Devatenáctiletý kníže Dmitrij Něchljúdov se rozhodl odejít z univerzity, aby se mohl věnovat svému zanedbanému statku a životu na vsi, s cílem napravit zbědované postavení sedláků a pozvednout úroveň hospodaření. Jeho teta, hraběnka Bělorecká, mu jeho úmysl rozmlouvá, často demagogickými argumenty, ale nepochodí. Mladý statkář se pak na místě seznamuje s problémy sedláků a poddaných, s jejich bídou, a snaží se o nápravu. Začíná chápat, že hlavní příčinou všeobecného úpadku a špatného hospodaření je nízká vzdělanost lidu, špatné návyky, nevědomost a všudypřítomný alkoholismus. Postupně rezignuje, zasažen pocity únavy, studu, slabosti a lítosti.
Klasická pohádka o holčičce, která zabloudila v lese a dostala se do chaloupky tří medvědů. Zároveň se dětem vysvětlují základní pojmy velikosti, a to u židle, misky a postele.
Reprezentačný výber z poviedok veľkého ruského spisovateľa, autora svetoznámych románov Vojna a mier, Anna Kareninová či Vzkriesenie, v ktorých majstrovsky, s nesmiernym pochopením, zobrazuje najtajnejšie zákutia ľudskej duše, rozorvanej a zmietanej protichodnými vášňami. Vo výbere sa nachádzajú poviedky s večne aktuálnou témou lásky amanželstva, ale predovšetkým na najintímnejšiu oblasť – na pohlavný cit, v ktorom autor vidí nielen krásnu a obohacujúcu zložku ľudskej osobnosti, ale aj posadnutosť, ktorá môže spôsobiť mravný rozklad človeka, ak ju včas neovládne.
Námět tragédie vychází ze skutečného příběhu; vraždy dítěte ve vesnici Sidorovce v roce 1880. Lev Nikolajevič Tolstoj se prostřednictvím drastických naturalistických detailů snaží poukázat na pokleslou morálku patriarchálního ruského venkova. Zobrazuje jak manželství bez příkras a pověr, tak následky hříšného chování člověka, ale i způsob, jakým spáchané zlo odčinit. Hříšníci nejsou odsouzeni světským způsobem (vězení, poprava, zavržení společností), ale jsou donuceni čelit svému svědomí.
Vláda tmy je drama o cizoložství jak ji sám autor charakterizoval, opírají se o soudní případ, byla výrazně nesena tolstojovskými ideály. Tato hra se nesměla na jevišti vůbec provozovat. V Rusku byl cenzurní zákaz zrušen až v roce 1895, ale šířila se předtím v opisech. Premiéru měla v Paříži v roce 1888.
Epos Vojna a mír je spolu s románem Anna Karenina nejslavnějším dílem jednoho z největších romanopisců všech dob, a také nejspíš nejoblíbenější romancí na světě vůbec, o čemž svědčí již jen počet filmových adaptací tohoto díla. Jeho dramatickým jádrem jsou změny odehrávající se v pěti rodinách, některých rolnických, jiných aristokratických, během úpadku společnosti v době napoleonských válek. Tolstoj, jeden z největších myslitelů 19. století, zde vytvořil vlastní vesmír obydlený živými hrdiny, jejichž životy odrážejí hlavní Tolstého témata - sebe-obětování a sebe-odpuštění, úzkost a extáze, diplomacie a zrada, víra a zatracení - a opatřil jej dialogy hýřícími humorem a vtipem a fascinujícími živými bitevní scénami. Napoleonovo tažení do Ruska se stává úhelným kamenem, bodem, do nějž se sbíhají osudy všech hlavních postav, a současně mezníkem vývoje ruské společnosti. Oba představitelé mladé generace, odtažitý Pierre Bezuchov a jeho antipod kníže Andrej Bolkonskij, projdou jak milostnou tak válečnou zkušeností, aby seznali své omyly a došli poznání skutečných hodnot.
