Umělecká edice Modrý slon má ambici posunout vývoj literární i výtvarné podoby české dětské knihy alespoň o kousek dál. Obsahuje knihy českých, ale i světových autorů, ilustrované a vypravené předními českými výtvarníky a grafiky. Knihy v této edici vychází česky a někdy i anglicky.
Proč vlastně spisovatelé píší? Pro zábavu, pro peníze nebo pro slávu? Spisovatel a scénarista Jiří Stránský měl dva důvody. Lásku ke své dcerce a nutnost psát. Pohádkové dopisy své dcerce posílal z vězení. Psal, aby jí nebylo smutno, v době, kdy mu bylo nejhůř. O to víc jsou jeho povídačky veselejší a vyzařuje z nich nezměrnáláska. Krásnými dřevoryty knihu ilustroval Matěj Forman.
Jediná pohádka Václava Havla, kterou napsal v sedmdesátých letech do sborníku jednoho velkého německého nakladatelství. Václav Havel tehdy dlouho tvrdil, že pohádku pro děti nemůže napsat. Za prvé proto, že nic takového neumí, za druhé proto, že špatně vyslovuje hlásku "r" a v pohádkách jsou samí drraci, krrálové, čarrodějové, prrincezny , trrpaslíci, rrusalky, rrarráškové a podobné potvorry a za třetí proto, že nemá čas, neboť v pivovaru musí koulet sudy s pivem. Ale jak v knížce uvidíte, pan Havel to nakonec skvěle vyřešil, protože si vymyslel novou pohádkovou bytost bez "r". Barevné ilustrace překrásně vyvedených Pižďuchů jsou od Jiřího Sopka, skvělého malíře a autorova dobrého přítele. Česko-anglické vydání.
Vrány z Hruškovic jsou jedinou dětskou knížkou Aldouse Huxleyho, známého anglického romanopisce, esejisty a kritika a její první vydání ve 20 zemích světa na podzim roku 2005 je velkou událostí v literárním světě. Napsal ji o vánočních prázdninách r. 1944 své pětileté neteři Olivii de Haulleville, která jezdívala do jeho domu v Mojavské poušti v Kalifornii. Rukopis téměř zapomenuté knížky byl teprve nedávno nalezen na půdě domu sousedů Yostových, o nichž se v knížce také píše. Bylo velké štěstí, že Yostovi tehdy také dostali jednu kopii, protože původní rukopis vrátila Olivia strýčkovi s prosbou, aby ho také ilustroval. K tomu se však slavný spisovatel už bohužel nedostal a po požáru, který zničil jeho dům o pár let později, a po autorově smrti v r. 1963, upadl rukopis v zapomnění na dlouhou řadu let.
Vrány z Hruškovic jsou jedinou dětskou knížkou Aldouse Huxleyho, známého anglického romanopisce, esejisty a kritika a její první vydání ve 20 zemích světa na podzim roku 2005 je velkou událostí v literárním světě. Napsal ji o vánočních prázdninách r. 1944 své pětileté neteři Olivii de Haulleville, která jezdívala do jeho domu v Mojavské poušti v Kalifornii. Rukopis téměř zapomenuté knížky byl teprve nedávno nalezen na půdě domu sousedů Yostových, o nichž se v knížce také píše. Bylo velké štěstí, že Yostovi tehdy také dostali jednu kopii, protože původní rukopis vrátila Olivia strýčkovi s prosbou, aby ho také ilustroval. K tomu se však slavný spisovatel už bohužel nedostal a po požáru, který zničil jeho dům o pár let později, a po autorově smrti v r. 1963, upadl rukopis v zapomnění na dlouhou řadu let.
