Ve zkratkovité podobě se nám zde podávají hluboce filosofické názory na svět, umění, lásku, přátelství, smrt - prostě na život se všemi jeho aspekty, a čtenář v nich často může najít řešení svého problému. Je to moudrost nadčasová, která osloví každého, kdo má zájem o hlubší poznání života a jeho projevů.
Ve zkratkovité podobě se nám zde podávají hluboce filosofické názory na svět, umění, lásku, přátelství, smrt - prostě na život se všemi jeho aspekty, a čtenář v nich často může najít řešení svého problému. Je to moudrost nadčasová, která osloví každého, kdo má zájem o hlubší poznání života a jeho projevů.
Nový překlad dvou traktátů ze souboru nábožensko-filozofických úvah Sádhaná. Traktáty jsou věnovány otázce zla a lásky, pojednané v širším kontextu úvah o smyslu lidské existence, koexistenci nekonečného a konečného. Sádhaná představuje výběr z přednášek přibližujících svět indického myšlení, které Thákur proslovil v letech 1912–1913 v Anglii a USA. Český čtenář má zde šanci se seznámit s novým překladem dvou úvah-traktátů tohoto výběru.
V tomto drobném díle autor ve zkratce postihl barvitost a tajemnou atmosféru drsné Korsiky a nepřístupnou povahu místních obyvatel. Typickým představitelem Korsičana, který nade vše lpí na rodové cti, na dobrém jméně, je Mateo Falcone, který neváhá pro čest rodiny tvrdě potrestat vlastníhosyna, který se, byť ještě dítě, provinil proti nepsaným zákonům.
Než odjel Saint Exupéry na jaře roku 1943 s americkým vojenským konvojem do severní Afriky, napsal Dopis rukojmímu, v němž vyjadřuje víru v duchovní hodnoty lidstva, které dokážou překonat rasové přehrady a odcizení. Dopis byl určen Leonu Werthovi, váženému literárnímu a výtvarnému kritikovi, s nímž pojil Saint-Exupéryho vřelý přátelský vztah, jakkoli byli oba muži povahově i názorově rozdílní. Vydavatel: Vyšehrad, Praha 2000.
Za melancholického podzimního dne se jezdec na koni blíží k ponurému zámku z drolícího se kamene uprostřed černého jezírka, z něhož trčí pahýly mrtvých stromů... Scéna jako vystřižená z anglického gotického románu – a přece se jedná o dílo jednoho ze zakladatelů americké literatury. Čtenář, který má rád příjemné mrazení hrůzy, si v povídce užije celou řadu dalších romantických rekvizit: dlouhé, pusté chodby, záhadné choroby a strašidelné noční zvuky. Vypravěč povídky se neustále snaží všechny tajuplné jevy rozumově objasnit, ale nakonec, stejně jako my, zůstává s děsem v očích stát nad nevysvětlitelným vyvrcholením příběhu. Předkládáme čtenářům tento malý skvost v novém českém překladu a s ilustracemi Petra Nikla, které ještě umocní nevšední čtenářský zážitek.
Brilantní povídka zachycující tragické vyrovnání s tíživou, zdánlivě harmonickou skutečností. Povídka vyšla ještě za autorova života a je spolu s Proměnou, s níž je spjata i námětově, významným mezníkem v Kafkově uměleckém vývoji.
Drobná próza Marcela Pagnola, kterého si český čtenář již dávno oblíbil, nás zavádí do historie – do období kolem Velké francouzské revoluce Je příběhem dívenky, která se narodila jako mrzáček, protože se její neprovdaná matka ve snaze utajit své těhotenství až do porodu stahovala, a při porodu nakonec zemřela. Malá Babetka vyrůstá však obklopena láskou a porozuměním celého okolí. Nakonec sama za žalostných okolností otěhotní, ale porodí zdravého a krásného chlapce, který se v dospělosti proslaví. Zdánlivě banální, kalendářový příběh. Podaný perem mistra však nejen dojme svou prostotou, nýbrž přinutí k zamyšlení a přitakání myšlence, že boží cesty jsou nevyzpytatelné.
