Nezval ve svých nedokončených pamětech, publikovaných v časopise Kultura v letech 1957–1958, se vrací ke vzpomínkám na mládí a počátky své tvorby až do třicátých let. Toto autobiografické dílo kombinuje osobní vyprávění s rozsáhlými úvahami o umění, které ukazují na Nezvalův talent a široký kulturní záběr. Čtenář se zde setká s jemně vykreslenými portréty jeho přátel a poeticky zachycenými dojmy z bouřlivé umělecké atmosféry 20. a 30. let.