Dvě básně, tvořící jediný celek spjatý obdivuhodným zjevem světového vynálezce, jsou vyjádřením básníkova okouzlení technickými zázraky moderní doby i jeho víry v tvůrčí činorodou práci, směřující k všestrannému osvobození člověka.
Tato kniha byla vydána českým nakladatelstvím Twisted Spoon Press, které sídlí v Praze a vydává díla českých a slovanských autorů v anglickém jazyce. Oficiální anotace nakladatele: Launched in 1931 by Jindřich Štyrský, Edition 69 consisted of six volumes of erotic literature and illustration that followed the path marked out by Louis Aragon's Irene's Cunt and Georges Bataille's Story of the Eye. Including were the first Czech translation of Marquis de Sade's Justine and Pietro Aretino (both illustrated by Toyen), but three volumes were from Czech artists, and these were all illustrated by Štyrský himself, who also contributed the text for the series' final volume. Because of the censorship laws Štyrský encountered with his illustrations for the first Czech publication of Lautréamont's Maldoror, the Edition 69 series was not for sale in regular retail outlets, nor was it made available to libraries. As the original colophons indicate, the books were exclusively for subscribers, collectors, and a circle of friends, and the original print runs numbered no more than 200 (Štyrský's volume was limited to 69 copies). Brought together here in original English translations, Edition 69 comprises: Nezval’s “Sexual Nocturne”; Halas’s erotic poetry collection “Thyrsos”; and Štyrský’s “Emilie Comes to Me in a Dream,” including the original postscript from psychoanalyst and fellow Surrealist Bohuslav Brouk. For each, Štyrský chose a different technique for the artwork, from pen and ink drawings to graphic collages to pornographic photomontages. Influenced by Max Ernst’s collage-novels, André Masson’s illustrations for Aragon's and Bataille's work, and the book as object, Štyrský’s overall conception for the Edition 69 series rank it among the notable achievements of European Surrealism, representing as well a sustained attempt by the interwar Czech avant-garde to investigate the taboos of bourgeois culture.
Do svazku byly zařazeny Nezvalovy stati, projevy a články z let 1945-1956, a to jak texty publikované, tak i dochované v básníkově rukopisné pozůstalosti a ve stenografických zápisech. Esejistické a publicistické texty jsou uspořádány chronologicky a podle významu jsou rozděleny do dvou oddílů. Ve zvláštní části jsou pak otištěny pasáže ze stenogramů ze zasedání ÚV SČSS. Svazek uspořádal, edičně připravil, poznámkami, vysvětlivkami a rejstříkem opatřil Milan Blahynka. Doslov napsal Jiří Taufer.
"Historický obraz" je dílo zahrnující léta 1939-1945, v nichž český národ prožíval tragedii mnichovské zrady a nacistické okupace. Nezval líčí s mohutnou obrazotvorností odhodlání národa bránit svou čest, jeho zoufalství, když musel složit zbraně a dobu temna, útisku a vraždění, která následovala, až do chvíle, kdy se národ znovu pozvedl k boji a tentokráte svou osvobodivou sílu připojil k mohutnému vítěznému proudu vojsk Stalinových, drtících nacismus až k jeho zničení.
Krátké básně zaznamenané v kratinkých mezerách času mezi kávou, sklenicí vína a vázáním kravaty v kterékoliv kavárně, na terasách, pod krajkou oblohy a šátečku vyjadřují blažený stav člověka, jenž došed poznání, s lenivou a lhostejnou vášní nastavuje zrcadla prchajícímu životu.
Další svazek z těch, které jsou ve vydání Nezvalova souborného díla určeny dramatickým pracím. Obsahuje rozsáhlejší i zcela drobné práce, jež dosud nebyly otištěny a z nichž jen některé byly veřejnosti zpřístupněny provedením v rozhlase nebo na jevišti. Ze základního pořadí (Hlas lesa, Zlověstný pták, Fantastická symfonie, Veselohra s dvojníkem, Pád domu Usherova) jsou vyčleněny a uspořádány v samostatné oddíly jen rozhlasově hry pro děti a mládež (Jak se z klubíčka ježek vyklubal, Jan Pařížský, Sláva a tajemství Zlaté uličky, Do učení aneb Labyrint světa) a balety (Les petits riens, Král Ječmínek, Pygmalión, Pyramu a Thisbé). V dodatku je uveden první náčrt Zlověstného ptáka a varianta Krále Ječmínka. Svazek uspořádal, edičně připravil a opatřil poznámkami a vysvětlivkami Milan Blahynka.
Lyrickoepická báseň o čtyřech zpěvech zachycuje osud Jana a Marie proplétající se s asociativními a smyslovými obrazy pražských i venkovských zákoutí, obrazů, barev, květin a vůní.
