Kromě sbírky titulní obsahuje svazek básně, shrnuté do souborů "Malá Atlantida", "Planá růže", "Švábi", "Tesknice". "Cesta", "Dopoledne ve Stromovce", "Óda na návrat Karla Hynka Máchy", "Divoké husy", "Veliká pouť" a "Tryzna" (= věnovaná Jiřímu Mahenovi).
Obsáhlou studií uvedený výbor z básníkova díla obsahuje nejpříznačnější ukázky z jeho básnických sbírek a úryvky z jeho próz, jež dokládají, že byl nejen velkým básníkem, ale i myslitelem nevšední myšlenkové hloubky a šíře. Knihu, vybavenou i stručným životopisem a bibliografií, obohacují četné dokumentární fotografie.Edice: Klub přátel poezie; sv. 1 Obálku a vazbu s kresbami ilustrátora navrhl Oldřich Hlavsa. 23400 výt.
Obsahuje: Melancholičtí upíři -- Jitro -- Říkadla -- Štyrský a Toyen -- Pražská domovní znamení a další verše. Uspořádal Milan Blahynka, text k vydání připravila Kateřina Blahynková, která spolu s pořadatelem svazku napsala také ediční poznámky.
Jedna z nejslavnějších surrealistických básnických sbírek. Nezval se zde pokusil zachytit pocity, které v něm vyvolává Praha, chce ji vidět „jako její syn a jako cizinec“ a zároveň „jako dceru dnešního odpoledne a velmi vzdálených století“. Defilují zde důvěrně známá místa jako jsou Hradčany, Židovský hřbitov, Trojský most,Václavské náměstí, Národní muzeum, Staroměstské i Malostranské náměstí, Kampa, Stromovka, jsou zde verše věnované V + W, J. Ježkovi, J. Štyrskému či J. Mukařovskému. Působivost knihy umocňují charakteristická typografická úprava a koláže Karla Teigeho, které jí vtiskují svébytnou jedinečnost.
Téměř surrealistická procházka milovaným městem z let 1937-1938 vychází podle původniho vydaní s autorovými fotografiemi. Editor Jakub Sedláček. "...je to básnický deník vedený exaltovaným pocitem naléhavé krásy všeho, co člověk může na procházkách Prahou uvidět. Je-li zamilovaný. Bydlí-li v jeho srdci bytost, kterou může kdykoli a kdekoli spatřit, která se mu zjevuje na místech, jež dříve nevšímavě míjel, aby jim vdechla nový šarm." Markéta Kořená, LIDOVÉ NOVINY, 27.3.2004
První svazek přináší čtyři překladatelská díla základního významu z prvního období básníkovy translační činnosti z let 1927–1931: výbor z Poea, úplný překlad tehdy známého básnického odkazu Rimbaudova a Mallarméova a část Baudelairových Květů zla. Překlady těchto čtyř básníků vznikaly z nespokojenosti s dosavadní podobou těchto básníků v češtině a z přání dát českému čtenáři odkaz průkopníků moderní poezie v moderním básnickém znění. Svazek edičně připravili a ediční poznámku napsali Milan Blahynka (Poe, Mallarmé, Baudelaire) a Václav Kubín (Rimbaud).
Druhý svazek překladů Vítězslava Nezvala. Svazek uspořádal Milan Blahynka. Edičně připravili Kateřina Blahynková (Heine, Nizámí, Puškin, Jarry, Hikmet, Neruda, Gabe a jiní) a Václav Kubín a spolu s Milanem Blahynkou napsali ediční poznámky.
Soubor básní vydaných k příležitosti Nezvalovy Třebíče 1990 opatřených doslovem Milana Blahynky (Nezvalova první knížka pro děti), který básně připravil i k vydání. Za ilustrace byly použity obrázky Jiřího Trnky z tisku SNDK Z říkadel - Pražská domovní znamení (1965). Kniha obsahuje básně: Na cestu, Čísla, Týdenní dny, Měsíce, Znamení, Znaménka, Květiny, Při hře na schovávanou, Při hře na slepou bábu, Bajka, Žert, Popěvek, Pouliční obrazy, Vrány (volný překlad básně Dory Gabe), Ukolébavka (volný překlad básně Dory Gabe), Velikonoce (volný překlad básně Dory Gabe), Šnek, Čmelák, Zvonění, Silvestrovská píseň.
Básně z cesty 1933. Známá sbírka veršů, v nichž autor sdružil své dojmy z cest po Francii, Alpách a severní Itálii. Toto vydání bylo pořízeno podle vydání z roku 1957, které si autor sám redigoval. Pravopis je upraven podle nových pravidel. Celoplátěná vazba v kartonovém pouzdře 22-014-66. Celokožená vazba v kartonovém pouzdře 22-015-66.
Do svazku zařazené dramatické práce (tištěné i rukopisné) "patří k neprávem přehlížené části Nezvalova básnického dramatického díla". Pomáhaly probojovávat a podílely se na vývoji české divadelní avantgardy a mnohé z nich jsou pravé jevištní básně, které - říká autor sám - chtějí dávat divákovi onen druh dojetí, jejž nazýváme poezií. Svazek uspořádal, edičně připravil a opatřil poznámkami a vysvětlivkami Milan Blahynka.