Popis napoleonských válek (resp. ruského tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě. Na dovolené se seznámí s mladou Natašou Rostovou, s níž se do sebe zamilují. Tím Andrej získá znovu zájem o život. Postupně v něm vzrůstá odpor k válce. Dále zde vystupuje Pierre Bezuchov, který je nositelem Tolstého myšlenek, hodnotí dění kolem Napoleona. Bezuchov šel do války ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí a prochází válkou jako pozorovatel. Dostává se do blízkosti Napoleona a chce ho zastřelit, ale neudělá to. Andrej se nakonec dostává těžce raněný domů, kde ho ošetřuje Nataša, které zemře v náručí. Nataša se nakonec vdává za Bezuchova. Tolstoj v tomto díle odsuzuje války a násilí, a to i obranné. Na náměty románu Vojna a mír složil stejnojmenou operu Sergej Prokofjev.
Děj světoznámého románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vojna a mír se odehrává na pozadí napoleonských válek a popisuje boj carského Ruska s dosud neporaženou francouzskou armádou císaře Napoleona. Ale nejedná se jen o velmi čtivý historický příběh plný politických, dobrodružných i romantických zápletek, je to také kompaktní obraz i analýza ruské společnosti a jeden z nejpůsobivějších protiválečných manifestů. Kniha patří z hlediska objemu, počtu hrdinů i dějových linií k nejrozsáhlejším dílům ruské literatury.
Děj světoznámého románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vojna a mír se odehrává na pozadí napoleonských válek a popisuje boj carského Ruska s dosud neporaženou francouzskou armádou císaře Napoleona. Ale nejedná se jen o velmi čtivý historický příběh plný politických, dobrodružných i romantických zápletek, je to také kompaktní obraz i analýza ruské společnosti a jeden z nejpůsobivějších protiválečných manifestů. Kniha patří z hlediska objemu, počtu hrdinů i dějových linií k nejrozsáhlejším dílům ruské literatury.
Epos Vojna a mír je nejslavnějším dílem jednoho z největších romanopisců a také nejoblíbenější romancí na světě vůbec, s dialogy hýřícími humorem a vtipem a fascinujícími bitevními scénami, o čemž svědčí již jen počet filmových adaptací. Napoleonovo tažení do Ruska je úhelným kamenem, do nějž se sbíhají osudy všech hlavních postav. Oba představitelé mladé generace, Pierre Bezuchov a kníže Andrej Bolkonskij, projdou jak milostnou, tak válečnou zkušeností, aby seznali své omyly. 01-090-69
4 svazky - ediční čísla 6 - 9. Popis napoleonských válek (resp. ruského tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě. Na dovolené se seznámí s mladou Natašou Rostovou a postupně v něm vzrůstá odpor k válce. Dále zde vystupuje Pierre Bezuchov, který je nositelem Tolstého myšlenek, hodnotí dění kolem Napoleona. Bezuchov šel do války ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí a prochází válkou jako pozorovatel. Tolstoj v tomto díle odsuzuje války a násilí, a to i obranné. Na náměty románu Vojna a mír složil stejnojmenou operu Sergej Prokofjev.
Popis napoleonských válek (resp. ruského tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě. Na dovolené se seznámí s mladou Natašou Rostovou, s níž se do sebe zamilují. Tím Andrej získá znovu zájem o život. Postupněv něm vzrůstá odpor k válce. Dále zde vystupuje Pierre Bezuchov, který je nositelem Tolstého myšlenek, hodnotí dění kolem Napoleona. Bezuchov šel do války ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí a prochází válkou jako pozorovatel. Dostává se do blízkosti Napoleona a chce ho zastřelit, ale neudělá to. Andrej se nakonec dostává těžce raněný domů, kde ho ošetřuje Nataša, které zemře v náručí. Nataša se nakonec vdává za Bezuchova. Tolstoj v tomto díle odsuzuje války a násilí, a to i obranné. Na náměty románu Vojna a mír složil stejnojmenou operu Sergej Prokofjev. Edice Melantrichova knižnice brožovaná, sv. 1.