Tom se probudí uprostřed noci. Slyší nějaký šramot. Jako by vycházel z prken z podlahy. Jako by vycházel ze zdi a ze schodů na chodbě. Tiché strašidelné zvuky, jako by se tu někdo snažil nevydat ani hlásku. Co to jen může být? Tom vzbudí tátu a spolu se odvážně vydají na dobrodružnou cestu po domě, aby vypátrali, kdo tu vydává ty strašidelné zvuky. Jako by se tu někdo snažil nevydat ani hlásku je příběh z oceněného románu Johna Irvinga pro dospělé Rok vdovou. Poprvé se tu objevuje v knižní podobě pro děti příběh spisovatelova syna, který se bál tajemných nočních zvuků, s půvabně hororovými ilustracemi Tatjany Hauptmannové, jež určitě upoutají a okouzlí děti po celém světě.
V této knize se vracíme k minulosti - k Hrubínovým původním sbírkám a veršům v časopise Mateřídouška, u jejíhož zrodu básník stál(1945 -1949). Autoři sbírky se snaží excerpovat všech patnáct původních sbírek a první ročníky Mateřídoušky, kam Hrubín jako šéfredaktor tvořil verše, aby naplnil číslo a které uveřejňoval často pod různými pseudonymy. Nakonec pouze tři-čtyři básně se shodují s výběrem ve Špalíčku, ale několik (také z básníkovy pozůstalosti)jich je vůbec tištěno knižně poprvé.
Na rozdíl od zidealizované americké Pollyanny, která jako zázrakem překoná i ochrnutí, nemá holčička Bibiana, upoutaná na invalidní vozíček, žádnou naději na uzdravení. Babička, u níž žije, ji naučí pískat na prsty, a v tu chvíli se začnou dít neobyčejné věci. Zahvízdání přenese Bibianu do obživlého loutkového divadélka, kde už vozíček nepotřebuje. Přemluví líného a hloupého Honzu, aby se s ní vydal hledat princeznu, jež je mu souzena, a po cestě prožívají mnohá dobrodružství pod zemí, ve vodě, ve vzduchu i v ohni. Ze zapeklitých situací jim pomáhají Bibianina domácí zvířátka: kočka, akvarijní rybka a papoušek. Nakonec Honza, který se konečně přiměl k činu, vysvobodí Bibianu ze chřtánu ohnivého draka. Cesta končí v královském zámku – ukáže se, že král a královna jsou Bibianini rodiče. Svatba se však nekoná, protože princezna Bibiana je na vdavky ještě malá a Honza zase hloupý, a musí proto do školy. Bibiana se vrací zpátky k babičce, na vozíček, do skutečného světa. S vědomím, že stačí zahvízdat na prsty... Ačkoli se v životě obvykle zázraky nedějí, přesto lze – díky fantazii – žít naplno, dobrodružně, vesele a krásně i na invalidním vozíčku. Mnohovrstevný příběh malé Bibiany nestaví na povrchním poměřování kontrastů. Povzbuzuje proti poraženectví a negativitě, je oslavou neviditelné každodenní statečnosti postižených lidí a připomenutím relativity slova „štěstí“.
Čtenářský výbor Moře láska má se obrací k básním, které by měly oslovit mladého čtenáře (od 13 let), měly by být prvním dotykem s Nezvalovou jedinečnou poezií, jež se nesmazatelně zapsala do dějin literatury 20. století. Soustřeďuje se proto na básně ovlivněné asociativním principem, ve kterých se projevila básníkova schopnostpojmenovat kouzlo každodennosti, obyčejných věcí (Nezvalovo období poetismu), ukazuje jeho hravost i bezelstnou obrazotvornost. Zahrnuje také básně z dalších tvůrčích období; s ohledem na mladé čtenáře jsou citlivě vybrány verše ze surrealisticky laděných sbírek, a zejména z knížky Anička skřítek a Slaměný Hubert. Neopomíjí ani intimní lyriku (Matka Naděje) a poslední sbírku Nedokončená. Výbor obsahuje především básně kratšího rozsahu, z větších skladeb pak Abecedu. Nedílnou součástí knižní podoby nezvalovského výboru jsou objevné mezzotinty Jana Híska (který vůbec poprvé použil tuto techniku a je jejím autorem) a grafická úprava Zdeňka Zieglera. V jejich péči vznikla kniha navazují na tradici skvělých obrazných doprovodů avantgardních sbírek.