Edice Dílo Vítězslava Nazvala. Její autor, básník Vítězslav Nezval, ji napsal na námět klasické zápletkové komedie "pláště a dýky" španělského dramatika Calderóna. Příběh o lásce dvou granadských dvojic plný záměn, vášní a soubojů. (Převzato z: www.rozhlas.cz)
Příběh demaskované iluse. Erotická próza s autobiografickými rysy zaznamenává první smyslná jinošská vzplanutí a je zároveň i lyrickou sondou do zatuchlých maloměstských mravů v době krátce před l. světovou válkou a během ní.
Výbor představuje básníka nejen jako velkého mistra slov, ale především jako tvůrčího ducha. Verše z básnických sbírek, poém, úryvky z divadelních her jsou prolínány dokumentárním pásmem výňatků z básníkovy korespondence a z kritik jeho díla a provází je fotografický materiál a výtvarné projevy autora. Knihu uzavírá kalendárium básníkova života a díla a informace o posmrtně vydaných knihách. Část nákladu vydána s mikrodeskou (ukázky z díla recituje V. Ráž a autor).
Barvitá báseň, jež začíná obrazy radostného jitřního hodování ve vesnické přírodě a postupně se prolíná do mnohotvárných obrazů, v nichž se spojují nečekané asociace, vidiny minulosti a osobní vzpomínky. 2. vydání, po bibliofilském 1. vydání v témže roce.
Soubor básní českých autorů oslavujících Říjnovou revoluci, Sovětský svaz a osvobození Československa přináší verše S. K. Neumanna, Hory, Halase, Nezvala a dalších. Sestavili Bedřich Václavek a Jaroslava Václavková.
Satirická báseň napsaná v červnu 1939 jako součást rukopisu knihy Pět minut za městem. Rukopis se z rukou zatčeného cenzora dostal do rukou gestapa - Švábi museli být z knihy Pět minut za městem odstraněni. Toto vydání vychází z jediné zachovalé kopie básně.
Poetické eseje V. Nezvala. Kniha vznikla po autorově pobytu v Paříži, kde se v roce 1935 účastnil Mezinárodního kongresu spisovatelů na obranu kultury, a stýkal se s francouzskými přáteli jako Breton, Eluard, Ernst, Dali.
Jedenáctý svazek Spisů zahrnuje tři básnické sbírky z let 1937-1952. Zatímco v "Absolutním hrobaři" (1937) kladl si Nezval za úkol "usilovat o spontánní a systematickou objektivizaci a konkretizaci racionálně subjektivních, z asociativního automatismu prýštících obrazů", pokusil se ve "Velikém orloji" (1949) vyjádřit rodící se senzibilitu a měnící se lidskou citovost a smyslovost po 2. světové válce. Sbírka "Křídla", nesoucí podtitul "Básně z let 1949 až 1952", je inspirována životem vlasti, budující socialismus, a bojem všeho pokrokového lidu za udržení světového míru.
Reflexivní lyrika s autorovým krédem životního optimismu, vřelého vztahu k lidem a dětem, k práci a rodné zemi. Pokroková tematika je zahrocena v ostré odsouzení měšťáckých přežitků a několika básněmi protestuje proti kolonialismu. Sbírka je zakončena verši o sputnicích a astronautech.
Obsahuje: Z domoviny -- Chrpy a města. První sbírka dalšího svazku Nezvalova Díla, "Z domoviny", je autobiografická lyrická evokace vzpomínek na dětství, rodiče, rodnou vesnici, 1. světovou válku. Oslavuje rodnou zemi a odhaluje rozdíl minulosti a budovatelského zítřku. Druhá, "Chrpy a města", má mnohotvárnou tematiku; od apoteózy protinacistického odboje a bouřlivého vývoje po osvobození se obrací ke krásám Prahy, starým pověstem, dojmům z cesty do Francie, zpívá o boji za mír a o horoucí lásce k otci i synovi.
V nedokončených pamětech, které byly v roce 1957-1958 otiskovány v časopisu Kultura, vzpomíná Nezval na své mládí a začátky své literární dráhy až do let třicátých. Toto životopisné vyprávění je přerušováno četnými úvahami o problémech umění, jež svědčí o Nezvalově všestranném uměleckém nadání i širokém rozhledu.Citlivé portréty Nezvalových přátel a vpravdě básnicky zachycené dojmy z uměleckého kvasu 20. a 30. let.
Výbor z básnické tvorby Vítězslava Nezvala. Výbor uspořádal, medailón o autorovi napsal a životopisnou a bibliografickou tabulku sestavil Zdeněk Pešat.
Tato sbírka byla poprvé uveřejněna roku 1935 a řadíme ji do Nezvalova surrealistického období. Hned na první straně si můžeme přečíst věnování „Památce Paula Elluarda“, což je dedikace celé sbírky jednomu ze zakladatelů surrealismu a blízkému Nezvalovu příteli. Hlavním motivem celé sbírky je Nezvalův vztah k ženám. V různých básních je popisuje různě – jednou jako božská stvoření hodna uctívání, podruhé jako zrádné bestie, potřetí jako bezduché loutky. Nicméně jedno je jisté, Nezvala ženy fascinovaly tak, že jim dovedl věnovat jednu celou sbírku básní. Někdy až trochu morbidním způsobem se zde vyznává ze své fascinace ženami.
Poezie pro děti s ilustracemi Jiřího Trnky Bohatě ilustrovaná sbírka veršů inspirovaná životem dětí, jejich zájmy a pohádkami. V závěru knížky je otištěn úryvek známé Nezvalovy básně "Zpěv míru".