Popis napoleonských válek (resp. ruského tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě. Na dovolené se seznámí s mladou Natašou Rostovou, s níž se do sebe zamilují. Tím Andrej získá znovu zájem o život. Postupněv něm vzrůstá odpor k válce. Dále zde vystupuje Pierre Bezuchov, který je nositelem Tolstého myšlenek, hodnotí dění kolem Napoleona. Bezuchov šel do války ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí a prochází válkou jako pozorovatel. Dostává se do blízkosti Napoleona a chce ho zastřelit, ale neudělá to. Andrej se nakonec dostává těžce raněný domů, kde ho ošetřuje Nataša, které zemře v náručí. Nataša se nakonec vdává za Bezuchova. Tolstoj v tomto díle odsuzuje války a násilí, a to i obranné. Na náměty románu Vojna a mír složil stejnojmenou operu Sergej Prokofjev. Edice Melantrichova knižnice brožovaná, sv. 2.
Popis napoleonských válek (resp. ruského tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě. Na dovolené se seznámí s mladou Natašou Rostovou, s níž se do sebe zamilují. Tím Andrej získá znovu zájem o život. Postupněv něm vzrůstá odpor k válce. Dále zde vystupuje Pierre Bezuchov, který je nositelem Tolstého myšlenek, hodnotí dění kolem Napoleona. Bezuchov šel do války ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí a prochází válkou jako pozorovatel. Dostává se do blízkosti Napoleona a chce ho zastřelit, ale neudělá to. Andrej se nakonec dostává těžce raněný domů, kde ho ošetřuje Nataša, které zemře v náručí. Nataša se nakonec vdává za Bezuchova. Tolstoj v tomto díle odsuzuje války a násilí, a to i obranné. Na náměty románu Vojna a mír složil stejnojmenou operu Sergej Prokofjev. Edice Melantrichova knižnice brožovaná, sv. 3.
Román Vojna a mír (napsáno v letech 1863-1869, vydáno v roce 1869) je čtyřdílná románová epopej, jedno z největších a nejslavnějších děl světové literatury.
Popis napoleonských válek (resp. ruského tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě. Na dovolené se seznámí s mladou Natašou Rostovou, s níž se do sebe zamilují. Tím Andrej získá znovu zájem o život. Postupněv něm vzrůstá odpor k válce. Dále zde vystupuje Pierre Bezuchov, který je nositelem Tolstého myšlenek, hodnotí dění kolem Napoleona. Bezuchov šel do války ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí a prochází válkou jako pozorovatel. Dostává se do blízkosti Napoleona a chce ho zastřelit, ale neudělá to. Andrej se nakonec dostává těžce raněný domů, kde ho ošetřuje Nataša, které zemře v náručí. Nataša se nakonec vdává za Bezuchova. Tolstoj v tomto díle odsuzuje války a násilí, a to i obranné. Na náměty románu Vojna a mír složil stejnojmenou operu Sergej Prokofjev. Edice Melantrichova knižnice brožovaná, sv. 4.
Popis napoleonských válek (resp. ruského tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě. Na dovolené se seznámí s mladou Natašou Rostovou, s níž se do sebe zamilují. Tím Andrej získá znovu zájem o život. Postupněv něm vzrůstá odpor k válce. Dále zde vystupuje Pierre Bezuchov, který je nositelem Tolstého myšlenek, hodnotí dění kolem Napoleona. Bezuchov šel do války ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí a prochází válkou jako pozorovatel. Dostává se do blízkosti Napoleona a chce ho zastřelit, ale neudělá to. Andrej se nakonec dostává těžce raněný domů, kde ho ošetřuje Nataša, které zemře v náručí. Nataša se nakonec vdává za Bezuchova. Tolstoj v tomto díle odsuzuje války a násilí, a to i obranné. Na náměty románu Vojna a mír složil stejnojmenou operu Sergej Prokofjev. Edice Melantrichova knižnice brožovaná, sv. 5.
