Dílo z románové trilogie, další vrchol autorovy realistické tvorby a fabulačního umu, poutavé a úsměvné vyprávění o pronikání podnikatelského ducha do severonorské osady.
Politické články z pera známého norského spisovatele z druhé světové války, kdy zastával pronacistické postoje. Nechybějí stručné informace o životě Knuta Hamsuna. Přeloženo z německého překladu norského originálu: En ørn i uvær : Knut Hamsun og politikken (1960, Sten Sparre Nilson).
Novela (či krátký román) význačného norského autora, v níž dva protagonisté jsou telegrafisté, se vyznačuje četnou komikou, karikujícími charaktery i událostmi.
Román sepsaný autorem v severním Norsku je první z Hamsunových románů, v nichž se objevuje kontrast mezi životem ve městě a na venkově. Promítají se v něm zřejmě i autorovy cesty na Východě a příklon k filosofii upřednostňující prostý způsob života.
Román významného norského spisovatele, který se za druhé světové války přiklonil k nacismu, je ohlasem autorových trpkých zkušeností z let mladosti. Hrdina, ztroskotaný žurnalista, prochází celou škálou pocitů hladu, od fyzické nevolnosti až k fantasticky snovým stavům duševním.
Knižnice Laureáti Nobelovy ceny XX. Úvodní stať o autorovi a pět povídek: Královna ze Sáby – Tajná bolest – Ženské vítězství – Sladké léto – Dámo z Tivoli.
Město Segelfoss (1915) tvoří dvojromán s předchozím Hamsunovým dílem, a sice románem Děti své doby (1913; česky 1919). Někdy bývá k těmto dvěma coby závěrečný díl trilogie přiřazován i slavný román Matka země (1917; česky 1922), za nějž Hamsun obdržel Nobelovu cenu za literaturu.
Román Mystérie patří k nejzávažnějším dílům rané autorovy tvorby. Hlavní postava, Nagel, šarlatán a podivín, se jednoho dne vynoří v norském maloměstě, spáchá tu množství výstředností a nepatřičností a vzápětí opět zmizí. Vylíčení jeho myšlenek a nápadů je rafinované a virtuózní, je to doslova džungle zjemnělého duševního života. Nagel je typickým hamsunovským hrdinou, oním „cizincem v životě“ a „poutníkem na konci cesty“, střídajícím své nadzemské vytržení s pozemským rozhořčením nad trapnou skutečností.
Dva romány, přestavující základní díla vůdčí osobnosti norského novoromantismu. V prvním (Mystérie, 1892) se hrdina, člověk nevypočitetelný, pudový a přecitlivělý, stává mluvčím autorových názorů na umění a literaturu. Ve druhém (Pan, 1894), podobajícím se básni v próze, je oslavována příroda a láska.
Žánrově těžko zařaditelná kniha Po zarostlých stezkách je niternou zpovědí největšího a nejkontroverznějšího norského spisovatele 20. století, nositele Nobelovy ceny Knuta Hamsuna (1859–1952). V beletrizovaném deníku autora, který byl po druhé světové válce uvězněn a obžalován ze spolupráce s proněmeckou kolaborantskou vládou, najde čtenář vzpomínky, představy i každodenní útrapy člověka pronásledovaného svědomím a trpícího pocitem nedorozumění. Jedinečné Hamsunovy zápisky dokazují jeho hluboké, očím poválečné spravedlnosti ukryté lidství.