Ve zkratkovité podobě se nám zde podávají hluboce filosofické názory na svět, umění, lásku, přátelství, smrt - prostě na život se všemi jeho aspekty, a čtenář v nich často může najít řešení svého problému. Je to moudrost nadčasová, která osloví každého, kdo má zájem o hlubší poznání života a jeho projevů.
Ve zkratkovité podobě se nám zde podávají hluboce filosofické názory na svět, umění, lásku, přátelství, smrt - prostě na život se všemi jeho aspekty, a čtenář v nich často může najít řešení svého problému. Je to moudrost nadčasová, která osloví každého, kdo má zájem o hlubší poznání života a jeho projevů.
Nový překlad dvou traktátů ze souboru nábožensko-filozofických úvah Sádhaná. Traktáty jsou věnovány otázce zla a lásky, pojednané v širším kontextu úvah o smyslu lidské existence, koexistenci nekonečného a konečného. Sádhaná představuje výběr z přednášek přibližujících svět indického myšlení, které Thákur proslovil v letech 1912–1913 v Anglii a USA. Český čtenář má zde šanci se seznámit s novým překladem dvou úvah-traktátů tohoto výběru.
Než odjel Saint Exupéry na jaře roku 1943 s americkým vojenským konvojem do severní Afriky, napsal Dopis rukojmímu, v němž vyjadřuje víru v duchovní hodnoty lidstva, které dokážou překonat rasové přehrady a odcizení. Dopis byl určen Leonu Werthovi, váženému literárnímu a výtvarnému kritikovi, s nímž pojil Saint-Exupéryho vřelý přátelský vztah, jakkoli byli oba muži povahově i názorově rozdílní. Vydavatel: Vyšehrad, Praha 2000.
Za melancholického podzimního dne se jezdec na koni blíží k ponurému zámku z drolícího se kamene uprostřed černého jezírka, z něhož trčí pahýly mrtvých stromů... Scéna jako vystřižená z anglického gotického románu – a přece se jedná o dílo jednoho ze zakladatelů americké literatury. Čtenář, který má rád příjemné mrazení hrůzy, si v povídce užije celou řadu dalších romantických rekvizit: dlouhé, pusté chodby, záhadné choroby a strašidelné noční zvuky. Vypravěč povídky se neustále snaží všechny tajuplné jevy rozumově objasnit, ale nakonec, stejně jako my, zůstává s děsem v očích stát nad nevysvětlitelným vyvrcholením příběhu. Předkládáme čtenářům tento malý skvost v novém českém překladu a s ilustracemi Petra Nikla, které ještě umocní nevšední čtenářský zážitek.
Brilantní povídka zachycující tragické vyrovnání s tíživou, zdánlivě harmonickou skutečností. Povídka vyšla ještě za autorova života a je spolu s Proměnou, s níž je spjata i námětově, významným mezníkem v Kafkově uměleckém vývoji.
Drobná próza Marcela Pagnola, kterého si český čtenář již dávno oblíbil, nás zavádí do historie – do období kolem Velké francouzské revoluce Je příběhem dívenky, která se narodila jako mrzáček, protože se její neprovdaná matka ve snaze utajit své těhotenství až do porodu stahovala, a při porodu nakonec zemřela. Malá Babetka vyrůstá však obklopena láskou a porozuměním celého okolí. Nakonec sama za žalostných okolností otěhotní, ale porodí zdravého a krásného chlapce, který se v dospělosti proslaví. Zdánlivě banální, kalendářový příběh. Podaný perem mistra však nejen dojme svou prostotou, nýbrž přinutí k zamyšlení a přitakání myšlence, že boží cesty jsou nevyzpytatelné.
Drobný literární skvost, pozoruhodná novela Thomase Manna, je studií o lidské samotě, touze a naději bez naplnění. Pan Friedemann žije spořádaným životem úctyhodného občana malého města, kde se dohromady nic neděje. Ale i pan Friedemann, malý vzrůstem, ale velký duchem, má své sny a tajná přání, jejichž středobodem se stává ženavysokého úředníka, který se do městečka přistěhoval. Z novely dýchá atmosféra dvacátého století a je důstojnou připomínkou tvorby velkého německého spisovatele.
Fantaskní povídka světového autora s překvapivým motivem. Krokodýl představuje satiricko-komickou linii Dostojevského tvorby. Jde o neuvěřitelný příběh člověka, který se ocitl proti své vůli v krokodýlích útrobách. Kupodivu se tam zcela pohodlně zabydlí a vysílá své rádoby filozofické úvahy zvědavým divákům. Jeho přítel se musnaží nějakým způsobem pomoci, ale každý pokus ztroskotává. Žena nešťastníka bere celou věc na lehkou váhu a neodříká si ani módní výstřelky ani společenské zábavy. Celá tato neuvěřitelná historie prý měla být satirou na Černyševského a jeho ženu, ale přerostla v satiru na velkohubost a pokřivené lidské vztahy.
Se stejnou moudrostí jako v proslaveném Prorokovi přistupuje autor k poselství moudrosti a lásky i ve své další práci – Poutník. Tématem dílka známého libanonského autora se stala apoteóza živoucí, pravé lásky ve všech jejích polohách – od lásky erotické až k lásce božské, jež je vlastním kořenem všeho. Ve svém Poutníkovi, rozsahem nevelké básni v próze, Džibrán znovu rozeznívá svou věčnou píseň.
Se stejnou moudrostí jako v proslaveném Prorokovi přistupuje autor k poselství moudrosti a lásky i ve své další práci – Poutník. Tématem dílka známého libanonského autora se stala apoteóza živoucí, pravé lásky ve všech jejích polohách – od lásky erotické až k lásce božské, jež je vlastním kořenem všeho. Ve svém Poutníkovi, rozsahem nevelké básni v próze, Džibrán znovu rozeznívá svou věčnou píseň.