Popis napoleonských válek (resp. ruského tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě. Na dovolené se seznámí s mladou Natašou Rostovou, s níž se do sebe zamilují. Tím Andrej získá znovu zájem o život. Postupněv něm vzrůstá odpor k válce. Dále zde vystupuje Pierre Bezuchov, který je nositelem Tolstého myšlenek, hodnotí dění kolem Napoleona. Bezuchov šel do války ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí a prochází válkou jako pozorovatel. Dostává se do blízkosti Napoleona a chce ho zastřelit, ale neudělá to. Andrej se nakonec dostává těžce raněný domů, kde ho ošetřuje Nataša, které zemře v náručí. Nataša se nakonec vdává za Bezuchova. Tolstoj v tomto díle odsuzuje války a násilí, a to i obranné. Na náměty románu Vojna a mír složil stejnojmenou operu Sergej Prokofjev. Edice Melantrichova knižnice brožovaná, sv. 6.
Román Vojna a mír (napsáno v letech 1863-1869, vydáno v roce 1869) je čtyřdílná románová epopej, jedno z největších a nejslavnějších děl světové literatury. Lev Tolstoj se v názvu své knihy inspiroval ve stejnojmenném díle francouzského anarchisty a filosofa Pierra-Josepha Proudhona. V románu vystupuje na 250 postav hlavních i epizodních včetně historických osobností cara Alexandra I., císaře Napoleona či generála Kutuzova. Obsáhlé, barvité líčení bitev (u Slavkova, u Borodina) či vylidněné, hořící Moskvy nemá ve světové literatuře obdoby. Komorní scény ze života vyšší společnosti a milostná vzplanutí a dobrodružství se střídají s líčením historických událostí a boje ruského lidu proti Napoleonovi. Při psaní se Tolstoj neinspiroval jen světovými historickými událostmi, ale i osudy vlastní rodiny. Například předobrazem románové postavě Nataši Rostovové a jejím životním strastem byla autorovi jeho vlastní švagrová T. A Kuzminská. Třetí část epopeje se odehrává v roce 1812 a vypráví např. o bitvě u Borodina a Napoleonovi v Moskvě.
Popis napoleonských válek (resp. ruského tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě. Na dovolené se seznámí s mladou Natašou Rostovou, s níž se do sebe zamilují. Tím Andrej získá znovu zájem o život. Postupněv něm vzrůstá odpor k válce. Dále zde vystupuje Pierre Bezuchov, který je nositelem Tolstého myšlenek, hodnotí dění kolem Napoleona. Bezuchov šel do války ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí a prochází válkou jako pozorovatel. Dostává se do blízkosti Napoleona a chce ho zastřelit, ale neudělá to. Andrej se nakonec dostává těžce raněný domů, kde ho ošetřuje Nataša, které zemře v náručí. Nataša se nakonec vdává za Bezuchova. Tolstoj v tomto díle odsuzuje války a násilí, a to i obranné. Na náměty románu Vojna a mír složil stejnojmenou operu Sergej Prokofjev. Edice Melantrichova knižnice brožovaná, sv. 7.
Popis napoleonských válek (resp. ruského tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě. Na dovolené se seznámí s mladou Natašou Rostovou, s níž se do sebe zamilují. Tím Andrej získá znovu zájem o život. Postupněv něm vzrůstá odpor k válce. Dále zde vystupuje Pierre Bezuchov, který je nositelem Tolstého myšlenek, hodnotí dění kolem Napoleona. Bezuchov šel do války ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí a prochází válkou jako pozorovatel. Dostává se do blízkosti Napoleona a chce ho zastřelit, ale neudělá to. Andrej se nakonec dostává těžce raněný domů, kde ho ošetřuje Nataša, které zemře v náručí. Nataša se nakonec vdává za Bezuchova. Tolstoj v tomto díle odsuzuje války a násilí, a to i obranné. Na náměty románu Vojna a mír složil stejnojmenou operu Sergej Prokofjev. Edice Melantrichova knižnice brožovaná, sv. 8.
