Historická romance 665 knih , Harlequin (CZ)tvím krátkých napínavých příběhů měla edice čtenářům přiblížit období druhé světové války a boj proti fašismu; původním vydavatelem byl Svaz protifašistických bojovníků (SPB), nicméně již od druhého ročníku edici převzalo Vydavatelství časopisů MNO (SPB byl nadále uváděn jako spoluvydavatel společně s Ministerstvem vnitra a Svazarmem). Magnet se stal na dlouhou dobu jedinou sešitovou edicí v Československu, jež se specializovala na historii a literaturu faktu. Úzký rámec literatury faktu začal Magnet překračovat od roku 1968, kdy vydal populární vyprávění Jana Schneidera a Libuše Jelínkové o Waldemaru Matuškovi a Evě Pilarové Zlato pro dva slavíky, reportáže o velkých zločinech Gangsteři v galeriích Josefa Glückseliga či detektivku Maigretova trpělivost Georgese Simenona. V roce 1970 ještě stačila vyjít klasická bondovka Zlatý fantom Iana Fleminga, připravovaný svazek o nevyjasněné smrti Jana Masaryka však již nevyšel. Ačkoli se ještě v roce 1971 objevilo několik zajímavých titulů, např. detektivní příběh Jaroslava Šikla, nové vedení vydavatelství usilovalo o návrat edice Magnet k původnímu zaměření na dějiny druhé světové války, konkrétně na dějiny východní fronty a Rudé armády. K profilaci podniku jako stranického vydavatelství mělo přispět zaměření edice na témata související s ideologickou diverzí exulantských skupin, rádiem Svobodná Evropa a činností československých rozvědek a kontrarozvědek. Během sedmdesátých a osmdesátých let se objevovaly také zručně napsané kriminální příběhy, tematicky zaměřené na problematiku hospodářské kriminality, vandalismu, drogové závislosti, pašování, zahraničního obchodu či nelegálních přechodů přes hranice. Některé příběhy vyšly též ve slovenském překladu. Průměrný náklad jednotlivých sešitů periodické řady Magnet se v šedesátých letech pohyboval v rozmezí 50 000–60 000 výtisků, v sedmdesátých a osmdesátých letech se některé tituly dotkly hranice 200 000 výtisků. Zpočátku vycházelo šest, později dvanáct svazků ročně, v sedmdesátých letech vedle číslované řady vycházely i nečíslované, tzv. zvláštní přílohy periodické řady, kam byly zpravidla řazeny propagandistické příběhy o diverzní činnosti emigrantů na Západě.
Prolínající se životní osudy dvou mužů, Henri Forda a Abnera Shutta, jednoho z jeho zaměstnanců: typického kapitalisty a typického amerického dělníka. Je tu zachycen rozmach automobilismu a kapitalistická Amerika bez pozlátka. Básnická zkratka vrcholícího třídního boje.
Velmi pestrá je škála pohledů, jimiž se dívá na lásku spisovatelka Jaromíra Kolárová ve svém povídkovém souboru Dobrou noc, rozume. Sama charakterizuje svou sbírku těmito slovy: 'Povídky jsou na jediný námět, tj. oblouzení silným citem. Místo děje město i venkov, čas první republika i současná doba. Seřadila jsem je zhruba podle věku hrdinů tím způsobem, aby tragika jedné povídky byla vyvážena veselejší notou povídky druhé a aby byla zachována co největší rozmanitost.'
Třetí svazek románové série Lanny Budd se odehrává v letech 1929 až 1934, kdy se ze zmatků světa klubaly zárodky další světové války. Lanny Budd, nemanželský syn amerického zbrojaře a petrolejáře, jenž se pohybuje v prostředí evropské i americké plutokracie, prožívá, na pozadí, mimo jiné, požáru říšského sněmu a nástupu Hiltera k moci v nacistickém Německu, dramatické životní chvíle, když se snaží vyrvat rodinu svého židovského přítele z drápů nacistů a poznává tak hloubku zla a poznává tak hloubku zla, jež svá temná křídla rozporstírá nad Evropou. Sinclair, jakkoli je jeho ideové zaměření jasné, nikdy nekreslí jednoznačně raené typy, nemoralisuje a tím zároveň nenudí. proto je každý svazek jeho románové kroniky plnokrevným a pestrým obrazem osudných dějů života a světa.
