Melantrichova knižnice

Život s dobrým koncem (David Copperfield)

Charles Dickens

Charles Dickens: Život s dobrým koncem. 4 díly rozdělené do devítí brožovaných svazků se stejnou obálkou. Edice: Melantrichova knižnice.

Publikováno: 1932

Eugenie Grandetová / Venkovský lékař

Honoré de Balzac

Eugenie Grandetová Bednář Grandet z francouzského města Saumuru je velmi divný člověk pro své okolí, ve kterém žije. Smyslem jeho života se stává hromadění zlata, které pro něj představuje největší životní hodnotu. Doma se svou rodinou žije jako největší chudák, dokonce rozhoduje o potravinách, které ráno služce Nanon vydává.Jednotvárný život přetne příjezd synovce Karla, kterého posílá otec z Paříže, kde zbankrotoval. Dcera starého Grandeta Evženie pozná svou první velkou lásku, které je odhodlána všechno obětovat...

Publikováno: 1929

Kozáci a jiné povídky (4 povídky)

Lev Nikolajevič Tolstoj

Celých deset let Tolstoj zápasil s touhou napsat Kozáky. Roku 1852 si napsal krátkou báseň na toto téma, po roce začal psát povídku, ale nezdařila se mu, ačkoliv Kavkaz dobře poznal, a proto ji odložil. Vrátil se k ní až roku 1862 (mezitím stihl prožít obležení Sevastopolu a oženit se), aby jí dokončil protože potřeboval peníze. A takse Kozáci objevili počátkem roku 1863 v „Ruském věstníku". Mladý ruský šlechtic Olenin přijíždí jako kadet ruské armády na Kavkaz a je ubytován se svojí setninou ve stanici kozáků. Zde se seznámí se starým kozákem a začíná poznávat místní lidi, kulturu a přírodu. Mezitím hlavní hrdina Lukaška zabije na noční hlídce v kordónu nepřátelského partyzána a rázem se stává velmi váženým a pyšným. Lukaška si namlouvá Marjanku, do které se však brzy zamiluje i Olenin. Olenin poznává faleš svého dřívějšího života a zamiluje si nejen Marjanu, ale i zdejší životní styl Další povídky jsou : Výprava, Kácení lesa a Polikuška.

Publikováno: 1930

Vzkříšení I.

Lev Nikolajevič Tolstoj

Jeden z vynikajících románů klasika ruské literatury podává na psychologickém příběhu o vině a jejím vykoupení kritiku carského vládnoucího systému konce 19. století. Hlavní postavou je kníže Dimitrij Ivanovič Něchljudov, muž patřící k dobré ruské společnosti konce 19. století. Do sebe zahleděný muž, který má před svatbou sdívkou z dobré rodiny. Když zasedá v porotě soudního procesu okradení a otrávení kupce Smělkova, poznává v jedné obžalované schovanku jeho tet Jekatěrinu (Kaťušu) Maslovovou, kterou kdysi jako student velmi miloval a i ona milovala jeho. Po letech jako důstojník ji svedl a dal jí 100 rublů jako náhradu. K hrůze nyní zjišťuje, že s ním Kaťuša měla dítě, které bohužel zemřelo a nešťastná, zlomená žena se stala prostitutkou. Kaťuša je kvůli chybě omylem odsouzena a čeká ji trest v podobě nucených prací na Sibiři. Dimitrij se jí rozhodne pomoci a nabízí jí sňatek. Kaťuša ho odmítá. Dimitrij se nevzdává, podává odvolání k senátu, to je zamítnuto. Dimitrij se setkává i s jinými vězni a snaží se jim pomoci. Dimitrij i Kaťuša se mění vnitřně k lepšímu. Dimitrij rozděluje své pozemky mezi své poddané, aby se o ně starali a odjíždí s Kaťušou na Sibiř. Nakonec je Kaťuša osvobozena, ale chce pokračovat dál s politickým vězněm Simonsovem, který se do ní zamiloval. I když Kaťuša velmi miluje Dimitrije, opouští ho, aby mu neničila život. Dimitrij je velmi zdrcen, protože Kaťuša pro něj mnoho znamená, což mu začalo docházet, až si uvědomil, že by ji mohl ztratit. Dimitrij se rozhodne dále pokračovat v pomoci nevinně odsouzeným. Spisovatel v této knize kriticky poukazuje na nelidské zacházení s vězni, na neobjektivnost soudů, které často odsuzují neviné, na nezájem bohatých lidí o chudé a neochotu jim pomoci. Kritizuje zde i ruskou pravoslavnou církev. Melantrichova knižnice, sv. 20.

