Knižnice pro střední školy

A hrdý buď

Stanislav Kostka Neumann

Ukázky, charakterisující Neumannovu tvorbu básnickou, prosaickou i populárně naučnou, rozdělené v osm námětově příbuzných oddílů. Úvodní stať Polanova seznamuje se životem a dílem básníka - "pokorného spolupracovníka na novostavbě lidského budoucna ve znamení dělného bratrství a účinné lásky všech ke všem".

Publikováno: 1951

A přece se dočkal

Karel Josef Beneš

Kniha pro mládež. Povídka zachycuje kus historie dnešních Závodů V.I. Lenina v Plzni. Jejími hrdiny jsou škodováci, kteří se v posledních dnech nacistické okupace s nadšením připravují k budovatelské práci pro novou a lepší republiku. Ale všechny spontánní přípravy k svobodné práci jsou v poslední chvíli, v dubnu 1945 surové přerušeny nesmyslným náletem amerických bombardovacích svazů, jemuž padnou za oběť i mnozí z dělníků a jejich rodin. Tento čin, jímž kapitalisté dali jasně najevo svoje "porozumění" pro obnovu hospodářského života ve spojeneckém Československu, otevře oči všem dělníkům. Nedají se však zastrašit překážkami ani zlákat nabídkami Američanů, ale rozhodnou se obnovit a ještě lépe vybudovat závod, který již nebude patřit několika akcionářům, ale bude majetkem všech pracujících. Povídka má několik ústředních hrdinů, vyspělých uvědomělých dělníků, prošlých ohněm dělnických stávek a bojů, kteří se po mnoha letech dočkali přec jen toho, že závody patří těm, kdož v nich pracují.

Publikováno: 1952

Aleje míru

František Kožík

Rodina dělníka Průchy, od malého Ivana a jeho sestry Jiřiny až po dědečka, je bytostně spjata s továrnou na automobily, která je v jejich městě. Autor líčí rušné události při stavbě nových závodních aut, popisuje setkání pionýrů s německými přáteli na hranicích a dává ději vyvrcholit velikými automobilovými závody v Brně. Vedle nadšení pro motorismus mají jasovští pionýři nemenší zájem o práci v mičurinském kroužku. Velkého kolektivního úspěchu dobudou tím, že z popudu a na počest starého dělníka Průchy vysázejí stromořadí, nazvané "Alejemi míru."

Publikováno: 1953

Čechy hrdinské: Výbor z díla: Díl I.

Alois Jirásek

V husitství viděl J. vrchol i střed českých dějin. "Nikdy před tím ani potom nebylo u nás hnutí lidovějšího, ale proto také ne mohutnějšího, kdy jako přímo z hlubin vyvřely u nás síly, že nad nimi užasl celý svět... J. se stal přímo speciálním historikem husitství a vylíčil je v souvislé řadě celé, od prvních jeho zábleskůaž do jeho konce." (Z. Nejedlý.) Počátky husit. hnutí zachycuje trilogie "Mezi proudy" (zde kap.: Betlemská kaple a Kutnohorský dekret), vrchol podává "list z české epopeje", "Proti všem" (zde osm kapitol, tvořících téměř dvě třetiny celkového rozsahu výboru). "Tčevská hranice" (Z různých dob 11.) vypráví o r. 1432, o Sirotcích, kteří bojovali po boku Poláků s loupeživými křižáky. Tu již je patrný počínající rozklad hnutí: jsou i tací Češi, kteří slouží tomu, kdo líp platí. Křižáci byli poraženi a byla zajata také skupina býv. husitů. Zrádce stihl krutý trest : byli upáleni. "Bratrstvo" (zde z "Tří rapsodií" kap. Bitva u Lučence) podává pád a závěr velkolepého husit. dramatu. Z božích bojovníků, bratří, stali se "bratříci", dnes slouží tomu, zítra onomu. Bratrstvo je monumentem česko-slovenského přátelství už tehdy v době husitské. Oddíly výboru jsou spojeny jednostránkovými historickými charakteristikami.

Publikováno: 1951

Dobří lidé

Božena Němcová

Obsáhlý výbor z díla Boženy Němcové, který obsahuje kromě Babičky, Pana učitele, Chyže pod horami, Divé Báry a Chudých lidí i pohádky, korespondenci, národopisné črty atd. Rok 1951, 2. vydání v SNDK.