Velikonoce jsou pro křesťany největší událost roku. Vzkříšení, obnova všeho živého v přírodě, v nás. Vajíčka symbolizují zrození nového života a jak klasik praví: "Nevyčte nikdo z tlustejch knih, co tajemství skryto ve vejcích." Schválně, přečtěte si s dětmi Magorovu pohádku o tom, jak vajíčka, kohouti, bouřka a duhaobarvily svět - třeba na Modré nebo Žluté pondělí, Šedivé úterý, na Zelený čtvrtek nebo na Bílou sobotu…
Sbírku hravých básní pro malé i velké děti vybásnila uznávaná spisovatelka, básnířka a dramatička Daniela Fischerová. Krátké, delší i dlouhé básničky jsou plné víceznačností, nadsázky, zvukových evokací. Dějí se v nich legrační a nesmyslné věci. Čas plyne naopak, krokodýl se žení se slepicí, milion melounů málem ucpe řeku a podivné bytůstky zpívají velice podivné písničky. Mezi tím jsou jazykolamy, hádanky a slovní hříčky a ovšem i spousta obrázků. Autorka se pokouší přiblížit dětem některé tradiční básnické útvary, formy a postupy - např. klasický sonet, limerick, ale i zvukomalba, absolutní báseň, kalambúr, dvojsmysl apod. Sbírku básní v grafické úpravě Filipa Heyduka zdobí ilustrace Ireny Šafránkové.
V této krásné knize O chamtivém králi, kterou napsal Jiří Stránský, král Jindřich, vládce horního království, zatouží po bohatství svého švagra, vládce dolního království. Odjakživa se mohlo v horním království těžit jen do určité hloubky, ale ty nejvzácnější drahokamy a nejlepší zlaté žíly jsou pod touto stanovenou hranicí. Vyprávění o nenasytnosti a touze mít stále víc, které je král Jindřich ochoten obětovat svou rodinu i všechny své děti, je moudrým podobenstvím o vyčerpávání Země, která se ale v této pohádce dokáže chytře bránit. Pohádka pro děti i rodiče od Jiřího Stránského s výtvarnými ilustracemi Matěje a Josefíny Formanových.
Malá Natálka by chtěla mít svůj mobilní telefon. Ne jen tak pro nic za nic, ale aby byla jako maminka. Ta si mobilem pořád s někým povídá a na Natálku nemá čas. Kdyby Natálka měla mobil, mohla by si také povídat. Jenže tohle dospělí nechápou. Vlastně nechápou ani to, že se pětiletý člověk může cítit osamělý. Asi jim nikdy pět nebylo. Ale někdy se může stát zázrak a mobil přiletí na okno sám od sebe…
Malá tlustá víla, Špinavý zajíc, kocour Šroubováček, Nastydlá rybička, Prasisko, Trpasl, Panáče, Pardynka a Knedlík. Podivuhodný svět hraček ožívá v dětském pokojíčku, aby prožíval hry a hříčky s češtinou nebo s logikou. Dobrodružství se často odehrávají na komickém jazykovém základě /kupříkladu postavička "Trpasl", trpící nedostatečným vzrůstem, se v jedné kapitole pře o význam slov "musíme ještě uvážit", když jde o délkové míry, a trvá na změně věty na "musíme ještě uměřit", jindy se učí vyslovovat "r" podle pohádky "O vrku a Karkurce".../ Hračky parodují některé lidské vlastnosti, jiné si samy vytvářejí a dovádějí jejich důsledky ad absurdum. Vše ale nakonec dobře dopadá díky Malé tlusté víle, která svou inteligencí ční nad ostatní, i když neví, zda pojmenovat svou levou nožičku Růženka a pravou Vlasta nebo naopak. Autor, který v roce 2007 obdržel Zlatou stuhy IBBY za užití nonsensu v dětské poezii, tentokrát úspěšně přenesl svou dovednost do dětské prózy. Zátiší z hraček vtipně zkomponoval Petr Nikl.
