cs
EnglishEnglish
CzechCzech

Edice

3

Páteční sloupky
3

Knihovna menšinového týdeníku "Pařík"
1

Máj dětem
75

Korálky (SNDK, Albatros)
4

Klokánek
18

Laskavé čtení
32

Pestrá knihovna zábavy a kultury
21

Poetické besedy
19

Kabinetní knihovna
10

Knihy Zvonu
5

Dobré detektivky
45

3x - Třikrát (Odeon, Knižní klub)
Na začátku šedesátých let významně přispěl Odeon k oživení detektivní literatury, která byla v předchozím desetiletí kulturní politikou spíše potlačována, vydáním rozsáhlé edice 3x (1963–1994, celkem 50 svazků). Tato edice, vyznačující se pečlivými překlady a poučnými doslovy, představovala čtenářům jak zavedené autory detektivního žánru (Erle Stanley Gardner, Dashiell Hammett, Raymond Chandler, Agatha Christie, Ed McBain, Ellery Queen, Dorothy L. Sayersová, Georges Simenon, Rex Stout), tak i tvůrce, které si publikum postupně oblíbilo (James Hadley Chase, Robert van Gulik, Patricia Highsmithová, Chester Himes, Phyllis D. Jamesová, Patrick Quentin, Maj Sjöwallová a Per Wahlöö). Kvalitní redakční příprava a pozitivní ohlas u čtenářů vedly od počátku devadesátých let k pokusům o vytvoření podobných edic (např. nakladatelství Oddych či Grafoprint-Neubert). Po zrušení Odeonu v tradici této řady pokračoval Knižní klub.
1

Dennodenně
66

Klíč (Knihovna lidové četby)
Klíč – Knihovna lidové četby vycházela v letech 1961 až 1991 a celkem měla vyjít 248 svazků, z nichž však 241–243 a dva nečíslované svazky nikdy nevyšly. Kromě toho bylo vydáno 27 prémiových knih, které byly určeny výhradně pro předplatitele. Tato knihovna se zaměřovala na vydávání nových a v masovém nákladu tištěných děl české a slovenské prózy 20. století, která byla v té době považována za významná. Postupem času se měnily literární preference, a tak se v šedesátých letech v nabídce objevila nejen díla socialistického realismu, ale také knihy z meziválečného a protektorátního období, stejně jako současné romány a povídky různých autorů, často převzaté z edice Žatva. Ke konci šedesátých let byly do knihovny zařazeny i reedice děl autorů žijících v exilu. Každý rok obsahoval program edice kromě deseti běžných svazků i knižní prémie pro předplatitele, které často představovaly povídkové soubory a antologie (například *Mluvíme stejnou řečí*, *Povídka 62*, *Deset podob lásky*). Do poloviny šedesátých let byla v každém ročníku alespoň jednou zastoupena slovenská próza.
12

Dílo Antonína Sovy
24

Odkaz
93

Magnet (MNO, Magnet, Naše vojsko, Magnet Press))
Sešitová řada Magnet vycházela v letech 1965 až 1992 a celkem se objevilo 337 svazků, číslování však nebylo vždy přesné. Založil ji Jaromír Hořec a jejím cílem bylo prostřednictvím poutavých příběhů přiblížit čtenářům období druhé světové války a boj proti fašismu. Vydavatelem byl původně Svaz protifašistických bojovníků, ale již od druhého ročníku se do vydávání zapojilo Vydavatelství časopisů MNO, přičemž SPB zůstal uveden jako spoluvydavatel spolu s Ministerstvem vnitra a Svazarmem. Magnet se stal v Československu jedinou sešitovou řadou zaměřenou na historii a literaturu faktu. Od roku 1968 edice rozšířila svůj záběr a začala vydávat i populární příběhy, reportáže a detektivky, například vyprávění o Waldemaru Matuškovi a Evě Pilarové, příběhy o zločinech nebo díla Georgese Simenona a Iana Fleminga. Plánovaný svazek o smrti Jana Masaryka však již nevyšel. I když se v roce 1971 objevily zajímavé tituly, nové vedení vydavatelství se snažilo vrátit se k původnímu zaměření na druhou světovou válku, zejména na východní frontu a Rudou armádu. Edice měla posílit profil vydavatelství jako stranického a zaměřit se na témata spojená s protikomunistickou činností exulantů, radiem Svobodná Evropa a československými rozvědkami. Během sedmdesátých a osmdesátých let vycházely v Magnetu i kvalitně napsané kriminální příběhy, které se zabývaly hospodářskou kriminalitou, vandalismem, drogami, pašováním a nelegálním přechodem hranic. Některé příběhy byly přeloženy do slovenštiny. Náklad jednotlivých sešitů se v šedesátých letech pohyboval mezi 50 000 a 60 000 výtisky, v sedmdesátých a osmdesátých letech některé tituly dosáhly až 200 000 výtisků. Původně vycházelo šest, později dvanáct svazků ročně. V sedmdesátých letech se vedle číslované řady objevovaly i nečíslované „zvláštní přílohy“, které obsahovaly propagandistické příběhy o činnosti emigrantů.
3