Publikováno: 1951

Filosofská historie

Alois Jirásek

Na jaře 1847 je již po několikáté zakázána studentská slavnost majáles. Mladí lidé se kvůli tomu bouří. Právě i studenti Vavřena, který chodí vyučovat do rodiny Roubínků, Frýbort, Špína a Zelenka. Vavřena se v rodině seznámí se slečnou Lenkou a zamiluje se. Ta bydlí se svou tetou, od které slýchá mnohé německé výrazy, a sestřenicí Lotty, které se také student Vavřena líbí. I přes zákaz se slavnost koná a celé město je tím nadšené. Včetně starší hodné slečny Elis. Potrestání za majáles rozmluví profesorům, především profesoru náboženství, hrabě Žorže. Při zkouškách propadne Špína a nešťastně zamilovaný do slečny Márinky odchází do kláštera. Na jaře 1848 jsou Frýbort a Vavřena zvoleni do armády a vydávají se do bojů do Prahy... 50/III-116/148

Publikováno: 2002

ISBN: 50/III-116/148

Jsme sovětští lidé

Boris Polevoj

V doslovu mladým čtenářům autor píše: "Za války jsem byl vojenským dopisovatelem Pravdy. Když jsem jezdil po frontách a létal za frontovou linii do partyzánských krajů, setkával jsem se s mnoha sovětskými lidmi, kteří ukázali v bojích nevídanou statečnost, odvahu a vytrvalost. Vysoká bolševická ideovost vysvětlovala jejich boj. Láska k naší socialistické vlasti je podněcovala k neobyčejnému hrdinství. Když jsem se setkal s takovými lidmi nebo s jejich spolubojovníky, zapisoval jsem si za čerstvé paměti podrobně jejich vyprávění a do této knihy jsem sebral povídky o těch, jejich válečný osud se mi zdál nejzajímavější. Všichni lidé, kteří v knize vystupují, žijí nebo žili. Je to kniha o sovětských lidech za Velké vlastenecké války, kteří hájili svou vlast, o prostých lidech, malých, a přece velikých, kteří se nedají ani ohnout, ani zlomit."

Publikováno: 1952

ISBN: 30114-4-24691/5/52

Kytka zelená

Jan Morávek

Kniha o životě chudého dělného lidu v jeho rodném Posázaví.

Publikováno: 1953

Nakonec zvítězí lid

Ivan Olbracht

Od úvodní Besedy s Ivanem Olbrachtem až do poslední řádky Olbrachta žurnalisty charakterisuje tento výbor (pozorně uspořádaný a doprovázený úvody k jednotl. oddílům a ukázkám) celé životní dílo významného pokrokového spisovatele, průkopníka českého socialistického umění, národního umělce I.O. - I. Samotáři. (3 ukázky z prvních knih ukazují tři typy samotářů: chudé lidi, z nichž dělá samotáře bezcitná kapitalistická společnost, lidi osamocené pro sobectví a lásku jen k sobě samým a posléze inteligentní lidi, kteří se cítí osamoceni ve společnosti, v níž žijí). II. Jak se žilo za první republiky. (Vedle několika kapitol z románu "Anna proletářka" hl. vzpomínky a dopisy z vězení, jímž umlčovala buržoasní republika komunistického novináře.) III. Ze země pod Karpaty (I.O. přišel na Zakarpatskou Ukrajinu nikoliv jako zvědavý turista, ale jako člověk, který chce poznat pravdu o zemi, která se stala předmnichovské republice téměř kolonií; této zemi zasvětil ze svého díla vedle "Nikoly Šuhaje" knihy "Hory a staletí" a "Golet v údolí", z nichž přináší ukázky tento odd.) IV. Cesta za poznáním. (Reportáže z SSSR r. 1920.) V. Dobyvatel. (Několik kapitol z románu o Cortezovi.) VI. O mudrci Bidpajovi. (Staroindické bajky upravené Olbrachtem pro dospělejší mládež.) VI. Nakonec zvítězí lid. (Výbor z novinář. článků z posled. let.)

Publikováno: 1952

Osudy bubeníkovy

Arkadij Gajdar

Pro čtenáře od 9 let. Napínavá povídka o chlapci Serjožovi,jmenovaným hlavním bubeníkem čtvrtého pionýrského oddílu v Moskvě,který v osmi letech přišel nejdříve o maminku,nešťastnou náhodou se utopila v řece Volze a ve dvanácti letech zavřeli tatínka do vězení za zpronevěru.V patnácti se macecha opět vdala a odcestovala s novýmmanželem na Kavkaz.Serjoža zůstal náhle sám a opuštěn jen se svými vzpomínkami na otce a sto padesáti rubli na živobytí..Dostal se do špatné společnosti kdy se musel naučit rozlišovat dobré od špatného,rozlišit lháře a podvodníky od dobrých a poctivých lidí..Tento příběh se odehrál v SSSR někdy roku 1938.Pozorujíc dobře život kolem sebe,uvědomíme si,že takoví špatní lidé žijí ještě i dnes a je potřeba se naučit proti nim bojovat ostražitostí jako chlapec Serjoža..

