Nadsamec, čtvrtý román Alfreda Jarryho, spatřil světlo světa v roce 1902 a dodnes působí jako pronikavá a jízlivá kritika tehdejších představ o nadčlověku. Hlavní postava, Ondřej Marcueil, disponuje neomezenou vůlí a schopností dosáhnout všeho, co si umane. Ludvík Kundera ve svém doslovu k českému vydání z roku 1968 poznamenává, že Jarry předvídá "moderní dobu" plnou automatizace a bezcitné techniky, a připravuje tak půdu pro dadaistické umění, které později rozvinuli Ernst, Picabia a Duchamp.