Fabula
58

Světová knihovna (SNKLU, Odeon, do 1990)
Před zahájením vydávání Světové knihovny v letech 1961–1990 (celkem 194 svazků, od roku 1984 pod redakcí Marie Zábranové) proběhla rozsáhlá anketa mezi spisovateli, odborníky na literaturu i čtenáři. Její výsledky vyšly v knize Co číst ze světových literatur? (1961) a sloužily jako podklad pro výběr děl. Světová knihovna se vyznačovala použitím reprodukcí světového umění na obálkách a jejím cílem bylo shromáždit nejvýznamnější díla klasické světové literatury. Zahrnovala texty z antiky, renesance (italské a španělské), německého baroka a francouzského osvícenství, s důrazem především na literaturu Evropy a Ameriky 19. a 20. století.
4

Tatranské listy
1

Malá řada živých dokumentů
1

Osnovy politického školení KSČ
1

Osnovy ke školení funkcionářů KSČ
27

Sebrané spisy Jana Havlasy
1

Všemi díly světa
2

Dojmy a poznámky
6

Sborník ilustrovaných cestopisů
4

Umělecké snahy
13

Dobré čtení (Čechie, Živnotisk)
Vydavatelské a tiskařské závody Čechie, které od září 1939 vydávaly tuto edici, byly v lednu 1942 přejmenovány na Živnotisk. Vydávání bylo v září 1944 úředně ukončeno v souvislosti s totální mobilizací hospodářství protektorátu. Během pěti ročníků vyšlo celkem 119 sešitů, číslování probíhalo pouze v rámci jednotlivých ročníků (průběžná čísla uvedená zde slouží pouze pro orientaci podle pořadí vycházení).
123

Karavana (1967-1992)
Dobrodružná sešitová edice vycházela v letech 1967 až 1992 a celkem obsahovala 246 svazků, číslovaných do 241. V čele redakce stáli Vítězslav Kocourek, Jan Petr Velkoborský a Josef Šubrt, později se k nim přidaly Eva Dolejšová a Tamara Sýkorová. Až do čísla 58 každý sešit na závěr obsahoval pokračování dalšího dobrodružného příběhu – například první svazky doprovázela povídka Chata v Jezerní kotlině od Jaroslava Foglara. Na konci devadesátých let byla edice znovu vydána v upravené podobě pod názvem Karavana.
41

Dobrodružství z celého světa
9

Nástup
5

Klasikové sovětské prózy
Nově vzniklá řada Klasikové sovětské prózy (1972–1976, celkem 29 svazků) čerpala z tvorby autorů, kteří dříve vycházeli v edici Sovětští spisovatelé, a to i z děl, která jinde nevyšla. Mezi autory řady patří například Isaak Babel, Leonid Leonov, Jurij Oleša, Michail Prišvin, Konstantin Simonov a Jurij Tyňanov. Vizuální jednotu svazků zajistil Milan Hegar, který pro ně vytvořil grafický design s využitím děl dalších významných umělců. Kniha byla opatřena reliéfním provedením na přebalu a chráněna průhledným plastovým obalem.
8

Nová sovietska tvorba
1

Romány Rovnosti
16

Erb. Modrá řada
1

Jiskra
14

Z pohádky do pohádky (SNDK, Albatros)
14

Knižnice pro střední školy
19

Pírko ptáka Ohniváka (Svět sovětů, Lidové nakladatelství)
Edice Pírka ptáka Ohniváka, vydávaná v letech 1967 až 1973 nakladatelstvím Svět sovětů a později Lidovým nakladatelstvím, byla zaměřena na děti, které se teprve učí číst, a to od šesti let. Jednalo se o měsíčník s bohatými ilustracemi, který obsahoval převážně ruské lidové pohádky, ale i autorské příběhy. Vycházel ve velkých nákladech a každé číslo tvořila jedna brožura.
52

Military
40

2x detektivní román
12

Česká detektivka
5

Klub přátel poezie
20

Mimočítanková četba
1

Básnické dílo J. V. Sládka
107

Detektivka
15

Do kabelky
Zobrazeno 193 - 240 z 3718