Znáte knížku, která má hned tři různé konce? A za každou kapitolou hádanku, tematicky navazující na děj? Už jste někdy za správně vyluštěné hádanky sbírali body, které můžete na závěr vyměnit za jeden z konců? To vše vtáhne čtenáře do děje stejně hluboko, jako záludná mrkev hlavního hrdinu Ctibora do podzemní říše cihlového obra. Během své cesty zpátky na zem Ctibor najde nové přátele – zakrslého žesťového slona a myš z klíčové dírky – a společně zažijí spoustu napínavých příhod. Dobrodružnou interaktivní pohádku s prvky dětského hororu působivě dokreslují ilustrace respektovaného výtvarníka, fotografa Jiřího Stacha. Hledáte knihu, která aktivně rozvíjí dětskou fantazii a umí zaujmout i malé milovníky počítačových her? Pak jste ji právě našli.
Když do lesa Habřince jednoho dne přiletí z města papoušek, je z toho velké pozdvižení. Všechna zvířátka najednou obdivují jeho krásně pestrobarevné peří, zatímco ten, kdo má jen černobílý kožíšek, upadá v přezíravé přehlížení. Například jezevec Chrujda. Pak ale do lesa přijedou tři černobílí filmaři – panda, zebra a straka – natáčet černobílý film. A kdo v něm získá hlavní roli? No přece náš jezevec... Příběh malé čtenáře hravou formou vede k poznání, že to podstatné u lidí, stejně jako u zvířátek, nemají hledat na povrchu, ale v nitru. A že móda se rychle mění, kdežto opravdové přátelství zůstává stále.
Mladá kráva Stračena je tak zklamaná! Nevzali ji na výlet pořádaný pro hovězí omladinu, proto se rozhodne zdolat ohradník a uprchnout z rodné pastviny. Ukáže se však, že to bylo dobře, protože neskončila s mladými býčky na jatkách, ale zabloudila do zahrady k dědečkovi Josefovi, který se jí ujme a láskyplně o ni pečuje. Dokonce se spolu, babičce natruc, vydají na výlet k moři. Užijí si moře a při zpáteční cestě potkají stádo hovězího. Je tu jeden moc hezký mladý býček a ten se Stračeně tak zalíbí, že dědečka nechá jít domů samotného a zůstane se stádem. Dědeček pečuje o zahradu, je smířený s tím, že kráva nevděčnice už se nikdy nevrátí. Ale Straka se k dědečkovi po čase přeci jen vrátí a způsobí hotové pozdvižení...
Pokračování dobrodružství jezevce Chrujdy a jeho přátel z lesa Habřince. Chrujda se tentokrát pustí do vynalézání a spolu s kamarádkou, vozíčkářkou sůvičkou Stáňou, sestrojí tajemný urychlovač. Do přístroje ale omylem vleze hlemýžď a jeho „urychlení“ způsobí řadu veselých příhod. Chrujdovi se nakonec všechny zmatky podaří uvést do původního stavu a v lese Habřinci znovu zavládne klid. Napínavý pohádkový příběh přináší malým čtenářům nejen zábavu, ale také poučení, že i tělesně znevýhodněné bytosti jsou platnými a velmi přínosnými členy společnosti. A snad v nich také podpoří zájem o fyziku, kterou – alespoň podle zkušeností autora – většina školáků k vlastní škodě považuje za nudný předmět.
Ahoj Klárko, moje milovaná pačesatá holčičko. Právě jsem dostal depeši s rozkazem, že musíme plout pro nějaký důležitý náklad přes celý oceán, takže k povídačce o Betynčině fajnové cestě ti honem ještě připisuju pár řádek, aby sis nedělala starosti, když se teď nejmíň deset dní neozvu. Abys prostě věděla, že ani kvůlinám ještě nikde uprostřed oceánu nepostavili poštu, kde by pro tebe tvůj táta mohl hodit do schránky další dopis. A že proto ten dopis na sebe nechá chvíli čekat, ale zase bude pořádně naditý dalšími povídačkami. Člun s poštou odjíždí na břeh za pár minut a já musím taky ještě něco napsat Martinovi a mámě, takže pac a pusu buď statečná a už žádné smutné „ksichtíčky“ ani slzičky. Líbá tě a objímá tvůj táta. Když psal Jiří Stránský z vězení dopisy své malé dceři Klárce, hráli spolu takovou hru, jako že on je námořní kapitán na zaoceánské lodi. Plavby takových lodí přece trvají mnohdy i rok a děti námořníků také musejí být statečné a vydržet nějaké to stejskání. Ale protože se Klárce po tátovi ukrutně stejskalo, posílal jí každý týden dlouhý dopis, ve kterém byla jedna povídačka.