Františka Kramosila pouští z vězení za to, že stávkoval v továrně, kde pracoval. Vrací se domů do Hůrky za svou ženou a třemi dětmi. Po smrti své ženy odjíždí s dětmi do Augšpurku, kde si najde místo v jedné továrně. Bydlí u paní Rosenmüller, která si zamiluje jeho děti, ale vychovává je příliš silně pro náboženství. Jednoho dne přijdou v továrně na to, že je František socialista a vyhodí ho z továrny. Vrací se zpět do vlasti, ale jeho cesta domů končí neslavně.
Dílo je počátkem rozsáhlé románové série, v níž nás autor provádí dějinami světa od roku 1913 až do mnichovské krize. Hrdinou vyprávění je Lanny Budd, který žije se svou krásnou, mladou matkou na francouzské Riviéře. Lanny dosud viděl jen příjemné stránky života a svět se mu zdá jediným šťastným místem, ale jak dospívá, setkává se, v Německu, Anglii i ve Francii, i s jeho méně příjemnými stránkami. V té době vypuká světová válka, ve které má Lanny zůstat přísným neutrálem, podle přání svého otce, zbrojaře, kterému je skutečně oddán. Podle pochopitelného názoru Lannyho otce nemá mít zbrojař jiného zájmu na válce, kromě prodeje zbraní tomu, kdo lépe platí. Jeho výpočty jsou však porušeny vstupem USA do války proti Německu, a americký zbrojař, nedbaje ponorkového nebezpečí, přijíždí si pro svého syna, aby ho odvezl do bezpečí Spojených států...
Román Měsíc mého života (Práce 1988) je dramatický hard SF příběh z měsíční těžební základny. Autor zde vykresluje společnost, která bude stejně třídně, politicky a nábožensky rozdělená, jako byla na Zemi; lidstvo se ani v budoucnosti, ani přesunem na jiné kosmické těleso nezbaví svých věčných předsudků a nectností. Autor navíc spekuluje o tom, jaké nové problémy mohou lidskou civilizaci v budoucnu potkat. In: Adamovič – Slovník české literární fantastiky a science fiction -- zdroj: legie.info --
Sbírka povídek Zdeňka Volného. Autora zajímají především morální problémy světa budoucnosti. Je ve svém výrazu neobyčejně vážný a jako málokdo se znovu a znovu vrací k zásadním otázkám humanity. Nejvíce zaujme závěrečná povídka Neděle na prodej, vyprávějící o novém sportu budoucnosti, kombinujícím běh s dostihy. Mocní lidé, kteří chtějí na tomto sportu vydělávat velké peníze, se snaží hlavního hrdinu, jednoho z nejslibnějších běžců, přemluvit k podvodu. Ten se nenechá zkorumpovat, ale za svou čest zaplatí životem. Neděle na prodej byla oceněna čestným uznáním nakladatelství Práce.
Svět peněz, svět bohatství, ale i úpadku. Dramatický jeden rok velké americké banky na osudech její vedoucí elity i personálu ukazuje, jak riskantní je bankovní podnikání a jak moc peněz přitahuje rafinované kariéristy i obyčejné zločince. 1. vydání
Románová freska o osudech Evropy a Ameriky v první třetině 20. století. V 1. části jsou osudy dospívajícího chlapce, posléze mladého muže Lannyho Budda, jeho matky a četných postav mezinárodní kosmopolitní společnosti dovedeny do konce 1. světové války Románová freska o osudech Evropy a Ameriky v první třetině 20. století. PříběhLannyho Budda, jeho matky a ostatních dalších postav pokračuje po 1. světové válce První část románového cyklu o Lanny Buddovi navazuje na svazky Konec světa. Zobrazuje život Evropy a Ameriky ve 20. letech 20. století Druhá část románového cyklu o Lanny Buddovi navazuje na svazky Konec světa. Zobrazuje život Evropy a Ameriky ve 20. letech 20. století Třetí část románového seriálu o Lanny Buddovi se odehrává v 30. letech, kdy se Lanny ožení s americkou milionářkou a kdy se v Německu a Itálii rozmáhá fašismus
Námětem detektivního románu je vyšetřování vraždy bývalého funkcionáře pražského fotbalového klubu. Hlavní hrdina spatřuje v kopané snadnou příležitost ke zbohatnutí.
