Poetické besedy
Hanuman je zvířecí epos. Obsahuje deset zpěvů. V prvním zpěvu se básník hájí, že sáhl po této látce. Básník se v této básni staví proti "jednostranné civilizaci, která by zajisté změnila celý svět v jednotvárnou, bezbarvou hmotu". V indickém pralese jsou rozvaliny města a tam žijí potomkové posvátných opic. Vládl jim rod Hanumanů. Posledním potomkem je maličký Hanuman, kterého odchovává ještě jeho matka. Tu se jednou objeví v pralese námořník, zastřelí Hanumanovu matku a odvleče královského potomka na loď. Na lodi cvičí námořník Hanumana různým věcem, a když připluje do Anglie, zanechá služby na lodi, obleče Hanumana do pestré livreje a vydá se s ním na cestu Evropou s kolovrátkem. Hanuman obveseluje obecenstvo a pomáhá tak svému pánovi přivydělávat na živobytí. Ale toho pak putování omrzí, dá se zase do služby na lodi. Lodí, na kterou byl námořník přijat, se plaví do Indie veliká divadelní společnost. U indických břehů loď ztroskotá a všichni zahynou; jediný Hanuman se zachrání. Je s velikou radostí svými poddanými přivítán a začne vládnout. Svolá sněm a na něm oznamuje poddaným, že chce povznésti opičí rod na stupeň, jak jej viděl v Evropě. Jsou prý dva druhy opic: jeden se vysoko povznesl, to jsou obyvatelé Evropy, druhý ustrnul na původním stavu, a to jsou jeho poddaní. Hanuman prohlašuje, že chce svůj lid povznést na evropskou úroveň civilizace. Hned také začne s reformami; nejprve si musí opice useknout ohon, jakožto zbytečnou věc a neslušnou, musí chodit obuty a zpříma a konečně musí se strojit jako lidé, aby zakryly svou nahotu. Starý opičák Vindragupta reptá, a když dvořan Bhandragura namítá, kde vezmou tolik šatstva pro všechny, poukazuje král na veliké množství šatstva ze ztroskotané lodi. Opice hned běží k mořskému břehu. Udělají ze sebe most až k lodi a pak vynášejí bohatou garderobu divadelní společnosti. Na břehu si bere každý, co komu přijde do ruky. Hanuman přijde a nařídí, aby všechno zanesli do sídla. Pak teprve šatstvo přiděluje. Všechno je oblečeno po evropsku a také evropská zřízení jsou zavedena. Je zřízen parlament, z opic jsou teď učenci, lékaři, advokáti, úředníci, šviháci i krasavice. Ale brzy nastane odpor proti novým řádům. Vindragupta seskupí kolem sebe mnoho nespokojenců, hlavně takových, kteří šaty brzo rozedrali. Pořádají schůze a konečně se postaví zjevně proti Hanumanovi: přilepí si useknuté ohony. Hanuman podnikne proti nim válečnou výpravu, aby odbojníky potlačil mocí. Ale vojáci mohou jen zvolna kupředu, protože se jim v těžkých botách těžko pochoduje. Revolucionáři jsou na stromě; tu se objeví tygr a před ním i vojsko uteče na strom, král nejvýše. Když mine nebezpečí, prohlásí král, že tvrze povstalců bylo dobyto, slaví vítězství a odbojníkům dá milost. Jen Vindraguptovi, který si dosud ohon nedal useknout, ocas utnou. Král se rozhodne, že pojede do Evropy, aby upozornil na kulturní vzestup opičácké říše. Chce také poznat společenské chování v Londýně, pařížskou módu a v Berlíně armádu a najít si také nevěstu. Ale na lodi byli opičáci pochytáni Hagenbeckem, německým obchodníkem se zvířaty, a rozprodáni do zvěřinců a potulným kejklířům. Básník se setkal s Hanumanem, když putoval světem s italským pištcem. Básník lituje jeho osudu a těší jej, až příjdou časy, kdy se všechno lidstvo zuniformuje jedním krojem i jednou řečí; pak i opicím se snad podaří být jako lidé a básníkovi se splní pošetilá báj.
Publikováno:
2009
ISBN:
978-80-7399-059-6
Sbírka Balady a romance z roku 1883 je dílem představujícím Nerudův příklon k lidové poezii. Název nastiňuje žánrové ladění sbírky, avšak Neruda zvolil netradiční pohled a obvyklá schémata útvarů balady a romance často narušuje. S klasickým tragickým koncem balad se tu proto setkáme jen zřídka. Sbírku prostupuje tematika zejména zoblasti náboženství, legend, rodinných vztahů a historie českého národa.
