Sborník je pokusem o soustředění nejdůležitějších a pro vývoj Šaldových názorů na umění nejcharakterističtějších prací kolem klíčového tématu, kterým byl pro Šaldu vztah umění k životu a života k umění. Pod tímto zorným úhlem editor člení látku do tří tématických oddílů, ve kterých kritik postupně propracovává svézákladní myšlenky o vazbách poezie a umění se životem, druhý ukazuje na vybraných kritikách, portrétních a syntetických studiích uplatnění těchto postulátů v Šaldově kritické praxi, třetí je věnován problémům samotné kritiky. Výbor uspořádal a edičně připravil Bohumil Svozil.
Studie, dotýkající se zrodu našeho sociálního a socialistického románu, ve speciálních tematických okruzích sledují to, co spojuje a dělí starší vývojovou etapu románu z konce století a románovou tvorbu moderní a přibližují tak cestu společensky orientované prózy od Staška přes Jiráska, Herrmanna, Šlejhara, Olbrachta až ke Kratochvílovi a Řezáčovi.