Rozlehlá dramatická báseň, jedno z vrcholných děl Zlomků epopeje, čerpá látku z dějin poroby Židů pod vládou Říma. Bar Kochba je poslední židovský král, považovaný dokonce za mesiáše, který sjednotí Židy a vítězně je vede v boji proti nadvládě Říma - až do chvíle, kdy ztratí víru v Jehovu, propadne černé magii a vyžene rabíny. Následuje jeho pád a smrt, zároveň však porážka a úplná poroba židovského národa.
S podtitulem: Nová prosa Jaroslava Vrchlického (1885–1887). Obsahuje 10 básní v próze a 7 textů v oddílu Kresby a povídky. V roce 1892 byly vydány také Nové barevné střepy, obsahující dalších 10 povídek, a v roce 1908 pak souborné vydání nazvané Barevné střepy, které kromě textů z obou dílů Barevných střepů (vyjma jednoho vypuštěného) obsahuje ještě oddíl aforismů a část básníkova vlastního životopisu.
Básně v próze, Arabesky a povídky, Aforismy a Epilog (Kus autobiografie) skládají dohromady Vrchlického Barevné střepy, se všemi thematy známými z jeho poesie: láskou, uměním, retrospektivním dojmem z minulého zážitku. Nechybí ani dojmy italské, mnohé s autobiografickými prvky, problematika života v aforismech, leckde vlastně prosaická paralela týchž myšlenek, vyslovených jinde veršem, resignace a ironie českého světa, který připravil citlivosti básníkově tolik ran a ústrků. Oddíl Básně v próze je shodný s vydáním z roku 1887 (10 básní), oddíl Kresby a povídky byl přejmenován na Arabesky a povídky a rozšířen ze 7 textů na 18 textů. Oddíl Aforismy je zařazen nově, stejně jako Kus autobiografie v epilogu.
Knižnice pro střední školy - Jaroslav Vrchlický - Básně - výbor Roku 1953 uspořádala a předmluvu napsala Eva Vrchlická. Protititulní portrét Jaroslava Vrchlického vytvořil národní umělec Max Švabinský. Obálku s použitím detailu portrétu Jaroslava Vrchlického od národního umělce Maxe Švabinského navrhl a graficky upravil Zdeněk Mlčoch.
Obsahuje soubory: Otázka bez odpovědi, Hlasy ze zřícenin, Básníkovy glossy k hieroglyfůmpapyrusuv Esne, Dno číše, Při objevení nové pyramidy v Meydunu, Pod štítem, Jas na východě, Hymna Lazarova.
Obsah díla a veršované libreto k Fibichově opeře zpracoval podle Shakespearovy hry básník a překladatel J. Vrchlický. Důraz je v libretu kladen na pohádkovost příběhu a na vykreslení ušlechtilosti Prosperovy v kontrastu s nízkostí Kalibanovou.
Básnické sbírky tohoto svazku jsou obrazem autorova vnitřního citového života v letech 1885 až 1905. Milostná lyrika plná radostných dojmů v první sbírce (Čarovná zahrada) je vystřídána ve druhé (Překročen zenit) básněmi s nádechem rezignace a skepse i úvahami zahrnujícími nejen vlastní svět básníkův, ale i svět ostatních lidí.Třetí sbírka (Rok básníkův) je lyrickým deníkem jednoho roku a poslední (Svlačce na úhoru) obsahuje vedle intimní lyriky s tóny smírného vyrovnání i básně inspirované dojmy z přírody a cest.
Z básní Jaroslava Vrchlického. Obsahuje přívazky: Portréty básníkův / sonety Jaroslava Vrchlického -- Nové překlady z Victora Huga / Jaroslav Vrchlický.
Jaroslav Vrchlický se pokusil v tomto výboru vytvořit kompaktní celek, který by vytvořil souvislý příběh o španělském národním hrdinovi. Z bohatého materiálu proto vybral více než devadesát romancí, které by přibližovaly Cidův osud, přičemž dbal na to, aby se jednotlivé motivy, jež jsou rozšířeny v různých variacích, zbytečněneopakovaly a nepřekrývaly. Samotný autor tuto svou náročnou literární práci i záměr charakterizuje těmito slovy: "Chtěl jsem, pokud možná, podati jednotnou báseň o Cidovi, a proto seskupil jsem příbuzné, kol jedné osy točící se motivy do dvanácti co možná samostatných cyklů, ..., a myslím, že jsem docílil většího přehledu látky a lepšího rozčlenění, ano, i jisté jednoty celku,... a že moje úprava nebude takovým chaosem,který poskytují vydání originálů, o nichž jsem se již zmínil".