Publikováno: 1951

Pohádky (14 pohádek)

Hans Christian Andersen

Na rozdíl od Teuchnerova posled. vyd. pohádek H.Ch. Andersena (Čsl.spisovatel 1951), ponechává tentokráte Pallasův překlad z kodaň. vyd. z r. 1905 (s výjimkou občasné lokalisace do našich zemí a několika přirovnání přizpůsobených snadnějšímu pochopení pro čes. děti) znění pohádek bez změn a doplňků. Z báchorek, z nichž mnohé slýchal básník v dětství, hlavně na přástkách a při sklizni chmelu, nebo sbíral později na svých cestách po otčině a potom volně reprodukoval, přináší tento výbor pohádky z nejznámějších a nejpůvabnějších (Křesadlo, Statečný cínový vojáček, O princezně a hrášku, Císařovy nové šaty, Stehovací jehla, Sněhová královna a j., celkem 14 pohádek), s úvodní Pohádkou života, ve které překl. přibližuje svým čtenářům život a dílo dánského básníka a charakterizuje jeho báchorky, v nichž "prostá upřímnost povahy vítězí nad veškerou falší a dobrý člověk stojí ve své prostotě mnohem výše než všichni ti vládcové, mající v rukou moc a bohatství".

Publikováno: 1951

Radostný rok

Irina Valerjanovna Karnauchova

Malá Táňa Bogdanovová, které všichni říkají Čížek, se v posledním roce války dostane se svou starší sestrou Jelenou, která se o ni místo zemřelé maminky a otce-vojáka stará, do malé vesničky daleko pod Uralem, kde Lenka dostala své první učitelské místo. Obě děvčata, vyrostlá v městě, poznávají na kolchozní škole a ve vsi zcela nový život. Seznamují se s mnoha novými lidmi, Čížek se kamarádí s několika chlapci a děvčaty a všichni společně, malá jako pionýrka, Lenka jako komsomolka pomáhají v novém působišti kde se dá: ať v rodinách frontových vojáků, ať staré hodné "školnici" Vlasjevně, nebo Míšovi, pracovitému chlapci, který jediný je schopen ve vsi, kde zůstali jen ženy, děti a starci, starat se o všechny těžké práce, ale který proto zapomíná na školu, dokud Lenka a družina pionýrů si ho nevezmou na starost, či mnoha jiným dětem i dospělým. Celý rok od prázdnin až do vítězného května, kdy Rudá armáda dobyla Berlína, je pro obě děvčata řetězem nových zkušeností, ponaučení, menších neúspěchů, vyvážených však brzy úspěchy, řetězem uzavřeným šťastným dnem, kdy končí válka. V závěru jsou zachyceny osudy jednotlivých hrdinů knihy po čtyřech letech.

Slunce je veliký básník

Jiří Wolker

Výbor z poezie i prózy Jiřího Wolkra. Upravil a předmluvu napsal Jan Ryska. 3. vydání.

Publikováno: 1951

Buď práci mír

Marie Majerová

V úvodu knihy zachycuje Jiří Hájek lidský i literární profil Marie Majerové a umělkyně sama vzpomíná na svůj život v črtě Marie Majerová o sobě. Dalším obsahem jsou vybrané povídky (z knihy Zázračná hodinka, Královna krásy, Havířská balada), kapitoly z románů (Siréna, Přehrada, Náměstí republiky, Nejkrásnější svět), knihpro mládež (Hledání domova, Robinsonka, Bruno..., Veselé pohádky z celého světa), články i reportáže (Deset tisíc kilometrů nad Sovětským svazem, Africké vteřiny, Dojmy z Ameriky, Z luhů a hor, Město ve znamení ohně), do nichž umělkyně "uložila nepřeberné bohatství myšlenek i krásu rodné řeči, aby jimi oslavila člověka a jeho tvořivou práci v denním zápase o chléb a důstojný život." Kniha má být jakýmsi prvním průvodcem literární tvorbou spisovatelky, která dosud napsala a vydala na padesát knih.

Publikováno: 1950