Tetovaná teta je sbírka nonsensových básniček určená dětem od předškolního věku, ale také jejich dospělým! Je chytrá, hravá, vtipná a začíná od velmi jednoduchých útvarů – od nonsensových her s jazykem až k poněkud náročnějším básním. Najdeme tu tyto kapitoly: Podivní příbuzní, Zvěřinec, Žrouti, Říkadla a Malé příběhy. Básničky doprovází humorné a smysl dokreslující ilustrace Jaromíra Plachého.
Mravoličný příběh pro děti o tom, jak měnit svět k obrazu svému, což není vůbec nic nemožného i proti mínění starší generace — důležité je za všech okolností si trvat na svém. Jediná knížka pro děti od arciknížete české literatury Ludvíka Vaculíka, toho morousovitého svědomí národa (jak to o něm říkával Václav Havel),který se týden co týden ve svých fejetonech v Lidovkách neúnavně snažil vychovávat národ a jehož díla tvoří stěžejní pilíře moderní české literatury.
Když k bráně komendy řádu johanitů v Mailbergu u jihomoravské hranice doputuje dvojice podezřelých cizinců, znamená to pro Martina jediné: rychle vzít nohy na ramena. Osiřelý dvanáctiletý čeledín od koní netuší, proč mu tihle hrdlořezové usilují o život. Ví pouze tolik, že musí na radu otce Gastona ještě této noci prchnout z kláštera daleko na Východ a v srdci tehdejšího křesťanského světa Konstantinopoli vyhledat strýce, který jediný zbyl z jejich rodu. Strastiplná výprava, na níž se k chlapci a jeho věrnému psovi přidají dcera loupeživého vladyky, její kocour a značně pochybný rytíř Samuel, je jako každý dobový příběh iluminována krvelačnými úklady, černou magií a také humorem odrážejícím skutečnost, že Martin rozumí řeči zvířat. Dobrodružný román mladého talentovaného autora poutavě ilustruje stanovisko historiků, že „temný“ středověk nebyl zdaleka černobílý, a zjednal si za tím účelem pozoruhodného vypravěče. Na cestě přes Olomouc, Prešpurk a po řece Dunaji až k tehdejšímu pupku světa u Bosporu čtenáři od 10 let poznají, jak se lidé v polovině dvanáctého století živili, z čeho se těšili a jak hřešili, čeho se báli, proč se káli a jaké je ovládaly předsudky. Román doprovází mimořádně zdařilé ilustrace Renaty Fučíkové.
Oblíbený dětský hrdina jezevec Chrujda z lesa Habřince, zvídavý a kamarádský stavitel podzemních chodeb a nor, se ve svém novém příběhu osudově zamiluje. A to do krásné lasičky Aničky – jenomže není sám, kdo by Aničku rád získal. A tak Chrujda musí o svou lásečku bojovat s protřelým tchořem Smradolfem. Naši hebce srstnatí hrdinové se ocitnou v tajemné jeskyni plné nebezpečných tvorů, kteří usilují o jejich život. Odvážný Chrujda nad svým sokem zvítězí ne silou, ale statečností a vynalézavostí a tím Aničku konečně přesvědčí, že on je ten pravý. Vtipné ilustrace nejrůznějších tvorů v lese i na louce jsou od vynikající výtvarnice Lucie Dvořákové.
