Rozsahem nevelký román, jehož autor žil v druhé polovině 17. století, je vynikající ukázkou starší korejské prózy. V příběhu ženy manželem zavržené a znovu oceněné zachytil nejen obraz života své doby, ale napsáním románu v korejštině dokázal, že je rovnocenná čínštině, uznávané v té době za jedině možný spisovný jazyk.
K 700. výročí Dantova narození vyšlé dva životopisy tvůrce Božské komedie, psané významnými autory v době ještě nepříliš vzdálené jeho smrti. První (Život Dantův) je především výrazem obdivu a poví mnoho zejména o člověku Dantovi, druhý (Život Danta, básníka nejslovutnějšího) je historicko-kritickou studií usilující o vykreslení bojovníka a politika Danta, takže dohromady umožňují všestrannou a značně úplnou představu. Jsou doplněny informativním úvodem, statí o Dantovi v Čechách a podrobnými komentáři.
V osmi kapitolách Florentských letopisů, psaných v letech 1523-1525, zpracovává Machiavelli vedle dějinného vývoje Florencie do r. 1492 i stručné dějiny Itálie. Letopisy, jež Marx charakterizoval jako "mistrovské dílo", jsou Machiavellimu především příležitostí k obecným úvahám a komentářům, v nichž dochází k překvapivě modernímzávěrům o významu historie, o poznatelnosti minulosti, o stranickosti historiků, o vztahu náhody a obecných podmínek společenského života apod.