„Bohové země“ (The Earth Gods, 1931) je posledním dílem, které vyšlo za autorova života. Džibrán, autor nesmrtelného „Proroka“, v něm působivým způsobem zpracoval svůj starý příběh o třech bozích, kteří spolu rozmlouvají o božském a lidském údělu: o vůli bohů, o lidské lásce. Práce vychází v novém českém překladu poprvé ve verších, v básnické formě.
„Bohové země“ (The Earth Gods, 1931) je posledním dílem, které vyšlo za autorova života. Džibrán, autor nesmrtelného „Proroka“, v něm působivým způsobem zpracoval svůj starý příběh o třech bozích, kteří spolu rozmlouvají o božském a lidském údělu: o vůli bohů, o lidské lásce. Práce vychází v novém českém překladu poprvé ve verších, v básnické formě.
Výběr z Citadely. Výběr překladatelky a přední znalkyně Exupéryho díla u nás Věry Dvořákové může být tím nejvhodnějším úvodem pro ty čtenáře, kteří se s Citadelou dosud nesetkali, stejně tak jako připomenutím mnoha z nejoblíbenějších míst knihy pro ty, kdo kouzlu Exupéryho díla již podlehli. Knihu doprovázejí ilustraceJaroslava Róny.
Povídka Popis jednoho zápasu je pravděpodobně nejstarším dochovaným textem Franze Kafky: byl nalezen její fragment datovaný do let 1904-1905, kdy bylo Kafkovi krátce po dvacítce. Stejně jako velká část spisovatelova díla však spatřila světlo světa až díky Kafkově příteli Maxu Brodovi, který nerespektoval přání vyjádřené v Kafkovězávěti, aby byla jeho nevydaná díla spálena. Jedná se o podivuhodný příběh putování a setkávání, příběh bez velkých metafor, v němž spíše než co jiného platí logika snů. Popis jednoho zápasu bývá označován jako brána do Kafkova světa, a touto metaforou by snad bylo možné charakterizovat celé jeho dílo i jeho život, jeho osobní zápas, který svádí proti podivně uspořádanému a omezenému světu.
„Chceš se zbláznit? ! Čti Šťastný domov! “ Tak by mohl znít reklamní slogan k jedné z delších povídek Jaroslava Haška. Je to příběh muže, který se ožení s půvabnou a milou dívkou, ovšem vášnivou čtenářkou časopisu Šťastný domov. „Šťastný domov přináší domovům štěstí!“ volá hlavní hrdina v závěru. Dospěl k tomu složitou cestou, lemovanou domácí strojní výrobou párátek, tácem, ukutěným jeho manželkou z klavíru, za tím účelem zakoupeného, léčením bezvědomí v sudu, neboť „výpary z kyselého zelí brání mdlobě“. Na první pohled je Haškova povídka pouze skvělou satirou (dodnes aktuální) na nejrůznější mediální Paty a Maty, kteří čtenářům dávají všelijaké praktické i „praktické“ rady. Ovšem Haškův humor ve Šťastném domově obsahuje prvky absurdity, jež se v umění programově objevují až mnohem později. A to absurdity mazaně (u Haška se nesluší říci rafinovaně) propojené s prvky zdánlivě všedního života.
Nezaměnitelný slovní i situační humor, osobitá galerie nejrůznějších figurek, obyčejných lidí žijících všední životy, kdy se hlavním zdrojem komiky stává charakteristika postav. To je Karel Poláček v povídkách a humoristických románech, v drobných novinářských prózách i v práci pro film a divadlo. Ukázkou jeho mistrovského stylu i humoru je i povídka Kouzelná šunka, v níž se stane zázrak, který ovšem nemůže dopadnout dobře.
I když se Chalíl Džibrán již v mladém věku s oficiální církví rozešel, duchovní náměty a východiska představovaly dominantní tón jeho tvorby – v jistém smyslu tím více, protože jak praví v jednom z textů Zvěstovatele „jak může vězeň zavřený v chrámu spatřit jeho zlaté kupole?“. V tomto raném díle shromáždil pětadvacet krátkých próz, jejichž žánr v sobě mísí alegorii, aforismus, bajku i báseň v próze. Výsostně básnivým jazykem s orientální imaginací v nich podává prostá, ale nápaditá podobenství životních hodnot, významu fantazie a tvorby, lásky ke světu i lidem, kontemplace a smíření. K tomu mu často slouží zvířecí hrdinové, pohádkové postavy dávných králů či proroků, nechává promlouvat ale i například čistý list papíru. Rozsahem nevelká knížka představuje milou ukázku tvorby jednoho z nejznámějších autorů arabské literatury.
I když se Chalíl Džibrán již v mladém věku s oficiální církví rozešel, duchovní náměty a východiska představovaly dominantní tón jeho tvorby – v jistém smyslu tím více, protože jak praví v jednom z textů Zvěstovatele „jak může vězeň zavřený v chrámu spatřit jeho zlaté kupole?“. V tomto raném díle shromáždil pětadvacet krátkých próz, jejichž žánr v sobě mísí alegorii, aforismus, bajku i báseň v próze. Výsostně básnivým jazykem s orientální imaginací v nich podává prostá, ale nápaditá podobenství životních hodnot, významu fantazie a tvorby, lásky ke světu i lidem, kontemplace a smíření. K tomu mu často slouží zvířecí hrdinové, pohádkové postavy dávných králů či proroků, nechává promlouvat ale i například čistý list papíru. Rozsahem nevelká knížka představuje milou ukázku tvorby jednoho z nejznámějších autorů arabské literatury.