Autor pokračuje ve vyprávění o svém válečném životě. Byl zatčen za dezertaci a rychle odsouzen k patnácti letům těžké práce. Kdyby nebyl cizincem, hrozila by mu smrt. Hrůzné podmínky ve vězení ho donutily dobrovolně se hlásit k nebezpečné práci – odzbrojování nevybuchlých bomb, kde se neustále ocital tváří v tvář smrti. Naivně věřil, že za každých patnáct zneškodněných bomb mu bude zkrácen jeden rok trestu. Pak byl nečekaně propuštěn. Brzy ale zjistil, že důvodem byl pouze nedostatek vojáků na frontě – a po krutém vězení ho čekal stejně náročný výcvik.