Slovo past vyvolává v člověku především tísnivý pocit nebezpečí.Jak může být vůbec nějaká past vlídná? Hrdinové následujících tří příběhů mají však přesto své životy chladnými chapadly "vlídných pastí" poznamenány. Ať již jako osamělá matka s dcerou v novele Paní Bovaryová z Kobylis, do jejichž zšeřelého světa vpadne náhle přísvit dvojího citu - lásky a nenávisti. Či nadějný spisovatel a novinář, který v povídce Zmizení prožívá záhadné, občas téměř magické dobrodružství svého lidského zrání, vrcholící tvrdým procitn ut&iacut e;m z představ o sobě. Nebo stárnoucí učitel v závěrečné části Doktor v jámě, jenž na konci života hledá odpovědi na otázky věčně odkládané a s tím i novou cestu ke své někdejší mladé lásce, kterou osudově promarnil. Krom toho, že osudy postav všech tří částí jsou vzájemně propojené, daleko pevněji je spojuje princip vlídné pasti - té situace, kterou si člověk postupně připravuje, pokud si sám o sobě "sladce lže", až zjistí, že prostor kolem něho se neprodyšně uzavřel.
Hlavní postava je doktorka přírodních věd Anna Berková, inteligentní a činorodá, ve svém profesionálním zaujetí k okolí až bezohledná mladá žena. Jejím protihráčem je její manžel, ředitel ústavu, ale špatný badatel, člověk psychicky i fyzicky deformovaný.
Doktor Watson se vrací se zraněním z Afghánistánu do Londýna. Náhodou potkává svého přítele Stamforda, který mu zprostředkuje setkání se Sherlockem Holmesem. Protože se jim ten druhý zamlouvá, najmou si byt č. 221B na Baker Street. Watson se zajímá, jakou má Holmes práci, a zjistí, že je soukromý detektiv.
Historickým pozadím románu jsou události v Rusku od Únorové revoluce r. 1917 do občanských válek. Děj, jehož spojovacími postavami je několik statečných a obětavých dělníků a studentů - stoupenců revoluce, se odehrává na Kavkaze v Rostovu na Donu. Osudy města, prožívajícího střídavá vítězství bolševiků a bílých, drancováníarmádami interventů, pouliční boje, paniku a zmatek, symbolisují osudy celé země v tomto bouřlivém období politických změn a převratů. Spisovatelčiným hlavním cílem bylo realistickou drobnokresbou a sarkasticky vylíčit bezpáteřné a prospěchářské počínání kapitalistů, úředníků, guvernérů, policejních inspektorů, městských radních, různých "hrdinů zázemí" a samozvanců v obdobích mezivládí, kteří podle situace měnili chování, a vyzdvihnout statečnost bolševiků, kteří, osamoceni na jihu Ruska a v přestávkách mezi dočasnými vítězstvími bílých krutě pronásledováni, neochabovali v boji za uskutečnění "veliké změny" komunismu. 1. vydání.
Z díla největšího amerického pokrokového spisovatele 20. století, z něhož byly u nás často překládány pouze romány, vyšel výbor deseti povídek, jichž spisovatel napsal celkem 5 svazků a které H.Fast hodnotí jako "vrchol celé americké povídkářské tvorby našeho století vůbec". Dreiserovy příběhy spojuje ústřední myšlenka: ukázat, jak těžko se žije prostému člověku za kapitalistické společnosti, jak se musí rvát o holou existenci, jak je rdousena, znetvořována a ubíjena lidská individualita. Příběhy ukazují, kolik zmařených životů plodí kapitalismus, jak znemožňuje rozvoj nadání a schopností lidí, jak je stravuje neřešitelnými rozpory a problémy, z nichž není za tohoto společenského systému východiska.