Stará pověst praví, že na okraji velikánské skály, na níž stojí slavný hrad Buchlov, trčí ze země velikánský kámen, který je kouzelný. Ale jen za jistých podmínek: kdokoliv si na něj v dešti sedne a chce, aby mu kámen předal své kouzlo, nesmí ani v tom největším lijáku otevřít deštník. Neboť na ten kámen se z nebe snášejí vmalých i velkých kapkách skřítkové, kteří hlavě, na níž přistávají, přinášejí všelijakou moudrost, co se potom v životě moc hodí. Jenže copak někdo vydrží sedět na kameni, když prší, natož lije? Tu do příběhu vstupuje všemi opovrhovaný sirotek Vojtyn, jehož se ujala kořenářka Horynová. Díky kořenářce se Vojtyn naučil milovat přírodu se vším, co ostatním často nemusí být příjemné. Jako třeba déšť, v němž obzvlášť v létě rád běhá a nechává se jím máčet. A jednoho dne začalo pršet, zrovna když pásl ovce poblíž dešťového kamene... Co bylo dál? To se dozvíte ve vyprávění Jiřího Stránského, spisovatele, který si svou moudrost musel tvrdě vybojovat i bez kouzel.
V příběhu si vynalézavý jezevec Chrujda z lesa Habřince s pomocí geniální sůvičky Stáni postaví kosmickou raketu. Na její palubě doletí až na Pidilunu, což je maličký měsíc našeho Měsíce. Chrujda zažije dobrodružství s mimozemšťany a na scéně se opět objeví i jeho starý nepřítel tchoř Smradolf. Dopadne to dobře? Bude se mociChrujda bezpečně vrátit do náručí své krásné lasičky Aničky? Chrujda se dětem představuje už počtvrté. Zvládl natočit film, urychlit se a zase zpomalit, dokonce se i zamilovat. I tentokrát se můžete těšit na laskavý příběh plný dobrodružství i poučení. Petr Stančík se nebojí dotknout vážnějších témat, jako je život na vozíčku, ale ani použít humor a nadsázku.
Ochechule s ukulele, nejnovější sbírka básní Daniely Fischerové pro děti, navazuje na knihy Milion Melounů a Tetovaná teta (Meander, 2011 a 2015). Přináší dětem přes 60 humorných (většinou nonsensových) básniček, které baví i dospělé, nechybí ani jazykolamy a zvukomalebné hříčky. Jak píše básník Petr Stančík v předmluvě:„Paní Daniela Fischerová se ráda směje. Nejspíš proto vypadá tak mladě. A taky si ráda hraje se slovy. To poznáte hned, jakmile se začtete do této knížky. No řekněte, věděli jste, že ochechule mohou doplout až do Chuchle? Nebo že zdivočelí hlemýždi koušou lidi do hýždí? Případně, že yetti ze všeho nejradši sedí v jeteli? Já jsem to tedy nevěděl a dost mě to udivilo.“ Řada básní reflektuje dnešní dětskou zkušenost: počítače, maily, hoaxy, mobily, roboty, bulvární časopisy atd.,jiné si pohrávají s pohádkovými postavami, jako jsou vodník, strašidla, saň nebo yetti. Sbírka je ilustrovaná mladým talentovaným výtvarníkem, režisérem a animátorem Jakubem Kouřilem.