Zdravice přátel Jana Wericha k narozeninám 6. 2.1965. Knížka k šedesátinám národního umělce a spolutvůrce nezapomínaného Osvobozeného divadla. Přináší vzpomínky a pozdravy F. Langra, J. Trnky, J. Voskovce, M. Horníčka, projev oslavencův, studii o jeho osobnosti a umění (J. Träger) a množství dokumentárních fotografii umělce na jevišti, ve filmu i v soukromí.
Kniha uvádí prózy vzniklé v různých obdobích básníkovy tvorby. První tři na sebe navazují volbou ústředních ženských postav a výraznou autobiografickou notou. Romaneto Karneval je výrazem avantgardního zaujetí pro film a jeho techniku ve 20. letech. Monako napsal nezval v době, kdy připravoval založení skupiny pražské surrealistické skupiny a inspiračně vychází z pobytu v Monaku v květnu 1933. Výbor uzavírá černý román - Valerie a týden divů. Edičně připravil a ediční poznámku napsal dr. Milan Blahynka.
Básně v próze – Věci, květiny, zvířátka a lidé pro děti – Juvenilie – Náměty k filmům. Praha: Čs. spisovatel, 1985. 180 s. Dílo Vítězslava Nezvala; sv. XIII. Náklad 6 000 výtisků. Vybral a uspořádal Milan Blahynka, text k vydání připravila Kateřina Blahynková, která spolu s pořadatelem svazku také napsala ediční poznámku. Obálku a vazbu navrhl František Muzika. Typografie Václav Oulík.
Svazek obsahuje výbor z celoživotního básnického díla jednoho z nejvýznamnějších českých básníků 1. poloviny 20. století. Snahou editora bylo ukázat Nezvalovu básnickou tvorbu ve všech proměnách a směrech, kterými se jeho poezie ubírala. Nalezneme zde verše z období poetismu a surrealismu, básně, které jsou postaveny na emocích a fantazii, nebo na obrazném pojmenování a asociaci. Do výboru jsou rovněž zakomponovány ukázky z Nezvalových veršovaných divadelních her a z poválečné tvorby, která ovšem už čerpala podněty z tehdejší tzv. socialistické skutečnosti.
Do souboru Křídla (oddíly: Ohňostroj, Telegram z Pekinu, České balady, Křídla), shrnul svoji poesii, vzniklou v období posledních tří let. Básník, inspirován životem vlasti, budující socialismus, bojem všeho pokrokového lidu za udržení světového míru, věnuje své básně především těm, kdož za mír bojují: korejskému a čínskémulidu, který ho hájí se zbraní v ruce, komunistické straně, presidentu Kl. Gottwaldovi, dělníkům a všem, kdož v práci a nadšení tvoří nový život na této zemi. Podstatnou část sbírky pak tvoří cyklus lyrických, osobních zpovědí autorových, jeho nadšená oslava krás rodné země, baladická rozloučení s mrtvou matkou a pozdravy zemřelým druhům (K. Bieblovi a Fr. Halasovi).
V Díle Vítězslava Nezvala sv. 27, 28 a 29. Románová trilogie, sdružující autorovy rané práce prozaické. Kronika z konce tisíciletí je svéživotopisná monografie o básníkově dětství a jinošství; hudebně vzdělaný hrdina tu prožívá radost z náhlé svobody v Praze, také však radost ze styku s ženami. Posedlost je román ze šlechtického prostředí, začínající hudební skladatel spáchá sebevraždu po dvou milostných dobrodružstvích s dívkou a matkou svého přítele. Dolce far niente je román bez děje, pásmo vzpomínek z autorova dětství. Ediční poznámku napsal Jiří Taufer. K tisku připravil Milan Blahynka.
