Edice Magnet, obsahující 665 svazků historických romancí a napínavých příběhů vydávaných Harlequin (CZ), si kladla za cíl přiblížit čtenářům období druhé světové války a boj proti fašismu. Původně ji vydával Svaz protifašistických bojovníků, ale již od druhého ročníku se do vydávání zapojilo Vydavatelství časopisů MNO, přičemž SPB zůstal uveden jako spoluvydavatel spolu s Ministerstvem vnitra a Svazarmem. Magnet se stal v Československu jedinou sešitovou edicí specializující se na historii a literaturu faktu.
Od roku 1968 edice rozšířila svůj záběr o populární vyprávění o Waldemaru Matuškovi a Evě Pilarové (Zlato pro dva slavíky), reportáže o zločinech (Gangsteři v galeriích) a detektivky (Maigretova trpělivost). V roce 1970 vyšla bondovka Zlatý fantom, ale plánovaný svazek o smrti Jana Masaryka již ne. I když se v roce 1971 objevily zajímavé tituly, například detektivní příběh Jaroslava Šikla, nové vedení se snažilo vrátit edici k původnímu zaměření na druhou světovou válku, zejména na východní frontu a Rudou armádu. Cílem bylo profilovat vydavatelství jako stranické a zaměřit se na témata související s exulantskými skupinami, radiem Svobodná Evropa a činností československých rozvědek.
Během sedmdesátých a osmdesátých let se v Magnetu objevovaly i kvalitní kriminální příběhy zaměřené na hospodářskou kriminalitu, drogy, pašování a nelegální přechody hranic. Některé tituly vyšly i ve slovenském překladu. Náklad jednotlivých sešitů se v šedesátých letech pohyboval mezi 50 000 a 60 000 výtisky, v sedmdesátých a osmdesátých letech některé tituly dosáhly až 200 000 výtisků. Původně vycházelo šest, později dvanáct svazků ročně. V sedmdesátých letech se vedle číslované řady objevovaly i nečíslované „zvláštní přílohy“, které často obsahovaly propagandistické příběhy o diverzní činnosti emigrantů.
Prolínající se životní osudy dvou mužů, Henri Forda a Abnera Shutta, jednoho z jeho zaměstnanců: typického kapitalisty a typického amerického dělníka. Je tu zachycen rozmach automobilismu a kapitalistická Amerika bez pozlátka. Básnická zkratka vrcholícího třídního boje.
Třetí svazek románové série Lanny Budd se odehrává v letech 1929 až 1934, kdy se ze zmatků světa klubaly zárodky další světové války. Lanny Budd, nemanželský syn amerického zbrojaře a petrolejáře, jenž se pohybuje v prostředí evropské i americké plutokracie, prožívá, na pozadí, mimo jiné, požáru říšského sněmu a nástupu Hiltera k moci v nacistickém Německu, dramatické životní chvíle, když se snaží vyrvat rodinu svého židovského přítele z drápů nacistů a poznává tak hloubku zla a poznává tak hloubku zla, jež svá temná křídla rozporstírá nad Evropou. Sinclair, jakkoli je jeho ideové zaměření jasné, nikdy nekreslí jednoznačně raené typy, nemoralisuje a tím zároveň nenudí. proto je každý svazek jeho románové kroniky plnokrevným a pestrým obrazem osudných dějů života a světa.
Román o problémech intelektuálek v socialistické společnosti volně navazuje na knihy Zlodějky vody a Čekatelky. Hrdinky začaly plnit své mateřské role. Rodinné i pracovní konflikty pozvolna mění jejich dřívější postoje, zároveň jim však dávají možnost vyzrát.
Dílo je počátkem rozsáhlé románové série, v níž nás autor provádí dějinami světa od roku 1913 až do mnichovské krize. Hrdinou vyprávění je Lanny Budd, který žije se svou krásnou, mladou matkou na francouzské Riviéře. Lanny dosud viděl jen příjemné stránky života a svět se mu zdá jediným šťastným místem, ale jak dospívá, setkává se, v Německu, Anglii i ve Francii, i s jeho méně příjemnými stránkami. V té době vypuká světová válka, ve které má Lanny zůstat přísným neutrálem, podle přání svého otce, zbrojaře, kterému je skutečně oddán. Podle pochopitelného názoru Lannyho otce nemá mít zbrojař jiného zájmu na válce, kromě prodeje zbraní tomu, kdo lépe platí. Jeho výpočty jsou však porušeny vstupem USA do války proti Německu, a americký zbrojař, nedbaje ponorkového nebezpečí, přijíždí si pro svého syna, aby ho odvezl do bezpečí Spojených států...
