Z pětadvaceti Erbenových pův. pohádek šest klasických: Tři zlaté vlasy Děda Vševěda, Zlatovláska, Hrnéčku, vař, Pták Ohnivák a liška Ryška, Jirka s kozú, Dlouhý, Široký a Bystrozraký.
Kniha přináší zábavnou formou podané poučení o včelařství. Její hrdina, pionýr Kolja, je členem kolektivu, který se rozhodl pěstovat včely a založit si školní úl. Z jeho zápisků se děti doví, jak se pionýři nejprve snažili chytit divoký roj, jak jim ulétl, kolik překážek museli postupně překonat, ale jak se jim jejich úsilí nakonec zdařilo. Včelařská skupina pionýrů byla nejen oslavena v novinách, ale její členové se hlavně naučili poctivě a se zájmem pracovat.
Po celém městě vznikla panika: nikde není ani kousek uhlí. Nehraje radio, nesvítí elektrika, nejezdí tramvaje, pekaři nepečou, lidé mrznou. Horníci organisují mezi městským lidem brigády. Jak kdo reaguje na vážnou situaci, pozná nejlépe odvážný chlapec Honza, který sám získá spolužáky do blízkého Jarova na uhelnou brigádu. I z těchto chlapců se stanou zachránci celého města, které už začínalo hladovět. Ale práce na dolech se jim tak zalíbila, že se rozhodnou zůstat jí už věrni. Tak vytvoří dvanáct chlapců za vedení odvážného Honzy první kolektiv hornických učňů, za nímž budou následovat další a další, neboť všichni se už naučili chápat cenu uhlí a hornické práce.
Pět veselých příběhů ze života sovětských dětí vypráví o dětských zábavách, starostech, hrách a hlavně nezbednostech a neposlušnostech, kterých se děti dopouštějí, ale i o tom, jak se snaží své chyby napravit a odčinit.
Knížka o dvou z oblíbených postav Bídníků, o malém chudém chlapci Gavrošovi, jenž bojoval s pařížskými dělníky na barikádě a tam padl, ubit vládním vojákem, a povídku o malé Kozetce.
ALois Jirasek zpracoval příběh Plšků z kroniky "U nás" na žádost Jana Jakubce jako samostatnou povídku, jež však nebyla za jeho života otištěna. Vázán rozsahem, zkrátil, eventualně vypustil některé pasáže, typické pro své umění, zejména pak zkrátil podstatně závěr příkladný nejen pro Plška, ale všechen náš lid. Proto při vydání, netísněni místem, vybrali jsme Plškův příběh přímo z kroniky v podstatě nezkrácený.
Slavný román anglického spisovatele, žurnalisty a politika konce 17. a poč. 18. stol., přeložený mnohokrát do většiny evropských jazyků. Jeho základním námětem byl skutečný příběh skotského námořníka Alexandra Selkirka, který prožil přes 4 léta na neobydleném ostrově. V sovětském zpracování jsou zdůrazněny kladné rysy hrdinyrománu, které K. Čukovskij charakterisuje v předmluvě: „Na Robinsonovi nás zajímá především skutečnost, že byl horlivý pracovník, člověk nevyčerpatelné energie. ... Ať vypravuje ... o jakékoli práci, mluví o ní tak zajímavě, že se každému z nás zdá, jako bychom se této práce sami účastnili. Na Robinsonovi se nám líbí i to, že od prvních dnů svého pobytu na ostrově zápasí s přírodou a donucuje ji, aby se podřídila jeho vůli.“ Konečným cílem této pilné a usilovné práce je však zbohatnutí, založení kolonie. Při tom proces hromadění bohatství a kolonisace je vylíčen idealisticky, jako výsledek pouhé píle a přičinlivosti, prosté vykořisťování. Proto K. Marx označoval pokusy buržoasních ekonomiků vylíčit hromadění kapitálu jako výsledek pracovitosti měšťáků za „robinsonády“.