V dalším příběhu jezevce Chrujdy se dostává do osidel zákeřného svůdce lasička Anička. Unese ji Chrujdův věčný protivník tchoř Smradolf. Naštěstí je poblíž sůvička Stáňa, která Chrujdovi opět vydatně pomáhá – půjčuje mu svůj zvířátkompas, který Chrujdu zavede až na tropický ostrov. Dokáže se Chrujda prodrat hustou džunglí a zachránit svoji lásečku Aničku? Příběh, ve kterém se děti s Chrujdou setkávají již popáté, je opět plný dobrodružství, humoru i poučení. A nebyl by to Chrujda, kdyby jeho příběhy svým osobitým vtipným způsobem opět nenamalovala výtvarnice Lucie Dvořáková. (zdroj: knihydobrovsky.cz)
Nesmysl provází člověka odjakživa. V životě, v kultuře, ve společnosti, v politice. V literatuře, zejména v poezii, ať té domácí, nebo překladové, má velmi pěknou a bohatou tradici, kterou není na škodu čas od času připomenout. V novém výboru, s novými ilustracemi. Třeba pro srovnání s výbory staršími, jako Nonsens (1997) nebo Ostrov, kde rostou housle (1987). Některá jména se nabízela sama a nelze je pominout, za jinými bylo třeba jít a hledat. Výsledek je pak zábavným a užitečným čtením pro děti, mládež i rodiče. Nesmysl má totiž své místo v každém věku, kdekoli na světě. A škoda každého nesmyslu, který padne vedle. Protože bez nesmyslu by se smysl špatně poznal. Originální výbor nonsensové poezie od zkušeného editora Radima Kopáče ilustroval známý výtvarník několikrát nominovaný na Chalupeckého cenu, David Böhm. Jen při té spanilé jízdě dávejte dobrý pozor: Nesmysl je dobrý sluha, ale zlý pán!
Již šesté pokračování oblíbených příběhů jezevce Chrujdy nás znovu zavede do lesa Habřince. Chrujda se svými kamarádkami lasičkou Aničkou a sůvičkou Stáňou čelí úkladům hlavního záporňáka, tchoře Smradolfa. Tentokrát bojují proti křenu, který se vymkne kontrole a začne poroučet celému lesu. Naštěstí se mu postaví Chrujdaa s pomocí nejnovějšího Stánina vynálezu dobro zvítězí a roztahovačný křen skončí jako pochutina. V Habřinci je zase klid a od té doby si Chrujda pamatuje, že kořen zla se musí vymýtit včas.
V sedmém příběhu o oblíbeném jezevci Chrujdovi přišla do lesa Habřince zima. Zvířátka hned začala sáňkovat, lyžařit a koulovat se. Zimní radovánky a klid zimního spánku ovšem narušilo hejno netopejrů. Svou kapelou Big Bat Beat halasí na celý les! Nastěhovalo se navíc do starého dubu, v jehož kořenech žije Chrujda se svou milou lasičkou Aničkou. Neustále nevyspalá Anička si už začíná balit kufry a Smradolf se raduje, že ji Chrujdovi dík netopýrům konečně odloudí. Podaří se Chrujdovi na netopýry vyzrát a v lese zase nastolit zimní klid? Naštěstí má po boku kamarádku sůvičku Stáňu, která je v celém lese nejchytřejší a nad šálkem žaludové kávy vyřeší každý problém.
Ten kluk se měl jmenovat Budulínek, ale očarovalo ho kouzlo vúdú, stal se z něj Vúdúlínek a každý se ho bál. Každý občas provedeme něco, co je trochu fuj. Vlastně to ani nechceme dělat. Pak nás to mrzí a cítíme se pod psa. Třeba v tom je nějaké zlé kouzlo. Ten kluk se měl jmenovat Budulínek, ale očarovalo ho kouzlo vúdú, stal se z něj Vúdúlínek a každý se ho bál. Tohle není knížka pro mizery, kteří škodí druhým naschvál. Je pro nás všechny, co stejně jako Vúdúlínek nechceme nikomu ublížit, a přesto někdy ublížíme. Ale když je nám to líto, řeky to zlé kouzlo odnesou.
Již deváté dobrodružství jezevce Chrujdy - tentokrát ekologické a pro děti velmi poučné! Deváté dobrodružství jezevce Chrujdy je tentokrát ekologické, a pro děti velmi poučné! Chlupatý padouch tchoř Smradolf do lesa Habřince přivedl brouky kůrovce. Jezevec Chrujda má plné packy práce, aby zachránil nemocné smrky. Naštěstí mu pomáhají lasička Anička i sůvička Stáňa. A kniha strašidelných pohádek, vypůjčená od pstružice Rybany. Podaří se jim přelstít žravé kůrovce?
