Kirill Michajlovič Simonov
Konstantin Simonov, Konstantin Michajlovič Simonov
Pseudonym
1915 - 1979
ruská
nehodnoceno
Mé hodnocení
Z ruských originálov Dvadcať dnej bez vojny a Sobranije sočinenij. Román Dvadsať dní bez vojny patrí k cyklu z názvom Z Lopatinových zápiskov. Jeho hlavný hrdina Lopatin, vojnový korešpondent Krasnoj zvezdy, po ťažkých bojoch prežije niekoľko dní v tyle, v Taškente a Ašchabade. Spisovateľ ukazuje, ako vojna prevratne zasiahla do zvyčajného spôsobu života ľudí i hlboko za frontom. Zaujíma ho predovšetkým psychológia ľudí, ich mravný svet. Aj v poviedkach, ktoré tvoria druhú časť výberu zo Simonovovej tvorby, ukazuje autor sovietskych ľudí akoby v každodennosti vojnového života. Ich základom sú reálne fakty, skutočné stretnutia, hrdinami sú statoční ľudia. V poviedkach je však dramatickosť, nevšednosť a zaujímavosť ľudských osudov a činov, ktorá iste upúta záujem čitateľa. Simonovove prózy sú autentickým svedectvom o cestách chlapov, o cestách rôznych, ale predovšetkým čestných a priamych.
Publikováno:
1977
Druhý díl zachycuje boje u Stalingradu. Autor se v něm vyrovnává s kultem osobnosti a ukazuje, jaké škody napáchal.
Publikováno:
1975
Spisovateľ sa v rokoch svojej slávy vracia do všedných dní vojnového korešpondenta v posledných týždňoch Veľkej vlasteneckej vojny. Čoskoro stíchne streľba, zrodí sa mier. A preto treba pre budúce generácie zachovať to, čo mysliacemu súčasníkovi odovzdáva Simonov: svedectvo memoárov faktografických, historických, rovnako však filozofických.
Publikováno:
1975
ISBN:
65-008-75
Původní název:
Дни и ночи
Románové vylíčení rozhodujících dnů a nocí, za kterých Rudá armáda bojovala o Stalingrad. Osudy vojáků jednoho praporu, připraveného do města v září 1942, a příběh důstojníka a vojenské ošetřovatelky jsou motivem, kterým spojuje autor popisování vojenských operací, zachycených od obranných bojů v polovině září 1942 až k druhému dni generální ofensivy v únoru 1943. Líčením zážitků z bojů, života v zákopech a v krytech bombardovaného města vystihuje román zároveň, jak vojáci i civilisté, kteří ve městě zůstali, podstupovali všechna nebezpečí a útrapy s přesvědčením, že Němci Stalingradu nedobudou.
Publikováno:
1950
Z válečných deníků 1941-1945 Část zápisků, které si Simonov psal jako dopisovatel listu Krasnaja zvezda na různých úsecích fronty a v rozdílných fázích 2. světové války.
Publikováno:
1966
Původní název:
V odnoj gazete
Čitateľ dostává do rúk výber reportáží, čŕt a článkov od autorskej dvojice popredných spisovateľov, ktorí sa od prvých dní vojny umelecky pôsobivým slovom prihovárali miliónom sovietskych vojakov a ľudí v zázemí i čitateľom v zahraničí.
Publikováno:
1985
ISBN:
75-043-85
Z Lopatinových zápisků. Román ve třech novelách.
Publikováno:
1983
ISBN:
28-020-83-13/34
Svojským historickým dokumentom, akousi sebavýpoveďou, nemilosrdnou spoveďou je práca Konstantina Simonova Očami mojej generácie. Svoje spomienky autor diktoval už ťažko chorý od februára do apríla 1979. Autor sa sústreďuje najmä na obraz predvojnovej generácie mladých ľudí, vyrastajúcich, bojujúcich a tvoriacich v znamení Stalinovho kultu.
Publikováno:
1989
ISBN:
80-218-0124-7
Závěrečný díl zobrazuje na osudech hlavních postav přípravy a průběh běloruské ofenzívy u Mogileva a Minska v období od konce května do začátku července 1944. Místo doslovu je uveden rozhovor K. Simonova s kritikem L. Lazarevem pod názvem O knihách napsaných i nenapsaných.