Popis napoleonských válek (resp. ruského tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě. Na dovolené se seznámí s mladou Natašou Rostovou, s níž se do sebe zamilují. Tím Andrej získá znovu zájem o život. Postupněv něm vzrůstá odpor k válce. Dále zde vystupuje Pierre Bezuchov, který je nositelem Tolstého myšlenek, hodnotí dění kolem Napoleona. Bezuchov šel do války ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí a prochází válkou jako pozorovatel. Dostává se do blízkosti Napoleona a chce ho zastřelit, ale neudělá to. Andrej se nakonec dostává těžce raněný domů, kde ho ošetřuje Nataša, které zemře v náručí. Nataša se nakonec vdává za Bezuchova. Tolstoj v tomto díle odsuzuje války a násilí, a to i obranné. Na náměty románu Vojna a mír složil stejnojmenou operu Sergej Prokofjev. Edice Melantrichova knižnice brožovaná, sv. 9.
Román Vojna a mír (napsáno v letech 1863-1869, vydáno v roce 1869) je čtyřdílná románová epopej, jedno z největších a nejslavnějších děl světové literatury. Lev Tolstoj se v názvu své knihy inspiroval ve stejnojmenném díle francouzského anarchisty a filosofa Pierra-Josepha Proudhona. V románu vystupuje na 250 postav hlavních i epizodních včetně historických osobností cara Alexandra I., císaře Napoleona či generála Kutuzova. Obsáhlé, barvité líčení bitev (u Slavkova, u Borodina) či vylidněné, hořící Moskvy nemá ve světové literatuře obdoby. Komorní scény ze života vyšší společnosti a milostná vzplanutí a dobrodružství se střídají s líčením historických událostí a boje ruského lidu proti Napoleonovi. Při psaní se Tolstoj neinspiroval jen světovými historickými událostmi, ale i osudy vlastní rodiny. Například předobrazem románové postavě Nataši Rostovové a jejím životním strastem byla autorovi jeho vlastní švagrová T. A Kuzminská. Čtvrtá část epopeje se odehrává v letech 1812-1813 a popisuje např. Napoleonovu porážku.
Popis napoleonských válek (resp. ruského tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě. Na dovolené se seznámí s mladou Natašou Rostovou, s níž se do sebe zamilují. Tím Andrej získá znovu zájem o život. Postupněv něm vzrůstá odpor k válce. Dále zde vystupuje Pierre Bezuchov, který je nositelem Tolstého myšlenek, hodnotí dění kolem Napoleona. Bezuchov šel do války ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí a prochází válkou jako pozorovatel. Dostává se do blízkosti Napoleona a chce ho zastřelit, ale neudělá to. Andrej se nakonec dostává těžce raněný domů, kde ho ošetřuje Nataša, které zemře v náručí. Nataša se nakonec vdává za Bezuchova. Tolstoj v tomto díle odsuzuje války a násilí, a to i obranné. Na náměty románu Vojna a mír složil stejnojmenou operu Sergej Prokofjev. Edice Melantrichova knižnice brožovaná, sv. 10.
Popis napoleonských válek (resp. ruského tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě. Na dovolené se seznámí s mladou Natašou Rostovou, s níž se do sebe zamilují. Tím Andrej získá znovu zájem o život. Postupněv něm vzrůstá odpor k válce. Dále zde vystupuje Pierre Bezuchov, který je nositelem Tolstého myšlenek, hodnotí dění kolem Napoleona. Bezuchov šel do války ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí a prochází válkou jako pozorovatel. Dostává se do blízkosti Napoleona a chce ho zastřelit, ale neudělá to. Andrej se nakonec dostává těžce raněný domů, kde ho ošetřuje Nataša, které zemře v náručí. Nataša se nakonec vdává za Bezuchova. Tolstoj v tomto díle odsuzuje války a násilí, a to i obranné. Na náměty románu Vojna a mír složil stejnojmenou operu Sergej Prokofjev. Edice Melantrichova knižnice brožovaná, sv. 11.