Publikováno: 1926

Vzkříšení II.

Lev Nikolajevič Tolstoj

Jeden z vynikajících románů klasika ruské literatury podává na psychologickém příběhu o vině a jejím vykoupení kritiku carského vládnoucího systému konce 19. století. Hlavní postavou je kníže Dimitrij Ivanovič Něchljudov, muž patřící k dobré ruské společnosti konce 19. století. Do sebe zahleděný muž, který má před svatbou sdívkou z dobré rodiny. Když zasedá v porotě soudního procesu okradení a otrávení kupce Smělkova, poznává v jedné obžalované schovanku jeho tet Jekatěrinu (Kaťušu) Maslovovou, kterou kdysi jako student velmi miloval a i ona milovala jeho. Po letech jako důstojník ji svedl a dal jí 100 rublů jako náhradu. K hrůze nyní zjišťuje, že s ním Kaťuša měla dítě, které bohužel zemřelo a nešťastná, zlomená žena se stala prostitutkou. Kaťuša je kvůli chybě omylem odsouzena a čeká ji trest v podobě nucených prací na Sibiři. Dimitrij se jí rozhodne pomoci a nabízí jí sňatek. Kaťuša ho odmítá. Dimitrij se nevzdává, podává odvolání k senátu, to je zamítnuto. Dimitrij se setkává i s jinými vězni a snaží se jim pomoci. Dimitrij i Kaťuša se mění vnitřně k lepšímu. Dimitrij rozděluje své pozemky mezi své poddané, aby se o ně starali a odjíždí s Kaťušou na Sibiř. Nakonec je Kaťuša osvobozena, ale chce pokračovat dál s politickým vězněm Simonsovem, který se do ní zamiloval. I když Kaťuša velmi miluje Dimitrije, opouští ho, aby mu neničila život. Dimitrij je velmi zdrcen, protože Kaťuša pro něj mnoho znamená, což mu začalo docházet, až si uvědomil, že by ji mohl ztratit. Dimitrij se rozhodne dále pokračovat v pomoci nevinně odsouzeným. Spisovatel v této knize kriticky poukazuje na nelidské zacházení s vězni, na neobjektivnost soudů, které často odsuzují neviné, na nezájem bohatých lidí o chudé a neochotu jim pomoci. Kritizuje zde i ruskou pravoslavnou církev. Melantrichova knižnice, sv. 21.

Publikováno: 1930

Zelený Jindřich sv. 1

Gottfried Keller

V tomto autobiografickém románě výchovném, prohlašovaném za jakési opožděné dovršení vývoje klasického období německé literatury, líčí na pozadí převratných politických zápasů životní osudy malíře krajináře, který po velkém rozletu si nachází jiný životní cíl, praktickou občanskou činnost v malé obci.

Publikováno: 1931

Zelený Jindřich sv. 2

Gottfried Keller

V tomto autobiografickém románě výchovném, prohlašovaném za jakési opožděné dovršení vývoje klasického období německé literatury, líčí na pozadí převratných politických zápasů životní osudy malíře krajináře, který po velkém rozletu si nachází jiný životní cíl, praktickou občanskou činnost v malé obci.

Publikováno: 1931

Jarní vody / Rudin

Ivan Sergejevič Turgeněv

Dvě novely klasika ruské literatury 19. století: Jarní vody (1872) — Rudin (1856). Úvod napsal Jiří Horák.

Publikováno: 1932

Šlechtické hnízdo / Faust

Ivan Sergejevič Turgeněv

Svazek obsahuje román Šlechtické sídlo (1859) a novelu Faust (1855).

Publikováno: 1933

Dým

Ivan Sergejevič Turgeněv

Román Dým z roku 1867 pojednává o zmarněné lásce. Děj se odehrává mimo Rusko, je zároveň i kritikou Rusů žijících v zahraničí. Vydání obsahuje také novelu Stepní král Lear.

Publikováno: 1934