Román Měsíc mého života (Práce 1988) je dramatický hard SF příběh z měsíční těžební základny. Autor zde vykresluje společnost, která bude stejně třídně, politicky a nábožensky rozdělená, jako byla na Zemi; lidstvo se ani v budoucnosti, ani přesunem na jiné kosmické těleso nezbaví svých věčných předsudků a nectností. Autor navíc spekuluje o tom, jaké nové problémy mohou lidskou civilizaci v budoucnu potkat. In: Adamovič – Slovník české literární fantastiky a science fiction -- zdroj: legie.info --
Sbírka povídek Zdeňka Volného. Autora zajímají především morální problémy světa budoucnosti. Je ve svém výrazu neobyčejně vážný a jako málokdo se znovu a znovu vrací k zásadním otázkám humanity. Nejvíce zaujme závěrečná povídka Neděle na prodej, vyprávějící o novém sportu budoucnosti, kombinujícím běh s dostihy. Mocní lidé, kteří chtějí na tomto sportu vydělávat velké peníze, se snaží hlavního hrdinu, jednoho z nejslibnějších běžců, přemluvit k podvodu. Ten se nenechá zkorumpovat, ale za svou čest zaplatí životem. Neděle na prodej byla oceněna čestným uznáním nakladatelství Práce.
Vědeckofantastický román založený na paralele dvou časových úseků. Na jedné straně kolem roku nula - narození a život Ježíše, kde vývoj lidské civilizace je z povzdálí kontrolován mimozemšťany maskovanými za anděly. Na druhé straně - v budoucnosti, v přetechnizované společnosti, kde probíhá experiment se zrozením člověka chemickou cestou.
Románová freska o osudech Evropy a Ameriky v první třetině 20. století. V 1. části jsou osudy dospívajícího chlapce, posléze mladého muže Lannyho Budda, jeho matky a četných postav mezinárodní kosmopolitní společnosti dovedeny do konce 1. světové války Románová freska o osudech Evropy a Ameriky v první třetině 20. století. PříběhLannyho Budda, jeho matky a ostatních dalších postav pokračuje po 1. světové válce První část románového cyklu o Lanny Buddovi navazuje na svazky Konec světa. Zobrazuje život Evropy a Ameriky ve 20. letech 20. století Druhá část románového cyklu o Lanny Buddovi navazuje na svazky Konec světa. Zobrazuje život Evropy a Ameriky ve 20. letech 20. století Třetí část románového seriálu o Lanny Buddovi se odehrává v 30. letech, kdy se Lanny ožení s americkou milionářkou a kdy se v Německu a Itálii rozmáhá fašismus
Námětem detektivního románu je vyšetřování vraždy bývalého funkcionáře pražského fotbalového klubu. Hlavní hrdina spatřuje v kopané snadnou příležitost ke zbohatnutí.
Hlavní postava je doktorka přírodních věd Anna Berková, inteligentní a činorodá, ve svém profesionálním zaujetí k okolí až bezohledná mladá žena. Jejím protihráčem je její manžel, ředitel ústavu, ale špatný badatel, člověk psychicky i fyzicky deformovaný.
Doktor Watson se vrací se zraněním z Afghánistánu do Londýna. Náhodou potkává svého přítele Stamforda, který mu zprostředkuje setkání se Sherlockem Holmesem. Protože se jim ten druhý zamlouvá, najmou si byt č. 221B na Baker Street. Watson se zajímá, jakou má Holmes práci, a zjistí, že je soukromý detektiv.
Historickým pozadím románu jsou události v Rusku od Únorové revoluce r. 1917 do občanských válek. Děj, jehož spojovacími postavami je několik statečných a obětavých dělníků a studentů - stoupenců revoluce, se odehrává na Kavkaze v Rostovu na Donu. Osudy města, prožívajícího střídavá vítězství bolševiků a bílých, drancováníarmádami interventů, pouliční boje, paniku a zmatek, symbolisují osudy celé země v tomto bouřlivém období politických změn a převratů. Spisovatelčiným hlavním cílem bylo realistickou drobnokresbou a sarkasticky vylíčit bezpáteřné a prospěchářské počínání kapitalistů, úředníků, guvernérů, policejních inspektorů, městských radních, různých "hrdinů zázemí" a samozvanců v obdobích mezivládí, kteří podle situace měnili chování, a vyzdvihnout statečnost bolševiků, kteří, osamoceni na jihu Ruska a v přestávkách mezi dočasnými vítězstvími bílých krutě pronásledováni, neochabovali v boji za uskutečnění "veliké změny" komunismu. 1. vydání.
Z díla největšího amerického pokrokového spisovatele 20. století, z něhož byly u nás často překládány pouze romány, vyšel výbor deseti povídek, jichž spisovatel napsal celkem 5 svazků a které H.Fast hodnotí jako "vrchol celé americké povídkářské tvorby našeho století vůbec". Dreiserovy příběhy spojuje ústřední myšlenka: ukázat, jak těžko se žije prostému člověku za kapitalistické společnosti, jak se musí rvát o holou existenci, jak je rdousena, znetvořována a ubíjena lidská individualita. Příběhy ukazují, kolik zmařených životů plodí kapitalismus, jak znemožňuje rozvoj nadání a schopností lidí, jak je stravuje neřešitelnými rozpory a problémy, z nichž není za tohoto společenského systému východiska.