Popis napoleonských válek (resp. ruského tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě. Na dovolené se seznámí s mladou Natašou Rostovou, s níž se do sebe zamilují. Tím Andrej získá znovu zájem o život. Postupněv něm vzrůstá odpor k válce. Dále zde vystupuje Pierre Bezuchov, který je nositelem Tolstého myšlenek, hodnotí dění kolem Napoleona. Bezuchov šel do války ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí a prochází válkou jako pozorovatel. Dostává se do blízkosti Napoleona a chce ho zastřelit, ale neudělá to. Andrej se nakonec dostává těžce raněný domů, kde ho ošetřuje Nataša, které zemře v náručí. Nataša se nakonec vdává za Bezuchova. Tolstoj v tomto díle odsuzuje války a násilí, a to i obranné. Na náměty románu Vojna a mír složil stejnojmenou operu Sergej Prokofjev. Edice Melantrichova knižnice brožovaná, sv. 12.
Výbor z díla L. N. Tolstého je zahájen povídkou „Kavkazský zajatec“, která je oslavou přátelství statečného a skromného hrdiny, jenž se neleká žádných překážek. A je oslavou i překrásné kavkazské přírody a jejích obyvatelů. Další dvě povídky, „Statkářovo jitro„ a „Ze zápisků knížete Něchljudova“, jsou klasickými ukázkami Tolstého mistrovství slova i hlubokého pohledu do lidských povah a osudů. Zde se spojuje poutavost s uměním, které odhaluje kořeny rozporů mezi společností a hrdiny hledajícími pravý smysl života. Po dlouhá desetiletí je obdivována trilogie „Dětství“, „Chlapectví“ a „Jinošství“, v níž na osudech mladičkého Nikolky Irtěňjeva poznáváme dětství samého Tolstého, jasnopoljanskou přírodu, jinošské zájmy jeho i jeho sourozenců a příbuzných, skvělá líčení loveckých a přírodních scén, přátelství a duševní sklony mladých lidí, s jakými se dodnes setkáváme. Výbor je uzavřen výňatky z největšího a nejslavnějšího románu L. N. Tolstého „Vojna a mír“. Jsou to vzrušující scény z dob, kdy ruská vojska bojovala s Napoleonem na moravských hranicích a svedla s ním památnou bitvu tří císařů u Slavkova...
Svazek obsahuje 8 děl. Společným thematem povídek 1. dílu výboru je válka, ať již je to líčení válečného dění, nebo popisování života vojáků, či vylíčení nálady rekrutů, odváděných na vojnu. - „Válečné povídky“ odrážejí autorovy zážitky z dobrovolné služby na Kavkaze (povídky Výprava, Kácení lesa) a z obrany Sevastopolu roku 1854/5 (povídka Sevastopol). T. nepopisuje slavnou a krásnou válku románů, ale válku, která přináší lidem utrpení a smrt. - Svobodné, silné lidi Kavkazu zobrazují povídky „Kozáci“ a „Hadži Murat“. Hrdina „Kozáků“, mladý šlechtic, zklamaný městským životem, zatouží splynout s prostými horaly, oženit se s kozáckou dívkou, pozná však neuskutečnitelnost svých snů. „Hadži Murat“ popisuje skutečnou událost, která se stala za Tostého pobytu na Kavkaze. H.M., jeden z vůdců odbojného hnutí kavkazských národů proti carskému Rusku, přešel zdánlivě k Rusům, chtěje tohoto svého činu využít v dalším boji, je však na útěku zabit. - Obžalobou nevolnického systému je povídka „Polikuška“, líčící realisticky, jak malá částka peněz určuje životy několika lidí. Úvod napsala a poznámkami opatřila Věnceslava Bechyňová.
Román slavného ruského realisty zachycuje mistrovskou formou společenskou atmosféru carského Ruska z konce 19. století. Děj se rozvíjí kolem tragédie vesnické dívky, kterou šlechtický syn uvedl na cestu morální zkázy a po letech se jí snaží jako soudce ze všech sil pomoci, aby odčinil svou vinu. Východisko k nápravě všeobecných poměrů vidí Tolstoj v náboženské výchově a v důsledném plnění evangelických přikázání o odpuštění a lásce k bližnímu.