Publikováno:
2009
ISBN:
978-80-7399-323-8
Báseň Adolfa Heyduka vydaná jako druhý svazek edice Poetické besedy. V prostých a idylických verších vypráví o setkání knížete Oldry s venkovskou dívkou Boženou a jeho touze pojmout ji za manželku.
Publikováno:
1883
Povídka veršem od Julia Zeyera, vydáno v edici Poetické besedy, č. 7
Publikováno:
1883
V této skladbě se objevuje motiv vzpoury soudobého ostrého sociálního zaměření. Báseň postihuje změny na českém venkově i sílící lidový odpor proti tlaku německého kapitálu. Kovář odolává houževnatě nátlaku cizích podnikatelů, kteří chtějí zakoupit jeho kovárnu. Do vesnice Lešetice přivandrují němečtí továrníci. Za velmi krutých podmínek zaměstnávají muže, ženy i děti a pranic se nestarají, jestli někdo v jejich službě zemře a zanechá po sobě rodinu, která nemá, jak by se protloukla. Navíc postupně vytlačují původní obyvatele pomocí výhrůžek anebo jednoduše tak, že jim znemožní sehnat si práci, takže se musí odstěhovat, aby přežili. Pouze kovář nechce odejít ze své půdy...
Publikováno:
1883
Sbírka básní J.V. Sládka vydaná v edici Poetické besedy v roce 1883
Publikováno:
1884
Sbírka básní představující veršované příběhy vyprávěné na vesnických přástkách. Dotýkají se Božích trestů za zlé chování, strašidel a groteskních pověstí.
Publikováno:
1884
Básnická báchorka z edice Poetické besedy, prvotina autora z roku 1885.
Publikováno:
1919
23 balad + předmluv a vydavatelská poznámka
Publikováno:
1949
ISBN:
30113-479
Rozsáhlá epická báseň vydaná v edici Poetické besedy, č. 26. Čechův příchod vypravuje pověst o příchodu mírumilovného slovanského kmene na území pozdějších českých zemí; své znalosti keltské kultury využil Zeyer při vylíčení keltských kmenů a postav, které do příběhu také zasahují.
Publikováno:
1886
Spolu se Slavií jeden ze dvou Čechových symbolických eposů. Děj této veršované skladby popisuje rozbouřený oceán a katastrofu lodi. Loď Evropa přepravuje politické vězně do vyhnanství. Jejich vzájemné neshody způsobí katastrofu lodi.
Publikováno:
1886
Sbírka Svatopluka Čecha vydaná v rámci edice Poetické besedy.
Publikováno:
1886
Sbírka básní Elišky Krásnohorské z edice Poetické besedy.
Publikováno:
1887
Sociální lyrika, jedná se o veršované satiry. Staví se v nich do role mluvčího národa. Básně mají meditativní charakter, vycházejí z básníkových úvah. První vydání vyšlo v edici Peoetické besedy v roce 1887.
Publikováno:
1946
Sbírka časové politické poezie věnovaná J. V. Sládkovi skladba. Obsahují bohatou škálu postohů a užitých postupů. Přináší širší pohled na domácí situaci: vlastenecké téma zde doplňuje výrazný zřetel sociální.
Publikováno:
1888
Básnická sbírka Jaroslava Vrchlického, vydaná v edici Poetické besedy jako svazek č. 38.
Publikováno:
1888
Sbírka básní Růženy Jesenské, vydáno v edici Poetické besedy, č. 39
Publikováno:
1889
Satiricky zaměřené verše, které s mírným, úsměvným humorem sledují vady soudobého českého politického a společenského života.
Publikováno:
1889
Autoři autoři v edici
Svatopluk Čech
česká
1846 - 1908
Adolf Heyduk
česká
1835 - 1923
Růžena Jesenská
česká
1863 - 1940
Eliška Krásnohorská
česká
1847 - 1926
Jan Neruda
česká
1834 - 1891
František Serafínský Procházka
česká
1861 - 1939
Josef Václav Sládek
česká
1845 - 1912
Jaroslav Vrchlický
česká
1853 - 1912
Julius Zeyer
česká
1841 - 1901