Méně známá próza tvůrce Otce Ubu tentokrát vypráví o vojenské zkušenosti autora. Text, nepostrádající humornou nadsázku, přechází z filozofického pojednání do básně i dramatu.
Historický román z antického Říma v 1. století našeho letopočtu popisuje konec Julsko-Claudijské dynastie, jejímž významným členem byl i císař Claudius. Autor si za hlavní postavu románu vybral Messalinu, jednu z Claudiových manželek. Kniha začíná za posledních dní hrůzovlády Claudiova šíleného synovce Caliguly. Dospívající Messalina se rozhodne, že přijme nabídku k sňatku od stárnoucího Claudia. Po Caligulově násilné smrti se Claudius stává císařem, Messalina se mění v cílevědomou intrikánku s nymfomanskými sklony a pokouší se ovládat císařství. Claudius dlouho nic netuší, ale nakonec jsou sečteny i Messalininy dny... Popisný historický román se pokouší stavět na přesných historických faktech. Messalina jako hrdinka lákala autora především díky svému pestrému sexuálnímu životu a intrikánství, a jejím prostřednictvím se snažil vyvolat barvitou a autentickou představu sexuálních zvyklostí aristokratické společnosti ve starém Římě.
Nadsamec je čtvrtá kniha spisovatele Alfreda Jarryho. Vyšla poprvé v roce 1902. I dnes je to ostrá a pichlavá satira na supermanství a nadlidství. Hlavní hrdina Ondřej Marcueil je muž, který zmůže, co se mu zamane. Ludvík Kundera v doslovu k českému vydání z roku 1968 píše: "Jarry tu předjímá totálně zautomatizovanou, bezcitně přetechnizovanou "moderní dobu" Chaplinovu a kypří půdu, z níž později vyrostou "mašinistické" dadaistické obrazy Ernstovy, Picabiovy a Duchampovy."
Nadsamec, zde je prostřednictvím hlavního hrdiny parodicky nahlíženo na uctívání kultu síly a „nadlidství“. Jarry v Nadsamci předběhl svou dobu o desítky let. Vytvořil předobraz všech supermanů dnešních dnů, a navíc dokázal tento moderní mýtus hloubkou svého pohledu jasnozřivě perziflovat. Messalina, manželka římského císaře Claudia, zde zosobňuje ženskou prostopášnost a sexuální nenasytnost
Mezi Jarryho druhé nejvýznamnější souborné dílo patřily Skutky a názory doktora Faustrolla, patafyzika, které bylo vydáno až posmrtně (na Jarryho přání, aby kniha vyšla až v době, která ji bude s to pochopit) a které patafyziku zobrazuje jako „vědu imaginárních výsledků“.
Spekulace vycházely v letech 1901–1902 v literárním čtrnáctideníku Bílá revue (La revue blanche). Výbor je doplněn několika texty ze satirického týdeníku Divoká kachna (Le Canard sauvage) a jednou ukázkou z italské revue Poesia. Souborné vydání Jarryho časopiseckých příspěvků vyšlo poprvé v roce 1911, toto vydání se opírá o reedici z roku 1969.
Obsahuje hry a prózy: Ubu králem Ubu spoutaný Ubu na homoli Dodatky Skutky a názory doktora Faustrolla, patafyzika Nadsamec literatury, otec Ubu, zakladatel patafyziky - těmito slovy začíná předmluva Ludvíka Kundery, která vystihuje dokonale osobnost Alfreda Jarryho, která se prolíná do jeho díla, které ani po více jak 100 letech neztratilo svou aktuálnost a schopnost oslovit diváka či čtenáře. Světová četba sv. 258
Published:1961
Author's genres genres of all author's books
Publication tags from author's books
We use cookies on this website to personalize ads and analyze traffic.