Cyklus Kůň a tanečnice vznikl za války a vyplňuje tak do jisté míry známou okupační "mezeru" v básníkově tvorbě; k vydání byl čistopisně opsán a připraven už v první polovině ledna 1944... ...jednotlivé básně byly inspirovány obrazy Františka Tichého z cirkusového prostředí a spolu s nimi měly vytvořit samostatný knižní celek.(z doslovu Milana Blahynky k prvnímu vydání, které vyšlo k desátému výročí vzniku Státního nakladatelství krásné literatury a umění)
Hra o pěti obrazech. Idylické prostředí Zlaté uličky s pozadím Hradčan a Lorety, to je místo, kde mladý básník Karel prožívá své hořké pocity po rozchodu s milenkou Martou. Není daleko od sebevraždy, když do jeho chmurné samoty vkročí kloboučnice Loizička. Loizička – jinak zvaná pražské Jezulátko – je dítě staré Prahy, sirotek, odložený na schodech loretského kostela. Svým milým, prostým zjevem a nenapodobitelným půvabem okouzlí Karla, který na čas zapomene na záhadnou, uzavřenou zpěvačku Martu a oddá se lásce k něžné kloboučnici. Leč vzpomínky na Martu jsou silnější a Karel ji vyhledává, aby znovu navázal pouto, které mezi nimi bylo přerváno. Marta, pociťující rovněž velmi silně tíhu samoty a stesku po Karlovi, nabízenou ruku přijímá a těší se opět z jeho lásky. U Lorety se setká však s nic netušící Loizičkou a tehdy pochopí plnou pravdu o Karlových dvou rozdílných láskách. Šlechetně ustoupí a přenechává Karla milence Loizičce, ale malá kloboučnice ví, že Karel více touží po Martě než po ní, požívá atropin a umírá. A Karel je opět sám. A do jeho opuštěnosti mu zaznívají Martina poslední slova:
Dvacátý pátý svazek Díla je druhým svazkem z připravovaného třídílného kompletu autorových Manifestů, esejů a kritických projevů. Citované texty z uvedené doby uvádí v tomto uspořádání: Manifesty a eseje; Články a proslovy - recenze a referáty - polemiky - glosy; Dvě nedatované přednášky o poezii. Knihu, která v ediční poznámce vymezuje texty, jež nebylo možno zařadit, provází bohatý poznámkový a vysvětlivkový aparát.
Soubor manifestů, studií, referátů, recenzí, proslovů, tvůrčích vyznání a glos z let 1921-1930, představující básníkův podíl na avantgardní estetice a kritice z doby poetismu. Ze tří samostatných knižních celků, které soubor obsahuje (Wolker, Falešný mariáš, Chtěla okrást lorda Blamingtona), je vypuštěno jen to, co už bylo nebobude uveřejněno v jiných svazcích. Z rukopisné pozůstalosti jsou do souboru pojaty jen Třetí manifest poetismu, Film, Proč milujeme Dostojevského, Charles-Louis Philippe. Projevy na pomezí eseje a básně jsou rezervovány pro "Knihu básní v próze". Uspořádání souboru je chronologické. Svazek uspořádal, edičně připravil a poznámkami a vysvětlivkami opatřil Milan Blahynka
Hra o sedmi obrazech podle románu Abbé Prévosta. Milostný příběh abbého Prévosta proměnil Vítězslav Nezval v jevištní báseň, v níž jde především o zachycení citových prožitků půvabné Manon a chudého rytíře Des Grieux. Manon, dychtivá přepychu a flirtu, přijímá obdiv a dary bohatých Duvalů a naivně si myslí, že tím pomáhá svému chudému rytíři. Nejrůznější intriky však nakonec dohánějí milence k deportaci za moře a k záhubě. Vydáno ke 100. výročí básníkova narození.
Prolínají se zde dvě témata – obava o osud těžce nemocné matky a osud národa ohroženého fašismem. Autor tvrdí, že ani jednomu se člověk nesmí poddat. Říká, že naděje je pro člověka pouze na zemi a že záleží pouze na jeho díle.
Obsahuje: Žena v množném čísle -- Praha s prsty deště -- Matka naděje. Do 6. svazku Díla V.N. jsou pojaty tři básnické sbírky z let 1935-1938. V první z nich, Ženě v množném čísle, se jasně projevuje Nezvalův příklon k protirealistickým uměleckým teoriím, k nimž přivedla básníka jeho schopnost snadné improvizace i živelně tryskající obraznost. Druhá sbírka, Praha s prsty deště (1936), oslava "jediného města na světě" naznačuje už básníkův přerod, hledání nové cesty, jež ještě potvrzuje sbírka poslední, Matka naděje (1938), kde básníkovi splývá pojem matka s pojmem vlasti a návratu k domovu.
