V "Žalozpěvech", psaných většinou jako osobní listy manželce a nejmenovaným přátelům a obracejících se i k římské veřejnosti, vyjádřil antický básník svůj hluboký žal nad vypovězením z Říma do Tom. "Jeho básně jsou výrazem živelného protestu, který v podmínkách otrokářské společnosti skončil nutně jen rozkladem starýchmorálních představ... a posléze resignací v poměru ke společnosti, na druhé straně však vítězstvím nad starým mythem a osvobozením hlubokého osobního citu." Tam, kde přestal Ovidius, začala později středověká milostná poesie. Bolest básníka, který podlehl v nerovném boji, spojovala Ovidia přes staletí s mnohými velkými umělci pozdějších dob, na př. s Puškinem. (Podle úvodu.)
Jedno z klasických děl anglické literatury, v němž autor představuje čtenáři prostého, skromného kněze, člověka obdařeného nejušlechtilejšími vlastnostmi. Román, zpočátku idylický obraz života na anglickém venkově v 18. století, přerůstá ve své druhé části v kritický pohled na tehdejší společnost, krutou, sobeckou a lhostejnou k člověku a jeho utrpení.
Nové vydání slavné knihy oblíbeného autora, který si získává stále nové generace čtenářů svým pochopením pro problémy lidských vztahů a existence. Země lidí je završením té části Saint-Exupéryho díla, která čerpala z jeho zkušeností civilního letce.
Výbor z díla českého básníka, prozaika a literárního kritika Jiřího Karáska ze Lvovic. Kromě dvou romanticky laděných povídek (Genenda, Zlověstná madona) a jedné ukázky literárněkritického textu (Karel Hlaváček) se soustřeďuje na Karáskovu poezii počínaje prvotinou Zazděná okna (z roku 1894) a konče Posledním vinobraním (z roku 1946). - Editor Jaroslav Med.