Publikováno:
1975
Válečné reportáže dvou autorů,kteří zaznamenali nejvíce informací ,reportáží a článků na níž jsou zachyceny události čtyřletého krutého válečného zápasu s fašismem.(rok 1941-1945)
Publikováno:
1980
Novela Sofja Leonidovna dopĺňa literárnu mozaiku o Velkej vlasteneckej vojne, ale zároveň aj završuje tvorbu zosnulého popredného prozaika, básnika, prekladateľa a publicistu Konstantina Simonova. Je to próza o ženách, ktoré na okupovanom sovietskom území plnili v prvých mesiacoch vojny ťažkú a zodpovednú úlohu. Tri hlavné postavy príbehu— staršia osamelá lekárka Sofja Leonidovna, radistka Maša Sincovová a čašníčka v nemeckom kabarete Tona žijú a pracujú nielen medzi statočnými ľuďmi, ale aj zradcami. Autor retrospektívne rozpráva aj o ich predchádzajúcom živote, o živote rodinnom, manželskom, o nesplnených nádejach, o plánoch, ktoré im narušila vojna. Najhlavnejšiu úlohu spomedzi týchto žien prisúdil K. Šimonov Sofji Leonidovne, žene s pohnutou minulosťou a s pevným presvedčením. Ich statočná práca, pri ktorej riskovali život, bola prejavom tichého, prostého hrdinstva, bez ktorého by sme si ťažko vedeli predstaviť velké aj malé víťazstvá sovietskych ľudí v rokoch Vlasteneckej vojny.
Publikováno:
1987
Čtyři příběhy (Suchý podzim, Deštivý den, Větrná noc, zlá zima), spojené postavou novináře Lopatina v povídkovou "tetralogii". Autor je opět vytěžil z vlastních zkušeností a zážitků válečného dopisovatele na frontách druhé světové války. Snaží se v nich dobrat se pravé podoby a hodnoty člověka uprostřed válečných dějů odzákladu měnících jeho životní podmínky a zkoušejících jeho síly a vlastnosti v situacích, jež si ani představit neuměl.
Publikováno:
1966
Původní název:
Стихи - Пьесы - Рассказы
14 povídek z Velké vlastenecké války, jejíchž náměty jsou bojové episody rudoarmějců v době ofensivy po stalingradském vítězství. S výjimkou 4 povídek, věnovaných partyzánským bojům v Jugoslávii, líčí autor průběh nejtěžších bojů a složitých operací, které sovětští velitelé pečlivě promýšleli, starajíce se vždy především o to, aby lidé co nejméně utrpěli, a které mohli provést právě s vojáky, kteří prošli stalingradskou školou. Světlem je v povídkách míněn psychologický vzmach, který se v sovětské armádě šířil, když nacisté byli přinuceni k ústupu, a slavnostní jistota, že fašismus musí být poražen, s kterou rudoarmějci nastupovali do boje. "Jestli mi ... nebude souzeno dožít se konce války" - říká hrdina závěrečné povídky - "tu chci umřít na bojišti tak, aby ode mne do Stalingradu bylo při nejmenším dva tisíce kilometrů a přede mnou ani jediná ruská vesnice".
Publikováno:
1951
Poezie vedle ozvuků na mládí a první milostný cit evokuje zážitky z Velké vlastenecké války, v nichž zaznívá vlastenecký cit, láska, přátelství a chlapské kamarádství. Dotýká se i palčivých problémů války ve Vietnamu.
Publikováno:
1975
Nutnosť vyrovnať sa s kultom osobnosti a ukázať, aké škody spôsobil, je hybnou silou i tohto rozložitého, v rokoch 1963-1964 v časopise ´Znamja´ publikovaného románu o bojoch pri Stalingrade. Autor v ňom verne kreslí situáciu, náladu i ľudí a snaží sa dať odpoveď na stále naliehavejšiu sa otázku, ako vlastne mohlo dôjsť k preniknutiuNemcov tak hlboko do sovietskej krajiny a zaplatenie cesty k víťazstvu zbytočnými obeťami. Nadväzuje na 1. diel zamýšľaného cyklu o vojne Živí a mŕtvi.
Publikováno:
1964
Původní název:
Živyje a miortvyje
Román je uznáván za jedno z nejlepších děl inspirovaných velkou vlasteneckou válkou. Vrací se k jejímu začátku a mistrovsky evokuje první týdny, kdy válka jako smršť rozrušila život země i každého jednotlivce. I v těžkých podmínkách kultu osobnosti se však osvědčila síla a odolnost lidí, umožnila jim zvládnout svízelnou situacia účinně se postavit na odpor fašistickému vetřelci. Edice Máj,svazek 18
Publikováno:
1962
ISBN:
28-124-62