Společné vydání dvou prací L. N. Tolstého (Vzkříšení, Kreutzerova sonáta) a románu Na božích cestách norského spisovatele Björnstjerne Björnsona. Tolstého román Vzkříšení vypráví o šlechtici Něchljudovovi a služebné (později prostitutce) Maslovové. Seznámili se v mládí u Něchljudovových tet, kde Maslovová sloužila. Během noci, kdy se v Rusku slaví Vzkříšení páně, Maslovová podlehne Něchljudovovi a nechtěně s ním otěhotní. Těhotnou ji tety vykáží ze statku a Maslovová skončí jako prostitutka. Jednoho dne jí klient pošle do svého pokoje pro peníze. Maslovová si jako svědky bere pokojskou a portýra. Klient je náročný a proto jej chce Maslovová uspat, portýr ji však místo uspávacího prostředku podstrčí jed a spolu s pokojskou pak klienta okrade. Maslovová a dva vrazi jsou posláni před soud, kde jako jeden z porotců zasedá i Něchljudov, který se během let ze studenta proměnil v otylého šlechtice žijícího bujarým nočním životem městské smetánky. Něchljudov u soudu rozpozná Maslovovou, ona jeho ne. Nechá si převyprávět její příběh a cítí podíl viny na jejím osudu. Maslovová je díky chybě poroty odsouzena k nuceným pracem na Sibiř. Něchljudov se jí snaží pomoci a odvrátit její osud. Když se mu to nedaří, Něchljudov se odchodlává k závažnému rozhodnutí... Tolstoj v románu velmi obrazně vyjadřuje všednost a beznaděj chudiny v Rusku 19. století, neskutečné sociální rozdíly, kontrast přepychu a hýření s bojem o život spodiny. Román je také zaměřen proti pokrytectví v pravoslavné církvi. Je zde popisován ruský vězeňský systém, v kterém není na obyčejného člověka brán ohled a v kterém pozbývá vězeň veškerých práv. Tolstoj vyjadřuje myšlenku, že ti, kteří tvoří státní byrokracii, nemají morální právo věznit jiného člověka, protože sami nejsou bez viny. Něchljudov dochází k závěru, že většina lidí je tak vězněna neprávem, neboť jejich vývoj byl determinován prostředím, které jim nedalo jinou šanci. Jakožto „antiburžoazní“ román bylo "Vzkříšení" v ČSSR vydáno bez problémů (ačkoliv komunistický vězeňský systém používal stejných metod…). V novele Kreutzerova sonáta se autor rozepisuje na téma problémů sexuality a vyjadřuje (ačkoli ne přímo) převratné názory ohledně toho, jak by se lidé měli v pohlavním životě chovat.
Jeden z vynikajících románů klasika ruské literatury podává na psychologickém příběhu o vině a jejím vykoupení kritiku carského vládnoucího systému konce 19. století. Hlavní postavou je kníže Dimitrij Ivanovič Něchljudov, muž patřící k dobré ruské společnosti konce 19. století. Dosebe zahleděný muž, který má před svatbou s dívkou z dobré rodiny. Když zasedá v porotě soudního procesu okradení a otrávení kupce Smělkova, poznává v jedné obžalované schovanku jeho tet Jekatěrinu (Kaťušu) Maslovovou, kterou kdysi jako student velmi miloval a i ona milovala jeho. Po letech jako důstojník ji svedl a dal jí 100 rublů jako náhradu. K hrůze nyní zjišťuje, že s ním Kaťuša měla dítě, které bohužel zemřelo a nešťastná, zlomená žena se stala prostitutkou. Kaťuša je kvůli chybě omylem odsouzena a čeká ji trest v podobě nucených prací na Sibiři. Dimitrij se jí rozhodne pomoci a nabízí jí sňatek. Kaťuša ho odmítá. Dimitrij se nevzdává, podává odvolání k senátu, to je zamítnuto. Dimitrij se setkává i s