Výklad a rozbor moderních básnických směrů, které se od počátku 20. století do 30. let objevily v naší i zahraniční literatuře. Obsah: •Úvod •Dvojí obrazotvornost •Předchůdci moderní poezie mezi prasymbolisty a v generaci individualistických anarchistů a) Symbolismus b) Generace českých individualistických anarchistů c) Výklad teorie symbolismu a individualisticko-anarchistické básnické generace d) Tvůrci symbolů, jejich nástupci a ukázky z děl •Futurismus •Konstruktivismus •Imažinismus •Výklad teorie futurismu a ukázky z futuristické poezie •Kubismus a kubofuturismus •Výklad kubismu a kubofuturismu. Ukázky z děl •Dadaismus •Surrealismus •Výklad dadaismu a surrealismu. Ukázky z děl •Proletářská poezie •Socialistický realismus •Výklad proletářské poezie a ukázky z děl •Poetismus •Výklad poetismu a příklady z děl •Perspektivy •Kniha básnické obrazotvornosti •Poznámka a rejstřík
Výbor z básníkových teoretických studií, článků, aforismů, citátů a glos. Sestavovatel opatřil jednotlivé odstavce titulky a celý soubor rozdělil do osmi částí. První oddíl zahrnuje Papouška na motocyklu, teoretický manifest Nezvalův, nesoucí v sobě zárodky většiny problémů, jimiž se básník později zabýval. Druhý oddíl zabývá se tradicí ve vztahu k modernosti, třetí uvádí podobizny tvůrců moderní poesie, čtvrtý soustřeďuje myšlenky o poměru moderního básníka ke skutečnosti, pátý poměr myšlenky k uměleckému dílu, šestý je věnován stavbě moderní básně, sedmý výkladu moderní poesie a konečně osmý představuje ty projevy, v nichž Nezval vyslovuje své přesvědčení o potřebě poesie pro člověka.
Čtenářský výbor Moře láska má se obrací k básním, které by měly oslovit mladého čtenáře (od 13 let), měly by být prvním dotykem s Nezvalovou jedinečnou poezií, jež se nesmazatelně zapsala do dějin literatury 20. století. Soustřeďuje se proto na básně ovlivněné asociativním principem, ve kterých se projevila básníkova schopnostpojmenovat kouzlo každodennosti, obyčejných věcí (Nezvalovo období poetismu), ukazuje jeho hravost i bezelstnou obrazotvornost. Zahrnuje také básně z dalších tvůrčích období; s ohledem na mladé čtenáře jsou citlivě vybrány verše ze surrealisticky laděných sbírek, a zejména z knížky Anička skřítek a Slaměný Hubert. Neopomíjí ani intimní lyriku (Matka Naděje) a poslední sbírku Nedokončená. Výbor obsahuje především básně kratšího rozsahu, z větších skladeb pak Abecedu. Nedílnou součástí knižní podoby nezvalovského výboru jsou objevné mezzotinty Jana Híska (který vůbec poprvé použil tuto techniku a je jejím autorem) a grafická úprava Zdeňka Zieglera. V jejich péči vznikla kniha navazují na tradici skvělých obrazných doprovodů avantgardních sbírek.
Prvotina Vítězslava Nezvala - první vydání. Napsána pod vlivem Rimbauda, Apollinaira a symbolismu. Básně tvoří obrazy (např. báseň Podzim). Odráží se zde doba jeho středoškolských studií. Vzpomíná na domov, ale zároveň se zde zabývá novými citovými zkušenostmi.
Tento výbor opomíjí Nezvalovu klasickou milostnou poezii a zvýrazňuje hravé, obskurní či vizionářské básně převážně z raného období (1920–1935). Cílem výboru není nově interpretovat Nezvala nebo představit jeho méně známé a často skoro nedostupné verše.
Nezval básnickým způsobem vypráví o svém pobytu v Moskvě v létě roku 1934, kdy zde, čerstvě po založení české surrealistické skupiny, hájil surrealismus na všesvazovém sjezdu spisovatelů.
Obsahuje: Balady Manoně, Kůň a tanečnice a verše z dalších knih. Sestavil Milan Blahynka. Text k vydání připravila Kateřina Blahynková, která spolu s pořadatelem svazku napsala také ediční poznámky.
Komedie o třech dějstvích. První knížní vydání protifašisticky zaměřené divadelní hry, jež je moderním přebásněním Beaumarchaisovy komedie "Figarova svatba" z r. 1784.
Mír je narušen dělnickými demonstracemi, do jejichž čela se prodral gymnaz. profesor, který sám v sobě spatřuje novodobého Marata a rád by si zahrál na Velkou francouzskou revoluci. Povstání je potlačeno a organizátor pokusu o revoluční převrat spáchá sebevraždu.
Svazek přináší dva Nezvalovy romány z let 1932 a 1933. V prvním, v němž se autor snaží zachytit snovost jako protipól reálného života, kreslí obraz snílka o revoluci po francouzském způsobu, který se vetře v čelo městské spodiny a vede ho drancovat obchody v malém městě, kde vypukla sociální vzpoura. V druhém, usilujícím obrodit prózu absurdními prostředky a využívajícím náhody jako kompozičního prostředku, jde o vztah muže a ženy při jejich zájezdu do Bratislavy. Obě práce vycházejí podle prvních knižních vydání. K vydání připravil a ediční poznámku napsal Milan Blahynka.
Druhá Nezvalova básnická sbírka, klíčové dílo poetismu – typicky českého avantgardního směru. Obsahuje notovou přílohu od Jiřího Svobody "Nezvalově Pantomimě".