Představte si, že jste ptáci. Představte si, že žijete v krásném lese. A teď si představte, že ten les chce někdo zapálit. To by se vám přece nelíbilo, že? Nohovi a Nožičkovi se to taky nelíbí. Aby svůj les zachránili, musí uhodnout lstivé hádanky ohnivého mužíčka Pinďuly Panďuly. První ze série příběhů pro nejmenší od Daniely Fischerové plné krásných ilustrací Jakuba Kouřila.
Představte si, že jste ptáci. Představte si, že žijete v krásném lese. A teď si představte, že ten les chce někdo zapálit. To by se vám přece nelíbilo, že? Nohovi a Nožičkovi se to taky nelíbí. Aby svůj les zachránili, musí uhodnout lstivé hádanky ohnivého mužíčka Pinďuly Panďuly. První ze série příběhů pro nejmenší od Daniely Fischerové plné krásných ilustrací Jakuba Kouřila.
Vesmír najednou podivně škytl a z jiné planety sem spadlo deset padouchů. Spadli rovnou do pravěku, kde nikdo neznal mobil ani internet. Zločinci byli na jinou planetu posláni za trest a byli malí jako trpaslíci a vysušení jako mumie. Ten nejhorší z nich ukradl lidem oheň. Lidský kluk jménem Pírko a jeho kamarádka Sojka putovali temným lesem,aby zachránili svůj kmen. Kmen se jmenoval Strakaté uši a jeho šaman… a všechno další se v té knížce dočtete.
Jezevec Chrujda se tentokrát pustí do hledání pirátského pokladu. Jenže copak je v lese Habřinci nějaký ostrov? A i kdyby byl, poradí si náš hrdina s jedovatými hady? A vůbec, jaképak tajemství se skrývá pod víkem truhly? To vše a ještě mnohem víc se dozvíte v již desátém napínavém dobrodružství jezevce Chrujdy!
Pták Noh je obrovský a je to mrzout. Jednoho dne najde kamaráda. Ptáček Nožička je maličký a veselý. Zlý chlap Potvor Potvorný chce Noha ulovit a prodat ho do Muzea příšer. Zachrání někdo ptáka Noha, nebo bude navěky zavřený v kleci? Jak by to mohl dokázat mrňousek Nožička? Ale opravdoví kamarádi někdy dokážou i nemožné. Další příběh z této svérázné ptačí říše od Daniely Fischerové, oblíbené a oceňované autorky knih nejen pro děti, s veselými barevnými ilustracemi Jakuba Kouřila.
Dneska jeden padouch unesl strejdu Kulíška. Zdrhla jsem ze skříně a zachraňuju ho. Ráda bych věděla, jestli se člověk musí zamilovat, aby se mu narodily děti. A jestli má kocour duši. A chci bejt být svobodná a dělat si, co chci. Vytetuju si na břicho motýla a na zadek noční můru. Táta říká, že z těch mejch mých nápadů zešediví.Jo, a taky moc dobře vařím. Aspoň někdy. Napíšu vám recepty!
V dalším kresleném příběhu o ptáku Nohovi a ptáčku Nožičkovi se chystá velký závod. V lese, kde žijí naši ptáci, žije taky obr Bumbrla. Bumbrla je nemehlo a poděs, kam šlápne, něco rozšlápne. Taky rád závodí. Dneska si dá závod s ptáčkem Nožičkou. Ale copak Nožička může vyhrát? Nemůže! Vždyť má jen bosé lidské nožkya skoro neumí běhat!
Již pátý příběh oblíbených ptačích hrdinů pro nejmenší děti, podle kterých se připravuje i Večerníček! Představte si, že byste mohli být o moc větší. Jako rozhledna. Nebo o moc menší. Jako cucavý bonbon. V lese, kde žijí ptáci Noh a Nožička, rostou zvětšovací a zmenšovací bobule. Stačí je slupnout a dějí se příšerné věci. Ještě že na pomoc přijde paní Bumbrlová! Je to hodná obryně a fantasticky peče. Její vanilkové rohlíčky jsou obří a obrovsky dobré. A to všechno v knížce najdete.