Drobný literární skvost, pozoruhodná novela Thomase Manna, je studií o lidské samotě, touze a naději bez naplnění. Pan Friedemann žije spořádaným životem úctyhodného občana malého města, kde se dohromady nic neděje. Ale i pan Friedemann, malý vzrůstem, ale velký duchem, má své sny a tajná přání, jejichž středobodem se stává ženavysokého úředníka, který se do městečka přistěhoval. Z novely dýchá atmosféra dvacátého století a je důstojnou připomínkou tvorby velkého německého spisovatele.
Fantaskní povídka světového autora s překvapivým motivem. Krokodýl představuje satiricko-komickou linii Dostojevského tvorby. Jde o neuvěřitelný příběh člověka, který se ocitl proti své vůli v krokodýlích útrobách. Kupodivu se tam zcela pohodlně zabydlí a vysílá své rádoby filozofické úvahy zvědavým divákům. Jeho přítel se mu snaží nějakým způsobem pomoci, ale každý pokus ztroskotává. Žena nešťastníka bere celou věc na lehkou váhu a neodříká si ani módní výstřelky ani společenské zábavy. Celá tato neuvěřitelná historie prý měla být satirou na Černyševského a jeho ženu, ale přerostla v satiru na velkohubost a pokřivené lidské vztahy.
Se stejnou moudrostí jako v proslaveném Prorokovi přistupuje autor k poselství moudrosti a lásky i ve své další práci – Poutník. Tématem dílka známého libanonského autora se stala apoteóza živoucí, pravé lásky ve všech jejích polohách – od lásky erotické až k lásce božské, jež je vlastním kořenem všeho. Ve svém Poutníkovi, rozsahem nevelké básni v próze, Džibrán znovu rozeznívá svou věčnou píseň.
Se stejnou moudrostí jako v proslaveném Prorokovi přistupuje autor k poselství moudrosti a lásky i ve své další práci – Poutník. Tématem dílka známého libanonského autora se stala apoteóza živoucí, pravé lásky ve všech jejích polohách – od lásky erotické až k lásce božské, jež je vlastním kořenem všeho. Ve svém Poutníkovi, rozsahem nevelké básni v próze, Džibrán znovu rozeznívá svou věčnou píseň.
„Bohové země“ (The Earth Gods, 1931) je posledním dílem, které vyšlo za autorova života. Džibrán, autor nesmrtelného „Proroka“, v něm působivým způsobem zpracoval svůj starý příběh o třech bozích, kteří spolu rozmlouvají o božském a lidském údělu: o vůli bohů, o lidské lásce. Práce vychází v novém českém překladu poprvé ve verších, v básnické formě.
„Bohové země“ (The Earth Gods, 1931) je posledním dílem, které vyšlo za autorova života. Džibrán, autor nesmrtelného „Proroka“, v něm působivým způsobem zpracoval svůj starý příběh o třech bozích, kteří spolu rozmlouvají o božském a lidském údělu: o vůli bohů, o lidské lásce. Práce vychází v novém českém překladu poprvé ve verších, v básnické formě.
Výběr z Citadely. Výběr překladatelky a přední znalkyně Exupéryho díla u nás Věry Dvořákové může být tím nejvhodnějším úvodem pro ty čtenáře, kteří se s Citadelou dosud nesetkali, stejně tak jako připomenutím mnoha z nejoblíbenějších míst knihy pro ty, kdo kouzlu Exupéryho díla již podlehli. Knihu doprovázejí ilustraceJaroslava Róny.
