Z ruských originálov Dvadcať dnej bez vojny a Sobranije sočinenij. Román Dvadsať dní bez vojny patrí k cyklu z názvom Z Lopatinových zápiskov. Jeho hlavný hrdina Lopatin, vojnový korešpondent Krasnoj zvezdy, po ťažkých bojoch prežije niekoľko dní v tyle, v Taškente a Ašchabade. Spisovateľ ukazuje, ako vojna prevratne zasiahla do zvyčajného spôsobu života ľudí i hlboko za frontom. Zaujíma ho predovšetkým psychológia ľudí, ich mravný svet. Aj v poviedkach, ktoré tvoria druhú časť výberu zo Simonovovej tvorby, ukazuje autor sovietskych ľudí akoby v každodennosti vojnového života. Ich základom sú reálne fakty, skutočné stretnutia, hrdinami sú statoční ľudia. V poviedkach je však dramatickosť, nevšednosť a zaujímavosť ľudských osudov a činov, ktorá iste upúta záujem čitateľa. Simonovove prózy sú autentickým svedectvom o cestách chlapov, o cestách rôznych, ale predovšetkým čestných a priamych.
Autor v něm věrně kreslí situaci, náladu i lidi a snaží se dát odpověď na stále naléhavěji se vynořující otázku, jak vlastně mohlo dojít k proniknutí Němců tak hluboko do sovětské země a placení cesty k vítězství zbytečnými oběťmi. Román je zaměřen na události r. 1943. Děj seodehrává na frontě, dále v Moskvě a v hlubokém zázemí - v Taškentu. Očima hlavních hrdinů knihy se vrací zpět do minulosti, do začátků této války. Navazuje na 1. díl zamýšleného cyklu o válce Živí a mrtví.
Spisovateľ sa v rokoch svojej slávy vracia do všedných dní vojnového korešpondenta v posledných týždňoch Veľkej vlasteneckej vojny. Čoskoro stíchne streľba, zrodí sa mier. A preto treba pre budúce generácie zachovať to, čo mysliacemu súčasníkovi odovzdáva Simonov: svedectvo memoárov faktografických, historických, rovnako však filozofických.
Mohutná válečná epopej z bojů o Stalingrad. Dny a noci - těžké obranné noci. Těžce se dýchá, jako v horečce. Síla nepřátelských tlup stojí před městem. Vybuchují granáty, útočí letadla, v požárech se sesouvají domy - v tom všem je ale úzkostné ticho a samota. Nesnesitelná tíhaa bolest. Pach ohořelého železa, zuhelnatělého dříví, bouře, rozvaliny, úlomky, sténání .... déšť. Město bojující - uhájené- vlny dechu, kterým začíná znovuzrození ...
Z válečných deníků 1941-1945 Část zápisků, které si Simonov psal jako dopisovatel listu Krasnaja zvezda na různých úsecích fronty a v rozdílných fázích 2. světové války.
Svojským historickým dokumentom, akousi sebavýpoveďou, nemilosrdnou spoveďou je práca Konstantina Simonova Očami mojej generácie. Svoje spomienky autor diktoval už ťažko chorý od februára do apríla 1979. Autor sa sústreďuje najmä na obraz predvojnovej generácie mladých ľudí, vyrastajúcich, bojujúcich a tvoriacich v znamení Stalinovho kultu.
Třetí díl válečné románové trilogie z období Velké vlastenecké války (Živí a mrtví, Člověk se nerodí pro válku, Poslední léto) zachycuje na osudech hlavních postav, které zná čtenář z předchozích částí (mladá lékařka Táňa,novinář Sincov, generál Serpilin), přípravy a provedení běloruské ofenzívy u Mogileva a Minska v období od konce května do začátku července 1944. Nejvýznamnějším úspěchem knihy je zobrazení velké válečné operace jako historické události i jako lidského dramatu.
