Další příběh o Richardu Sharpeovi se odehrává v červenci 1809 a vyvrcholí bitvou u španělské Talavery. Sharpe a jeho třicet střelců jsou přiděleni k jihoessexskému pluku, kterému velí neschopný podplukovník Henry Simmerson. Pluk je lépe připraven na slavnostní nástupy než na boj s francouzskými vojáky. Přesto generál Wellesley pověří jihoessexský pluk zničením mostu u Valdelacasy. Kvůli Simmersonově nekompetentnosti a pýše mise selže a v boji s francouzskými dragouny padne mnoho britských vojáků, včetně kapitána Lennoxe. Umírající Lennox prosí Sharpa, aby získal „zlatého orla“ – francouzskou zástavu, které se dotkl Napoleon – a tak napravil hanbu ztráty plukovní zástavy. Sharpe se v následujících bojích několikrát prokáže a je povýšen na kapitána. I nadále však musí čelit intrikám Simmersona a dalších důstojníků a zdá se, že si může udržet čest i hodnost pouze získáním „francouzského orla“.