Povídka Popis jednoho zápasu je pravděpodobně nejstarším dochovaným textem Franze Kafky: byl nalezen její fragment datovaný do let 1904-1905, kdy bylo Kafkovi krátce po dvacítce. Stejně jako velká část spisovatelova díla však spatřila světlo světa až díky Kafkově příteli Maxu Brodovi, který nerespektoval přání vyjádřené v Kafkovězávěti, aby byla jeho nevydaná díla spálena. Jedná se o podivuhodný příběh putování a setkávání, příběh bez velkých metafor, v němž spíše než co jiného platí logika snů. Popis jednoho zápasu bývá označován jako brána do Kafkova světa, a touto metaforou by snad bylo možné charakterizovat celé jeho dílo i jeho život, jeho osobní zápas, který svádí proti podivně uspořádanému a omezenému světu.
„Chceš se zbláznit? ! Čti Šťastný domov! “ Tak by mohl znít reklamní slogan k jedné z delších povídek Jaroslava Haška. Je to příběh muže, který se ožení s půvabnou a milou dívkou, ovšem vášnivou čtenářkou časopisu Šťastný domov. „Šťastný domov přináší domovům štěstí!“ volá hlavní hrdina v závěru. Dospěl k tomu složitou cestou, lemovanou domácí strojní výrobou párátek, tácem, ukutěným jeho manželkou z klavíru, za tím účelem zakoupeného, léčením bezvědomí v sudu, neboť „výpary z kyselého zelí brání mdlobě“. Na první pohled je Haškova povídka pouze skvělou satirou (dodnes aktuální) na nejrůznější mediální Paty a Maty, kteří čtenářům dávají všelijaké praktické i „praktické“ rady. Ovšem Haškův humor ve Šťastném domově obsahuje prvky absurdity, jež se v umění programově objevují až mnohem později. A to absurdity mazaně (u Haška se nesluší říci rafinovaně) propojené s prvky zdánlivě všedního života.
Nezaměnitelný slovní i situační humor, osobitá galerie nejrůznějších figurek, obyčejných lidí žijících všední životy, kdy se hlavním zdrojem komiky stává charakteristika postav. To je Karel Poláček v povídkách a humoristických románech, v drobných novinářských prózách i v práci pro film a divadlo. Ukázkou jeho mistrovského stylu i humoru je i povídka Kouzelná šunka, v níž se stane zázrak, který ovšem nemůže dopadnout dobře.
I když se Chalíl Džibrán již v mladém věku s oficiální církví rozešel, duchovní náměty a východiska představovaly dominantní tón jeho tvorby – v jistém smyslu tím více, protože jak praví v jednom z textů Zvěstovatele „jak může vězeň zavřený v chrámu spatřit jeho zlaté kupole?“. V tomto raném díle shromáždil pětadvacet krátkých próz, jejichž žánr v sobě mísí alegorii, aforismus, bajku i báseň v próze. Výsostně básnivým jazykem s orientální imaginací v nich podává prostá, ale nápaditá podobenství životních hodnot, významu fantazie a tvorby, lásky ke světu i lidem, kontemplace a smíření. K tomu mu často slouží zvířecí hrdinové, pohádkové postavy dávných králů či proroků, nechává promlouvat ale i například čistý list papíru. Rozsahem nevelká knížka představuje milou ukázku tvorby jednoho z nejznámějších autorů arabské literatury.
I když se Chalíl Džibrán již v mladém věku s oficiální církví rozešel, duchovní náměty a východiska představovaly dominantní tón jeho tvorby – v jistém smyslu tím více, protože jak praví v jednom z textů Zvěstovatele „jak může vězeň zavřený v chrámu spatřit jeho zlaté kupole?“. V tomto raném díle shromáždil pětadvacet krátkých próz, jejichž žánr v sobě mísí alegorii, aforismus, bajku i báseň v próze. Výsostně básnivým jazykem s orientální imaginací v nich podává prostá, ale nápaditá podobenství životních hodnot, významu fantazie a tvorby, lásky ke světu i lidem, kontemplace a smíření. K tomu mu často slouží zvířecí hrdinové, pohádkové postavy dávných králů či proroků, nechává promlouvat ale i například čistý list papíru. Rozsahem nevelká knížka představuje milou ukázku tvorby jednoho z nejznámějších autorů arabské literatury.