron v Italii" je v tomto 2. svazku vybraných děl velkého realisty pozoruhodný román "Lucien Leuwen", zřejmě opět s prvky autobiografickými. Je to práce nedokončená (chybí 3. část), která svým podtitulem "Rudá a bílá" (tj. barva revoluce a barva legitimistické reakce) je myšlena jako pendant k "Červené a černé" téhož autora. Hrdina L.L. je mladý muž a má o životě ideály, jež nemůže uskutečnit. Jako voják a jako tajemník ministra vnitra vidí, jaká je Francie za kapitalismu, který je největší překážkou hrdinovým ideálům, jaké jsou provokace tamní vlády, jaké její volební podvody a jak ve Francii vládou skutečnou je finanční klika.
Publikováno: 1951
Parmský klášter. Vanina Vaniniová. Kufr a duch. Lamiela. Kult Michelangela opět oživne. Dopisy o Itálii
Publikováno: 1951
Původní název:

Polnoje sobranije sočinenij i pisem

Povídky výboru jsou uspořádány chronologicky. (V této knize z r. 1880-1896.) Z první vývojové etapy jsou voleny ty, které se nechtějí jen smát, ale jsou psány na thema širšího společenského významu (Úředníkova smrt, Tlustý a hubený, Chameleon, Maska, Štába Prišibějev, Talent, Spát, spát . . . a j.). Z delších jsou tu lyrická pov.Step, Nudná historie, Pavilon č. 6, Profesor literatury, Dům s mezanninem. "Pokračuje v linii kritického realismu Gogolova a Saltykova-Ščedrina, vede Čechov nemilosrdný boj s hnijícím "bahnem úžasných mělčin", které otravují život. Ke konci osmdesátých let themata jeho novel se stávají hlubšími, charaktery jejich hrdinů jsou určitější a problematika ostřejší. Zdá se, že osobnost spisovatelova zpřísněla."
Publikováno: 1951
Původní název:

Polnoje sobranije sočinenij a pisem

2. kniha obs. povídky: Můj život, Pečeněg, Člověk ve futrále, Angrešt, Případ z praxe, U známých, Dušinka, V služební věci, V roklině a Nevěsta (posl. povídka Čechovova), a dramata: Racek (přel. B. Mathesius ), Tři sestry (Lad. Fikar) a Višňový sad (B. Mathesius ). O významu Čechovovy tvorby řekl překrásně M. Gorkij: "Umře-li Čechov, umře jeden z nejlepších přátel Ruska, přítel moudrý, nezaujatý, pravdivý, přítel milující, strádající s ním ve všem. Celé Rusko se zachvěje bolestí a dlouho na něho nezapomene. Dlouho se bude učiti chápat život z jeho spisů osvětlených smutným úsměvem milujícího srdce. Bude se učit z jeho povídek, pronikajících hluboko do života, naplněných moudrým, nestranným soucitem k lidem, ne útrpností, ale soucitem moudrého a citlivého člověka, který všechno chápal."
Publikováno: 1951
Výbor z díla L. N. Tolstého je zahájen povídkou „Kavkazský zajatec“, která je oslavou přátelství statečného a skromného hrdiny, jenž se neleká žádných překážek. A je oslavou i překrásné kavkazské přírody a jejích obyvatelů. Další dvě povídky, „Statkářovo jitro„ a „Ze zápisků knížete Něchljudova“, jsou klasickými ukázkami Tolstého mistrovství slova i hlubokého pohledu do lidských povah a osudů. Zde se spojuje poutavost s uměním, které odhaluje kořeny rozporů mezi společností a hrdiny hledajícími pravý smysl života. Po dlouhá desetiletí je obdivována trilogie „Dětství“, „Chlapectví“ a „Jinošství“, v níž na osudech mladičkého Nikolky Irtěňjeva poznáváme dětství samého Tolstého, jasnopoljanskou přírodu, jinošské zájmy jeho i jeho sourozenců a příbuzných, skvělá líčení loveckých a přírodních scén, přátelství a duševní sklony mladých lidí, s jakými se dodnes setkáváme. Výbor je uzavřen výňatky z největšího a nejslavnějšího románu L. N. Tolstého „Vojna a mír“. Jsou to vzrušující scény z dob, kdy ruská vojska bojovala s Napoleonem na moravských hranicích a svedla s ním památnou bitvu tří císařů u Slavkova...
Publikováno: 1955
Svazek obsahuje 8 děl. Společným thematem povídek 1. dílu výboru je válka, ať již je to líčení válečného dění, nebo popisování života vojáků, či vylíčení nálady rekrutů, odváděných na vojnu. - „Válečné povídky“ odrážejí autorovy zážitky z dobrovolné služby na Kavkaze (povídky Výprava, Kácení lesa) a z obrany Sevastopolu roku 1854/5 (povídka Sevastopol). T. nepopisuje slavnou a krásnou válku románů, ale válku, která přináší lidem utrpení a smrt. - Svobodné, silné lidi Kavkazu zobrazují povídky „Kozáci“ a „Hadži Murat“. Hrdina „Kozáků“, mladý šlechtic, zklamaný městským životem, zatouží splynout s prostými horaly, oženit se s kozáckou dívkou, pozná však neuskutečnitelnost svých snů. „Hadži Murat“ popisuje skutečnou událost, která se stala za Tostého pobytu na Kavkaze. H.M., jeden z vůdců odbojného hnutí kavkazských národů proti carskému Rusku, přešel zdánlivě k Rusům, chtěje tohoto svého činu využít v dalším boji, je však na útěku zabit. - Obžalobou nevolnického systému je povídka „Polikuška“, líčící realisticky, jak malá částka peněz určuje životy několika lidí. Úvod napsala a poznámkami opatřila Věnceslava Bechyňová.
Publikováno: 1955
Téměř polovina tohoto dílu je věnována trilogii - autobiografii - Dětství, chlapectví a jinošství
Publikováno: 1952
ISBN: 30113/477