jinými vězni a snaží se jim pomoci. Dimitrij i Kaťuša se mění vnitřně k lepšímu. Dimitrij rozděluje své pozemky mezi své poddané, aby se o ně starali a odjíždí s Kaťušou na Sibiř. Nakonec je Kaťuša osvobozena, ale chce pokračovat dál s politickým vězněm Simonsovem, který se do ní zamiloval. I když Kaťuša velmi miluje Dimitrije, opouští ho, aby mu neničila život. Dimitrij je velmi zdrcen, protože Kaťuša pro něj mnoho znamená, což mu začalo docházet, až si uvědomil, že by ji mohl ztratit. Dimitrij se rozhodne dále pokračovat v pomoci nevinně odsouzeným. Spisovatel v této knize kriticky poukazuje na nelidské zacházení s vězni, na neobjektivnost soudů, které často odsuzují neviné, na nezájem bohatých lidí o chudé a neochotu jim pomoci. Kritizuje zde i ruskou pravoslavnou církev. Tento text byl zkopírován ze serveru: http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/lev-nikolajevic-tolstoj/vzkriseni-3.html#ixzz47lWh78Bq Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Jeden z vynikajících románů klasika ruské literatury podává na psychologickém příběhu o vině a jejím vykoupení kritiku carského vládnoucího systému konce 19. století. Hlavní postavou je kníže Dimitrij Ivanovič Něchljudov, muž patřící k dobré ruské společnosti konce 19. století. Do sebe zahleděný muž, který má před svatbou sdívkou z dobré rodiny. Když zasedá v porotě soudního procesu okradení a otrávení kupce Smělkova, poznává v jedné obžalované schovanku jeho tet Jekatěrinu (Kaťušu) Maslovovou, kterou kdysi jako student velmi miloval a i ona milovala jeho. Po letech jako důstojník ji svedl a dal jí 100 rublů jako náhradu. K hrůze nyní zjišťuje, že s ním Kaťuša měla dítě, které bohužel zemřelo a nešťastná, zlomená žena se stala prostitutkou. Kaťuša je kvůli chybě omylem odsouzena a čeká ji trest v podobě nucených prací na Sibiři. Dimitrij se jí rozhodne pomoci a nabízí jí sňatek. Kaťuša ho odmítá. Dimitrij se nevzdává, podává odvolání k senátu, to je zamítnuto. Dimitrij se setkává i s jinými vězni a snaží se jim pomoci. Dimitrij i Kaťuša se mění vnitřně k lepšímu. Dimitrij rozděluje své pozemky mezi své poddané, aby se o ně starali a odjíždí s Kaťušou na Sibiř. Nakonec je Kaťuša osvobozena, ale chce pokračovat dál s politickým vězněm Simonsovem, který se do ní zamiloval. I když Kaťuša velmi miluje Dimitrije, opouští ho, aby mu neničila život. Dimitrij je velmi zdrcen, protože Kaťuša pro něj mnoho znamená, což mu začalo docházet, až si uvědomil, že by ji mohl ztratit. Dimitrij se rozhodne dále pokračovat v pomoci nevinně odsouzeným. Spisovatel v této knize kriticky poukazuje na nelidské zacházení s vězni, na neobjektivnost soudů, které často odsuzují neviné, na nezájem bohatých lidí o chudé a neochotu jim pomoci. Kritizuje zde i ruskou pravoslavnou církev. Melantrichova knižnice, sv. 20.
Lev Nikolajevič Tolstoj: Vzkříšení – román o třech dílech. Druhá část obsahuje dva svazky edice Melantrichova knižnice brožovaná (sv. 58 a 59), redigovaná F.X. Šaldou.
Lev Nikolajevič Tolstoj: Vzkříšení - román o třech dílech. Edice: Melantrichova knižnice. Rediguje F. X. Šalda. Edice: Melantrichovy knižnice redigované F. X. Šaldou, svazek XXII. Vytiskli: Müller a spol. v Turnově pro Nakladatelství Melantrich v Praze, 1930 rok.