Dánský válečný román líčí bitvu u Stalingradu očima německého tankisty. Příběh sleduje osudy posádky tanku, která se zapojila do klíčových bojů na východní frontě. Autor, tehdy dvacetiletý mladík odvedený do německé armády po okupaci Dánska, sám prožil válku jako zběh, který prošel koncentračním táborem a následně bojoval u Stalingradu v trestanecké jednotce. Kniha se zaměřuje na druhou fázi bitvy, kdy v podzimě 1942 sovětská protiofenziva obklíčila německé jednotky. Vojáci se ocitli v kritické situaci s klesající morálkou, jejich jediným cílem je přežít. Sužuje je hlad, nedostatek oblečení a léků. Neúspěšný pokus o průlom k německým liniím pod vedením generála Augsberga s osmi stovkami vojáků jen podtrhuje beznaděj. Děj je prokládán citáty z projevů a rozkazů nacistických vůdců a připomínkami činů SS, které odhalují zločinnost fašistického režimu. Kniha je mrazivě autentickým svědectvím o hrůzách války.