Básnické sbírky tohoto svazku obsahují lyrickou a částečně i epickou žeň J.V. z let 70. a 80., tedy od počátku jeho tvorby až po práh onoho kritického období. Všechny sbírky hýří pestrostí a rozmanitostí námětů a zážitků, vším, co se v 80. letech promítalo v básníkově nitru a formovalo v básnický tvar: láska, epizody denního života, dojmy z mládí, z cest, vzpomínky na přátele, skutečnost i sen, bouře i klid, vlastní nitro a život lidstva. Poznámky napsal Vitězslav Tichý.
Cyklus třinácti romancí k obrazům Maxe Pirnera. Jednotlivé básně zachycují různé podoby lásky, od hořké staropanenské přes sladkou mileneckou až k zoufalství smrti.
Deset autorů divadelních her se sešlo v této knize. Jména jako Vrchlický, Stroupežnický, Drda, Čapek, Jirásek, aj. nám zde představují svá nejlepší díla. Hrátky s čertem, Bílá nemoc, Noc na Karlštejně, Lucerna....
Soubor statí, jež český spisovatel, básník a překladatel Jaroslav Vrchlický věnoval proměnám francouzského románu 19. stol. Texty představují francouzské spisovatele, kteří zásadním způsobem ovlivnili podobu francouzské prózy tohoto období.
Obsáhlá básnická sbírka sonetů autora,naplněná rozmanitostí rýmu.Rozdělena do pěti cyklů s názvy - Dojmy a rozmary,Hudba v duši,Zlatý prach,Moje sonáta a Fanfáry a kadence
Tragedie v pěti jednáních.14. svazek edice Slovanské divadlo obsahuje tragédii Drahomíra, která se odehrává na Vyšehradě, Kazíně a Tetíně v letech 926-928. (Slovanské divadlo: Sbírka dramatických spisů slovanských; (2. serie sv. 4); sv. 14)
Vydavatel shrnul do tohoto svazku podle vnitřní souvislosti sbírky: Duch a svět, Sfinx, Dědictví Tantalovo, Brevíř moderního člověka, Skvrny na slunci. Jsou to články básnické koncepce Epopeje lidstva, zlomky cíle, jejž si stanovil Vrchlický již r. 1875.
Rozsáhlý výbor epických básní. Druhý svazek souboru básnického díla Jar. Vrchlického, tentokrát výbor z epické poesie z let 1870 až 1906. Obsahuje v chronologickém postupu 3 cykly: "Epické básně", "Nové básně epické" a "Třetí knihu básní epických". Balady, romance a legendy střídají se s básnickými pohádkami, freskami, miniaturami, pastely a romancery. V námětech přeskakuje kosmopolita-Vrchlický ze světadílu do světadílu, z věku do věku.
1. vydání představuje jádro Vrchlického epických básní, celkem 27 textů – z toho 26 kratších romancí a balad z různých prostředí, kulturních okruhů a historických období: od básně Thorwaldsen, věnované dánskému sochaři Bertsenu Thorwaldsenovi, až po báseň Pohřeb Alaricha, zasazené do 4. století a pojednávající o vizigótskémkráli. Závěrečným textem je pak rozsáhlejší dílo Satanela.
Rozšířené vydání Vrchlického Epických básní – 2. vydání v obsáhlejší verzi, 3. vydání celkově. Obsahuje v této podobě celkem 31 textů, z toho 30 kratších romancí a balad z různých prostředí, kulturních okruhů a historických období: od básně Thorwaldsen, věnované dánskému sochaři Bertsenu Thorwaldsenovi, až po báseň Pohřeb Alaricha, zasazené do 4. století a pojednávající o vizigótském králi. K novým textům patří například báseň Jiří Melantrich o významném českém tiskaři. Závěrečným textem je pak rozsáhlejší dílo Satanela.
Po výboru z lyrické tvorby Jaroslava Vrchlického (1853–1912) představené svazkem Intimní lyrika (2000) přináší Česká knižnice i soubor spisovatelových nejvýznamnějších epických prací. Mladistvé a provokativní Epické básně (1876), z nichž zejména závěrečná Satanela byla přijata jako nápaditá kritika zplanělé dobové romantiky,a soubor Mýty I (1879), který je dodnes působivý nepateticky střídmým a zlidšťujícím podáním českých národních legend, doplňuje cyklus historických obrazů Zlomky epopeje (1886). Edičně připravil a komentoval Václav Vaněk.
Výbor je rozdělen do tří částí, z nichž každá je spjata thematickou příbuzností. V prvním oddílu jsou básně čerpající látku z přírody, z bájí, pohádek a pod., v druhém oddílu jsou básně zpracovávající themata z historie cizích národů, ve třetím z historie naší vlasti. Řazení uvnitř oddílů je pokud možno chronologické.
Divadelní zpracování pověsti o Godivě, která projela na koni městem oděna pouze do svých vlasů. Dílo bylo vůbec první inscenací uvedenou ve Vinohradském divadle. První vydání.