Novela Sofja Leonidovna dopĺňa literárnu mozaiku o Velkej vlasteneckej vojne, ale zároveň aj završuje tvorbu zosnulého popredného prozaika, básnika, prekladateľa a publicistu Konstantina Simonova. Je to próza o ženách, ktoré na okupovanom sovietskom území plnili v prvých mesiacoch vojny ťažkú azodpovednú úlohu. Tri hlavné postavy príbehu — staršia osamelá lekárka Sofja Leonidovna, radistka Maša Sincovová a čašníčka v nemeckom kabarete Tona žijú a pracujú nielen medzi statočnými ľuďmi, ale aj zradcami. Autor retrospektívne rozpráva aj o ich predchádzajúcom živote, o živote rodinnom, manželskom, o nesplnených nádejach, o plánoch, ktoré im narušila vojna. Najhlavnejšiu úlohu spomedzi týchto žien prisúdil K. Šimonov Sofji Leonidovne, žene s pohnutou minulosťou a s pevným presvedčením. Ich statočná práca, pri ktorej riskovali život, bola prejavom tichého, prostého hrdinstva, bez ktorého by sme si ťažko vedeli predstaviť velké aj malé víťazstvá sovietskych ľudí v rokoch Vlasteneckej vojny.
Čtyři příběhy (Suchý podzim, Deštivý den, Větrná noc, zlá zima), spojené postavou novináře Lopatina v povídkovou "tetralogii". Autor je opět vytěžil z vlastních zkušeností a zážitků válečného dopisovatele na frontách druhé světové války. Snaží se v nich dobrat se pravé podoby a hodnoty člověka uprostřed válečných dějů od základu měnících jeho životní podmínky a zkoušejících jeho síly a vlastnosti v situacích, jež si ani představit neuměl.
14 povídek z Velké vlastenecké války, jejíchž náměty jsou bojové episody rudoarmějců v době ofensivy po stalingradském vítězství. S výjimkou 4 povídek, věnovaných partyzánským bojům v Jugoslávii, líčí autor průběh nejtěžších bojů a složitých operací, které sovětští velitelé pečlivě promýšleli, starajíce se vždy především o to, aby lidé co nejméně utrpěli, a které mohli provést právě s vojáky, kteří prošli stalingradskou školou. Světlem je v povídkách míněn psychologický vzmach, který se v sovětské armádě šířil, když nacisté byli přinuceni k ústupu, a slavnostní jistota, že fašismus musí být poražen, s kterou rudoarmějci nastupovali do boje. "Jestli mi ... nebude souzeno dožít se konce války" - říká hrdina závěrečné povídky - "tu chci umřít na bojišti tak, aby ode mne do Stalingradu bylo při nejmenším dva tisíce kilometrů a přede mnou ani jediná ruská vesnice".
Poezie vedle ozvuků na mládí a první milostný cit evokuje zážitky z Velké vlastenecké války, v nichž zaznívá vlastenecký cit, láska, přátelství a chlapské kamarádství. Dotýká se i palčivých problémů války ve Vietnamu.
Nutnosť vyrovnať sa s kultom osobnosti a ukázať, aké škody spôsobil, je hybnou silou i tohto rozložitého, v rokoch 1963-1964 v časopise ´Znamja´ publikovaného románu o bojoch pri Stalingrade. Autor v ňom verne kreslí situáciu, náladu i ľudí a snaží sa dať odpoveď na stále naliehavejšiu saotázku, ako vlastne mohlo dôjsť k preniknutiu Nemcov tak hlboko do sovietskej krajiny a zaplatenie cesty k víťazstvu zbytočnými obeťami. Nadväzuje na 1. diel zamýšľaného cyklu o vojne Živí a mŕtvi.
Román je uznáván za jedno z nejlepších děl inspirovaných velkou vlasteneckou válkou. Vrací se k jejímu začátku a mistrovsky evokuje první týdny, kdy válka jako smršť rozrušila život země i každého jednotlivce. I v těžkých podmínkách kultu osobnosti se však osvědčila síla a odolnost lidí, umožnila jim zvládnout svízelnou situaci a účinně se postavit na odpor fašistickému vetřelci. Edice Máj,svazek 18
Publikováno:1962
ISBN:28-124-62
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.